(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Biodiversity Heritage Library | Children's Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "Autonomie 20"

casopis volne dohody / zafi 1996 



o c>i|pici cliiil l^iiQlillpimme smeex p^a^iinv ' '£>Kiv fC^jAosu 1995 i^^M^i^^^^^^^^ 

jiiiliiilii: 




V 



rASTCipnc'l skc Deo:>okKAt-ii 



, .!^%^% 'BllX DopAOa. MA. OlSeNT V AKIGl-U BITVA O 03».l,>4lCl €077 
SlRCeX PARTY DMY ClJAOSU 199S lOfU LOVe f^HOQS KlMA 



A 30 fiAJJiCPlLC 

<»ij£»el:) Aviou r< 
iecT:)Kio uKiOeRGROu>iO je jeOKiA 2 cesT L,e.T,s. crystaJ. 'wATe?ts 

pROllkApiTALlSTlCkY ODBOl VC VCLKC BRlTA.Mll SpAMeLskA,l*eVOl.UCe 1936 RUSkY 

AViARCt)iscnus ve 20. stoLciI pRojekx cncTROpoLis box scfaAXS rc&URAiic 



r 



SVOBODA JE STALOU VYZVOU 



(PfemySlenf o modernfm anarchism 
Jiz \imif sedffl let probrhajr v Cech<ich rAzn^ radikjiinf 
politick^ aktivity jako demonstrace, ffimi akce, koncerty, 
vyd^vajf se fanziny, obsazuji se prizdn^ domy a podobnl 
Pfj dobr^ vdii se tedy Si fi'ci, ze zde funguje uriiM hnutf, 
a sc^na, je|^ nosnou ideou je anarchismus. Nicm<ni se 
po cely ias (a poslednf dobou snad st^le zFeteln§ji) 
potyk^me se z^kladnfmi ot^zkami: Co ted? Jak pokraio- 
vat? 

Je opravdu souiasny anarchismus revoluEni' Ideologii, 
ieji'mz cflem je aninU st^vajfcf poi^dek, respektive sys- 
tem, a n^sledni nastolit anarchisticky fungulfcforganizaci 
spole£nosti? Nebo se spile jedni o 2ivotnr n<izory a styl, 
kter^ by mily byt prostredkem na cesti ke snesitelnij^fmu 
soci^lnfmu uspofidinf, l^pe feieno prostredkem ke 
svobodnJSjSfmu 2ivotu? 

Anarchiste rfkajf, ze odmi'tat veskere autority a prohlasovat 
se za anarchistu pfece jeste neznamena anarchistou byt 
{mSze jft individualnf snahu vnutit autoritu vlastni). Je 
nezbytne, aby pohled na Autoritu, ktera si podmafiuje zeny 
a muze, a talc i na System, Ictery s nimi manipuluje 
a vykofistuje je tak sikovne, ie si to sami snad ani neuvedo- 
muji, aby tento pohiad by! pronikavy. Aby proniki k samym 
kofenOm takoveho Systemu. Abychom molili odkryvat 
samotnou podstatu utisku a pfedevSim hiedat skuiinky 

V hradbacti spolecenske nespravedlnosti, cesty uniku ze 
Systemu. Pocet takovych pomalu kutanych prasklin v mono- 
litu statni organizovanosti je pffmo umerny rychlosti jeho 
zhroucenf. Takovy pohled mdze byt vpravdi nazyv^n 
anarchistickym. Povazujeme ho za svilj ukol. 

Pfi podobnem scenafi se samozfejme neize ubranit 
skeptickym otazkam: A co bude d^l? HIstorie poskytuje fadu 
pffkladO, kdy odstranSnf sefQ doprov^zelo heslo 'Pak se 
uvidi", coz vedio k situaci, ktere se be2n§ ffki "anarchie". Ta 
(mfli by jf vsak spfse nazyvat chaosem, to je nematoucf 
oznaiienO si vyzadala nove tyrany, kteff obnovovali poPidek. 
iVIusfme sa mft sakra na pozoru, aby naie sc^nire rozpadu 
systemu Oakkoliv utopicke) neumoJftovaly nistup nove 
totality. Vefjnost s jejfm volinfm po poMdku jakoby dopfa- 
vaia vfc sluchu ultrapravicl, ne2 tSm, kteff volajfpo svobodS. 
Myslfme si, U je efektlvnijir, vinovat se zde a tady 
myilenkim na faktickou schopnost dosaienf urilK 
autonomie. 

Je samozfejmS nutn^ tiledat nov^ modely fungov^nf 
spoleiinosti, Je nezbytn^ sna2it se je jit nynf uskuteMovat. 
Anarchie je pak spile procesem a zpisobem hled^nfcest, 
Mtti by zabr^niiy vzniku chaosu pFI rozkladu struktur 
st^tu. 

Revoluce sama o sobe je totij nedostacuji'cf, protoze 

V otazce na koho se zamSfit, zda na vladnoucf nebo ovladan^ 
odpovfda: Na vladnoucf. Pfedstavme si v§ak System jako 
hierarchlckou pyramidu. Pokud utocfme na vladce a Jefy, 
utocfme jen na vrchol. Odstranfme-li (pohybujeme se ted ve 
zcela zjednodusenem modelu) predstavitele statu, vladnoucf 
mocenskou spicku, spodek pyramidy (konec koncQ jejf 
zaklad, ktery zajl§(uje stabilitu a funkcnost systemu) - lide, 
kterf byli cely zivot zvyklf poslouchat - dosadf nove. To je 
vrazedna setrvacnost Systemu a skutecny dosah jeho 
manipulativnfch prvku. Ale zdaleka nejde jen o manipulaci. 
Neize prece utfkat pfed faktem, ze drtiva v§t§lna obcanO 
nevidfsebemenSf duvod System menit. Z jejich hiediska fun- 
guje - zajisfuje blahobyt (pro bfle, prQmernS mohovite, 
posiuJne a nebouffcf se), iluzi bezpecnosti, svobody (vyd§l^- 
vat, kupovat, cestovat a vyjadfovat se v povolenych mezfch) 
a nevyzaduje osobnfangazovanost, tedy zajisfuje pohodlfpro 
ty, kterf se dobrovoin^ zrfkajf mo!nosti skutecne rozhodovat 
nekterych (podstatnycti) vecech svem zivote. Poslusnostje 
vyzadovana nejen Systemem, ale predevsfm v^tslnou 
spolecnosti. Hranice tolerance k odcfiylkam Je velml nfzkl 
A poslusnost je take dobfe odmMovana. Proto rfkime: 
Zamerme se na spodek pyramidy. Odstratiujme jeden kvadr 
za druhym. Az bude cas, system se zhroutf Jsem-li svedkem 
projevu arogance a bezohiednosti Autority, anarchisticka po- 
vafia me nabada probouzet v oviadanych lidskou dflstojnost. 
Neustale nabouravat drobne Izi, na kterych System stojf. Je 
skandalnf, kdyz n§kdo pfedstfra pravo oviadat jine lidi, anif 
by se tito rozhodovali s pinym vedomfm mu takovou ulohu 
svefit. PInevedomfpfedpoklada pinou informovanost. Nejen 
ze ji "svobodny tisk* nectice zajistovat, ale ani toho nenf 
schopen. Velkou slozitost a globalnost postindustriainf 
spolecnosti neize zjednodusit do zabefilych vzoreckQ a kllse, 
kterych noviny vyuzfvajf k poplsu skutecnosti. VSrfme 

V osvitu. V Ifrenf kontralnformacf a pfikladd funguli'cf 
alternatlvy. 



u, sc6n6 a cestich ke svobodS) 
Jako anarchiste ffk^me: Mejma na pamStI, ie nejsme iiinou 
avantgardou, kteri by mela v^st masy k bojl za lepsf (ten nil) 
zfti'ek. Nejsme Uini neomylnl proroci, nednEme se lluze, 
U pr^vi my mime recept na Pravdu. ProtoJe cest 
k vytouJen^mu cfli, kterym je Svoboda, vede jiste Fada. Jen 
doufejme, ie ta, po ktere jsme se vydali my, nevede do pekel. 
Spfse nez nenavisti k sefQm, bychom meli ucit pohrdanf 
a jejich zesmesnovanf. Stejne jako je oslepuje nenapraviteinS 
touha po moci, mohia by nas zbytecne zaslepovat nenavist. 
Kasleme vam na moc. Kasleme na vas. Veffme ve vladu lidf 
nad sebou samymi, v jejich rozhodovanf o svych zivotech 
a (Sinech, v Jejich odpovSdnost ke svobode druhych a sve. 
Snad takova skuteSna demokracie, s velkymi naklady na 
osvetu lidf, dokaJe zahnat do stfnu krysy a svifiky, kteff se zivf 
na vykofistovanf druhych. MuJete Je vybijet, zabfjet tyrany, 
kteff zuJuJf tenhle svet, ale pocftejte s titri, ze moc je hydra 
a brzy si zotrocene masy vytvoff nove vudce. Svrhnutfm 
vlidcu nezmSnfme celou spoleinost. Takovi price je ]ei[i 
Vim. 
Meli bychom se snazit eliminovat spolecenskou potfebu 
mytickeho obrazu otce s rysy politickeho vudce a zamestna- 
vatele, ktery ma v sobe kus vsech tech, co nosf vojenskou, 
policejnf nebo nabozenskou uniformu. System Je udrzovan 
pr^v§ takovymi hodnotovymi myty a predsudky, ktere 
spoleJnost rida pfejfma. Aby ospravedlnili drzeni vefejne 
moci, tvrdf konzervativcl, Ie "lid si zada autoritu". My tedy 
sifme informace, osvStu, ktera by vymytila tu dMnskou 
potfebu podfizovat se. Podporujme vsechny iniciativy lidf, 
kteff volajf po skuteinych, hlubokych zmenich. Nenf zdale- 
ka tollk podstatnd (jak si dosud myslfme), pod jakym 
praporem se takovy boj vede, rozhodujfcf jsou Wii, kteff 
ho vedou. 

Psali jsme, ze ne kazdy, kdo se povazuje za anarchistu, musf 
jfm opravdu byt. Ve skutecnosti je to docela Jedno. Mezi na§i- 
mi pfdteli je mnoho takovych, jejich^ n^zory by se do kate- 
gorie 5ist5 anarchistickych vmestnavaiy t^2ce. Presto 
najdeme vfce slov a mySlenek, ktere nas s nimi spojujf, ne2 
tSch, kter^ nSs rozdSiuJf. Ones je nSm snad stdle JasnSJIf, 
koho vedle sebe vflbec nepotfebujeme. Nepotfebujeme dog- 
matlck^ a jednostrann^ anarchlsty, kteff tak riii ukazuji, kdo 
zradll mySienky hnutf, pouJujf, kdo je ten pravy a IdeovS 
v§rn)^ anarchlsta. Nepotfebujeme samozvan^ mluvif nSieho 
tak pestr^ho, ilm anarchisticka hnutf je. Nepotfebujeme 
saliSnnf anarchlsty, kteff na strinkich svych CasopisO plijf 
viny krltiky na ty, kteff se o neco skuteJnS pokouSf, ani2 by 
oni sami jedinkr5t(!) pfi§li a fekli: "Chceme \iim poradit 
a pomoci". Chceme ffci - Nepotfebujeme vis ke svemu 
2ivotu. Nepotfebujeme vase vypady, obvinSnf a polopravdy. 
Nebudeme na vas utocit, nebudeme vas obvinovat, ze jste 
kdovfco zradili nebo rozvratili. Jste nam prostS hluboce 
ukradenf. 

Ale zpet k nasim vizfm. Jaky je tedy dnes vyznam anarchis- 
mu? Zfetelne ne v tom, ze vezmeme uSeni Bakunina, 
Kropotkina a Malatesty a budeme se snazit ho aplikovat na 
po5atek 21. stoletf. SkuteSny odkaz anarchismu, podle nas, 
lezf mezi fadky. Odpor ke shore vnucene autoritu, vfra 
V cloveka, ktery je schopny ffdit svuj zivot, spontannost, 
odpovednost (v te tkvf skutecna solidarita) a hiavne fiien po 
svobode a akt odporu, ktery jf dokaze hasit. 
Kdyz u^ se hovofilo o praporech... Hodnoty, ktere jsme 
zmfnili, Jsou inspirujfcfm duchem a zivinou pro vyvoj, ktery 
mMeme nazvat tfeba stromem resistence. A ten je ovesen 
fadou praporu. Jeho kmen nalezneme v 60. letech, s jejich 
polcko-kulturnfmi hnutfmi odporu, cerpajfcfmi z kofenu 
stareho anarchismu a noveho marxismu Oeho kritlky kaplta 
listicke spolecnosti) a jeho vetve vypfna soucasne 
neposlusne hnutf, do jehoz spektra pocftame anarchlsty, 
squattery, antifas, odpfraJe, zvffatkafe, ekology, syndikalisty, 
anarchofemlnistky, travellery a undergroundove ravery, 
a mnoho dalsfch, ktere proste neize zafadit a kteff se snazfzft 
aiternativnS, nepohlceni Syste'mem. Musfme poiSftat vsechny 
tyto, protoze jinak se uzavfeme do ulity jedne ideologie, 
jednostranneho dogmatu. Oni mohou byt nasfm zpetnym 
zrcatkem, protoze nas otevfeny radikalismus prave takove 
jistenf potfebuje. Oni nam mohou pomoci vybudovat ramec 
vseobecneho pohledu na svet, v nemz se pak mu2eme 
zamefovat na sebe a prostfedky naseho boje. Dnes je anar- 
chie niiim jinym nez pfed sto lety a hlstorie je tu, aby nis 
pouiSila, ne aby se stala naif chdvou. Odkaz zkusenostf 
rozlicnych hnutf odporu, si kazdy mOze vyiozit rfizne. 
Argumenty pro sebe zde naleznou jak ortodoxnf anarchiste, 
tak totainf skeptici. Zaiezf jen na tom, zda jejich pffstup ma 
vest k potvrzenf posvatnosti vlastnf pravdy, nebo k hiedanf 



nejschudnejsf cesty, po ktere by mohio jft vfc iidf. To je 
mnohem tiiii. Viffme v anarchistickou otevFenost. 

SnaJme se mSnit v takove mife, ktera odpovfda naSim reil- 
nym schopnostem. Mohu minit sebe, mohu minit svi 
okolf. Nemohu zminit cely sv$t. To nenf 2adna rezignace, 
cfm pevneji stojfme na nohou, tfm je price konkretnSjSf. 
Zmenit svoji kazdodennost, v tom vidfme zaklad Veike 
Zmeny. NekompromisnS a permanentne odhalovat autority, 
ktere nas aktuain^ utiacuji a omezujf Casto Jsou hluboko v 
nas, naockovany vychovou, kulturou, televizi, pfejatymi hod- 
notami. Cftfme je, kdyJ se pfistihneme, ze neumfme diskuto- 
vat, akceptovat jiny nazor, zmenit zivotni styl, vzdat se 
pohodlf. Takova zmena kazdodennosti by nemela mft podobu 
pfijat^ho vzorce chovani, Jak Je pfedkladajf i v podobe sebeZr 
dokonalovanf autoritativni skoly, mela by bytzaloJena na pro- 
cesu svobodne tvofivosti, ktera nekonci dosazenfm nejakeho 
cfle. Alternativnf spolecenstvi pfedpokladajf nepfeberne 
mnozstvf forem seberealizace, MohIa by byt kazdodennost 
naplnena respektem k druhym. dohodou a zaroven bojem za 
vlastnf svobodu?Jlste, ba co vfc. Alternativnf sc^na jiz nynf 
umozhuje jiny zivot. Zivot nemi byt zasvicen vysnSni 
globiinf politick^ imiiti, zikladnf pollticki zmina mi byt 
reailzovina zivotem samym. Zmena kazdodennosti, vlastne 
kaJdodennf angaJovanost je tfm, co nam pomQ!e zfskat 
pocit svobody. Nikoliv samotny cfl, ale proces, ktery 
prodelavame na ceste k nSmu, je osvobozujici. 
Nastesti nezijeme ve statech jako je Cfna nebo Nigerie, ve 
statech, ktere potirajf nejen svobodu, ale i samotny zivot. 
PnTdady z nam podobnych systemO Az Pfilis Pozdniho 
Kapitalismu ukazuji. ze v nich existujf mezery a mo2nostl 
jejich zaplneni tim, cemu fiTcame alternativni spolecenstvi. 
Podivejme se na squatty, ktere jsou prakticky ve vsech evrop- " 
skych zemich, na komunity, tipi vesnice, rainbow people, ^ 
autonomni skupiny, Christianii... MOJete namftnout. Je 
takovi ostruvky v mofi |sou Jen diTcy benevolenci Systemu,' 
ktery je mQie kdykoliv znicit represi, zakony, vefejnym " 
mfnenfm...Ano, System mflze ledacos, ale my musfmt 
jedine: Bojovat a zft v souladu se svym svedomim. Tepif 
dvJ minuty svobody, ne2 cely zivot v prfimirn^ miz^rll," 
ffki Hakim Bey. 

System z nis nesmf udSiat ani izolovanou sektu. kterou 
zlikviduje, ani nas ukonejSit ustupky a etablovat. abychom se 
objevill V jeho vykladnf skffni. Neni pravdou. 2e na cestS ke 
svj^m minutSm svobody neize udSlat nikdy 2idny kompro- 
mis, Jen je tfeba udriet hranice kompromitace. 
A dil? Neaekejte 2adni Ideologicki nivody a teone na 
vyrobu 'svStiych zftfkd". To pfenechime jinym. Neznime Je 
a pfesto si nemyslfme, Ie bychom nSjak zvl«t tapali. Na§im 
smSrem je lokalni aktivismus s tSmito principy: Myslet 
giobilnS, jednat lokiln§. M§nit to, co mfstn§ zminit mohu. 
Tvrde upozorfiovat na to. co po zmene vola, ale kde nam 
vzali moc jednat. Docasne. jeste lepe Permanentni autonom- 
nf zony (skupiny, kolektivy. kmeny) vytvafejicf pavouci sfti 
komunikace, rozlezajicf se Jako "vitalni mor, nahlodavajfcf 
monollt I2i', pfedsudkij, pohodlf a moc monopolniho syste- 
mu. LETS systemy, permakultura, lokainf vyroba, druzstva, 
squaty, DIY kultura, autonomnf centra, alternativni technolo- 
gie, nekonformnfzdroje informacf (casopisy, radio, internet), 
to v§e mfl2e byt tfimi aktivitami, ktere nam budou vracet 
2ivot do nasich rukou. A protiakce, jako boj proti kaceni \esti,. 
stavbe dalnice nebo business centra, porusovani prav zvifat,. S 
proti vyklfzenf squatu nebo fasisticke kanceiafi mohou zivif' * 
nasi jednotu, tivelnost a rozhodnost. A samozfejme "globainf- 
fronta" protiakcf jako je aktivita v otazce EU. NATO, Tfeti svet 
Svetova banka a nadnarodnf korporace - aie temi se ted 
zabyvat nechceme. Mluvime totiz o mfstni kazdodennf 
aktivizaci jako zikiadni pro iminu cel^ho systemu. Ke 
celospoiecenskemu osvobozenf by mohio dojit prave 

V reakci na autonomni osvobozenf jednotiivcii a skupin 
Pokud by se nam dafilo drzet se hodnot 'anarchisticke ■ 

moraiky" - kooperace, solidarity a pospoiifosti - dokazali 
bychom pfekonat tendence k izolacionismu, prosazovani se 
na ukor druhych, dogmatlsmu. Prostor pro tvofivost 
a aktivitu je prakticky neomezeny a jenom vyvoj, diskuze 
a zkulenosti nim dajf odpovldj na otizky, kter^ se pfed 
nimi vynofujf. Anarchisticke hnutf se tech sedm let vyvi'jeio 
vlastne diky permanentnf vnitfnf diskuzi. Nejen clanky, aie 
pfedevsfm kazdy cin, vyzyvaly k pohledu z tolika stran, koiik 
jednotllvcu se na nich chtelo podflet, Nekdy to pfipominalo 
stojatou vodu, ale vzdycky se nasel nekdo, kdo ji rozhybal. 
Rikame tomu pokrok. 

Neskakejme kolem vize Anarchie a Svobody jako kolem 
posvatne modly. MQzeme Jiz nynf provefovat jejf moznosti 

V autonomnfch spolecenstvfch. A snad zjistime, ze zadna 
svoboda nenf mozna bez odpovednosti. Proto je svoboda 
stalouvyzvou a osvobozovanfvecnou povinnostf. 

Arnolt a Der Aktivist - redaktofi Autonomie 



AUTONOMIE C.20 



AUTONOMIE 

Casopis volne dohody 

P.O.Box 223 

Praha 1, 111 21 

Czech Republic 



Svoboda je st^lou vyzvou 


str. 2 


Editorial, obsah 


str. 3 


Svobodna bytost a "svobodne volby" 


str. 4 


zastupitelske demolcracii 


str. 5 


Poiicie na strane neofasistS 


str. 6 


Reprise proli Autonomnf Anl!f9 


str. 7, 8 


Criminal Injustice Bill 




dopada na disentvAnglll 


Str, 9, 10 


Bitva dalnici IVI77 


str. 11, 12 


A 30 Fairmile 


str. 13 


Street Party 


str. 14 


DnyChaosu1995 


str. 15, 16 


Tofu Love Frogs 


str. 17 


KINA 


str. 18 


Mizbehaviour 


str. 19 


Techno Underground je Jedna z cest 


str. 20, 21 


LE.T.S. 


str. 22, 23 


Crystal Waters 


str. 23, 24 


Protil(apitalisticky odboj ve Veike Britanil 


str. 25 


Spanelska revoluce 1936 


str. 26, 27 


Rusky anarchismus ve 20. stoletf 


str. 28, 29 


Projekt Metropolis 


str. 30 


Hot Squats 


str. 31, 32 


Federatie Kollektief Rampenplan 


str. 33 


Active Distribution 


str. 34, 35 


Poustni stezka Godfreye Reggia 


str. 34, 35 


Bender Kultura 


str. 38 


Informace je vaSe zbran... 


H 


Umyslem tohoto 6asopisu je, aby se vam stal nastrojem | 


s pfesnou informaci a pozitivni inspiraci. 




Demaskovat skrytou kazdodennost a do popfedi vystriit nove | 


iniciativy. 




Stat za kulturni rozmanitosti, komunitou a respektem. 


Dat hias t6m. ktefi hias nemaji, majf ho chraptivy nebo se boji 


mluvjt. 




Bojovat za lepSi prostfedi - venkovske, mfistske 


psychicke. 


A to, bez Bible, mocenske ideologie nebo touhy oviadat | 


n6koho jineho, nez sebe sameho. 




...Ozbrojte se. 




Editorial 

Necelych pet let od vydani nulteho cisia 

Autonomie jsme pro vas opet pfipravili cislo dalsi. 

Nyni 20. v pofadi. Podobne jako pfedchozi cisIa, 

je i toto urcitym zrcadlem ve vyvoji naseho 

mysieni a ziskanych zkusenosti. 

AutonomJi stale povazujeme za prostfedek vza- 

jemne komunlkace a za zdroj informaci. Od 

pocatku jsme se snazili dat prostfednictvim 

Autonomie hlubsi rozmer anarchistickemu hnuti, 

coz se odrazelo i na vyberu clanku a vlastnim m- 

nohdy nadcasovem zamefeni Autonomie. Lze tedy 

fici, ze Autonomie je casopis nejenom anarchi- 

sticky. Nasim cilem nebylo anarchismus reduko- 

vat na pouhou politickou doktrinu, ale dat mu 
rozmer se vsim vsudy, co je spfiznene. Vice vam 
o nasem soucasnem mysieni fekne autprsky ■ 

clanek "Svoboda je stalou vyzvou". 
Clanky, ktere vam pfedkladame, se muzete ne- 
jenom Inspirovat, ale i vice dozvedet o protestnich 
a jinych hnutlch po celem svete, Cechy nevyjima- 
je. Pro nektere z vas to muze byt i popud ke svym 

vlastnim cinum. Pro tento pfipad jsme otevfeni 

vam pomocl. Kontaktujte nas. Jsme take otevfeni 

opacnym smerem, uvitame rady a pomoc od vas 

ve vecech, ktere organizujeme. Prace na 

Autonomnim centru Ladronka ci jeho nasle- 

dovnikovi je az nad hiavu. Stejne tak je to i s vy- 

davanim Autonomie a informacniho mesicniku 

Autonom . O^dalsich 

projektech a aktivitach ani nemluve. 

Nas vlastni vyvoj je jedna vec. Dalsim vyraznym 

problemem jsou finance. Faktem zustava, ze 

Autonomie neni casopis, ktery by byl schopen 

stoprocentniho samofinancovani. Proto na jeji 

podporu probehio jlz v minulosti nekolik benefit- 

nich kulturnich akci. 

Pro udrzeni Autonomie , nechceme hiedat h- 

luboke kompromlsy. Pfikladem je tzv "placena 

reklama", kterou jako financni vzpruhu zavadet 

neminime. Vsadlli jsme na anarcho - autonomni 

scenu. Na jeji kulturu a lidl, ktefi jl tvofi. 

Nepotfebujeme nezodpovedne diletanty a parazity. 

A pasivnich konzumentu alternatlvni kultury je uz 

taky dost. 



Takze. 



necodelej! 



Autonomie 



AUTONOMIE C.20 



Svobodna bytost a "svobodne volby 



II 



"Svobodna viile a rozum jest nejdrazsim 
darem prirody a hresi kazdy, kdo se techto 
daru vzdava, kdo se jinym sveruje a jine 
nechava hospodarit jimi." Maloktera teze 
revolucnich klasiku ptosis ^svm tak 
nezmenena jako Uto z K&rl»ov» Ethicic^o 
anarchismu. Ano, pro $vQbo<tnie imiivittuum 
je nepritelem kazdy, kdoi t^ chtil mluvft a 
jednat jeho jmenem, nfr^iteidovat^d^ & {feStl 
si za to nechat platit A |«rav« profc> stat, 
organizujici legalni kutnutaee moei, zmtM 
az do dnesnich dnu nftpt'ft^dAt pitn^^chny 
svobodymyslne bytosti, Od yy^ant 
Ethjckeho anarchismu vSak uplynul sto je- 
den rok a nemuzeme o£i6k^vat, ze postupy 
a cile prvnicli cernonidyoA bojovniku bu- 
dou platit beze zmeny f dnes. Vztah anar- 
chiste a volby je oblibimyTn diskusnim ever- 
greenem a neni na skodu zamyslet se nad 
timto problemem I na sb^nkach Autononrtie. 




Cesti anarchists, $tejn& jako soudruzi 

V okolnich zemich, zformMovali na sklonku rpi- 
nunuleho stoleti svuj postoj k yseobecnemu 
volebnimu pravu shodni d ja^§ - pozadav&k 
voleb odvadi od skuteqn^ho boje za svobodu 
a hiavne legalizuje system fozhodujicich a 
podfizenych - tedy stat Tento postoj je nejvyse 
logicky, vznikal v dobe, kdy v^eobecne volebrtt 
pravo neexistovalo a fevolu6t\l masy hiad&fy 
sve prostfedky k vydobyti co nejvtce svobod na 
troskach stareho sveta, A pnSvd odmtern' 
vseobecneho volebniho priva faZdSJilo ha 
diouhou dobu revolucni hnutS - gtnaroH^te s^ 
divali do budoucnosti s vidtnou spolecno^t yol- 
ne dohody, zatimco jine t6v<A\i&\i proudy viftly 

V boj na parlamentni pCide^. Stgtri? ¥¥§1; padi 
a nastoupila era republik- vykotist'ovirifpracu- 
jicich neustalo, jen dostalo novou, fekneme 
demokratickou podobu. A v te m^ 5VB rn!^ 
i vseobecne hiasovaci praVo, Artarchf&ts 
neuspeli a diouha leta jim nezbyfo nez tapat 
a hiedat nove cesty - az po zakladani anarchi- 



stickych stran. 

Skok a jsme na konci stoleti dvacateho. 
Vseobecne volebni pravo se stalo pilifem 
v§ech systemu, ktere samy sebe nazyvaji 
demoknatfd<:^mf, StaJo «6 ^Wkazem o tegltimitg 
syst6tru< roubikem tio iUst kriSkO d h^vnS 
bezchybnl ftfligmjictm prowsam, Mk uefiiM u 
moci hodn^ sjwiky )<apft^|u. Fenom^n v.leobeo- 
nydrt vafeb) tato ubijejfGE fra^o fay si^ts za 
sarT«>$tetf3^ ^imk, Protentokr^t y«znn#rrw 
«ixi6t«i!ici voldb t& tekt d venujme: 66 
vypofadanf s nitrif riasifn osobnim postejum. 

Je Zbytecne bojovat dn?s za zruseni 
vseobecneho Volebniho prava, j6 vice aspektu 
dnesni spolecnosti, na jejichz znlCeni stoji za to 
napfit veiterou svou energii, Syndikaliste 
nechf rozpifc^vaji vyrobni vztahy, nechf jsou 
pacifiste prott milltarismu, ekotogove af bojuji 
za naa matku, radikalove nechf dal cisti ulice a 
davaji rany vyS net jen do usmevu fasistickych 
vyrostku. 

Jedttdtt za ctyii roky vSak pr'tjde otazka: 
volit ci nevotit? Pro ucast ve volbach hovofi to, 
ze stejne proijehnou, at' uz se ucastnime, ci 
nikoliv. Ne^tostuje u nas hnitfi (na rozdil od 
Britanie a jej( Anti Election AlErance), ktere by 
sjednocovato nevolice a nabizslo jiny program. 
Svym hiasem, kt6rj ktatnb p^rmtnut nic nesto- 
ji, podpor'ime snesitelnSjsiho politika, neucasti 
zapadneme do skuptny poJittckych flegmatiku a 
odevzdartcu. To je pn/ni nazor Nazor nevolit 
vsak mi tsk^ sve QpodstatnSni- proc se ucast- 
nit di\«dla» v nemi. scen&r piSi jini a nam je 
vyhrazena jen oMestena rde komparsu. Kazdy 
nevoltd pripou^i, z« sice reagnuje na svou 
sanci roiihodovat <byf rhinim4thi), ta mu vsak 
nestojf za pocit ztraty sveho nadhledu. Za 
uvahu stO)f te2 feSertf, pfijat^ na Stfeleckem 
ostrove pn/niho maje 92, totiz volba bilym 
hfasovacfm jfstkem 

Je nemoine konstatovat, ktery z n^zotii 
je vice correct Volba je raste individualnJ 

Akceptujeme-li tedy rno^no^t u6asti ve 
volbich, vyvstSva nam otizka KOHO> A6 art 
tady neni jasna odpovecf, je mozne anaEyzovat 
ph'stupy jednotlivyqh stran a dobrat se k 
V^sledku "mensiho 2la", pricemz d& anai^zy je 
objektivne mozne zahrnout jak osobni 
hiedisko, tak i hiedisko celeho naseho hnuti. 
ZjednodU§6n6 fecenci- zatimco ot^zka ufiasti je 
osobni vecf kazdeho jednotlivce, samotna vol- 
ba uz neni. Prave proto, ze u urny kon^i anar- 
chie a zaSina d&mokracie,prDto>2e ode- 
vzdanim sveho hlasu pfistupuje jndtviduum na 
system votenych zastupcu, kteff se pi'i 
vykonavani sve moci budou ohanet i jeho 
hiasem, z n^j budou odvozovat jeho legitimitu. 
Z tohoto dCtvodu mi nyni vzniki prdivo hodnotit 
jednani vsedi druhun ktefi se rozhodli volit, pro- 
toie svi^ro hfasem pfispSlt t oni k ovIiviSov^nf 
ni6ho avota a zasahovanf do me svobodne 
viile (ovsemfe tak ufiiniJi stou nejiepsi virou, 
stejne jako jsem to uSnil ja ve ev^m vdebrtim 
okr&ku) 

Nikdo z nipts samagf^eime nevolit ptavou 
mkou. Zato tri hodrt§ pra^kychdruhu, kter^t*i 
jsfem se po vol bach ptel na jejich volbu, 
odpovedeto- soodemaky. Nebudu tu d^tft aru 
na sod^lfaStely, aiibisty, tiumide revpitjfintho 
nadsenf, ci jakymi vsemi jmeny nazyvali anar- 
chiste sociaini demokracii pi'ed sto lety, je to 



opravdu diouha doba a leccos se nezmenilo. 
Mrzi mi vsak, ie si kamaradi poradne 
neposlechli MiloSe Zemana - "jsme modemi 
stranou, kteri vladne ve v6t§ine statu Evropy" 
Vatsujf^me do vlady hiavnim vchodem!" Ano, 
soefStfif ddfiiakracii jde zase jen o vladnuf , a 
|aW, Is 59 opravdu sta6i jen rozhlednout po 
EvropS, Atam, pr'estoie take neexistuje jasny 
uius> doSIt anarchiste k navodu - kdyi se voli 
^n maa dv$ma altemativami (druhe kolo prezi- 
dentskjo* VOteb v6 Francii), volit levicovejsi. 
Kdyf $e voli mezi vice altemativami 
(Nemecko), volit mensi, pfijatelnou stranu 
(Bundis 90-ES8 Grunen /Zeleni/ ci PDS), ale v 
Jadnem pnpad§ nepodporovat soupei'eni dvou 
ustfednich stran (CDU-CSU a SPD-sociaIni 
demokraU§). Chapu, ie mnohym kamaradiim 
slo to, nakopat Klause do zadku. Nicmene 
myslim, fe ^adky socdemacky nater nezmimi 
hofkost kapitalisticke pilulky uvniti" a ze volici 
socdem zaSfe pri hiedani mensiho zla zbytecn§ 




daleko. 

-A koho ^m mel kurva volit? 

-Kohokaliv jinyho, tfeba Nezavisly. 

-Jo, a kde by sebrali pet procent? 
-To jgeS teda divnej anarchista, kdyi k 
us*jpku voieni ptidava§ jeste strach, aby ten 
tyilij hias nazapad a aby se tvoje strana dosta- 
ia do pariam^intu Tak proc jsi nevolil Levy blok 
nebo komunisty? 

-Komuntsty, ses posral, ne? T§ch ctyi'icet let 
flebylo nic moc 

-Tys tedyfakt ulit na ty demokraticky propa- 
ganda. Ko«iaii se do vychodniho Nemecka, 
kde PDS, bfrjvaly komini, jsou pro squatting, 
delaj demonstrace proti fasismu a na jejich 
sjezdech jsou misto plesi i barevny pily 
-Ale KSfiMneni PDS. Touffaktradsi CSSD. 
-Jo, a qq Z toho? Po volbach se jim stahly 
prdele a zahodili vSechno, cim pt'ed volbama 
lakali voUce. 

-VIechnone. atd 

Hledal-li jsi, ctenafi, v tomto clanku 
odpov^d" rra otazku, co se po volbach zmenilo, 
OdpovSrf znt; NIC! Tato odpovecf je logicka 
a vraci nas zpet na zacatek clanku, zpet do 
mriMli&ho stoleti. Nebof pro anarchistu zadny 
Vjfdedek, vze^ly z© sou6asnych parlamentnich 
voteb, zmenou byt nemohl. Cesta ven? Misto 
Nasovacich Mstku nacpat do uren politiky. 

Timotej 



AUTONOMIE C.20 



r 



O zastupitelske demokracii 

Nasledujici clanek je vybSrem citaci ekologa Ivana Dejmala ze sbomiku Praha - Berlin - Pariz 1968, 
vydany nadaci Heinricha Bolla 



...Zdpadu chybi jedna zdsadni svoboda od pfemfry 
informaci (SoKenicin). My to ted' znovu proiWime. 
Podstatn6 informace jsou zastlr^ny spoustou informa- 
ci podru2nych. SamozfejmnS se podbfzeji, proto^e 
eiov6k, ktery ztratil budoucnost, mi tendenci utikat 
z reality a pFedstavy o sv6t6 si jistS rdd a pohodlnS 
dSId z v6cl povrchnlch to jest, kde jaky iotbatovjf klub 
vyhr^l, kdo s kym z velk6ho sv6ta m^ mllostn6 pletky 
a jako ndvdavek trochu masakru z bojiSf sv^ta. Ale 
pochopeni sv6ta a vidSni svita to nedSIS a sama 
demokracie, o kter6 se tady hovofi, mysllm ta zastupi- 
telske demokracle na ZdpadS, je takd stejnd jako 
re2lm, ve kterSm jsme 2111, liSI se jen zpCisobem 
manipulace s takto informovanymi lidmi. 

Volba reprezentantO, ktej'l jsou voleni na ityfi roky, 
I kdyby se stalo, ie tou volbou se do £ela dostanou Iid6 
opravdu vysoce kvalltnl a dobi'e uva^ujlcl o sv6t6, 
zustane v2dy jen volbou n^hodnou, proto2e odpovM 
na zdkladnl otSzky tohoto svSta se nekryje s Sasem, 
na ktery jsou voleni Iid6 v zastupitelskych 
demokracilch. 

Jednou z hiavnich odpov6dl na sou£asn6 ot^zky 
svMa je ot^zka vyu^ivdnl Zemd, ndkldd^ni se suro- 
vinami, energetlckd politika stdtu, zne£istovclnl 2ivot- 
nlho prostFedi ochrana pHrodnich zdrojD. Ve$ker6 
kroky, kter6 se v t^to oblasti dSlajl, majl minimcilnl 
viditelny eas sv^ho pOsobeni v rozmezi deseti at 
patn^cti let. V^tSina z t6ch trendCi se ukiie po dvaceti 
a2 tficeti letech, mnoh^ at po pades^ti a vice. 

V zastupitelskych demokracilch nemd iidni z 
politickych stran - a muslme fici, ie podobnd situace 
nastala ui i u nSs vlastnl ideologil.To jest, ie by fekla 
odkud a kam jde, £eho chce dosdhnout, jakymi prin- 
cipy se chce fidit, aby s nl bylo moini v6st dialog o 
tom, pro£ nebyly dodriieny vyhld£en6 postuldty, zda to 
bylo omylem, nebo protoJe sch^l z t6 sprdvnd cesty 
atd. Volebnl mechanismus je vyddn napospas voleb- 
nlm manaierCim, kdy viibec nerozhoduje kvalita 
programu, ale jenom to, kolik, kdo m^ pen6z, jak 
kvalltniho mana^era, kolik vysllaclho fiasu, a kolik 
mltinkii si mdie zaplatit. 

Takov^ demokracie nenl cestou, kter^ 
mCiie principSlnS odpov6d6t na z^kladnl probl6my 
svSta, protoie politiky nezajimaji diouhodobs zSmSry 
a mo2nosti jejich reallzace. Mysll pFedevSIm na to, jak 
si zajistit pflzeh a penize, aby mohli v dalSlch volbdch 



znovu zvltSzit. 

Samozfejmnfi, ie spolcinost mS proti to- 
mu obrann6 mechanismy a 6as od iasu jich vyuiije. 
Vede to k vltdzstvi nejsiln6j$l opozk:e, jakS se v t6, 
kter6 spole£nosti nachdzl, ale pFi neexistenci skute£n6 
\\r\6 opozlce, skute£n6 \m6 Ideologle, ne2 jakd je ddnS 
paradigmatem doby, se vlastnl na podstatS v6cl nic 
nemSni. 

Hovofi se levlci, ale z jinSho pohledu, nei 




Doddvdme demokracii 

jaky se b6ir)6 pouiWi v polltlce. Jd bych se chvlli 
podrSel b§Jn6ho pojetl pravice a levlce, kter6 vzniklo 
zhruba pfed dvSma sty lety z tehdejSlho porozumn§nl 
sv6ta. Tehdy byl sv6t chSpSn jako misto, ve kter6m Ize 
svobodnfe uskutednit hospodAfsk6 die filovfeka. RozdII 
mezi pravici a levlcf nastal vlastnS ai v tom, jak se ve 
spoleSnosti naloii se zlskem. Zda bude vlastnictvim 
nfekolika jedincu, nebo zda se o nSj podfill v6t5i CSst 
spoleinosti. 

Toto porozumgnl sv6ta ui ddvno neplati, ti 
kdo dnes horuji, ie se muslme vrdtit k pravicov^mu 



vidSnl svdta, nis vlastnl udr^uji ve star§m paradig- 
matu a vracejl n^s o dv6st6 let nazp&t. Nenl tak^ 
nShodou, ie hled^nl n§jak6 tfeti cesty nebo jinfeho 
zpusobu vid§nl sv£ta se dnes pova^uje za nejhorSi 
kaclfstvl, jak6 si Ize pfedstavrt. To roduvferny komu- 
nista je vlastnS pro naSe pravl£dky pof^d je$t6 partner. 

...Zn^m velice dobfe cenu svobody, a pro- 
to takS vim, ie svoboda je n6co vie, nei mo2nost 
vybrat si mezi 30 druhy hajzlpaplru a nebo mezi 12 
ruznymi politickymi stranami, jenom podle toho, jak 
m^lo mi ikrcibou v kone£nlku. 

...Kdy2 ani dnes nevSflm zastupitelske 
demokracii, tak tim nefik^m, ie neuzn^vAm, ie se 

V demokracii iije lip nei za reainfeho socialismu. Ale 
tak jako v ekologii jsem nikdy nepfistoupil a nepfis- 
toupim na hled^ni nejmeni Spatnych i'eSeni, ale 
vSdycky budu trvat na hiedini dobrych feSeni, tak tak6 

V oblasti politick6ho systemu neustanu na nejm^nd 
5patn§m feSenI, ale vidy budu hiedat to feSnl dobr6. 
A V tomto smyslu vyznSIa mo|e kritika souSasnS 
zastupitelske demokracie. Souiasn^ zastupitelske 
demokracie se vyvljela od demokracie vlastnlkd. 
Vidime to nejifepe na americkfe listavi. Tarn mohly mit 
volebni pr^vo jenom ti, ktefl vlastnl majetek. Bylo to 
d^no odpovSdnosti, jenomie prumyslove revoluce 
zpCisobila nico, naco sice v jini rovini reagoval Marx, 
ie totii vlastnictvl nenl dost pro vSechny, a ani charak- 
ter prece v prCimyslov6 revoluci nedovoluje, aby vSich- 
ni vlastnili. A odpovSdnost, kterS se potom takto stS- 
vala v§cl uzk6 skupinky lidl, podlehia tiaku na 
v5eobecn6 hiasovaci pr^vo. Toho se sice nSTodov^ po 
cel6m svSti tu a tarn vice, tu a tarn m6n6 domohly, ale 
byly nS pFipraveny zase tim manipulativnim zpu- 
sobem voleb v zastupitelske demokracii. Tomu slou2i 
samozfejmn§ i informaSni systimy a ruzna lakadla, k- 
tere si vymyslela konzumni spoleinost a kterS 
odvciddji (SlovSka do takovito pohodlnosti a odvedSjl 
ho od vIdSnl v6ci, jak jsou. Bylo tady feSeno, ie jde o 
kaidodennost. SamozFejmnfe, ie jde o kaidodennost, 
nejde o to, iit pro n#jak6 pPIStl, ale kaidodennost se 
sklade z kompromisnich krokCi. A kompromisnl kroky 
muieme v dobr6 vli'e iinit a zastupitelskou 
demokracii podporovat a udrSovat dennS jenom tehdy, 
jestliie vime, ie je to zatim nejm6n§ Spatn6 I'eSenI, 
a ie naSIm hiavim ukolem pro dneSek i do budoucna 
je hIedat dobrd feSenl. 



pohAdka se 
JpatnS'm 

KONCCM 

(pro deti od 20 let) 

Byla nebyla u §plnav6 feky dv6 mgsta. Na ka2d^m bi'ehu jedno. Z ptaClho 
pohledu by se mohio zdSt ie je to jedno m§sto s velkym mostem pfes Peku 
uprosti'ed. Ale nebylo tomu tak. Ve mgst§ na jedn6 Strang byly bohat6 velik6 
domy, dlst^ ulice, po kterych chodili p£kng a 6istS obl^kanf lid^. Na druh^ 
Strang 2111 chudi, Splnavi lidg v malych polorozpadlych dometelch. Po 
pra§nych ulicich bShali §pinavl psi. 

Jednoho dne do tSchto konCin zabloudil £lovgk, na pn/nl pohled z vellkg 
d^lky. NejdPlve zavltal do hezk^ho mSsta. "6 jak^ krdisa", rikal si. "Tady musi 
2it pracoviti lid6". Na ulicl potkal CiovSka, ktergmu se sv6l1l, 2e chce navStlvit 
i mgsto na druh6m bPehu. "NSchodte tarn", varoval ho hezky obleSeny 
eiov6k. "Jsou tam Spatnf Iid6, oberou Veis o v§echno co m^te. Je to chud6 
mgsto, nemaji tam co jlst. Je to §plnav6 mSsto je§t§ dostanete nSjakou 
nemoc". "Ale jak to je mo2n6" pomyslil si cizinec kdy2 se s hezky obledenym 
eiovgkem rozlou&l, "v2dyf na ob§ m§sta pad6 stejny d65f a svltl stejn6 
slunce. Mohou si tam tak6 postavit velik6 hezk6 domy a na polich vypSsto- 
vat mnoho potravin, anebo ie by byli opravdu tak Spatnf a linl? Tomu musfm 
pHjft na kloub." A tak pfe§el most na druhou stranu. 

Ze v§eho nejdffv uvid§l pole a na nfim pracujici lidl. "Co m§ to ten Slovak 
napovidal. VJdytf jsou tu tak6 pracoviti Iid6. To bude jist§ tak6 hezk§ m§sto" 



bruCel si pro sebe. Ale kdy2 pilSel do mSsta zjistil, ie hezky obledeny Clovgk 
m6l nejspl§ pravdu. "Jak je mo2ne, ie je to tu tak chud6 kdy2 se vSechni tak 
p6knS staraji o sv^ pole?" zeptal se star6ho upracovan6ho dlov§ka, ktery 
sedSI na rozviklan6 lavidce pod stromem. Nedostal 2^dnou odpov^d. §el 
tedy d^l, a ejhie, narazil na pSkny vellky dum, pPed kterym st^l jiny hezky 
obleCeny Clovgk. "Jak to, ie je toto mSsto tak chud6, a to na druh6 stranS tak 
bohat6?" ot^zal se cizinec. "Ale my nejsme chudI", op^Cil ten hezky obleCeny 
eiovSk, podfvejte se na mn§ v2dyt I j^ m^m hezky vellky dOm jaky majl Iid6 
na druh^m bi'ehu." Toto v§ak cizince zm^tlo je§t§ vie. Ale proto2e mSI piln6ho 
a neOnavn^ho ducha, pidil a pidll ai se dopidll pravdy 

Pfed mnoha a mnoha lety to bylo skuteinS jedno mSsto s velkym mostem 
pfes feku uprostPed. Na obou stran^ch se meli llde stejng dobre. Ale jedno- 
ho dne pfi§li Iid6 z velik6 d^lky a zaCali se na jedn6 Strang feky chovat jako 
doma. A proto2e byli chytfejSI (nebo vychytralejSI?) zaCali rOznyml triky pos- 
tupng vyh^n^t pijvodni obyvatele na druhou stranu feky. Postavili si hezk6 
velik6 domy mnohem hezCf ne2 m§li Iid6 na druh6 Strang feky, kterych bylo 
ted' dvakr^t vIc. A pak si chytfejSI Iid6 fekli: "ProC bychom mSli pracovat na 
pollch, kdy2 to za n^s mohou dglat Iid6 z druh^ho bfehu?" Postavili tedy 
jednomu Clov6ku z druh6 strany hezky veliky dum. Dali mu hezk6 §aty 
a povSfili ho aby dohliJe! na pr^ci a posflal urodu do hezk6ho m§sta. A kdy2 
se to nSkomu nellbilo, pustlli na nSho sv6 dobrg 2iven6 psy, ktefl byli silngjSf 
ne2 psi chudych. Tak je to dodnes. Jedni Iid6 nejen2e sebrali zemi lidem 
jinym, ale navfc jim berou urodu. Berou jim radost z pr^ce, berou jim pr^ci 
samotnou. Berou jim cele jejich 2ivoty. A ted' si mnou ruce, ie se chudi lide 
pro samou pr^ci nestaCili nauCit Cist. Proto2e by si mohli pfeClst tento pflb§h, 
rozzlobit se, pfebShnout na druhou stranu a vyhnat hezky obleCene lidi 
z jejich velikych hezkych domu. To se ale jednoho dne stane a bude to mno- 
ho lidi bolet. A pak ie je na svStg ngjakS spravedlnost. 

Honza 



AUTONOMIE C.2C 



POLICIE NA STRANE NEOFASISTU 



Antifasiste v prvni polovine devadesatych let dasto vystupovali s tvrzenim, ze se 
policje V Ceske republice snaii bagatelizovat nebezpe£i militantniho rasistickeho 
hnuti skinheads, ie jeji pfistup k rasistickym zlo£inum je £asto neuvefitelne shovi- 
vavy. Iluze o torn, ie situace se m§nf diky tiaku na fadov^ policisty a kriminalisty 
z vedeni Vnitra, se ve svetle poslednfho velk^ho faux pas - zdsahu v Propasti - 
zhroutila. Nektere skutecnosti tedy stoji za pfipomenuti. 




Praha mela od zacatku devadesatych let )ako prvni mesto 
speciaini protiextrtmisticky oddfl Ctvrty oddil knminalni poli- 
cie pod vedenim Vladislava Plechat^ho tvoRlo pSvodnS jen 
osm lidi, pocetni slozenf se v§ak stSle rozsifuje. Zabyval se 
ukoly, kter^ ve zbytku republiky mSIa pinit BIS ve spolupraci s 
republikovou policii - monitorlngem extr^mistickych skupin 
(skinheads, anarchists, hooligans, satanistS), Jejich aktivit 
a hiavnich aktivistu. Zaznamenaval jmSna lidi' zapojenych do 
akcf a podezl'elych z prestupku, nebo trestnSho fiinu. 
Shromazd'oval jejich fotogratie a udaje o nich, poFizoval 
zaznamy demonstraci. Mohl zadat o odposlouchavanf telefonu 
a otevirani posty. V kazdSm pfipade stejnou finnost mi d§lat 
BIS. Ones Jsou podobnS specializovanS oddily v kaMSm kraji. 
KartotSka PiechatSho oddi'lu je velmi rozsihl^, obsahuje 
stovky fotografii se jmSny. Je d&teSti si to uvedonnit, abychom 
zavrhli myslenku, ze PlechatSho muzi jsou takovi diletanti, jak 
se mohou jevit na verejnosti. Maji'k dispozici vyspelou techniku 
avyuzivaliji. 

Major Plechaty proslul jiz svymi vyroky v roce 93, te anar- 
chists poslouchaji hudbu hard com (tvrda kukuFice). Pozdeji 
pfed novinafi tvrdil, ze vOdcem anarchistQ je Jakub PolSk a Je- 
jich modlou Abimael Guzman, byvaly vudce brutalni terori- 
stickS organizace Svetid stezka. Obvinil anarchisty , ie se 
skoli V Nemecku a Francii v praci s vybusninami. Na tiskovce 
z 27Jedna 1994 fekl o pfislusnicich hnuti punk, te je do toho- 
to apolitiokSho hnuti zavadeji pi'edevsi'm neshody v rodinS , te 
ziji mnohdy v kanalech a castym predmStem jejich utokO jsou 
ranni dodavky miecnych vyrobkii a rohlikfl, napfiklad pro 
matefskS skoly. prava BIS o 23 'extrSmistickych' skupinach, 
zvei'einena v unoru 1995, prozradila mimo jinS podobnou 
dezorientovanost a nefundovanost, co se tyce ngkterych 
skinheadskych i anarohistickyjh skupin (napF. pod heslem 
"Autonomie" naleznete 'Hnuti proti vsemu"). Z podobnych vys- 
tupu Ize odvodit pouze tri zavery. Bud' jsou policistS skutefine 
tak hloupi, nebo proste svou praci flakajf, a nebo se v ph'pade 
PlechatSho snazi pomoci polopravd manipulovat s verejnosti a 
diskreditovat antifasisty. Treti varianta (ta nejhorsf) je bohuzel 
pravdepodobna. 

V srpnu 1994 poskytl Vladislav Plechaty rozhovor RudSmu 
pravu na tituini strance. Tvrdi zde mj,, ze anarchisty povazuje 
za spolecensky mnohem nebezpecnejsi nez hnuti skinheads. 
Zduvodnoval to takS vysokym poctem stFedoSkolSkO a 
vysokoskolaku v hnuti, Je "to skutecne sokujici tvrzeni, kdy2 
uvazime. ze v ti dobe meii fasistiSti skins na svSm konte 10 
mrtvych a stovky zranenych behem ctyf let, ze v republice 
vychazely fanziny otevfene vyzyvajici k pogromum na Rdmy 
a Zidy, propagujici fasismus, oslavujici Hitlera a Mussoliniho a 
zpochybfiujici holocaust. Ie se zde konaly koncerty ostFe 
rasistickych kapel a jedna z nich prodavala oficialne svoji 
desku po desetitisicioh. V rozhovoru Plechaty takS tvrdil, 
ze anarchists poprvS v republice pouzili zapalnou lahev, a to na 



1 maie 92 Ve skutecnosti se Ji poprvS pokusili pouzit (asistS 
pFi utoku na navstevniky koncertu The Exploited 5, cervna 
1991. PlechatSho prace se zretelne onentuje prave na sle- 
dovani anarchista a antifasistfl, ruku v oice s bagatelizovanim 
hrozby skinheadskS ultrapra-vice. 
Zastavme se jeste u dalsi pozomhodnosti. Na zminenS lednovS 
tiskovce se Plechaty vyjadFoval takS k r6mskS problematice, 
pfestoze tim se jeho oddil nezabyva. Zaujal zde postoj, ktery je 
zcela charakteristicky pro krajne pravicova hnuti. Rekl, ze 
stilnosti Rdmu na rasovS pronasledovani se zakladaji na 
nepravdivych Infomiacich, "Nevyloucii existenci tzv. cernSho 
rasismu' (prave tohoto pojmu vyuzivaji faSistS k ospravedlneni 
svSho nasili) a "poukazal na skutecnost, ze se takfka nikdy 
nestava, Ie by R6movS prepadali a olupovali jinS RSmy", Na 
zcela stejnSm argumentu stavf svou protirdm- skou orientaci 
nacionalisticka Vlastenecka liga a oo vie, jde totiz o pouhou, 
nikdy neprokazanou domnenku, protoze Ministerstvo vnitra 
nevede zadnS evidence o barve pleti ziocince a jeho obeti. 
Podle PlechatSho neize u vetsiny bilych, kteFi maji negativni 
postoje k Rdmum, fici, ze se Jedna o rasismus, jejich averze pry 
plyne ze strachu z jejich vysokS kriminality, SociologovS 
a psychologovS ale nazyvaji podobnS postoje 
a ospravedlhovani latentnim rasismem. 
Ing. Stanislav Kosik je reditelem sekce Ministerstva vnitra , 
ktera se podili na vypracovavani kazdorocnich zprav o 
extr^mismu v republice. V TV poi'adu Netopyr se omiouvacnym 
tdnem vyjadFoval o VlasteneckS llze ve smyslu tom, ze dnes by 
je na seznam rasistickych skupin jiz nezaradili. Ze pry se 
Vlastenecka liga velmi zmenila a jde o normaini obcanskS 
sdruJeni. Ale ve vedeni VL jsou stale ti sami lidS, kteFi zakladali 
raslstickS sdruzeni Bedford a pFipravovali casopis Prosecky 
list, jehoz sloganem bylo "Nic nez narod'- znamS heslo ceskych 
tasistO. Kosik pozdeji v poradu Nadoraz uvedl, ze situace v Cr 
ohiedne rasistickych utokO je v porovnani se SRN "pomerne 
klidna". Ano, 17 mrtvych (vcetne fasistu) a desitky tefce 
zranenych, vcetne zen a deti, na 800 evidovanych nasilnych 
dtoku za 6 a pOI roku, to je podle MV klid. Na tom nic nemeni, 
ze V SRN je pocet diskriminacnich utokij Fadove vyssi. Ve 
steJnSm poFadu Kosik uvedl, ze za rok 1 995 doslo cituji: "... ke 
dvema nasilnym rasovym trestnym cinOm." HOST jich za stejnS 
obdobi eviduje 2101 

podivnych praktikach prazskych protiextremistickych poii- 
cistQ jasne svedci i pFipad Dana Z. a jeho divky, kteFi byli 25,2. 
1994 V prazskSm metru brutalne zbiti skinheady, utrpeli tezky 
otFes mozku a ztratu zubQ. Policie vysetFovanim zjistila okruh 
pachatelQ a dokonce sedm podezFelych fasistu. S napadenymi 
je vsak nekonfrontovala a misto toho poskozenym ukazo- 
vala desitky fotografii se skinheady. HolS hiavy se Jim po case 
samozFejme silly do jednoho agresivniho obliceje, takze 
pachatele v tS zaplave nebyli schopni Identifikovat. PFipad byl 
odiozen, mImojinS i proto, ze vysetFovatel Pplk. Macourek 



uvedl, te nedoslo k trestnSmu cinu, protoze existuji zubaFi, 
kteFiznicenychrupspravi. PlechatSho oddil zjevne nema zajem 
na tom, aby nekteFi prazsti fasistS skoncili za mF^emi 

Ostatne podobnS zajmy Ize vypozorovat i u BIS a kriminalistu, 
kteFi se zabyvaji kauzami fasismu. 7.9. 1995 odiozil 
Kpt.MusiIek, vysetFovatel obvodniho oddeieni PCr ve Slapa - 
nicich pFipad trestniho oznameni na rasistickou organizaci 
Bohemia Hamnner Skins a vydavatele jejich lasistickych fanzinu 
FSnix, Hammer News, Patriot, proto2e "bylo prokazano, ze BHS 
se nedopustila trestnSho cinu". BHS je otevrene tasisticka a 
nej-nebezpecnejsiskinheadska organizace u nas. Vydavatelem 
zminenych tanzlnfl je Robert Danek, A poiicie to vi, 

Je zFejmS, 2e v jednotlivych kauzach zcela zalezi na libovull a 
osobnosti vysetFovatele, tak jako pFi konkrStnim zasahu protl 
skinum zalezi na konknStni'm policistovi. Po tlaku ze strany 
tisku, podnicenym protirasisickymi iniciativami jako HOST 
ktery vyvolal reakci vlidy, prezidenta a vedeni Ministerstva vni- 
tra (pokyny k pFisnejsimu postupu vfloi rasistum), se situace 
zlepsila jen potud, pokud sahaji osobni kontakty faslstO na 
policii. a osobni sympatie policistQ ke skinheads. Ones si jiz 
vysetrovatelS nedovoliveFejne prohlasit, ze k pokusu o upaleni 
r6mskych zen vedly faSisty detskS pohnutky. Dnes se Jim 
proste ■nepodah" nalSzt dostatek dQkazu k usvedcenl. Pokud 
chteji a pokud jejich nadFizeni na potrestani primo nelpi. 

Je snad zbytecnS se rozepisovat o rasismu v mestskS a 
republikovS policii, V mestskS policii, Jejiz prislusnici 
neprochazeji tezkymi psychologickymi proverkami, je rada 
sympatizantu skinheads a primo Jejich kamaradu. Zname mno- 
ho pFipadu, kdy policie pFi stretu antifasistS- skinheads zasa- 
hovala proti antifas. neoo primo se skiny spolupracovala. 
(Vystavlste 30. 5. 1 991 vyklizeni squatu pplk. Socnora v pros- 
inci 1992, zasah u SedS litiny v kvetnu 1996...). Zname takS 
Fadu pFipadfl, kdy repubiikova i msstska policie zadrzeia nasil- 
ne uto&'ci skinheady a po periustraci le opet pustila, aniz by si 
jejich jmSna zapsala. I zde se situace iepsi dfky vedeni policie. 
PUpomerime si ale, te velkS mnozstvi poiicistii volilo rasistick- 
ou SPR-RSC. V zajtmavS zprave Ministerstva vnitra o meziet- 
nickem nasili z prosince roku 1993 se uvadi. ze nejvice averze 
vuci RSmum ze studentO stFednich skoi vykazujl student! 
Strednipolicejni skoly a pFislusniciMestskS policie, 51 procent 
si na otazku, zda R6my vychovavat, trestat nebo vystehovat 
vybralo tfeti odpoved'. Zprava upozorhuje, ze policie svym jed- 
nanim ulvrzuje skiny v tom, ie jejich ideologie spravediivych 
mstitelO je spravna. Ukazalo se, ze prvky rasove nesnasen- 
livosti jsou u policejniho dorostu silnejsi nez u ostatni 
populace. 

Ka2dy rok se v CeskS republice uskutecni asi deset KoncertO 
otevFene fasistickych kapel, za ticasti 400- 600 skinheadCi a ale- 
spori jeden mezi-narodni sraz. navstiveny 800 az 1000 
neofaslsty z celS Evropy Pripocteme take legalnf i neiegaini 
demonstraoe neofasistu, schovane pad hiavicku protestu proti 
drogam a kriminalite. Prave koncerty jsou pro lasisty 
nejdaiezitejsim mistem setkavani. vymeny kontaktu a 
zkusenosti, prodeje casopisu, Na vsech dochazi k propagaci 
fasismu a vyzvam k rasovym pogromum. Protiextremisticka 
oddeieni o techto setkani vedi a monitoruji je. Koncerty vetsi- 
nou hiida nekolik desitek policistu a zasahova jednotka. Je to 
§okujici,ale neIze vubec jednoznacne rici, kdy policiste chrani 
obcany pFed moznym napadenim a kdy chrani klidny prubeh 
neofasistickS akce. JistS je, ze repubiikova policie, podporova- 
na protiextrSmlstickymi jednotkaml a BIS (ti maji dostatek 
informaoi) otevFene umozriuje skinheads setkavat se a organi- 
zovat se, tolenjje propagaci fasismu a ospravedihuje se, ze 
koncerty probihaji na soukromSm pozemku a |sou uzavfanS. 
Jeste nikdy totiz proti takovym setkanim nezasahla (AntifasistS 
se stejne jako fasistS domnivaji, ze setkani v Hradci Kraiove na 
JaFe 1994 bylo zinscenovano policii kvOli efektnimu predvedeni 
zasahu pFed TV kamerami.) NapFiklad v Nemecku by takovS 
chovani bylo nepredstavitelnS. Lze h'cl, ze poiicie nedela zadnS 
skutefinS uQnnS kroky k potla6eni neofasistickSho hnuti. Rada 
skins se sice dostava do vezeniza podil pFi pogromech, malok- 
do je vsak stihan za dve desitky rasistickych casopisu, kterS 
zde vychazeji a organizace a koordinace (asistu. ktere Jsou 
ideovym a praktickym zakladem pro nasilnou cinnost v ulicich, 
Jsou vedome tolerovany. 

Brutalni zasah v punkovSm klubu Propast 4. kvetna 1996 
proti antifasistickSmu koncertu dobFe zapada do mozaiky pos- 
tupu policie proti radikalQm. Je skutecne nahodou, ze prvni 
opravdu velmi tvrdy zakrok proti koncertu, byl veden proti 
antifasistum? Policie pouzlla pFI vysvetlovani utoku na klub na 
tucet Izi. Co bylo skutecnym duvodem, kdyz bezpecne vime, ze 
V klubu se drogy neprodavaji, neschazejise zde fasisticti skin- 
heads,' ze pFl pFedchazejici akci (27.4.) policistS nebyli 
napadeni, nedochazi zde k propagaci fasismu, ze drzeni a 
kouFeni marihuany nenf trestnS, natoz pak vlastneni injekoni 



AUTONOMIE C.20 



r 



stfikacky (kterou policajti stejne pfinesli s sebou) nebo note? 
Kdyz dokonce vfme, ze u zasahu nebyl tym DROGY, jak se tvrdi- 
lo, ale jen zasahova jednotka ROZA, kriminalisM a PlechaWho 
liDi, A konecne kdyz je jasn^, ze policajti museli vedet, te vetev 
SHARP skins neni fasizujici gre- sivni odnoS, jak Tomisek 
tvrdil novinaMm, protoze rozliseni mez SHARP a fasisty jed- 
noznacne pojmenovala jiz zmifiovanS zprava MV z roku 1993. 
Neni tfeba pRpomfnat, ze poiicie se samopaiy a v kuklach v 



kiubu mlatila navstevni'ky, hrube jim nadtola, nSkolik iidi utr- 
pelo zraneni' a jini sok. Pfes pfitomnost tfi kamer nebyl poh'zen 
jediny videozaznann. Obrovska informacni blamaJ ("navstevni'ci 
ve strkanici delali kotrmelce do schodu a nekteh' si prokousli 
pef ), kterou policist^ pFipravili, nastestf neprosia, ale sokcvala 
svou nestoudnou l2ivosti. 

Lid^, kteii' pochoduji v nasich ulicich v militaristickych unifor- 
mach a programove rozs^vaji sti^cti a smrt, ti, ktefi zakehii 



dokopavaji sv^ obeti do bezvedomi se vztycenou pravicf, ti, co 
si'h' Jed fasismu ustne i pisemne, ti, ktefi biji a upalujf mlad^ 
di'vky pro jejich barvu pleti, jeste neznaji, co to znamena zasah 
poiicie do jejich shromazdeni. Zato my u2 vime, ze boj proti 
fasismu znamena boj proti vsem, ktefi umoznuji, aby jako hnis 
zal^val nase mesta. A poiicie se sama stavi v nekteri/ch 
pfipadech na stranu faslstQ. 

zpracovali aktivisli ANTIFA tinutf 



REPRESE PROTI 



AUTONOMNf ANTIFA 



Na 14.srpna bylo1996 je naptanovano 
zahajeni nejvetsiho soudniho fizeni proti 
autonomnim antifasistum v historii 
Spolkove republiky Nemecko. Sedmnact 
antifasistjckych aktivistii z Gbttingenu bude 
souzeno za clenstvi v Autonomni Antifa 
a obvineno z ucasti ve ziocinecke organizaci 
podle paragrafu 129 a 129a. Jde o politicky 
paragraf, ktery kriminalizuje clenstvi ve 
"ziocinecke organizaci" a podporu 
teroristickym skupinam. 
S oliledem na podminky soudu je pfedem 
jasne, ze skutecna obhajoba je nemoina 
a obzalovani jsou odsouzeni ie§t6 drive, net 
soud zacal. Budou financne zruinovani, bez 
ohiedu na vysledek soudu, a jejich b6zny 
zivot bude pferusen na nekolik let. 

StStni prokuratura ptenuje 131 soudnlch jedndnl v 
prvnim roce soudniho fizeni. Ofiast na vSech Il6en(ch 
je povinn^ pro l<aid6ho ob2alovan6ho a pro jeho dva 
pr^vnlky. Tato soudni Kfienl budou tfi dny v tydnu ve 
m§st§ vzdSien^m vice nei 400 kilometrCi od 
GSttingenu. Cestovnl ndklady a zaplaceni obhdjcCi na 
tichto 131 dni jsou odhadov^ny na vice net 4 mlliony 
marek! 

Duleiitost tohoto soudu pfesahuje osudy 1 7ti jedincO 
Tento soud mCi2e zna-menat knminalizaci Autonomni 
Antifa a konec jeji politick^ Cinnosti Usp§5n6 soudni 
stih^nl bude mit v^znamny dopad na nSmeckou levr- 
ci. Budou vyraznS omezeny moSnosti pro legSlnl 
organizovanou politickou tinnost, co2 zahrnuj.© 
i demonstrace a dalSl projevy "politiky zd.ols'' 
RozhodnutI o vind nastoll precedenc, ktery ofie«fe 
cestu k hojnijSlmu uilv^nl §129 DalSI podabflft 
organizovan^ skupiny, jako skuprny v ArfttfttSislicK'^ 
Akci / Spolkov6 organizaci (AA/BO),. fecidott ^t^ftj 
potenciondln§ pod hrozbou kriminaliz^« 
Tento soud mCite ostfe omezit antl^Sisticfc^ *()fJ9f 
a politickou mimoparlamentnl einnost,. ktafd bude 
zranitelna novymi formami represeri 
Skupina Autonomni Antifa 
Autonomni Antifa vznikia z autOflomntho hnutt 
osmdes^tych let jako skupina & fiftvym poj^tliin lw|&. 
Jako jeden z hiavnich cilCi bylo ^Aiat $LtAmomtA 
hnutf z izolace a pfin6st revoli^j ^Hf9^$$mu$ $it$f 
spoiecSnosti. 

Spoieen6 demonstrace, agitaenf d)«»(its, wfomiaCnf 
a diskusnl besedy, hlstorick^ a umlitecki vjists*^ 
a dal^l kulturni akce, byly prdtctietc-ciu Htmasit 
Autonomni Antifa. 

Autonomni Antifa je nejvlce spOjWilft?^ i. (fentday 
stracemi a akcemi proti faSpstififeyitt VJffMifftijjvym 
centrum. 

V ietech 1992/1993 doSlo k faSistickym po^omfilftV 
Hoyrswerdu, Solingenu, Mblinu a RoSt<K^Xu V t^io 
dob§ zaealy faSistick6 aktivity v okoll (Slfiiitl^em^ 
Utoky na barevni lldl a leviidky - jakO '^tmt*^ 
Alexandra Selchova na Novy rok 1990/91 a ni^iKti^ 
tatelne ka^dodenni (Siny teroru - nebyly ojedinSI^ HsS 
vzestupu byla pfedevSIm faSistickS Svobodnd Stran* 
Price (FAP), zakizani v roce 1995 
Jednim z charakteristickych znakCi demonstracl 
Autonomni Antifa jsou tzv "£ern6 Bloky" (Black 
Block), tAst\ demonstrace, jejli udastnlci jsou 




maskovdni, aby se chrcinill pfed pflpadnym monl- 
torovinlm nebo Utoky poiicie el faSlstD. Cern6 bloky 
se staly symbolem £irok6 fronty boje proti faiismu, 
rozmanitosti tSchto akci - od militantnlch antifaiistu 
pfes skupiny ml^^y^h po ^olft^Ji;^ skupiny Cern^ 
bloky ^f^lS^f |f6 m^df^ n^^Ohta ^tMi^vat pfltom- 
OSBSj-jMitonomftich Skuji^n 

VyuJJWrd »6m li&P 5*dft« ftftsty k o^OVerrf ¥*!%' 
jnosti, tiylo mH^ soa&tstf pofrtsJsy Autwwmnt Anilifa, 
^icm^M: je to dvouseend zbraft. Post^venf 
an^Sistu na vefejnosti je tvofeno tiskem attskse 
«asto omezuje na velkolepe slogany nebo informaje 
pouze "senzainich udciiostee^" 

6oj s koi'eny fasismu. 

PfMka Autonarrmf Artllfe Twnl omezena na be^ proti 
fleofeSjsmu. Efektwnl anSfaSsmus musi Otciiit ra 
kckfeny^&sfflu EteMiHvniles^tEfaSdsmu&muS:! UtofiitAa 
kofeny faSisrmi, iwferty fosiauci z 1<apitabstick6ho 
&yst*mu, 

QalS,! idstf politHQ^ AiAonomni Antifa j« ^dznamov^nf 
v*fein9S() ) datetftb ^$!«pff> $■ bfetorJ) r)9pf, antife^l- 
9f3Qkihq odfiwats SntBMnswnsfemvF 
2,f^n, "Den znovusjedoocenf" je pRktadem ^fok6 
^?otifl3fa«e mezi skufsnami Ka2dy rok (od roku 
19dO) organizu^ Autonomrt! Antifa demonstrace 
.(vtz^Autojuotnia 6Aif - latHriiimi proti mm bojovati), 
«iit(ttt$^i ^)iv!^U>> -Ofi^ttitin^ a vyiit^vi letdky « bro2ury 
m ;$¥»$tf6t!|^ta UiHi^ R^ 1$95 bylo "Proti fasismu 
««{a(rf-^t*»!MJte*§fi!:AFiit(fiS«»ticki Akce!" Gottingen 
tikHteA V^kdi'^ :&1<tlvity p)^!K>van6 toutq ^upinou 

Organlzace 

V roce 1991 kratce po )e^m?alozeni vzbudila AutononnflJ' 
Antifa celonarodni disku?S prostfednwtvfel svych rKjW)?. 
^:^Svfli antifasisticka poESika a zaroV^iiS vyvqt Stemavy 
'Mi '^^mvi svstema ffrjedma mtm t>«at»lia Wnitf gr- 
i^tA^ fm^^^m *^ iTSpotk'iSVa OfgarSJHce Vznikt« 
tiM djsfofie * r6S« 1 992 ihn\anim.\ /Wtifa (* ocf ftiJidto 
n5li^a(^4tel?fim^ 



"Vnitrnf I 

Tato polilicka prace je vystavovana utokum a je casti vyvo|e 



Gottingenska rezoluce 

na podporu 17 obzalovanych v soudnim 
pi'ellceni proti Autonome Antifa 

Nejvetsi soudni pfeliceni pioti autonomnim an 
tifasistum V historii Spolkove republiky Memecke je 
utceno na 18. srpna 1996, kcly zacne v Luneburgu. 17 
antlfasistu je obvineno podle § 129 "budovani a clen- 
stvi ve ziocinecke organizaci . Autonome Antita vidi 
boj proti narustajicimu neo-taslsmu jako nutnosi 
Autonome Antita organizuji demostrace pioti (neo 
Ifasistickym centrum v siroke koalici s autonomnimi 
skupinami. odbory. Stranou Zelenych. obcanskymi 
iniciativami. studenty a castmi SPD (socialin 
demokracie), Antifasisticke demonstrace a protesty )- 
sou hiavni cast politiky Autonome Antifa. Vysledkem 
techto iniciativ bylo zastaveni rozsifujicich se neofa.si 
stickych aktivit na severu Porufi - Saska. Statin 
zaiobce v Celle. odpovedny za zaioby proti 17 an- 
tifasistum nazyva antifasisticke demonstrace mezi lety 
1990 - 1994 "trestnou cinnosti ziocinecke organizace 
ObvinenI jsou zaiozena na udaj-nych poiusenich shfo 
mazd'ovacich zakonu. . 

Jednou casti demonstracl byl tzv cerny 
blok', vytvofeny jednotlivci, ktefi nosili maskovani. 
aby se branili sledovani ze strany poiicie a fasistu 
Tato forma sebeobrany byla reakci na jednostrannou 
eskalaci pollticke situace na pfelomu 80. a 90 let ze s 
trany poiicie a nacistu. Tato eskalace si vyzadala dve 
obeti; Conny Wessman zemfel 17. listopadu 1989 
behem policejnl kontroly. Alexander Selchow byl u 
bodan cleny fasisticke FAP (Svobodne delnicke strany 
na Novy rok 1990. 

NastavajicI soudni pfeliceni je vysledkem 5 let 
vysetfovani, ktere zahrnovalo sledovani a 
videodohledy. Za 8 mesjcu bylo nahrano 13 929 tele 
fonnich hovoru. 143 Iidi bylo vysetfovano pro 
podezfeni ze clenstvi v Autonome Antifa a 5. a 6. cet 
vence 1994 probehia jedna z nejrozsahleisich razii 
proti antifasistum v historii SRM. 

Zatimco pocet ziocinu s pravicovyni 
pozadim, zustavi vysoky. jsou utraceny miiibny dolaru 
na vysetfovani a stihani uspesne antifasisticke poll 
tiky. Vysledkem teto represe: 17 obzalovanych. 34 
pravniku a alespoii 131 soudnlch stani urcenych tfi 
dny tydne mezI srpnem 1996 a srpnem 1997. 



smefu|ic9» ke zvysenemu pozorovanf, zvysene kontrole 
a repEssfm -pftiti levici v SRN. 

ftoK 1596 le r6J<em volebni'rh a jedno z hlavhi'ch "horkych" 
te'mat ^ "«»ltteE bezpecnost" v niz hraje §129 zvlaStni roll. 
§129 <KbM i^ladni prava jako ochrana soukromi pfed 
pozor<J¥4(^fl5 *fl^-poslouchavanim. Podle §129 nemusi byt 
obzalSVSrt^aStf d<>l<izana ticast na konkretni'm trestnem 
emu, Sl% S-teS' IH8 ^!qY.siA ijcast v kriminalizovane organi- 
zaci JdsoidBHckylakon "kolektivniviny". 
V praxf h'fi -1129 #nohem casteji pouzit proti levicovym 
skupinarp:> Bflidijf p;|pti mafii nebo fasistijm. Je vyuzi'van 
k vytvffesfif p<rff(ffi|^ho tiaku proti autonomnimu hnutf a 
snaze tSu^Vi^i^ii politicke akce na nepoliticke trestne 
ciny 

Nypf j:e |Ea$ {frvfliezin^rodnflcampafi solidarity! 
N9fc)i[$;t]Ji;rsD|iil proti Autonomnf Antifa m^ varovny vyz- 
tam fSft 9t(t«noinnr hnutf v Nimecku. Jestlize bude 
A«IW«mftf Antifa usp§§nS soudni stfhan^, bude to zna- 
AMM^t ItMilenf pravicovych sll v oblasti "vnitrnf 
^i^^ftottr a omezenf moznostf pro "politiku zdola" a 
4t^ifttt4vanou mimoparlamentni politickou iinnost 
V^c. TED |e zapotfebf mezin^rodnf publlcita a ak- 
$y)zace k vytvofenf tiaku proti kriminallzacl. Sirok^ 
solid jrnfkampah roste po cel^m N^mecku, nez^visle na 
specificki politice Autonomnf Antifa. 
Pi'ipoite se ke kampani a pomozte br<ini antlfailstlcky 
odpor !!< 



7 



AUTONOMIE c.2( 




REPRESS PROTI DALSIM SKUPINAM 



NEMECKE AUTONOmNi LEVICE 



Nemecka levice je objektem viny kriminalizace. 
13.cervna 1995 provedia policie v ruznych mSstech SRN 
razie ve vice nez 50 domech, projektech a kolektivech hnutf 
radikainf levice . 

Podle uradu federalnfho prokuratora (BAW) nejvyssf 
statnf prokuratury, bylo vedeno vysetfovanf proti 
Antllparlallstlche Zellen (Protlimperlalistlcke bufiky), 
casoplsu RADICAL a skuplne K.O.M.M.I.T.E.E. Jak je 
patrne, postupovalo se ve shode s § 129/1 29a. 
Behem razif bylo mnoho lldf prohledano, zkontrolovano 
a zajisteno. PrI domovnfch prohh'dkach (v pf I'pade Radlcalu 
trvajfcf osm hodin) zabavlli pollclste hromady materlalu, 
vcetne pocrtacu I s disketami, soukrome diafe, doplsy, 
folografie, videa a telefonnf zaznamniky atd. Specialnf po- 
licejnf jednotky (SEK) jednaly misty extremne brutalne. 

V Koinu zautoclly na dum, jeho^ obyvatele se loglcky 
branill, protoze se domni'vali, ze jsou napadeni naclsty. 
Jeden squatter dokonce zavolal na pomoc pollcii. M po 
pouzltf sokovych granatfl ze strany utocniku, obranci poz- 
nall, ze jsou napadeni policlf. V Berh'ne zustall tfl pollclste 
z jednotky SEK maskovanl a se samopaly u postele s 
treml detml. Domni'vali se, ze v nich objevf hiedane osoby. 
Ocel utokQ ze strany statu je dvojf: 

zastrasovanf, vysetfovanf a vsti'peni' strachu 

V jednotllvci'ch, stejne jako odfi'znutf a pferusenf kontaktu 
s lidmi ve vezenf. 

Werner Konnerth (Berlin - Kreutzberg), Ralner Paddenberg 
(Mijnster), Andreas Ehresmann (Rendsburg) a Ralf 
Mllbrandt (Neumijnster) jsou obzalovani z prace na llegal- 
nfm vydavanf casoplsu RADICAL. 
nekolik mesi'cu pozdeji byl odsouzen k peti mesfcum 
vezenf Ulf Biinetmann (Bremy), za obmi'tnutf podanf 
svedectvf po predvolanf k hlavnfmu soudci v Kalsruhe. 
Nynfje umfsten, stejne jako dalsf ctyfi veznl, v samovazbe. 
To znamena, ze nemajf zadny kontakt se svyml spoluveznl, 
musfzustat 23 hodin na cele a hodinu denne majf vychazku 
na vezeiiskem dvofe. Od navstev jsou oddeleni neprflstfel- 
nym sklem. 

Informace o zmi'nenych skuplnach vystavenych represi'm 

K.O.M.I.T.E.E. 

Komitee je autonomnf mllltantnf skuplna odpovedna za 
zhafsky utok na budovu Nemeckych Federalnfch 
Vojenskych sil v Bad Frelenwaldu, 27. ffjna 1994 

V prohlasenf vydanem pro tisk tato mllltantnf skuplna 
vysvetluje jejf utok, Jako utok protI Fderainf Armade a protI 



podpoi'e nemecke vlady Turecku v Jeho valce protI 
kurdskemu lldu. 

(Turecko hraje dule2itou ekonomickou a vojensko - strate- 
gickou roll pro SRN. Nemecko je nejvetsf vyvozce zbranf 
a druhy nejvetsf obchodnf partner Turecka. Turecka valka 
proti Kurdistanu by nemolila pokracovat tak diouho bez 
nemeckych zbranf a vojenskych expertyz. Zbrane 
z byvaleho vychodnfho Nemecka a vojensky a pollcejni 
vycvik turecki^ch sil jsou pouze dvema prfklady podpory 
teto valky ze strany SRN.) 

Vybrano z prohlasenf KOMITEE:"Je bez prehanenf patrne, 
ze Nemecko ma stejny vyznam a dulefitost pro Turecko , 
jako mely USA v minulosti pro Vietnam a stfednf Ameriku." 
11. dubna 1995 dosio k pokusu o pumovy utok proti 
vezenf pro uprchliky a imigranty, Were bylo ve stavbe v 
Berlin - Grunau. Tento utok nevysel. Policie objevlla poblfz 
vezenf dve auta s vybusninami a stopami vedoucfmi ke 
KOIVIITEE. To okamzlte vedio k odhalenf ctyf lldi, z nlch2 tfi 
jsou stale na uteku. (Doufame, ze nebudou nikdy chyceni). 
29.zafr 1995 byly prohledany policlf kancelafe a soukrome 
byty lidf z denfku Junge Welt, ktery otiski jedno 
z prohlaseni'ch KOMITEE. 

AlZ - Antiimperlalistischen Zellen 
(Protjimperialjstick^ buAky) 

Uvnitf hnutf radikainf levice jsou AlZ velmi diskuto 
vanou a kontroverznf miiltantnf skuplnou, ktera 
ma od roku 1 993 za sebou nekolik utokfl na poll 
tiky. Jejich akce jsou hodne kritizovany pro je- 
jich metody a vyber cilu. Pfes tyto rozpory 
jsme samozfejme solidarnf s temi, kterf 
budou stihani na zaklade clensh'f 
vAIZ. 

RADICAL 

Radical, zaiozen 
roku 1 976 V Berli'ne, 
je celonarodnf, 
nepravldelne vy- 
chazeji'cf casopis 
radikainf autonomnf 
levice. 

Stal se dfllezltym pro 
komunlkaci v autonom- 
ni'm a radikalni'm hnutf, 
a sehral vyznamnou roll na 



zacatku 80. let, kdy bylo v rozmachu squatferske hnutf. 
Dflsledkem vladnfch utokfl na strukturu a dlstribucnf sys- 
tem Radlcalu, zafial vychazet tento casopis od roku 1984 
tajne. Tato nutnost byla posilena pote, co se vlada snazlla 
zkriminalizovat pomocf §129/129a prodejce a distributory 
Radlcalu. Nasledovaly masove protesty ze strany liberalnf 
verejnosti, ale s malym uspechem. 
Vydavatele Radlcalu se povaJujf za cast hnutf a vidf Radical 
nejen jako gasopis delany pro hnutf, ale take k jeho 
oviivnovanf 

Protoze necenzurovane dokumenlace akcf militantnfch 
skupin a diskuse o militantnfch politickych postojfch 
nemohou v leg^lnfch medifch v Nemecku vychazet, je zde 
Radical velmi dflleJity. V Radlcalu jsou otiskovany od 
instrukcf pro squaty, navody na casovane bomby, zpravo- 
dajtvf politick^ cinnosti v Nemecku, pfes distrlbuci 
antifaslstickych letakfl az po praktickou antiraslstlckou 
prici s uprchlfky. Jsou zde materlaly o mezinarodnfm 
odporu Jako Chiapas (Zapatiste) nebo Kurdistan, stejne 
jako pravldelna rubrika "Nezapomente!" o historii odporu 
radikainf levice. 

V soucasne dobe je radlkal kriminalizovan podle 
§ 129/1 29a za podporu teroristickych organizacf, tedy za 
vytlstena prohlaSenf militantnfch skupin, konkretne RAF 
(Frakce Rude Armady), Rote Zora (zenska guerlllova 
skupina), Revolutlonare Zellen (Revolucnf bufiky) 
a dalsfch. Nynfje I radlkal povazovan za zioclneckou orga- 
nizacl 

Neni taktezke si pfedstavit, co tyto represe mohou zname- 
nat pro ostatni levlcovy tIsk a vflbec vSechny "kriticka 
media". Zvlaste nynf, kdy konzervativci s monopolem na 
nazory a veike korporace oviadane uzkou "elitou", ruku v 
ruce s pravicaky a neofasisty, zfskavajf stale vi'ce vllvu na 
media a svet tisku. Proto Je tolik dulezlte nenechat si sebrat 
autonomnf tisk z naslch rukou ' 

Za svobodu a necenzurovanou komunikacil 

Terorist^ jsou tl, kteffstavf deportacnf vezenf 

pro uprchliky, ne ti, kteffje vyhazujfdo 

vzduchuli! 

Svobodu viznenym 11! 

Af rije mezln^rodnfsoiidarltail! 

Boj pokracuje - zvilezfme !!! 

Pfelozeno a 
upraveno podle 
Informacf 
z ndmeckeho 
autonomnfho 
tisku. 




AUTONOMIE C.20 



8 



V prosinci 1994 pfijola toryovskd vidda Velk^ Britdnie z6kon o trestni'm prdvu, ktery 
pfedstavuje jedno z nejrepresivnSjsi'ch opotf enf v nejnovijsi'ch britskydi dijtndch. Kromi 

toho, ze se jeho prostrednictvi'm zotoci' se squoterv. New flge travellerv a ravery, 
zokozuje zdkon vitsinu forem protestu a drasticky omezuje prdvo obzalovoniho micet. 

Nastala tedy situace, v niz se vedle vegdnO o omoun^ych punkdcO setkdvdme no 
barikdddch i s hospodviikami a skolou povinnymi d&tmi. Ti viichni spolecni protestujf 

proti zdkonu. 

CttlimiNIIL IWUSTICE CniME 8IIL 

oopttoa Na OKENT u sanam 



Sarah Ferguson 

Londyn - "je to nejIepSI d6lat ve dvojicich nebo pod 
dohledem kamer. Jinak vSs budou tr^pit tak dlouho, 
dokud se jim nepovede dostat v^s pryfi," flk^ mlrn^ 
hiasem Allison, 22-leta squaterka s barevnymi dready. 
Patfl k veterdnum, ktefi protestovali proti ielezniclm. 
Allison nam vysvfetlovala svCij postup "splclho draka"- 
jde jeden z fady zpCisobu, ktery spolu s 350 daiSlmi 
demonstranty pouSivala v prosinci 1994 k tomu, aby 
vytlafiili policii a bezpeSnostnl Cety v prubdiiu Styf a pul 
dni trvajiclho obl6han( ulice Claremond Road ve 
vychodnim Londynfe. 

Odpurci pou^lvali po dobu ndkolika tydnCi ruzn6 
strategic, jejichi pomocl br^nili blok 35 squatterskych 
domii, kter6 vyhiasili za NezSvislou svobodnou oblast 
Claremont. V pISnu bylo prov6st v t6to oblasti demoli- 
ci a uvolnit tak misto pro stavbu tfi a pul mile diouheho 
Ciseku spojujlclho silinice Mil. Squatefi naplnlli 
pflzemi donnu StSrkem, 6imi utajili podzemni sit tunelCi 
a bunkrO. V tSch se nSktefl z nich nechali pochovat, 
aby tak vytvorili ±ivou bariferu proti buldozerCim. 
Ostatni si postavili opevn^nfe boudy a vztyfiili 100 stop 
vysok6 leSenf, pak se zavi'eli do kovov6 klece 
umlst6n6 na sam6m vrcholu leSeni a jejl vchod 
zavaflli. Pot6 se vrhli do ochrannd sltd pov§Sen6 mezi 
domy a nedalekfe stromy. Zhoupll se pfitom 20 stop 
vzduchem, aby tak unikli z dosahu stra^nlku 
poslanych na sti'echy, uvSznit protestujici. N§ktefi 
dokonce, mezi nimi Allison, si za pomoci "spicich 
drakCi" {kovov6 trubky zapuit6n§ do betonu) 
zabetonovali ruce do silnice. KaidS trubka mi ve stfe- 
du kovovou tyi, tak±e odpurci mohou vsunout ruku 
dovnitf a pfipnout si ji horolezeckou karabinou. "Dobrfe 
je zamlchat do cementu vyi'azenv' kov. Musi pak 
k tomu, aby v^s odi'lzli, pou^lvat jak pilku na kov, tak 
i sbljeiku," radi Allison. Jinak se policajti samozfejme 
omezi na b64n6 donucovacl metody. "Majl tendence 
Cekat na okamiik, kdy se nikdo nediva, a pak vSm 
Skubat rukama, coJ muie byt velmi bolestiv6," dod^vS 
jeStg. Stojime v rozhSzenfem pokoji bytu obsazenfeho 
squattery. Bylo to do6asn6 velitelstvi kampanS 
namlfenS proti stavb§ silnice. Na zdi za jejimi z^dy je 
ve zmfeti mezi novinovymi vystfiSky naSkrSbany jasn§ 
zeleny nSpis: "Stat zajde v okamiiku, kdy se objevi 
Zeleny BSs". 

VyhnanI claremontskych aktivistCi zam§stnalo vice 
net 700 pflsluSniku pofadkov6 policie, 200 ietniku 
a stovky ilenCi bezpetnostnich agentur. Staio to vice 
nei 2 miliony liber Ho tedy o nejnakladn§j5l a nejdelSI 
akci pfi vystShovavanI squateru v britskych 
povaieinych dijinach. Bylo uv§zn6no 47 osob a n§ko- 
lik lidl bylo zran^no - to kdy2 se policiste vrhli do sit6 
a shazovali skrze otvory v bunkrech odpadky spolu 
s hnojem. Na frontov6 linie se pfitom nepostavili jen 
Crusties (punkatQ a ekologicky zam§f6ni hippies. Do 
kampanS se zapojily i hospodyfiky, pfidali se sti'e- 
doSkoKtl student! i vysokoSkolaci, majitel nahravaclho 
studia, dokonce 93-leta Dolly Watson, ktera se v jed- 
nom z domu narodila a vyrostla. Ty vSechny poboufil 
viadni plan na znifieni komunity, kvuli zkraceni iasu 
straven6ho dojiidSnIm do Londyna o sedm minut. 

Claremontska bitva odraii rostoucl opozici proti vlad- 
nlmu navrhu, ktery po^ita se sumou 20 miliard liber 
vdnovanych na budovani silnic. Je to svfedectvlm 
stale militantnfejSI fi kdyS stale jeStfe nenasiln6) 
protest-kultufe, ktera se v souvislosti s prosincovym 
pfijetim "zakona o trestnim pravu"(CJA) prubudila. 
Kdy2 se navrh zakona objevil poprv6, vyjadfil se o n§m 
ministr vnitra Michael Howard pochvalnfe a oznatil ho 



za "program jednotn6ho postupu proti zIoSinu", ktery 
pfinese venkovu obnovu sociainlho pofadku. 
Ve skute£nosti viada tim, ie zautoiila na travellery, 
ravery, squatery - zkratka na vSechny podoby protest- 
nlho hnuti - neprozi'eteind sjednotila iirokou Skaiu 
skupin ruzn^ho pCivodu do jednolit^ho rostouclho 
hnuti, jehoi ilenovg - disidenti s pfirnVm zpusobem 
jednani - napadajl, se stale rostoucl odvahou, zakony. 
"Rozpoutava se nam spl£ revoluce. Nenasilna 
revoluce.",flka Stevidge, pflsluSnik Freedom Network 
(Svobodna sit). To je Siroka koalice aktivistickych 
skupin, ktera vznikia loni na protest proti CJA. SIf patfl 
k telnym zastancCim kultury zvan6 DIY (Do It Yourself, 
Udilej si sam) a zahrnuje nejen squatery, ochrance 
iivotnlho prostfedl, ochrance prav zvlfat domovnich 
prav, ale i fotbalova fanouSky. Ti vSichni se fidl heslem 
"Ciny mIsto slov!". Kaidy se, jak uvadi Stevidge, ze 
vSech sil snail o zm6nu zn6nl zakona. "VSude kolem 
nSkdo protestuje. Tentokrat jsme se v£ak jii poufili - 
bereme si pflklad z Martina Luthera Kinga 
a z Gandhlho." 

V I6ti 1994, kdy2 se o zakonu jednalo v Parlament6, 
vydaly se desltky tisic protestujiclch do ulic. S^rie 
jejich masovych demonstracl se svojt silou vyrovnaly 
lidovSmu hnuti konan6mu v roce 1989, na protest 
proti zakonu o danlch (Poll Tax). V Hyde Parku se 
demonstrujici srazili s policii, za pomoci zvukov6 
aparatury dobyli Trafalgarsk6 namdsti a vy§plhali se 
po zdech budovy Parlamentu. Od t6 doby se pfed 
domy konzervativnich minlstrCi uskuteinila fada 
masovych protestu, kter6 se nevyhly ani venkovskSmu 
sidlu ministersk^ho pfedsedy Johna Majora. 
Cllem tgchto masovych akci bylo napadeni opatfeni, 
tykajiclch se toho "vefejn6ho pofadku", o kter6m se 
zmirtuje CJA. Tento zakon dal policii rozsahlou pravo- 
moc pfi potlaCovanI protestnlh akci. CJA vytvafi celou 
novou kategorii pfestupku, kter6 se flka "nepovolen6 
shromaJrfovani". Pod timto pojmem se pro policii 
skryva moinost, jak postupovat proti shromaid'ovani 
lidl jak na vefejnych, tak i na soukromych pozemclch. 



pokud by takov6 shroma^ddnl "dCivodnS" pokiadala za 
va^n^ ohroieni pofadku. Komukoli, o nem2 by se poli- 
ciste "dOvodnS" domnlvali, ie na takov6 shroma^dSni 
mifl, mohou v jeho cest6 pod hrozbou tflm6sl6nlho 
vdzeni nebo pokuty v hodnot6 dva a pCil tislce liber 
zabranit. Navic ti jednotlivci, ktefi mifl na misto s pfed- 
pokiadanym zamferem zastraSovat jin6 osoby nebo 
poruSovat zakonem posvScenou dinnost, mohou byt 
uvrieni do v§zenl za "vyvoiavani pfestupkil". 

Podle vlady jsou uvedena patfenl namlfena pfede- 
vSIm proti raverCim, ktefi zabirajl neobsazen6 
pozemky a pofadajl na nich elektro-popov^ 
bakchanaiie tahnouci se pfes celou noc, a tak6 proti 
sabot6rCim honO (jde o bojovnlky za prava zvlfat, ktefi 
zasahuji do honCi na li§ky a zajice). CJA se da zneuilt 
proti 5irok6mu spektru pokojnych protestCi, kam patfl 
tak6 demonstrace organizovana odbory, akce na sil- 
nicich (road actions) nebo protinuklearnl demo- 
nstrace. Podle Andrewa Puddephata, generalniho 
tajemnika organizace Liberty Oobby za obianska pra- 
va) se tak "vlastnfe kriminalizuje vfetSina legltimnlho 
protestniho hnuti". 

V poloving 80. let pouilvala viada v £ele 
s Thatcherovou velice podobnfe zakony vztahujici se 
na probl6my vefejn6ho prava k ochromeni rozsahlSho 
stavkov6ho hnuti hornlku. Nechala vztytit zatarasy 
a uv§znila labouristick6 pfedaky. Soudci se pozdSji 
vyjadfili, ie tiny viady byly v rozporu se zakonem. Nynl 
je v5ak policii dovoleno zastavovat a provdfovat osoby 
a dopravnl prostfedky, pokud pojmou dCivodnfe 
podezfeni, ie by na urCitfem Ozeml "mohio dojit k inci- 
dentCim vedoucim k zava2n6mu nasili", a to bez 
ohiedu na to, jestii vSfl v zamfir takovfe osoby zCiCast- 
nit se dan^ho konfliktu. 

CJA navic explicitnS oznafiuje ravery. Ti jsou v zakon§ 
definovani jako skupina 100 nebo vice lidf, ktefi si 
pouStI zesllenou hudbu s "opakujiclmi se sledy beat- 
ovych uderu". Pokud policie pojme podezfeni, ie se 
tfeba jen pouhych 10 nebo vice lidl chysta uspofadat 
rave, mohou jim pfikazat. aby se rozeSli a zabavit jim 
vozidia a zvukovou aparaturu. Automobily a osoby, 
u kterych vznikne podezfeni, ie mifl na rave, mu2e 
policie vykazat ai do vzdaienosti p6ti mil. Pokud 
odmltnou poslechnout, mohou se dostat ai ha tfi 
mSslce do v^zen! nebo zaplatit pokutu ve vy$i 2500 
liber, a to i v pflpadS, ie akce se konala s pinym souh- 
lasem majitele pozemku. Zda se, ie Cikolem zakona 
CJA je tak6 otupit je5t6 vice duch setkani, nebof se 

V n6m petinasobnfe zvySuje, z 500 na 2500 liber, poku- 
ta za proste drieni marihuany a amphetaminO. 

Zda se, ie zakrok proti raverum odra^l vice nei jen 
hiasita protesty. Ve studii vytvofena loi^skaho roku 

V soukromam nazavisiam Henley Centre se odhaduje, 
ie z pendz, ktera ro£n6 mladi lida utraceji na piti, pad- 
lo 1,8 milionu liber na utraty ravery - je pravdfepodob- 
nS. ie si za na kupovali naco jinaho nei zdrava multi- 
vitamlnova napoje. Britska pivovary pfitom ]\i dlouho 
pfedstavuji jedny z nejStadfejiich finaninlch podpOr- 




AUTONOMIE C.20 



cLi konzervativnl strany. 

OmezenI prava na shromaMovdni a na protest jsou 
soui^stl celkov6 ofenzivy namlfen6 proti v5em for- 
mam protestnl kultury, proti kaid^mu, kdo by se 
odva^il upadajicfmu poslSni oponovat. Podle kri- 

tikCi se CJA vyrovnd "kulturnim eistk^m". NejvdinSji 
ohroiuje zSkon asi cikdny a New Age Travellery, ktefi 
se toulaji V dodcivkdch a v autobusech kt\iem kriiem 
zemi, pfipravuji si pCidu a pofddajl si festivaly. CJA 
dSvd vzpomenout z^kon o stanovi£tich karavanO z 
roku 1968,podle kter^ho si musela kaidi lokalita vy- 
tyCIt misto urfien6 a vytavenS pro ubytovinl cik^n- 
skych Romu a keltskych dratenlkO. Policist6 mohou 
nyni rozehnat jakfekoli shromdidSni vice net Sesti 
vozidel - nehledg na to, jestii se koricl na vefejn^m 
nebo soukrom6m pozemku - a d^t uvtanit vzplrajicl se 
majitele vozidel. \^pudit mohou i menSi shromd2d§nl, 
pokud podle nich doch^l k "po^kozov^ni" pCidy. 
Policist^ tak6 mohou zabavit vozidia cesto- 
vatelCi - konfiskovat, pfipadnS i zni£it jejich 
domovy s veSkerym majetkem a prostfedky 
obiivy. 

Jak uvadi Steve Staines, zakladatel 
Skupiny podpory pi'Stet, rodin a cesto- 
vatelu, stale sill trend vypuzo- 
vat."Dostavame monot6nnl hiaSenI, ie jist^ 
policejnl slo^ky sv6 pravomoci zneu2fvajl." 
V roce 1994, kdy2 se pfiblfiila doba pfljeti 
zakona CJA, zesilily zasahy policie proti 
travellerOm. Policie jednala v soufiinnosti 
s mistnlmi strainlky. Domovy travelleru se 
likvidovaly pomoci naftovych bomb a za- 
palovaly stfelbou. Jejich psy, rozzufeni far- 
maM mrzaiili a oslepovali. Takova koiovna 
kultura, jejl2 svobodn^ festivaly jsou za- 
kazan6, pomalu ztraci svoji ekonomjckou 
Jivotaschopnost. Tlslce travellerCi se ji2 
pfesunuly do Irska, jiini Francie, £pan6ls- 
ka a Portugalska. Ostatnl si zaiali hiedat 
domovy nebo se vratili zp6t do squatu, 
i kdyi ani v nIch neni zrovna bezpeSno. 

Zakon CJA ukon£ll relativnd tolerantnl 
pflstup ke zhruba 50 tislcum osob, kter6 v 
Britanll 2ili na opuMSn^ch a nikomu 
nepatflclch pozemcich. Stale je vSak ve 
Velk6 Britanii pravoplatn6 usadit se na 
neobyvanych pozemcich. Ted' vSak mohou 
pozemkovi vlastnici snaze dostat pi'lkaz 
k vystghovani, anl2 by se o tom squatefi 
vubec dozvdddli. Pokud se squatefi do 24 
hodin nerozejdou, mohou byt ai na pCil 
roku zavfeni do v6zeni. Navic CJA dava 
vlastnikum a pollcejnlm velitelCim moinost, 
vynutit si za u£elem rozehnani squaterCi, 
vstup na pozemek nasilim. Pravnici, 
zarngpeni na bytovou otazku, se obavajl, ie 
by zakona mohli zneu^it majitele pozemkO 
proti svym najemnlkOm a podnajemnlkCim s 
platnou smiouvou.. Najemnici totii nemajl 
pravo obhajovat se pfed soudem dflv, 
net jsou fyzicky vystfehovani. 
Pfi globalnl analyze zakona CJA vyplyva, 
ie nebezpeinS ohroJuje chapcini pojmu 
"vefejny prostor". dien organizace 
Freedom Network, Stevidge, zakon porovnava s 
Enclosure Act (RozhodnutI o ohraiovani pozemku) ze 
eo.let 18.stoletl, ktery vytladoval sediaky z obecnl 
pCidy, na kterd ]\i po staletl hospodaPili a d^lal z nich 
tak chudinu bez volebniho prava. "Od chvlle, kdy byl 
navrh schvaien a stal se zakonem, stale se pro- 
tipravnlm ve5ker6 osldleni takov6 plochy, ktera nenI 
vaSim vlastnim pozemkem nebo kterou si neprona- 
jlmate, a to I tehdy, kdy2 jste m§li na jejl u^lvanl 
povolenl." 

Nakolik bude CJA drakbnskym (ukrutnym) zakonem, 
zaie^l predevSIm na rozhodnuti policie o jeho aplikaci. 
Podle £asopisu Shadow noma policie pfi uplathovanl 
nov§ pfijatych zakonu jeStS stanovena i&dnA pravidla. 
V 4ervnu 1995 bylo napi'lklad uviznfeno 296 osob, 
pi'edevSIm protestujiclch proti lovCim (151 sabotferu 
lovLi, 50 demonstrantu proti stavbS silnic, 25 ochrancu 
iivotniho prostfedl, 11 cestovatelO, 11 ochrancu 
stromu, 3 demonstranti za prava zvlfat a pi'ekvapivg I 
45 fotbalovych fanouSkCi, ktefi padii do zajeti podle 
novych omezenl vztahujiclch se na ravery). I pfes fadu 
protestCi. se organy nemohou pod vlivem strachu 
z toho, ie tak vyvolaji daISi nepokoje, odhodlat k 
uplatnSnl novych zakonnych dprav. B6hem demon- 



strace proti vyvozu iivych telat se dostalo do vteeni 
vice nei 1000 lidl. Namlsto vyu2itl zakona CJA 
k rozehnani demonstrantO, u^fva policie k zakrokOm 
proti ochrancum zvlfat starSI zakon o vefejn6m pofad- 
ku. "Domnfvam se, ie je to zpCisobeno skuteSnostI, ie 
fada ochrancO prav zvlfat jsou pfisluinici stfednlch 
vrstev obyvatelstva. Zakon CJA by se v takov6m 
pfipadS stal pfiliS rozporuplnym," uvadi pravnik 
George z brightonskd anti - CJA zakladny. 
"Spousta mist obydlenych travellery a squatery se 
zaifna nasiind vykllzet, policie k tomu v£ak vyuilva 
pfeva^nd staril zakony - znamena to, ie se pfi 
vystShovavanl opirajl o soudnl rozhodnuti," doplftuje 
George. V nfekterych regionech si policist6 st§2ovali 
na to, ie nemajl dostatek pen^z anI lidsk^ho poten- 
ciaiu, aby vSechny protK/lcl se sily zviadll. Jini se radSji 
spol^haji na zastra£ovanl squaterO a travellerO, coi je 
daleko sna2$l, nei je opravdu zavfit do v^zeni. 




Vypada to, ie letos v I6t6 se tento stav zmSni, varuje 
Camilla Berens, byvala novinafka z Fleet Street. 
Momentaind pracuje jako redaktorka fiasopisu POD - 
media D.I.Y. kultury. "Policejnl slly eekajl na teto, aby 
se zmobilizovaly k zakrokum proti travellerOm, 
stranam a squaterum," tvrdi Berens. "V nfikterych 
oblastech to bude dost nep6kn6. Dobr6 v6ci vSak 
pfeviadnou nad t§mi Spatnymi. Tak silny je duch". 

Jejl pfedpovM se odrajl tak6 ve vyroku nafielnlka 
Davida Wilmonta, aiena Asociace policejnich dCistoj- 
nlku, ktery v poslednim £lsle policejniho £asopisu 
Police Review Journal varoval:"Pokud se nevyfeSi so- 
ciainl probl6my, kter6 jsou zakladem jevu jako je trav- 
ellerstvl, mohia by byt policie i vefejnost ve m^stech 
a na venkovfe ka2doroen6 vystavena letnim nasilnos- 
tem." 

Neizlov6stn6ji pCisobI spoleSn6 ohroieni prav obvi- 
nfinych, kter6 rozSifenym pollcejnlm siiam z CJA vy- 
plyva. Pravo ob2alovan6ho mlCet je podle CJA v pod- 
statS popfeno. Soudcov6 a porota miiie obvinit osobu, 
ktera odmlta mluvit. Dfive museli ilfednici pfed 
uv6zn6nim podezfel6ho ilovfeka varovat "Pokud se 
nerozhodnete jinak, mate pravo mifiet. VSe, co prone- 
sete, muie byt pouiito proti Vam." Je to podobn6 jako 



Mirandovo pravidio v USA. Ted' se vSak jii po lifed- 
nlclch nevyiaduje, aby podezfel6ho informovali o jeho 
pravu mieet. Naopak. Podezfeiy Je varovan, ie pokud 
bude ml£et, mCi2e se to pfi procesu obratit proti n6mu. 
CJA tak6 rozSifuje prava policie na nasiln6 odebirani 
vzorkCi DNA od uvfiznfenych, podezfeiych ze spachani 
jak nasilnych, tak i nenasilnych trestnych einu, a to bez 
ohiedu na nezbytnost takov6ho odbdru pfi patranl ve 
v6ci spachan^ho ztoiinu. Dflve bylo v pravomoci poli- 
cie odebrat tak zvan6 "dCiv6rn6 vzorky"(krev, sperma, 
mod, ochlupenQ jen v pflpadS, ie se vySetfovala tak 
zava2na obvinfenl, jako vraida ei znasilnSnI. Terf Ize 
osobam podezfeiym z tak nepatrnych prohfeSkO, jako 
je kradei v obchodS, nebo tfem, kdo se protivili zat- 
6enl, bez jejich souhlasu oSkubat vlasy z hiavy nebo 
odebrat vzorek slin (CJA navIc omezuje pravo na likvi- 
daci odebranych vzorku a otiskCi prstCi, a to i v pfl- 
padd, ie se obvinSnl ukazalo jako kfiv6). 

Za uvedenym rozSlfenym odb^rem vzorku 
DNA je ell vytvofit prvnl narodni databazi 
charakteristlk pomoci DNA na svStS. V 
listopadu viada oznamila, ie vyeienila miliardu 
liber na novy policejnl poeitaiovy system, ktery 
by umoinil propojit informace z kriminainlho 
rejstfiku se vzorky DNA. 
Podle odhadu OfadO bude jen v pflStim roce 
odebrano 14000 vzorkCi. Spousta z nich bude 
nepochybnS pochazet z fad demonstrantO. Po 
skondeni studena vaiky a pot6, co IRA vyhiasi- 
la kIW zbrani, zafiala britska vyzvSdna sluJba 
ve zvySen6 mife vyu2lvat k dohledu nad 
domacim disentem poCitadov^ syst6my. 
V roce 1994 v iat§ zahajila viada operaci 
Snapshot (Fotka), ktera ma sledovat hnuti 
travelleru a zaznamenavat osobnl udaje jed- 
notlivych aktivistO a organizatorO festivalO. Od 
ta doby ve Scotland Yardu pracuje speciaini 
odd6leni urdena pro shromaSd'ovani dat tyka- 
jlclch se jevO, kter6 ohroiuji narodni 
bezpednost. Jeho ukolem je shromaicfovat 
informace o aktivistech, mezi nei se poditaji 
tak6 skupiny ochrancu prav zvifat, "zeleni 
teroristi" a dienova Freedom Network. 
ZvySenI miry sledovanostl a omezenl prava 
midet vyvolalo boufi nevole ze strany vedenl 
policejnich soudcO a delnlch pravnickych 
spolkO. Stejna jako pfedstavitel6 americka 
demokraticka strany v pflpada Clintonova 
navrhu Zakona o ziodinu se v§ak britska 
Labour Party nezmohia k aktivnl opozici proti 
CJA. Zabranil jl v tom strach z toho, ie by 
mohIa vypadat jako "mSkka" ve svam pfistupu 
ke ziodinu. Zatimco se nSkolik maio progre- 
sivnich dienu zapojik) do protestnich kam- 
panlch proti zakonu, rozhodii se pfedstaviteia 
strany zdrSet. Puddephat se domnlva, ie CJA 
je krokem na cesta k "trestajicl kultufe", ktera 
se do Britanie SIfl z USA. Pohani ji pry IrinI 
pflstup ke ziodinu". "Stale vice se stava 
diskuze o ziodinu zajmem tSch, kdo majl ve 
svam prostfedl nSco na prodej: policie, 
prOmysl bezpednosti, madia atd." Podotyka, ie 
v Britanii (stejna jako v USA) se rozSifovani po- 
licejnich a soudnich pravomoci poji s tendenci 
privatizovat napravna zaflzenl. CJA dava soukromym 
podnikOm pravo stavSt a fidit v^znice a taka nova 
pracovnl centra pro miadei urdena pro mladistva 
delikventy. CJA taka povoluje pouiivat soukromS 
vedena vSziftska kfidia a dava ministrovi vnitra pravo 
prohiasit jakoukoli budovuza v6zenl, pokud by to bylo 
nutna. 

Takovy trend vedouci k moinosti uvezrtovat kvOli 
zisku jde ruku v ruce se vzrOstajicI tendenci viady 
zasahovat do akcl proti demonstrantum soukroma 
bezpednostnl sloiky - pfedevSIm v pfipada demon- 
stracl proti stavba silnic. Viada si taka zadala smluvnS 
zavazovat soukroma detektivy, ktefi maji pomahat pfi 
identifikaci aktivistO, aby pak stat mohl udtovat pokuty 
za pfestupky a nechavat propiacet vznikia Skody 
Ministerstvo dopravy utratilo jen na Claremont Road 
vice nei 400 000 liber za soukroma detektivy. 
V pozadi CJA je taka zasadni snaha torryovska strany 
o2ivit tradidnl hodnoty, ktera by mSly pfinast ulevu od 
socialnlch nepokojO. Torryova sami se radi pfedvadSji 
jako strana bojujiel za pravo a pofadek. Pfitom vSak 
prava za jejich viady doSlo k nejvatSimu narustu krimi- 
nality za poslednich 100 let. Zakonem CJA jen dale 
polarizovali vefejnost. Otok proti travellerOm a 



AUTONOMIE C.20 



10 



r 



squaterum pfiSel v aob6, kdy v BritSnii roste poCet bez- 
domovcu, pfedevSIm mezi mladymi lidmi. Tl v pfipadS, 
2e nedovrSili v§k 18 let a opustili domov ai Skolu, nemo- 
hou pobirat vtedni podporu. Torryov6 se tak6 snail 
najit zpusob, jak zlikvldovat zdkon o bezdomovectvl, 
podle kterdho maji jednotliv6 lokality povinnost poskyt- 
nout ubytov^ni bezdomovcum. A jejich dalSI peria: nov6 
z^kony zaveden6 ministerstvem sociSlnich v6cl ddvajl 
vl5d§ mo2nost odmltnout vefejnou pomoc ka2d6mu, 
kdo m^ "v nepof^dku vlasy a odgv" nebo "vypadd jako 
pflvrienec alternativniho zpiisobu iivota" (tedy nosi 
dready a n^uSnlce). 

"Torryov6 vnesli takovy pofadek do ekonomiky, ie se 
tetf snail najit spoiein^ho nepfltele. Proto se 
soustfedujl na travellery, squatery, ravery, tedy na 
takove lidl, ktefi i\\\ alternativnim zpOsobem," tvrdi Mark 
Chadwick, hiavnl zp§vak rockov6 skuplny Levellers. 
Jm6no si skuplna dala podle reljelCi 17.stoletl, ktefl 
poiadovali Cipln6 zruSeni soukrom6ho majetku 

V Brtenil. Ob§tnl berSnci vl^dy se vSak nynl zaefnaji 
bouflt. Behem jara 1995 se po cel6 zemi rozhofely 
protesty ochr^ncu zvlfat doprovizenS vzrustajici mlrou 
nasilnosti. Jejich cllem bylo zabrSnit v^vozu iivych telat 
do Evropy Podle policie pfedstavuji skupiny jako Animal 
Liberation Front nejhorSi hrozbu pro bezpeCnost na 
ostrovS od doby, co IRA sloSila zbrani. VISda nazyvci 
aktivisty s oblibou "ekologickymi teroristy" a "profe- 
sionalnimi agitdtory", ale pfltom se do protestnich 
blokSd zapojuji tak6 i'editelS Skol a stafi duchodci. 

Mlsto velkych demonstraci na protest proti CJA, se 

V sou4asn6 dob6 aktivisti rozStSpili na velk6 mnoistvl 
jednotlivych hnutl. Vzrusta poCet kampani zamifujicich 
se na probl6my pozemkovfeho pr^va. V loftskfem dubnu 
se nSkolik set osob zOeastnilo tydennlch protestCi pod 
otevfenym nebem, kter6 byly namlfeny proti privatizaci 
vefejn6 (obecnl) pudy V kvfetnu obsadilo 300 lidl 
posvStn6 kameny Stonehenge, aby tak zpochybnill 
omezenl vztahujici se na vei'ejnost v tomto mistS. 
Cyklist6 navic zahSjili neustaie vzrustajici hnutl "Vrafte 
nSm ulice I", kterym protestuJI proti "automobilov6 kul- 
tufe". Cyklist6 ve vSech mistech poi'^dajl masov6 jlzdy 
(Critical Mass), a to navzdory zufivym reakclm ze stra- 
ny motoristil, ktefi jii smetii nSkolik kol. (Jedno britsk6 
dltd ze sedmi trpi astmatem a pi'esto tu v6t5ina 
automobilO stSle jezdl na olovnat6 palivo.). "Ve 
skuteSnosti poukazujeme na naSI zhorSujIcI se socidlnl 
situaci a iivotnl prostfedl - oba jevy jdou ruku v ruce," 
tvrdI Berens. "NemSme iddny dOvod uplnat nad§je 
k n§kter6 z politickych stran. Prostfe se jen zamfefte na 
to, CO v^s nejvic Stve a zainite proti tomu otevfeni jed- 
nat. To je jediny zpusob, kterym Ize dos^hnout zm§ny. 
NemSme co ztratlt." Skoro to vypadd, jako by vl^da 
usilovala o to, dSt roztfl5t§n6 subkultufe duvod ke sjed- 
noceni. Duleiit§ je I to, jak dok^zali mladi aktivisti 
pi'emSnit svoji pozici mimo z^kon v drz6, nicm6n6 pfek- 
vapivi vyznamn6 hnutl odporu. 24-lety Ross ze Skotska 
zije ve squatech a cestuje od svych 1 6-ti let, tedy od t6 
doby, CO ho rodide vyhodili z domu. "Pfed ndkollka m^- 
lo lety se vsichni jenom potloukali a na nic nemysleli". To 
mi vykl^dal a ohflval si pfitom ruce nad ohn6m 
rozd§lanym v opu5t§n6 ml6kdrn6, kde se spolu s dalSI- 
mi demonstranty z Claremont Road po soudnim vys- 
tehov^ni uchylil. "Ted" se Iid6 spojuji k boji. Je to fajn. 
Stala se z nas jedna velkS rodina." 

Ross je snSdy kluk s rozcuchanou hiavou pinou 
spousty dredO, kter6 mu rostou jen z temene vyholen6 
hiavy. V porovncinl s mlrumilovnymi "silnienlmi" demon- 
stranty, kterym militantn6i5l punkiti s oblibou flkaji 
"naeechran^ kui'^tka", vypad^ zcela odIiSnfe. Na jedn6 
stran§ se zastdv^ aktivistCi, ktefi loni v I6t6 h^eli na 
policii diaiebni kostky - jednall tak pry v sebeobranS, ale 
zSroveti zdurazrtuje n§co zcela odli5n6ho. "Muslme se 
s nimi porvat," tvrdi. "Musi to vSak byt mirumilovn6. 
Kdyi SB toho budeme driet, vyrazlme jim trumfy z ru- 
kou. Nechceme se podfizovat jejich sc6nSfi. To oni touil 
po torn, CO mSme my..." 

Zeptal jsem se ho, co to je. 

Odmieel se a pak se na mne pousmdi. "L^ska." 

Z amerjckeho anarchosquaterskeho casopisu 
The Shadow prelozii Jindfich 



SifnJce* jedny z« zakladu modern! fechoologicke civillzace,utvafejl narust do- 

pravvr hluk,j|eciova^ smc^, A/ytla£ujl ftoru a faunu a rozxiSJuji sousedstvL Ve \te\k& 

BtMnii se proti vl^ntntu pHrogramu vj^siavby novj^ct} dillaic «dvlhlo vetk^ hnuti 

txJporu, V wlnul^tt $t*te Atifon<«iie (19) \stn^ p*aii o TWyfortJ Ctown. 

Dnes |»in3sini«i reportaz z Pollok Estate. 

Bitva dalnici M77 

Z kra)e cesty vlaie cetveny tranparent s jasn§ Sttt^fn napisem'Pollok Free State' (Svobftdfl!?Stat Pdilok) mm. Kcfe-SSSIifttee 

meni'v blativou point cestu se mezi vysokymi buky otevi'ra mi'sto mimoi^adneho odporu 

Vysoke vytesane totemy oriQ, havranQ a sov, stojf jako tiche hli'dky nad dfevenymi pfibytky. Kamenita cesta se vine podel kdrt- 

tajnerO na recyklovany odpad, slunecnicovych zahonu, mal^ kuchyne a informacniho centra, ktere je ve stadiu 

budovanf.Taborovy ohei^, ktery je udrzovan po cely den a celou noc, symbolizuje ducha odporu. V zaiesnene krajine jsou 

roztrouseny domovy usedlfkfi Pollok free State. Ve vetru vlaji mnohobarevne prapory a nad nimi vzkaz "Zachrante nase drahe 

zelene mfsto". 

Drahe zelene misto je Glasgow, v galskfim jazyce a Free State je symbol odporu proti straSidlu. I(tere obchazi Glasgow - stavbe 

dalnice M77, protinajfci' Polok free State. Dalnice, by v pffpadg dokonceni, zaplavila betonem a dopravou to, co je nejrozsah- 

lejif zeleny porostve meste. Opozlce proti teto silnici, je pn/nim ekopolitickym bojem ve Skotsku.Pfedpokladana destrukce 

Pollok Estate je dalsim krokem v ohrazovanf a privatizovani vefejne pildy - od 17. stoletf probihajiciho procesu na britskych 

ostrovech. Zeme Pollok je zemi lidf - vyvstava otazka, kde vzali radnf pravo znicit takovou zem? 

Kofeny konfliktu 

Pollok Estate je uzemi luk, parku a zaiesnene krajiny rozpihajfci se na 1 11 8 akrech, tfi mile jizne od giasgowskeho mestskeho 

centra. Pozemek parku, zaiesnena krajina s duby a buky a feka White Cart River jsou domovem pro rozmanity zivot divoke 

pi'frody 

V roce 1939 sir John Nflaxwell z Polloku, zakladatel Narodni spolecnosti Skotska, odkazi Pollok Estate obcanum Glasgow, s 
konstatovanfm 'ze by mel navzdy zCistat jako otevfeny prostor zaiesnene krajiny pro zvyseni kr5sy Jtrti a pro, uzitek oocanfi 
Glasgow'. Ackoliv opozlce proti dalnici se datuje \\l od 70. let, nekolik novych vyzkumnych pracf, narazilo na odpor, ktery 
vyustil do aktivnf opozice. Na jafe 1994 Glasgow Earth First! zformovala nehiearohickou skupinu provad^Jici nenasilne prime 
akce, aby tak zabranila dalsi' destrukci zivotnfho prostfedf. Skuplna brzy zamerila energii prave na problem M77. 

V dubnu 1994 se spojili rCizne lokainf a ekologick^ skupiny a vytvofili alianci Stop the Aye Road Route - STARR (Naveky stop 
dalnicfm). Vcen/nu1994 by! zaiozen tabor Pollok Free State a pOsobi'jako pfesvedcivyviditelny symbol opozice proti dalni- 
ci. 

Behem cervence a srpna 1 994 se v tabofe pomocf rOznych aktivit shromazdovala lokainf podpora pro boj. To zahrnovalo kon- 

certy lok^lni'ch hudebnikO, veganske a vegetarianske hostlny a dny rodlnnych zabav. 

Tyto udalosti kulminovaly 20. srpna, kdy tabor vyhlasil nezavislost. Aktiviste z Polloku se odvolali na Mezinarodnf umluvu o 

obcanskych a politickych pravech, ve ktere stoji: "Vsichni lide maji pravo na sebeurcenf. Na zaklade toho majf pravo svobod- 

ng urcit svQj pollticky status a svobodn§ se ekonomicky, socialne a kulturne vyvijef . Sebeurcenf znameni "moc obyvatelstva 

vybrat svojf vl^du a politlcke vztahy". 

A prave aktiviste z Polloku vzali tento clanek jako zaklad deklarace nezavislosti na Spojenem kralovstvf a na mistnfch uradech 

V Strathclyde Region. Na jihu Glasgowa tak sestanovili uzemi jako nezavisly stat, Pollok Free State. Byly vydany pasy Pollok 
Free State, ve kterych byla 1 vytistena deklarace nezavislosti. Ted ma Pollok Free State pres 1000 obcanO s pasy a 12 stalych 
obyvatel, kteff o sobe mluvf jako o "Keltsko-Seversko-Skotsko-Malebnem' state a jsou jedinou skotskou skutecne uspesnou 
Temporary Autonomous Zone (Docasnou autonomnf zonou). 

Behem dvou pn/nfch tydnQ v unoru 1995, kdy2 firma Wimpey Construction, ktera ma 53,5 milidnovy (v librach) kontrakt na 

stavbu dalnice, zacala kacet stromy kolem pripravovane dalnice M77, tak se konflikt napino rozhofel. Aktiviste se pflpoutali 

retezy ke strojum, aby tak zastavili prace, zatimco delni'ci od Wimpey Construction pfijali taktiku bltf a unikinf- pokaceli par 

stroma narflznych mistech a jakmile tam vzdy dorazili aktiviste, odjeli pracovat zase jinam. 

Prace Wimpey Construction byly znacne zpomaleny, ale nekolik aktivistu bylo zatceno za rusenf klidu. Behem jedne z techto 

konfrontacf zastrasoval skotsky konzervatlvnf ministr Allan Stewart, aktivisty agresivnS krumpaJem, coz melo za nasledek je- 

ho rezignaci a dalsf pokracovani bude mozna pfed soudem. 

Ochranka opouitrsvi mista 

Na den Sv Valentina pfes 200 pollcistQ a 150 clenQ ochranky provedio prekvapivy utok na Pollok Free State. Odfi'zli vsechny 

pfistupove cesty v okruhu dvou mil a umoJnili tak firme Wimpey Construction vykacet dvouset yardovy pas jilmQ a dubu. 

Nicmene jeste ten den 26 clenu ochranky opustilo sve posty a pfidalo se k protestujfcfm. Jeden z nich fekl: 'Hrubi zachazeli 




11 



AUTONOMIE C.20 



s zenami a detmi. Ja mam take zenu a iStyri deti, ale radsi se 
vratfm zase na podporu, nez abych delal tohle". Take vice nez 
100 studentfl z Polloku opustilo vyucovani' a pfipojilo se k 
protestu, a tfm ze obsadill buldozery, take uspgsne zastavill 
kacenf, 

Od te doby se stale vice a vfce mfstni'ch lidf pripojovalo k 
protestu a mfstni' student! zaJall organizovat bo)kot 
vyucovanf, nami'sto ktereho se ucastnili na obrane krajiny. K 
tomu jsou jeste publikovany fotografle mfstni'ch obyvatel, 
kteff pracujf v ochrance a nal^hi se na ne, aby se na mfsto 
prace nicenf prirody ve sv^ Stvrti, podfleli na jeji' obrane proti 
dalnici. 

Tabor je pokusem o pozltivni' alternativu k dalnici. Odvolava 
se na zrucnost mistni' komunity a nabi'zf se jako ustfednf in- 
spiracni bod pro odpor a nenasllne akce. Je pokusem 
vychovavat svebytnou komunitu a podporovat mfetni'nadanf 
a tvofivost - umelcu, lesafu, kovafu, hudebnfkO, kuchafu a 
vObec kohokoliv. Tl vsichni svyml dovednostml pfispeli ke 
vzniku teto alternatlvy. Tabor obhajuje a experimentuje s Ide- 
Jemi alternatlvnich technologii - archltektury a eko-artu. 
Blizko tabora postavlli aktivlste "Carhenge" - kruh devitl aut, 
Were kdy pouzlli M77. 

Tak Jako vetve stromu, tak se I odpor protI dalnici rozrosti do 
ruznych smeru. Zahrnuje mi'stni', studenty, travelery, ekology, 
akademiky, politiky, radnf i nezamestnane. Odpor ma take 
podporu ruznych komunit z Glasgow, Skotska, Anglie, 
Australie, Noveho Zelandu, Svedska, Nemecka a Spojenych 
Statu. 

Odpor mei uspech take v tom, ze pi'inesi mnoho pozitlvni'ch 
reportazi'ch v mistni'm i celostitnim tisku. Podie nedavneho 
novinoveho prSzkumu ctenai'skeho mi'nenf o I\/I77, vyjadfiio 
pfes 68% respondentu svu) odpor ke stavbe dalnlce. Tato 
lidova opozice vedia k sestavenf petice 3000 )men mi'stni'ch 
iidf, kteri pfislibiii svoji ucast na pri'mych akci'ch proti stavbe 




dj iLt. H^T _- c_.j volne pole pi'edstavivosti a vsechny 
formy pffme akce budou uceine jako tzv. 'trh si'ly", hrozi'cf 
zvyseni'm mllionovych nakladO na "security" stavby, 
prodraJeni'm a zdrazenm. 

Regionalnf ministerstvo dopravy pi'edloziio rozmanita pre- 
dem ocekavana ospravedlnenf pro stavbu dainice, ktere je 
mozne shrnout do techto bodD: 

1) prispeje k ekonomickemu rozvoji 

2) zkratf dobu cestovani 



Tento dopis obdrzel bntsky Mtnistr dopravy Brian Mawinney anonymne na 
privatni faxove cislo. Kratce po obdrzeni tohoto dopisu byl shodou okolnosti 
povysen na post sefa Toryu (koniervativni stranyl. V poslednich par hodin^ch na 
postu ministera dopravy. pan Mawinney jeste stacil oznamit. ze dalnicni obchvat 
Newberry o ktery se vede jiz nekolik let tvrdy boj. bude postaven Moina si mysli. 
ze kdo se sm^je naposled ten se smeje nejlip. ale lak prohlasili anti-road aktivisti 
"my vime. kde zijesi Nezalezi na tom. kdo je ministr. lednotlivci v takovych pfi- 
padech hraji pouze okrajovou roly tento dopis totiz plati stejne pro kazdeho noveho 
ministra " 

Otevfeny dopis ministru dopravy 

"Nechceme povzbuzovat fantazirovanl, jsme ve svete praktickych skuteCnosti..." 

Brian Mawinney, ministr dopravy 

"/Wo// lide nebudou nikdy pracovat Ti. kteri pracuji. nemohou snit a moudrost k nam 
phchazi ze snu " 

Smohalla, domorody Indian, 1887 



"Budte realisti tadejte nemoine" 



Graffitti, Paflz, kveten 68 



Pane Mawinney - vitejte ve zlem snu. 

Po tfech letech nepi'etrzitych pfimych akci proti vystavbe dalnic nas zadate, 
abychom usedii k jednacimu stolu, abychom byli zdvofili a uhlazeni ke stejnym li- 
dem, ktei'i na nas poslali policli a bezpecnostni sluzby, spehovali a infiltrovali nas, 
jen aby nas znicili, Volate po "zastaveni nepfatelstvi u otazek dopravy", "novem 
zacatku.vracceni se k i'adne informovane racionaini polemice s respektem pro 
opacny pohled, coz se jaksi vice hodi k demokraticke tradici nasi zeme." Tuto 
vyzvu jste zvefejnil 7.prosince (1994), pfesne jeden rok pote, co byl vyklizen a 
znicen Chestmut Tree na Mil. To vedio k tomu, ze 400 policajtu a 200 clennu 
ochranky zabralo kus zeme, ale tim to vsechno neskoncilo, veci se naopak pro 
vladu jeste jen zhorsily. Kazdodenni vnikani a obsazovani pozemku, mnozstvi 
sabotazi. Neni divu, ze po nas chcete, abychom si sedii a mluvili - kdyz mluvime, 
nebojujeme, 

Pfedstavme si na chvili, ze bychom potlacili pocit zvraceni a vzteku a usedii k 
jednani.. Co namfedy muzete nabidnout? Konec industrialniho systemu - muzete 
nam to nabidnout? Konec iitokum proti ekosystemum podporujicim 
zivot;spolecnost v pfirode;zivot. kde vladnou ledine nase vasne a touhy:zivou ze- 
mi; muzete nam to nabidnout? Samozi'ejme, ze ne' 

Co nam muzete nabidnout - "racionalne zduvodnenou debatu" o deprave? Proc 
bychom debatovali, my vime, co budete fikat; fikali jste to jiz nespocetnekrat 
predtim a nas to uz nudi poslouchat. Moderni ekologicke hnuti je pfes 30 let 
stare;uvnitf vasich kancelafi je cely les zprav o ekologickych stupiditach, ktere 
delate. Vy situaci znate. Kapitalismus - a jeho petrochemicko-automobilova 
ekonomika - se musi udrzovat v chodu. Potfeba infrastrukturniho dopravniho 
rozvoje je potfeba nadnarodnich korporaci. Ekonomika (jak narodni, tak i mezi- 
narodni) musi expandovat nebo zemfe. Neustale jsme argumentovali, ze vys- 
tavbou daisi infrastruktury jednoduse vznika vice dopravy, tak jako je vyrabena 



3) zmenSf pocet dopravni'ch nehod 

4) zmensi'se dopravnfzacpy 

5) zlepsf se spolehlivost systemu vefejne autobusove do- 
pravy 

6) zlepsf se zivotnf podminky tfm, ze se pi'emisti doprava z 
obytnych a obchodni'ch ulic 

Nicm^n§ oponenti M77 snadno vyvratlli tyto argumenty. Z 
ekologickeho hiediska, dainice zapfi'cinf hluK a znecisteni 
vzduchu.znicfklidzapadniho Polloku Estate a prohloubieko- 
logice problemy Dainice znici neirozsahlejsf zeleny porost v 
Glasgow, zpusobf nenahraditelne skoay na krajine a divoke 
zvefi a v neposlenf fade pflspeie k procesu globalniho 
oteplovanf. 

Dalnlce budou zivit dojem nezbytnosti auta a protilubovat krizi 
avotniho prostfedf 

Z ekonomick^ho hiediska, dainice budou usnadnovat dojizdenf 
do prace autem, coz povede ke zvyseRi dopravniho ruchu. 
Pfiblizne 50.000 automobilu za den by pfejizdelo uz tak pfe- 
plneny kingstonsky mostv Glasgow ZniedisKasocialniho, by 
dainice byly vyhodou pro uzivatele aut nikoii vsak pro oby- 
vatele v mistnich vesnicioh, kde )e provoz maiy. Odhaduje se, 
ze 75% obyvatel Glasgow nema automoc-i Silnice by odfizia 
vesnice od rekreacnioblasti pro deti. 

ODPOR SE POTVRZUJE 

"Obsazovanim lesu pfipravenych k vykaceni a wnlasenlm Statu 
Svobody. bojujeme se silnicafi o toto uzemi Timto odporem 
davame najevo nas nesouhlas s tim, aby zeme slouzila 
soukromym cilum, z nichz vyplyva zvysovani automobiiismu a 
destrukce prirody, 

Stat Svobody zhmotnuje kofeny odpom, stejne jako kofeny 
stromu, kters chranime Lpime na Zemi (pro jeji samoudrzitel- 
nost) a nikdy neustouoime." 

Z Fifth Estate a dal^fch zahr. maleri^i^ 
zpracoval Amolt 



vetsi kapacita, tak je i naplhovana. Vice dalnic =vice aut=vlce dalnic=vice aut; 
zhoubna spirala spada|ici do ekologickeho kolapsu Musite udrzovat poptavku po 
autech a petrochemickych vyrobcich az do sameho konce. Musite pfedsedat 
trvalemu narustu centralizace vyroby a spotfeby - s naklarfaky na dalnicich, jako 
valicimi se skladisti - vytvafet, aby bylo cim dal obtiznejsl zustat v teto spolec - 
nosti bez auta Nic z toho vas samozfejme netrapi: to, cemu my fikame zhoubna 
spirala, vy nazyvate ekonomicky rust. Co vas trapi, je kratkodobe pfeziti 
ekonomiky Zacpa je to, co vam dela starosti. 

Co je to zacpa? Celkem jednoduse proces destrukce zeme, zpomaleny svoji 
vlastni masou Kazde rano stovky commuters pfijedou pozde do prace, kontra- 
kty jsou zniceny a zbozi pozde dovezeno - vse kvuli dopravni zacpe. CBI odhadu- 
je, ze to ekonomiku stoji 15 miliard liber rocne. Meli bychom se kvuli tomu rmou- 
tit? Opravdu ocekavate, ze si sedneme a vypracujeme feseni vasich problemu? 
My nechceme daIsi dainice. a take vime, ze potfeba dalsich silnic je potfebou 
tech, kterym celime Nezacneme delat vase vyzkumy za vas, nedovolime, aby 
Vase potfeby monopolizovaly Nase Obrazotvornosti. Musime delat lepsi veci. 
branit zemi, budovat komunity, pestovat nrkev a tancovat. 
Zadosti o zastaveni nepfatelstvi a debatu ilustrujete take svoji ignoranci pfirod- 
nich procesu A patrne se tato krize zvetsi kvuli patetickemu programu "redukce 
emisi, aby v roce 2000 byly na stejne urovni jako v roce 1990". Na zaklade vase- 
ho dosavadniho usili to vypada, ze vy se ani neseznamite s timto ohmurnym 
planeml Muzete jednat s nami, ale jak muzete planovat "jednani" s pfirodou - s 
pfirodou, ktera zaplavi Vas nepatrny Parlament a znici vasi kfehkou Ekonorryku 
globalnim oteplenim nebo mnozstvim hrozicich ekologickych katastrof - uve- 
domte si podstatu Nemate nic, co byste pfirode nabidii - jako ekologicky. nevite 
ani CO fici. 

Bioryfmus zeme ted vyzaduje snizeni spotfeby fosilnich paliv a masivni znovuza- 
lesnovani Britskych ostrovu a zeme - jinymi slovy, vyhynuti vasI civllizace 
a oziveni nasi kultury. To je ekologicka realita -vase "prakticke zkusenosti", vase 
"podlozena debata" je absolutni irelevance. 
Zkratka opiatkou za nase vztycene barikady nam nicite nase vynofujici se 
komunity a zastavujete skutecny odpor, jste ochotni debatovat o tom, o cem jsme 
jiz debatovali a delat rozhodnuti, do kterych jsme vas jiz dotlaclli. Kdyby to neby- 
lo dost ziy, navvzdy bychom rezignovali byt v tomto kapitalisticky mysliclm tanku, 
jehoz cilem jako by byl hiadky prubeh teto genocidy a ekocidy! Ne, dekuji! 
My se k vam nikdy nepfidame Jednat znamena jiz akceptovat smrt prirody 
Spolecnost, kterou reprezentujete, je v neustale valce proti zemi. Vzdat se nepfa- 
telstvi znamena slozit zbrane na obou stranach. Vy nehodlate slozit zbrane, se 
kterymi bojujete, zadny obusky, zadny tovarny. Skutecne zastaveni nepfatelstvi, 
skutecny mir bude mozne jedine, az se zeme ocisti od instituci, jako je ta, kterou 
jste V soucasne dobe soucasti. 

Briane, proc netancujes zakazany tanec, znovu objev svoji lidskost, znovu objev 
svoji divokost, vyhod vsechny svoje papiry, zapal svoji kancelar, rozbij svoji TV, 
osvoborf se a pfidej se k nam, protoze my se k tobe nikdy nepfidame. 

S laskou vasi neznami digger diving agitatoi'i 
"Vase snyse stanou realitou - stSvame se siln§jSimi." 

Graffitti na Fillebrook Road, IVI11 
Z casopisu Earth First I Do or Die pi'eloiil Arnost ' 



AUTONOMIE C.20 



12 



r 



a w FamnniiJE 



Devon, fiast Jizni Anglie, krajina, ktera vas na prvni 
pohled zaujme svoji osobitou krasou. K mofi neni odnikud 
daleko. Krajina je poseta lesy, ktere se svoji rozlohou, tSm 
ktere zname ze stfedni Evropy rovnat neitnizou, a stromy 
svoji mohutnosti a rozmanitosti deske smrky a lipy zdaleka 
pfedfii. Jedna se pfedevSim o duby, borovice a jedle kaStany. 




Tabor Faimiaii 

Dve dulezita mesta v teto oblasti Exeter a Honiton jsou propojena klasiskou obousmernou sil- 
nici. Ovsem pfed dvema lety Ministerstvo dopravy rozhodio o vybudovani nove komunikace A 30, 
ktera by se stala soucasti planovane evropske komunikacni site/Euro Route- Trans European 
Road Network. Samozfejme se jiz nejedna o silnici typu okresky, ale o masivni dalnici, ktera se 
potahne parstovek metm podel stavajici komunikace a dvaktat ji dokonoe pfekfizi. 

Vybudovani A 30 bude znamenat ztratu 140 hektaru zemedelske pudy a 12 hekteru puvodniho 
lesniho porostu, ktery v Anglii jiz temef vymlzel. Zmizi i pamatne misto se staletymi duby Fenny 
Maedow , kde se roku 1549 odehrala dulezita bitva Praier Book Rebelion. Ale hiavne bude zna- 
menat precedens a daisi mustek k budovani zminene Eurokomunikacni site, ktera se traglcky 
dotkne i 6eske Republiky. A 30 neni naplanovana pi^es lesni porosty natiodou. (Je .vlastne byl, to 
levnejsi zpusob nez vykupovat obdelavanou pudu.) Ovsem vse je jinak po zkusenostech z 
Nev*ury, ooz je mestecko zapadne od Londyna, kolem kteretio ma byt vybudovan dalnicni 
obchvat, vedouci pi'es lesy a louky propletene meadrujioimi fickami a vodnimi kanaly. Betiem roku 
byl pas pfirody naplanovany k vybagrovani obsazen nekolika sty ekologickycti aktivistu a tra- 
velleru, ktefi zde vybudovali 11 permanentnicti a temei' sobestacnych vesnic, bez vetsiho zasahu 
do okoli. A do dnesniho dne se diky potfebe ony vyklidit a zlikvidovat, stavba prodrazila o 12 mili- 
onu liber, bylo zatceno vice jak 800 lidi, mezi nimi i nejiepsi anglicky horolezec, nekolik slechticu a 
zivot stromu byl o rok delsi. Stejne tak i Devonu, jakmile byla trasa A30 vytycena, vzniki okolo 
obrovskeho dubu tabor Fairmile, ktery se rozrosti do pfilehleho lesika. Pfevazne pi'iznivci hnuti 
Earth First, zde za pomoci mistnich obyvatel vybudovali komunu zijici ve sta- 
nech podobnych jurtam, ale pi'evazna cast z nioh si vybudovala domy na 
stromecti, kterych je v soucastnosti ve Fairmile asi 20 z nichz nektere jsou i ti'i- 
patrove. Domy jsou piiblizne ve vysce 10-20 m a vsechny jsou propojeny ko- 
munikacemi z Ian a siti. Fakticky jde cely les pi'ejit asi za pul hodiny bez dotyku 
zeme. K vyklizeni lidi ze stromu bude zapoti'ebi speciaini jednotky horolezcii 
a vysokozdvizna technika, ta bude ovsem celit ctyfi metry hlubokemu pfikopu, 
ktery je vyhlouben okolo celeho tabora a opati'en dfevenymi mosty. 

-Jakmile jsme do tabora dorazill, pfivitala nas smecka psO a usmevy 
obyvatel tabora, ktei"! prave spolecne pi'ipravovali vegansky obed ooz je jedi- 
ne pravidelne spolecne jidlo. Kdyz se v taboi^e objevilo uz 8 Cechu, zacaly 
kolovat vtipky o nove invazi do Britanie. Tabor ma totiz necelych 20 stalych 
obyvatel. Ovsem kazdy den nekdo dorazi na navstevu, pfijede land-rover se 
zasobami ci konsky provoz s pitnou vodou , nebo zvedavi novinai'i z BBC. Jako 
koupelna slouzf nedaleky potok, kterym se zavlazuje celkem rozlehia, nejen 
zeleninova zatirada, urodi se i makovec i konopi. Komunita nema zadneho 
vudce, ale nejvice prace zastavaji manzele Paul a Becky. Paul opustil brits- 
kou vojenskou akademii a Becky po tfech leteoh studia historie Cambrige. 
Penize se vydelavaji diky Paulovi, ktery je vyborny hudebnik, hranim 
V nedalekem meste Honiton. Jejich manzelska postel je umistena v lodi, ktera 
je dumyslne zavesena mezi ctyfmi stromy ve vysce 15 metru nad zemi. 

Kdyz jsem se rano kolem desate probudil, pr'ekvapilo me, ze vetsina 
obyvatel bylo jiz na nohou, ozyvalo se kopani, zvuk benzinove michacky 
pfipravujici beton na dokonale opevneni. Na otazku v kolik tiodin vstavaji jsem 
dostal sokujici odpoved. " Tak mezi 6-7 hodinou," Troctiu jsme se zastydeli, ale 
nepi'izpusobili. Vynahradili jsme to tvrdou praci pi'es den a popijenim magic- 




Obyiiatele tabora 

kych napoju u nocniho ohne. Ve stanu, ktery slouzll jako obyvak jsem v knl- 
hovne nasel pfirucku britske armady a knihu pojednavajici o systemech 
tunelu pouzivanych koncem valky ve Vietnamu. Zacal jsem mit tuseni, ze 
pr'ed nami neco taji ovsem ne diouho. Jednoho dne mne Paul vzal do jed- 
noho stanu, odklopil palety na podlaze a mym ocim se zjevila ctiodba kle- 
sajici asi do hloubky do ti'i metru. Nasledoval jsem Paula s jeskyfikafskou 
lampou, az jsme po par metrech dorazili k di'evenym dviiltam, za nimiz se 
otevfel pohled, pfi kterem jsem mel pocit, ze jsem se ociti v jedne z knih 
Julese Verna, o cemz jsem jako dite snil. System podzemnich tunelu, sa- 
chet a domu byl ohromujici a radsi ho do te doby, nez opravdu bude pouzit 
popisovat nebudu. Presto, ze dalnicni agentura ostatni lesy stacila 
pokacet, tabor Fairmile jiz neni osamocen. Pi'ed rokem vyrostia na vyka- 
cene plose na druhem konci udoll pevnostTrolheim, nad kterou vlaje cerna 
vlajka. Obyvatele jsou pfedevsim anarchistl z Londyna, kterym se zivot ve 
meste znechutil a je hojne navstevovan travellery. Prochazei se po ocho- 
zech Trollheimu a vychutnavat pocit odporu a nedobytnosti je povznasejici. 
Ze straznych vezi jsou namifeny svetlomety napajene generatorem. Uvnitf 
pevnosti je krasna zahrada, ale dvoru vevodi bunkr zbyty z prazcu, vy- 
betonovany a pobity plechy, ktery ukryva vchod do podzemniho komplexu, 
kam se vetsina obyvatel uchyli az nastane cas vyklizeni. 

Dan, jeden z obyvatel Trolheimu, pi'edpoklada, ze v dobe 
vyklizeni se do Fairmile, Ttrolheimu a do nejnovejsiho tabora Allercombe, 
ktery je vzdalen asi deset kilometru nastehuje piiblizne petset aktivistu z 
cele Anglie. Pi'edpoklada, ze nastane nekolika tydenni neli mesicni bitva. 
Nadchio mne, jak skromnym a krasnym zivotem zde komuny 
ziji. Vetsina z nich uz si zivot ve meste nedokaze pfedstavit. Ani se nedi- 
vim, nam se nechtelo zpet do Londyna po tydennim pobytu a oni tu ziji sko- 
ro dva roky. Nemaji co ztratit. Misto, ktere si zamilovali neopusti bez boje 
a potom se pi'esunou na jine krasne misto, nejiepe to, ktere je v ohorozeni. 
To, ze probihala olympiada v Atlante zaregistroval asi malokdo, ale to, ze 
dozraly maliny vedel kazdy. 

No jeste nakonec. Paul se ptal, jestii by se nedalo kempovat na 
nejakem peknem miste v Cechach s nejakymi spravnymi domorodci? 

Napsat dopis, nebo navstivit tabor muzete na adrese: 

A30 Action 
P.O.Box 6 
Ottery st. Mary 
Devon ex 11 1yl 
01404-815729 

Text a foto Hrat. 




13 



Domy ve stromech 

AUTONOMIE C.20 



13.7. sraz ve 12:00 Ba Liverpool Street. Takto 

struSnS informoval plakAtek hnuti Reclaim the 

streets o planovane party na zablokovane dalnici 

M40 V z^padnim LondynS. V dobS, kdy byly tyto 

letafiky vylepovAny, pribliSnS jen tfi lide 

skutefinS vSdSli, kde se akce opravdu uskutefini. 

STREET PARTY 




O torn, ie leto§n( londynskS street party se 
bude konat, jsme vdd§li asi 2 m§slce, ale kde, to 
jsme nev§d§li do poslednl chvile. 

Nejprve jsme se vydali do Ctvrti 
Camden, kde se konala ta poslednl. Odtud jsme 
se podle pokynO z plak^tu vydali metrem na 
Liverpool street, kde postdvalo ngkolik desitek 
lidi s let^ky a tl nis posllali na druhy konec 
Londyna, kam se mezitim demonstraoe pPe- 
sunula. Cestovali jsme metrem spolu s desitkami 
lidl, ktei'l vypadali, ie majl namlfeno stejn^m 
smgrem. 

Ve stanici Holland park, kde jsme 
pl^novali vystoupit, souprava sice zastavila, ale 
z reproduktoru se ozvalo, ie kvCili v^2nym do- 
pravnlm probl6m0m na "povrchu", je stanice uza- 
vfena. Cestujioi v metru propukli v j^sot. 
Vystoupili jsme na dal§l stanici a nechali se 
un^Set ohromnym davem a2 k mistu, kde d^lnice 
vyusfuje na mimoOrovftovou kHZovatku. OvSem 
V tu chvlli se z n(, misto aut, "valila" hudba ze tfl 
soundsyst^mO, stovek bubenikO a dud^kCi.Byl 
slySet i jSsot d§ti, pro kter^ byl uprostred d^lnice 
nasyp^n pisek z n^kladnlch aut, hr^lo se divadio 
a spousta dalSlcti atrakcl. Policie u2 jenom hll- 
dala, aby se party nerozrOstala z dosavadnlho 
t^mef kilometrov6ho Oseku, ktery k veCeru 
zaplnllo okolo 7000 lidl. 

Vyvrcholenim byl alegoricky pruvod 
masek nejrCizn§j§(ho vzezfenl. Nechybgly 
nekone6n6 ["ady st^nkCi s veganskym obCer- 
stvenlm, info shopO pi'ev^2n§ s dopravnl tema- 
tikou, ale i s ekologil , lidskymi pr^vy, pr^vy zvffat 
ai po n^vody, jak nejl6pe p§stovat marihuanu. 
Velky Cidiv vzbuzovalo vozftko na sol^ml pohon 
opatfeni slln^mi reproduktory a DJ pultem. 
Energie stadila i na napojeni hollcfho strojku, tak 
pfibylo i vyholenych hiav. 

Policie ji2 tot^ln§ rezignovala, piknik 
se roz§li1l o nfikolik set metrCi a doprava byla od- 
klongna. O to v§t§l bylo pi'ekvapenl, kdy2 se po 
odjezdu sound syst6mCi na jejich mlst§ objevily 
vyruban6 diry, v kterych byly zasazeny stromy 
Rachot sbijeCek byl pi'ehluSen hudbou traveller- 
skych DJ. O torn, ie na dalnici vyrostio sedm 
stromO, jsme se dozv§d6li ai druhy den z novin. 

Po celou dobu trvSnl party n^m nebylo 
jasn^, jak je moin6 prakticky blok^du d^lnice za- 
poClt. Takov6 mno2stvI lidl a materia lu pfece 
nemohio ujit pozornosti policejnich jednotek. 



Nedovedii jsme si pfed- 
stavjt, jakcl slla mO^e dalnici 
takov^ch rozmgrO na pCil 
dne prom§nit v kilometr 
diouhy a asi sto metrCi Siroky 
pruh hudby, veself a ma§- 
kamfho reje. 

V§echno nSm 
pozdSji vysvStli! Robin, kte- 
r6ho jsme potkali v jednom 
z tSborij Eartti First I na jihu 
Anglie (viz jiny Cl^nek v tom- 
to disle). Robin se podllel na 
organizov^nl akce prakticky 
od za6^tku. Nepatn mezi 
tvrd6 j^dro aktivistCi z Re- 
claim the Streets, co2 je 
velice uzavi'end skupina lidl, 
na kterou je nasazov^n 
speciciini policejnl tym. 
Robin tvrdf, ie na organi- 
zaci tohoto festivalu se pra- 
covalo prakticky pCil roku. 
NenI divu, sehnat hudebni 
aparaturu, poPebn6 zaflzenl, 
gener^tory, jidio, kontakto- 
vat DJ a to vSe pod 
neust^iym tiakem ze strany 
policie a nedostatku financl. 
Na celou akci bylo vyClenSno 1000 liber z fondu 
RTS. Ceiy grant byl ovSem vyCerp^n na n^kup 
p6ti "vozidel" z bazaru, kter6 poslou2ily 
k uskute£n§nl pl^nu "pHmo dcibelsk^ho". 

OspSch cel^ akce z^visel na n§kollka 
okam2iclch, bShem nlch2 problhal pofi^tek 
blok^dy. JI2 od osm6 hodlny ranni se po dalnici 
M40 valila kolona aut, kter^ sjela z kruhov^ho 
objezdu Londyna M25, aby zaplavila centrum. 
D^lnice M40 je klI6}v^ komunikace londynsk^ 
metropole a misto, kter6 si organiz^tori vybrali za 
ell sv6 akce, se nachSzelo mezi Oseky, kde byla 




ddlnice pCemost^na, a stanici metra Sheaperd 
Bush, co2 pfedstavovalo asi 700 metrO prostoru. 
DSInice byla z jedn6 strany lemov^na 
2eleznidnl trati a ze strany druh6 parCIkem, ve 
kter^m eihala nen^padn^ skupina 20 lidl s deviti 
§estimetrovymi legen^fskymi trubkami. Byla 
pfipravena prov6st klldovy tah cel6 blokSdy a by- 
la pfipravena opravdu dCikladn§. Robin byl jejim 
eienem a vypravoval, jak ceiy zSsah nacviCovali 

V jednom squatu ve etvrti Hackney. 

SmSrem od mostu se mezitfm v z^cp6 aut pohy- 
bovala "podezPel^" kolona. Jela u2 jenom tfi 
auta, proto2e dvS z pOvodnl pStice "zkolabovala". 
N^sledovala skupina asi pgtl dod^vek. 

Mezitim na opaCn^m konci Londyna 
se stanice Liverpool street zaplnila ngkolika tisici 
lidmi, hr^la tam hudba, 2onglovalo se a nechy- 
b§ly transparenty. V5e nasv6deovalo, 2e blok^da 
probghne n6kde pobl(2, co2 bylo asi 
nejtou2ebn§j§lm pf^nlm pfitomn6ho poiicejnlho 
odddu, ktery byl po skuSenostech s pfede§iych 
street party pHpraven na v§e. Na jedno ov§em 
pfipraven nebyl. 

Pitoreskng vyhll2ej[cf kolona vozidel 
na dalnici M40 se dostala do bllzkosti pareiku 
a V tom ejhie. Tfi, sotva se sunoucf orezl^ auta 
se srazila tak, 2e zablokovala C^st diHinice ve- 
doucl do centra. Poslednl auta, kter^ mohia 
pokraCovat, bylo p6t n^m zn^mych dod^vek, z 
nich2 ka2d^ zastavila asi sto metrCi od sebe. Na 
tento moment iekala bandiCka ozbrojen^ 
leSenirskymi trubkami, kter^ nervozn§ sledovala 
skupinu policistCi, kter^ prohled^vala pareik. 
Policist6 nevSrili svym oCfm ,kdy2 se ani ne 20 
metrO pfed nimi tato skupina vyfltila z kfovi a za- 
Cala V mistech, kde doSlo k dopravni nehodS 
spojovat tyCe do trojno2ek. BShem ngkolika 
desitek vtefin sestavila tyCe a pfez dotirajlci poli- 
cisty se vySplhala na jejich vrcholy Policii tak by- 
lo zabr^nSno, aby tyCe rozebrala. Ostatnf zaCali 

V rychlosti vykl^dat obsahy dodivek, stoly, 
generStory, transparenty, skl^dacl podia atd. 
Policist6 stSle je§t§ v poCtu p^r desitek mu2a 
a 2en se sna2ili dod^vky i material zabavit. 
Ukofistili jen dod^vku s potravinami a sklSdaci 
podium. Podium bylo ukofist6no zpSt, ale u2 
nebylo mo2n6 ho sestavit, a tak odpadi 2ivy kon- 
cert kapel Dread Zone a Zion Train . 

Prvnl kolo vyhr^li RTS. Ted v§e z^viselo na 
pomSru policistCi a demonstrantO. OkamiitS po 
zatarasenf d^lnice se lid^ z dodSvek spojili 
vysllaCkou s aktivisty, jejich2 nSkolika tislcovy 
dav eekal na Liverpool Street. BShem ngkolika 
vtefin u2 ka2dy v6d§l kam jit - sm6r Sheaperd 
Bush. Znovu se potvrdilo, 2e nejrychlejSf do- 
pravou je cyklistika. Stovky cyklistu dorazily na 
misto dflve ne2 policejnl vozy a party mohIa za- 
6ft. Ceiy den pak od stanice metra proudily davy 
lidl a ke konci zaCali i policist6 podup^vat do ryt- 
mu rave. V§e se ud^lo hlavn§ diky hnuti 
Reclaim the streets, kter6 se zformovalo po prvnl 
street party, je2 se konala pfed dvSma lety 

V Londyng. ZuCastnilo se j[ p^r set lidl a od te do- 
by je zodpovgdn6 pfibli2n6 za 30 akcl tohoto ty- 
pu od Glasgow po Brighton. Jak sami flkajl: jed- 
n^ se novy zpOsob aktivismu. Doposavad jsme 
se vystavb^m megalomanskych projektu jen 
brcinili, ale ted utodfme. Akce podobn6ho typu 
psychicky podporuji cel6 autonomni hnuti, co2 si 
protistrana dobfe uvSdomuje a j^dro RTS je 
doslova ka2dy den pron^sledov^no, 
odposlouch^vSno a zastraSovSno. 

Bli2§l informace na adrese : 

Reclaim the Streets 
PO BOX 9656 
London N4 4YJ 
0171 281 4621 

Text a foto Hrat. 



AUTONOMIE C.20 



14 



DNV CHAOSU 1005 



Dny Chaosu - rozporuplna akce, ktera vyvolava rozpaky a 

diskuse i uvnitf ceske A - sceny. V americkem punkovem 

zinu Profane Existence vysly podrobne reportaze 

z lonskych Dnu Chaosu od tfi, na sobe nezavislych, 

lidi. Otiskujeme je jako alternativu vuci informacim z 

masmedii. Nazor si udelejte sami. A o letosnich Dnech 

Chaosu mozna v nejake pfisti Autonomii. 



Nastvani punkove vraci uder 



Punkov^ nepokoje vzruSily Hannover- brutdinf punkrokefi napadall 
ob£any- vykFikovali nacistickd hesia- zapatovali auta- jedin6 v6rn^ polk:ie 
mohia zastavit punkovou zuFivost proti civilizaci. 
Znf to zajlmavd, ale kdy2 se podfvdte za novinov6 trtulky, mCi2ete tarn na- 
jit jedinS jak^i druh "virtuSlnlch nepokojCi": po v6t5inu easu punkov6, jako 
bezmocn6 obSti policie, sna2icl se vy£istit m6sto od punkov^ho odpadu. 
Jedind mal^ "bitva" skoniila po 10 minutdch, kdyi policie vzala Otokem 
punkovy koncert ve squatu, proto2e odpor nebyl dobfe ppipraven. 
Vysledek: 600 punkCi - v6zl^Ci, kter^ polk:ie nemohia z niteho otwinit, hys- 
terk:kd m6dia, kter^ vyprdv6la svStu o punkerech, ktefi chtSli zanechat 
Tiannover v popelu" a - pfesto viechno - punkovd sc6na, kterd mSIa 
pocit, ie S]e a je znovu zpdtky v ullcich. 



OpSt jsou novinov6 titulky pind zprdv o punkov^ch nepokojich, ale letos 
to jsou SKUTECn£ nepokoje I 4000 - 5000 punkCi pfijelo do Hannoveru 
na svojj velkou party DNY CHAOSU a policie se op6t sna^ila zabrdnit 
setkdnl. Ale tentokrdt punkov^ neutekli, ale postavlli barlkddy a prijali boj 
proti zufN6 policii. Znova a znova byla policie odrd2ena mno2stvim 
punku, skinCj, hoollgenCi, levie^kO a ddti z ulk:e; boj trval tt'i dny a noci, 
dokud setkdnl neskoneilo a v6tSlna punkCi se nevydala na cestu domD... 

Jedna v6c u letoSnlch DnCi Chaosu byla jasn^: policie to tentokrdt nebu- 
de mit snadn6, aby zabrdnila setk^ni! Tak6 se objevilo mno&tvl plakdtu 
a letdkO s my£lenkou *GO CAMP', co2 znamenalo zesm6£nit poricii 
a donutit jl k nejmasov6j5lmu zatylc^ni od II, sv6tov6 vdlky, ale na druh6 
Strang vStSina punkCi pfijela do Hannoveru opravdu jen na dosud nejvStSi 
punkovou party, kterd bude problhat v centru mSsta, v obchodni etvrti, pFi 
kter6 budou media Silet, ai uvidi ty hordy punkCi. 

Tyden pfed Dny Chaosu pfijelo do Hannoveru prvnl velk6 mnoistvi 
punkCi a od toho dne za£aly jejk;h po£ty bez ustdnl rOst. Ale nikdy jste je 
nevidgli vSechny na jednom mlst6 spoleind; asi 80 jich bylo na hiavnf 
2elezni£ni stanici, dalSI byti v rCizni^ch parcfch a hodn6 jich tak6 byto 
V S^sti mSsta nazvan6 "Nordstadt", kde mnoho punkO aje. V prvnich 
dnech Jste policii t^mSf nevidSli, ale on tak6 nebyl iAdni dCivod, aby se 
ukdzala. V Crtery za£ali kontrolovat doMady, ale chovdnl policistu neddva- 
lo 2ddny dCivod k potl^im. 

Ale poeinaje etvrtkem se sc6na naprosto zmSnila. Bez jak^hokoliv dOvo- 
du pi'ljel oddil 150-ti policistCi s helmami, £tity a obu£ky a donutil asi 150 
punku, aby opustill centrum m^sta, a pi'inutil je jit do parku blizko 
Nordstadtu. Ve stejny £as zaiala policie vyh^ndt punky z jejich obvykiych 
mist v Nordstadtu a vStSina z nich uprchia do squatu nazyvan6ho 
Sprengel. DalSI a dal$l punkovd se stahovali na toto misto, proto2e m6li 
pocit, ie to byto jedin6 misto v cel^m m6st6, kde se mohli sejit. Ale kdy2 
policie zaCala se sv6volnym zatykdnim, trp6livost punkO skoniila: na poli- 
cisty letSly spousty lahvl a brzy byly postaveny prvnl barik^dy. Znova 
a znova brala policie barikddy Citokem,ty byly pozdSji i zapdieny, ale po- 
ka2d6 byla zahndna deStdm lahvi a kamenu. Kdy2 policie videia, ie nemd 
dost sil, aby zni£ila barikddy, tak udSlala dohodu, ie opusti etvr(, kdy2 
punkovS uhasf ohnd. Tak se stalo I 

Pn^tl r^no pfiji2d§li dal$l a daISi polk:isti, zatlmco na druhd strand se 
stav^ly vy£$l a vyS£l barikddy. V poledne policie zaCala se svymi dalSimi 
Citoky a to pflneslo hodiny ndsilnych bojO. Pro Hannover to byly nejtd^SI 
nepokoje a to jeSt6 neskon£ily. Vefer policie zkuslla zautoiit na dal^l 
squat a to byl duvod pro tucty velk^ch a maiych bojO po celou noc. Bylo 
zran^no pfes 100 policistCi a ve etyfi hodiny rdno opustill Nordstadt, pro- 
tege nemgji Sanci proti vies nei 1500 punkum potloukajicich se po uliclch 
a atakujiclch policisty vSude, kde je potkali. Aikoliv samotny Nordstadt 



nebyl tSmfef po^ozen, proto2e hnSv punkeru byl namlfen 
jen proti policii, v rannich hodindch byl vyrabov^n super- 
market. Na torn se nepodileli jen punkovd; na fotk^ch 
mOiete vid6t spousty OpInS normdinich lidf vyhazujicich 
zbo^l z poni£en6ho obchod'dku...To je dobry pi'iklad ndla- 
dy v Nordstadtu; mnoho lidi bylo p6knS naStvanych na 
policii, proto2e vid6li, jak polk;ie svym provokativnim 
chovdnim znova a znova za£lnd potl2e. Atak se zai^tkem 
noci takd vice a vice ml^deje z ulice, NdmcO, clzlncu 
pfipojovalo k nepokojiiim, proti polk:ii. 

V sobotu byl Faehrmannsfest, velky open air koncert, 
kde se v6t$ina punku cht6la sejIt a kde takd hr^la amerk:- 
kS punkovii kapela Total Chaos. Ale policie m6la tak6 svo- 
je pl^ny: po konci koncertu chtdia uzavfit misto a uddiat z 
ngj punkovS v6z6ni. Ale jeji pidn pad! kvuli n6kolika 
Jlznivym punkum. M6li listky slibujlci pivo zdarma ( byl to 
vtip namifeny proti promotdrovi ) a kdy4 po par hodin^ch 
zjistili, ie iidn^ nebude, zaiali ho kr^st. 

Promoter se velmi vyd6sil, vSfic, ie by mu punkovfe mohli 




Barikddy u squatovane lovdmy Sprenge (nahofe): cekdni na dalst utok (dole) 

ukr^st vSechny jeho z^soby skoneil open air koncert o dv6 hodiny dflv ne2 se dekalo ! A tak poli- 
cie pfijela prills pozd6, aby mohIa uzavi'lt ceiy prostor a znovu za£ala bitva... A potom, v Nordstadtu 
opSt vzpiaiy nepokoje a tentokr^t byl! punkov6 jen v menSinS, v6t5inu tvoPili hooligani a pouliini m- 
tedeS, ktefl nechali policii, aby pocltila jejich vztek. Nakonec, potfebovall 3500 policistCi proti Dnum 
Chaosu. ..protoie nepokoje byly na 35 rOznych mistech... 

V nedSli vfetSina punkCi opustila Hannover, ale tedzadal teror m6dil: Policie nebyla "dost fvrd^ pro- 
ti punkum - kriminSlnlkOm", mfeli bychom mIt "tvrdSI zdkony"... Pro punkovou sc6nu to byl velky 
uspfech, ale nebyt beze stlnCi: 1100 punkO bylo zatCeno, ale jen pro "preventivnl ohroienl" mSsta. 
To znamenA, ie nebudou za nic souzeni. Ale asi 250 dalSfch punkCi bude souzeno "pro vytrSnos- 
ti". My tomu f IkSme ODPOR I 

Ale jsme r^di, ie Dny Chaosu se poprv6 fidily starou plsniSkou "If the kids are united - they will 
never be divided!" Bylo tu tak mnoho rozdilnych lidi - punkov6, skini, levieSci, hooligani, hip -hop 
pouliinl ml^dei - ale vSichni se spojill proti zufiv6 policii snailcl se zabrSnit jejich setkanl. Ale poli- 
cie PROHRALA a oni to V6dI I Ted se pfou o chyby, kterfe udSlali a jak zabrSnit Dnum Chaosu 
pfiStI rok. Ale my vime, ie nemajl Sanci, protoie v roce 1996 pfijede jeSt6 vice lidi ne2 v roce 1995. 
Vymysiejte nSpady na pfiStl Dny Chaosu - a pfineste je! Nakonec, Dny Chaosu se staly hiavnim 
evropskym punkovym setkdnim - dokonce i vStSIm nei v 80.letech. 

Ale nechdpejte celou ideu SpatnS : Dny Chaosu nejsou votenim po ndsill, nepokojich a bojich. Je 
to jen Silent punkovd party, kterou chceme mitv centru mSsta. Nem^ v Omyslu 'initif mdsto nebo 
nSkomu ubliiit. Ale pamatujte si: JestlSe se nSkdo snail znifiit naSI party, punkovfe mohou byt vel- 
mi, velmi rozlobenl... 



15 



AUTONOMIE C.20 



Punkove v Hannoveru: denik z frontovych linii 



Utery, l.srpna: 

Jacquie a ja jsme prijeli do Hannoveru a ja jsem 
pfemyslel, ze bych napsal o Dnech Chaosu do Profane 
Existance. Je teprve utery, ale je tady \ii par stovek 
nemeckych punku - ocekSvaji, ze jich odevsad pfijede 
mnohem vice. Punkove se proch^eji nebo jezdi vlaky 
ve velkych skupinach, zpivajic anarchistteke pisne a 
popevky. Polioie je ve velkem mnoistvi sleduje, jak pes- 
mo, lak i v antonech. Posiluje se fizly z Berlina a dalsich 
mest. Punkove zatim nedelali pfilis zadne vytrznosfi, 
takze polioie nas jen sledovala, prozatin^, ale cekam, ze 
seto zmeni... 

Ctvrtek, S.srpna 

Ted' je tady mnohem vice punku, i z jinych zemi. Policie 
se usadila v centru mesta a pobliz zasquatovane 
tovarny, kde vSichni spi. Kontroluji pas, pokaide kdy2 
jdes okolo (nekde i 8krat denne). Maji seznamy vsech 
punku (od te doby, co pfed 1 0-ti lety zacaly Dny Chaosu) 
a zatykaji kazdeho, kdo nema doklady. Kvuli tomu jsou 
punkove vice rozdeleni na mensi skupiny. Sly§el jsem - 
z druhe ruky- ze vcera dva punkove znicilj policejni 
auto a potom byk> 24 zatcenych. 

S.srpna vecer: 

Stovky pollcistu s helmami a obusky ted obsadili cen- 
trum mesta. Punkove jsou zatykani ve velkem mnoistvi 
(a zakratko jsou obvykle propu§teni). Ted ']& punkove 
nemohou jit do centra mesta. Vgtsina punku, se kterymi 
jsme mluvili, vei'i v mir a nepodporuji konfrontaci. 
Patek, 4.srpna: 

Minulou noc, asi piji hodiny pote, co jsem napsal 
vcerejsi cast, za6aly nepokoje. Policie vykopala viech- 
ny z centra mesta, takze se mohia koncentrovat na 
tovdrnu. Policie pfijela s vyzbroji na nepokoje, vodnimi 
dely a helikopteraml. Punkove postavili barikady a s ka- 
meny, tycemi, ohnem a lahvemi byli schopni celit policii. 
Boj trval diouho: mozna ti'i hodiny. Slysel jsem, ie ctyii 
policisti a deset punku bylo zraneno (noviny pozdeji 
psaly, ze bylo zraneno 53 policistii, v6etne 4 hospitali- 
zovanych). 

Jsem pi'ekvapen, ze policie ustoupila a ^e bylo tak ma- 
le zranenych - boj byl velmi intenzivni. OcekavSm, ie 
policie pi'ijede znova a punkove }& nebudou mit takove 
stesti. Kdyz jsme dneska opusteli tovamu, nikde nebyla 
zadna policie - poprv6 po dvou dnech . 

4.srpna, 10 hodin dopoledne 

Boj opet zacina. 

4.srpna, S.hodina odpoledne 

Pi'ed par hodinami boje opet skon£ily. Nebyli jsme tarn, 
ale byli jsme v blizkem squatu. Slysell jsme, ze policie 
zvitezila a zatkia vsechny v tovarne (pozdeji jsme 
slysell, ze bylo 600 zatcenych) 

Je tady ted spousta a spousta punku a neni jiz mozne 
odhadnout, kolik - vsude vidim nove tvai'e. Nicmene, 
vsichni punkove ve skupinach jsou ted napadani policii. 



Justin 



Minula doba, kdy byly Dny Chaosu tolerovany, to skonci- 
lo. 

4.srpna, 6 hodin odpoledne 

Slyseli jsme, ie jedna ^ena byla na pocatku boju zabi- 
ta (pozdeji jsme zjistili, ie nezemt'ela, ale byla vazne 
zranena). 

Sobota, S.srpna rano: 

Minulou noc policie opet zautocila. HIavni squat byl 
uzavfen, takze policie atakovala punky u blizkeho 
squatu a v parku. Punkove v tomto squatu byli schopni 
se ubranit, ackoliv policie pouzila transportety. Punkove 
V pat1(U byli rozehnani a nSktefi zatceni. Spall jsme ve 
vysoke trave blizko feky a celou noc jsme slyseli sireny. 

Slysell jsme, ze za tyden bylo zatceno 1000-1500 
punku, ackoliv noviny psaly jen 600. Ctvrf, kde jsou 
squaty, je v nepoi^adku, vsude suf a hodne veci je 
znicenych. 

S.srpna, odpoledne: 

Cekame, az bude hrat Total Chaos. Mame pocit, ze 
mnoho lidi z nemecke pracujici tfidy sympatizuje s 
punky. Ne jako v Americe,kde nerozumeji pficinam 
punku. 

Noviny psaly, ze vsechna skoda byla vyprovokovana 
policii a punkov^ se jen bnanili. To je pravda. Punkove 
by nic nenicili, kdyby nebyli napadeni. Lide nam tu i'ika- 
|i, ze to jsou nejhorsi boje, jake videli a ze policie utoci- 
la, proto^e se punku obavala. Policie tady jedna velice 
stupklng. Noviny take psaly, ze 130 pollcistu bylo va^ne 
zraneno. 

Ned6l£, S.srpna rano: 

Na Total Chaos jsme fi nezustali, nebof minulou noc 
opet vzplaly boje, ale misto toho jsme jell za kamarady 
do squatu v Hamburgu. Sobotni noviny psaly, ze v 
Hannoveru je ted' 2000 policistii a my jsme videli dalsich 
61 vozidel (vetsinou antonu a autobusu) jedoucich ze 
severu do Hannovem. Podle naseho odhadu je tarn 
pravdepodobne 3000 pollcistu a stovky vozidel (auta, 
dodavky, vodni d6la, transport^ry, helikoptery). Policie 
je ted mnohem silnejsi nez punkov6. Nemecky stat 
samozPejme spoffeboval spoustu penez a zapi'icinil 
spoustu skod a to jen kvuli jeho strachu z punku. 
Punkove jen chteji pravo existovat a byt sami. Na 
Dnech Chaosu 95 prohrali vstehni. 

Nepochybne, toto nespravedltve zachazeni s punky jim 
pi'inese urcite vei^ejne sympatie a vei^ejnou kritiku statu. 
Nicmene si myslim, ie vetsina lidi bude punky 
nenavidet jeste vice; nepochopi, co se skutecne stale. 
Punkove terf musi bojovat stejne dobi'e intelektualne 
jako fyzk;ky. 

Letosni Dny Chaosu byly velmi intenzivni a opravdu 
jsem nebyl schopen vse popsat, ale jednoduse jsem 
sepsal udaloslj. Je to skutecne tezke popsat. Jestlize 
jste nekdy byli v zone nepokoju, pochopite to. Nevim, co 
se stale v sobotni noci, ale Ize si to pi'edstavit. 




SHRNUTI 



Yahoo 

Po techto dvou reporazich se pokusim udelat 
kratke shrnuti Dnu Chaosu a budu se take zabyvat 
jejich pozadim, aby lide z jinych casti sveta snad- 
neji chapali, co se stale v Hannoveru. 

Zacneme od zakladii: Dny Chaosu zacaly v roce 
1982 a probehly trikrat, az do roku 1984, kdy byla 
idea opustena po mozna nejvetsi katastrofe v his- 
torii nemeckeho punku: behem opileckych orgii 
nerozumneho niceni armada idiotu temef komplet- 
ne znicila mistni autonomni mladeznicke centrum. 
Dosud nebyla zadna politicka akce se zamerem do- 
stat CO nejvice punku ne jedno misto. aby se mohli 
poflakovat a popijet. Minuly rok byla myslenka 
znovu ozivena, ackoliv Dny Chaosu byly vnimany 
jako vysoce kontroverzni udalost v nemecke DIY 
scene. Ti, ktefi je podporuji, argumentuji tim. ze za- 
jem medii by motil pomoci udelat znovu punk moc- 
nou mladeznickou kulturou, jako tomu bylo 
pocatkem SO.Iet. Ukazat, ze punk nejsou klipy na 
MTV tim, ze vystavime jeho poulicni charakter 
a podnitime nejake opravdove peklo. Ti. ktefi jsou 
proti revivalu. to povazuji za marny pokus jak sta- 
rych, tak i mladych nostalgiku ozivit easy, ktere 
minuly, jakousi punkovou verzi Woodstocku 
s veskerym svinstvem s tim spojenym. Daisi se 
nemohou ztotoznit s masami opilych idiotu, ktefi 
jsou obleceni jako punkove a ktefi jsou casto pfici- 
nou potizi na koncertech nebo jinych DIY organi- 
zovanych udalostech. Krome toho je take roztiodu- 
jici konflikt zajmu mezi mistnimi autonomy 
a punky, ktefi pfijedou na tyden Mnozi pohticti ak- 
tivisti, majici na pameti rok 1984. vidi Dny Ctiaosu 
jako sand pro lidi. ktefi pfijedou do mesta. zacnou 
konfrontace s policii na squattovanem nebo levl- 
covem teritoriu, provokuji vyklizeni nebo razie 
a pak vypadnou z mesta, zatimco mistni se musi 
smifit s nasledky. A tak ackoliv konflikt se v minu- 
lych dvou letech odehraval na uzemi squattovane 
tovarny, otayvatele (vetsinou politicti aktiviste) jed- 
nali se zamerem drzet se mimo celou vec. coz 
samozfejme vyvolalo otazky solidarity v myslich 
mnoha politicky aktivnich punku: 

Jako reakce na masove zatykani punku lohskeho 
roku a naprosto hysterickou reakci a manipulaci 
medii bylo doporuceno, aby se pouzil nejaky kla- 
sicky punkovy humor na moznou policejni represi. 
Jestlize se u punku pfedpoklada strzeni falesne 
masky zapadni demokracii a odhaleni jejiho fasis- 
tickeho zakladu, pak by bylo vhodne vyprovokovat 
policii ke zfizeni totalne policejniho statu v souvi- 
slosti se Dny Chaosu. Policie zacne obtezovat lidi. 
pointou bude byt zavfeny za srandovni stfih vlasu. 
Protoze to (jeste) neni v t\lemecku kriminalni delikt. 
nebyla by zadna obvineni a propusteni by nasle- 
dovalo po par hodinach. Nemecka policie by 
musela provadet ilegalni masova zatykani 
zaiozena vyhradne na zakladech vnejsiho vzhledu 
(to vyvolava vzpominky na stare dobre easy Tfeti 
fise). K pochopeni vsech tech udalosti je nutne 
vedet neco malo o nemeckych zakonech tykajicich 
se potlacovani nepokoju. Jestlize jste se ocitii na 
uzemi konfrontace mezi policii a kymkollv. policie 
je opravnena vas iistne vyzvat, abyste toto uzemi 
opustili nebo se vystavujete zatceni. To znamena, 
ze kdyz vas ten policista znovu uvidi, muze vas 
zatknout a mohou vas drzet v preventivni vazbe 
dva dny. Jestlize ma policie podezfeni. ze se chys- 



propusteni bez jakehokoliv obvineni nebo stihani. 
Protoze tisice zatcenych zpusobuji policii potize, 
casto upfednostfiuje zastrasovani lidi, aby opustili 
mesto, ale to se moc nedaf i a tak pouzivaji falesna 
nafizeni preventivni vazby. 

Ted' nejake zakulisni informace o nepokojich. 
Ackoliv to byli punkove, ktefi chteli Chaos, vy- 
padalo to, ze panoval v kancelafich mistniho sefa 
policie. Po cely tyden bylo zjevne trapne, ze policie 
nemela absolutne zadnou navaznost v tom, co 
delala a nemela zadny plan, co si pocit s timto 



AUTONOMIE C.20 



16 



r 



SHRNUTI 



setkanim. Na jedne strane pfisia policie s taktikou 
"zadna eskalace": na hiavni zeleznicni stanici, kam 
pfijela vetsina punku, v parcich, kde spali, byly 
vyveseny plakaty vyzyvajici punky, aby respekto- 
vali zakony. Na druhe strane zacala v utery policie 
namatkove zatykat punky, vyhanela z centra mesta 
kazdeho, kdo nevypadal lako konzumni zombie, a 
tim situaci zhorsila. Dokonce i behem nejprudsich 
boju zCistavaly cerstve jednotky rozptyleny v okol- 
nlch castech mesta. Po cely tyden bylo ve sluzbe 
podle vseho 4800 policistu. ackoliv to mohou byt 
zmanipulovane pocty, protoze nemecky pravni fad 
povazuje nejake nepokoje, pfi kterych je 
rozmisteno vice nez 5000 policistu, za stav 
vnitfniho ohrozenl, coz by se dalo pfirovnat jen k 
obcanske valce nebo revoluci. 

Tady je rychly vycet udalosti: Policisti zacali s 
protalemy v utery, rozehnanim asi 150 punku, ktefi 
sedeli pi'ed hiavni zeleznicni stanici. Byli zatceni a 
mnoho punku bylo zbito. Po cely den byli punkove 
vystaveni zatceni, jestlize neopusti mesto - efe- 
ktivni ■•cisteni"centra mesta. Vetsina punku se 
pfemistila do severni casti mesta (Nordstadt), kde 
je situovana pfevazne alternativni scena. Jak se 
policisti pfiblizovali bliz a bliz, ziistalo skutecne jiz 
jen male uzemi z celeho Hannoveru, kde punkove 
nebyli obtezovani: squattovana tovarna Sprengel. 

Po ruznych provokacich zacali punkove opiacet, 
hazenim kamenu a lahvi a postavenim barikad 
pfed Sprengelem. Policisti byli na takovou situaci 
nepfipraveny. Nebyli schopni si vybojovat cestu k 
celemu komplexu a ve skutecnosti byli tak zoufale 
porazeni od "poulicnich bojovniku", ze nektefi 
policiste se uchylili k tomu, ze kameny hazeli 
zpatky. Nakonec se uskutecnilo jakesi "mirovy jed- 
nani": policie se z cele oblasti stahia a bylo 
umozneno, aby hasici uhasili hofici barikady. 

Az do\patecniho poledne byly barikady stale 
zvysovany, protoze byly obavy. ze by se policie 
mohia vratit. A take ze se vratila, tentokrat s dalsi- 
mi vodnimi dely a obrnenymi transportery, ale po 
lezkych bojich byla odrazena. Take se snazila vyk- 
lidit blizky squat, ale narazila na neobycejne silny 
odpor a po tfech pokusech to musela vzdat a stah- 
nout se. Pfi tomto boji byla jedna zena nahodou 
pfirazena obrnenym transporterem na velky konte- 
jner na odpad. Jeji zraneni bylo iidajne tak vazne, 
ze ji z boku vyhfezia stfeva, mela take ziomena ze- 
bra a hodne krvacela. Jejiho pfitele, ktery za ni pfi- 
I jel do nemocnice, policisti nevpustili a media mela 
vypadek pameti. Nakonec nastesti neumfela, ale 
stale je hospitalizovana (podzim 95). Nepokoje 
pokracovaly po cely zbytek dne v ruznych castech 
mesta, ale stale s centrem okolo squatu 
Sprengelu. Byla spousta zatcenych a prevent! vne 
zadrzenych, ale policisti pofad nemohli ziskat 
situaci pod svou kontrolu. 

V sobotu V rannich hodinach byl punky a fadou 
mistnich obyvatel, ktefi si trochu pfilepsili, 
vyrabovan supermarket. V sobotu byl take open air 
festival, na ktery pfislo hodne punku, byla tarn fa- 
da vytrznosti, prave tak jako ve vecernich hodi- 
nach. Bylo zfejme, ze jak vikend ubihal, tak bylo 
vice a vice zatcenych punku a "poulicnimi bo- 
jovniky" ted byla vetsinou mistni mladez, ktera 
chtela vyuzit sance a nakopat par policajtum hiavy. 
Konfrontace skoncila az v nedeli rano, kdy se do 
mesta vratilo zdani pofadku. 

Strucne feceno, temef 1500 punku bylo zatceno. 
Pfes 1000 punku bylo vzato do preventivni vazby, 
asi 250 bylo zatceno a obvineno a policie ulozila 
zakaz vstupu do mesta na 1300 lidem. Temef 200 
policistu bylo zraneno, nektefi z nich docela vazne. 

Take vysoky pocet punku byl zranen a mnoho lidi, 
ktefi se ucastnili na nepokojich nebylo naprosto 
stupidne maskovano, takze pocet zatcenych muze 
jeste narust, jakmile policie zpracuje svuj video- 
material. Skody na majetku jdou do milionij: Jen 
samotny vyrabovany supermarket je pravdepodob- 
ne za milion. Po tom vsem nasledovalo obrovske 
volani po pfisnejsich zakonech, a tak taude zaji- 
mave videt, co pfinesou pfisti Dny Chaosu. 



" cihiy d lahve na policejni kordon, no 
stary dobry nepokoje je cos vhodny vzdycky" 

(ze skladby Rooftop Anarchy - TLF) 






Politicky foil</punk z Londyna 



Byl to jeden z nejlepsich koncertA, ktery Ladronka zazila. Particka, ktera pNjela z Londyna starym 
autokarem, rozbalila pfed asi sto lidmi zbesile rychly folk-punk. Pifedstavte si Pogues a Levellers dvakrat 
rychlejsi. Bici, basa, kytara, housle, na jejich CD plus druhe housle, harmonika a konga. The Tofu Love 

Frogs V zime squatuji, v lete kocuji Evropou. A pi'edevsim rozdavaji po klubech a squatech 

ohromnej nasup politicky angazovany muziky, zc ktcre cpi irske a skotske kofeny jako hroty utocici na 

divakovo telo. Na Ladronce je udrzovaly ve varu skoro dve hodiny. PIFidavali pctkrat, pi'estoze mnozi 

tancici posluchaci uz odpadavali Tycerpanim. 

The Tofu Love Frogs skladaji jednoduche texty na neobycejnou smes vlastnich i tradicnich irskych a 

skotskych motivd. Jejich protisystemove a protiklerikalni protestsongy vznaseny z ekologickych 

pozlc se nesou v rytmu vesele rychly fidlovacky. V textech CD "Rentamob;" se odrazi ncjen 

diskriminacni zakony Criminal Justice Bill, ktery chrani anglickou spolecnost jiz rok, ale i nechu< 

k politice pokrokove zarudle Socialist Worker Party. 

Co je o^em nejpodstatnejst: Tahleta neobycejna banda pi4jede na podzim na Ladronku znovu. 

A mame se na co tesit. 



Po velkych nasilnych nepokojich proti dani 
z hIavy (Poll tax), kterou chtela zavest vlada 
Margaret Thatcherove a do kterych se 
zapojily desetitlsice lidi, zvefejnily nekttf^ 
noviny fotografle lldf, ktejfi bojovat) V tiKdt^ 
proti policii. Lorraine Vivian fa^lft zathycena, 
jak s tycl napada policistu. Na poita) Jt poti 
udala vlastni matka. 

VIVIAN 
(Myslim, ze jeton6co jitrdii!iyi&f»okfiy6H4iho, 
kdy2 matka proda svoji dC6ru) 
Jeden reporter dostal jeji toOiO Ho tttfmi 
a odepsal ji 

Nevim, pfipada mi to podivn^ 
^ikaji, ib jsi mela v ruc« hiul, 
ale ti CO na tebe litocili je Ateti t^ky 
Oni melt uniformy a tak & tebou vyjfebtfi 
2adna nadeje na spraveiBno^t 
2adna rodinna loajalitct 

Myslim, ie jsi mela prdvdu, kdyi6«i$ rosdWKtla 
bojovat 

Myslim, ze jsi jednaift «|>r&«ii a vi^fm, 
ze takovd |e ptttV^i « «ittit6«ne jsme ty 
bastardy patMi ^o p«k«T. 
To CO se Mia, oni ptive nentohli ffet. 
Potfebovdti tibgtnfho berdnka a m^ obavy, 
z«j«ijltnbyla^ 
Kttos'i mi» « $ftbda fat'ik, 
byte to, jako M^ i sebou vzal pistoli. 
"Ta nej$p&tA«j$i holka v BritanH" 
MkiM na rnuM ititint:^ v The Sun. 
UdiMatt t(^tob§, moind H> cMiW ud^lat m6, 
tM&tb my^h pfittd se «it>|eviiy v ftovtnach. 
Tmt» vdika $e dosfala dot t^ky 
a vsechny &v^y se vyd^j^iii anarchistu, 
sntta<ttavy£h, Spinavy^ ^ sjeb^crh 
scitiatefiij, time^ifes, co poiirajt vaie deti 
ItAyslint, i» j«) »i§la jtravdu, kdy2 ses rozDodla 
b&Jovat... 

Rika^, £6 jiii a oiwMlei hiavtt, 
ate C6 \i Vint, jestli je to piravda 
Fakt b^ttt ti cl^l ponw>ct, 
ate tenhie folk |e vsetihtto. co miizu udelat 
Nakonec ti dostaii a sittM pod z^mek 
do tvy smradlavy ceiy. 
tXtxakn*, ze tvitf dtich nikdy itezajftyrte. 
Jednohofihe jte vratit k boji. 

V^ROVino Lortaitte Vivian a Nk:ito{a&J 
Geffde$ a vSeAi ustatnim, uv&tn^ym za boj 
pfi nepokojich |»roti Poll Tax. 



NEMAM 2ADNEJ DOMOV 

Tak ted' nemam iadnej domov 

jen tak se toulam kolem 

pracuju, kdy2 dostanu mo2nost 

potloukam se z mesta do mesta 

a polltika radnice 

pusobi mi hroznou bolest 

protoie na tomhie svete 

nemam zadnej domov 

Naboural jsem prazdnej dum 

tam dole na Walthamstow 

i nabid jsem, ze najem zaplatim 

iJeFt2ef<a radnfci, tarn meli pro me jenom NE 

tak poslali vod soudu sluhu 

a ten ted' stoji u mejch dvef i 

A ja na tomhie svet^ 

iadnej domov nemam 

Domy se vyprazdhuji, 

tak pro6 bycliom meli platit 

\i\te, ie je mi z vas zle, 

Myi vks slyiim llkat, 

ze cficete me vykopnout, 

aby barak byt zase praizdne], jako df iv 

A ja na tomhie svete 

^dnej domov nemam 

Nectici atii pomyslit na ptaceni cmie 

Z9 pqi'adr^ misto k ziti 

vzdyf SO liber to je trocTra moc penez 

za ipi^avy maly mfsto pro postel 

s vlhkejma stenama 

Tak nemam zadnej domov na tomhie svete 

Ted' js^D Se ociti bez pomoci na ceste 

CO vede od mol'e k mofi 

a sto tisic dalsich 

Jsou bez pomoci jako ja 

uz sto tjstc roku 

a victim jich o sto tisic vie 

Uz na tomhie svete 

iixinej domov nemam. 

pfipravit avoln* pfelozil Poor tax 




17 



AUTONOMIE C.20 



Rozhovor s Jtalskou pukovou kapelou 

Naposledy jsme o Kine slyseli v roce 1990, kdy jste 
nahrali dve zive nahravky: jednu pro Your Choice 
Live Series a drutiou pro vlastni vytvor: BluBus. Co 
se s Vami delo od te doby ? 

No tak, meli jsme nekolik zmen v sestave : hned po 
nahrani 'la Gioia del rischio" (jiz vzpominane iw6 LP 
vydane BluBus) od nas odesel kytarista. Vice jak pul 
roku jsme nemohll nalezt nekoho na jeho misto, tak^e 
kapela prakticky neexistovala. Nakonec se nam podai'i- 
io sehnat noveho cloveka a v torn sloleni jsme do konce 
roku 1991 sehrali jeste hodnd koncertu, ale jen v It^lil. 
Na pocatku roku 1992 k nam piisel druhy kytarista, ktery 
take zpival a hral na saxofon. V takov6m sloleni jsme 
nahrali daisi LP, ktere vyslo na BluBus I X-mlst, v lednu 
1993. Potom jsme hrall casto koncerty v Italli, ale i v 
Nemecku, a koncem roku 1993 od nas odesll oba 
kytarlsti. Nastesti vsak, v ten samy £as, nas dfivgjsl 
kytarista, ktery se nudll a tfi roky ^11 ^ivotem pohodln^ho 
mesfaka, se rozhodl vratit ke kapele. A tak jsme v pro- 
sinci 1993 mohli znovu zacit v puvodnim sloleni. Po 
spouste koncertu, hiavne v Italii, jsme nahrali daIsi 
desku a vydall se zase na turne, Holandsko, Nemecko, 
Polsko... Ted vymyslime nov§ pisnicky a 
pi'ipravujeme se na nahravani desky. 

Kdy ji chcete vydat? 

Jestii pujde vsechno podle planu, do 
studia jdeme v lednu 1996 a doufame, 
ze do tfech mesicu se bude jiz prodavat. 
HIedame evropskeho vydavatele, pro- 
toze V Italii to samozi'ejme vyjde na 
BluBus. 

X-mlst? 

Jo, je to nejpravdepodobnejsi. 

Jak se Vam s nimi spolupracuje? 

My se zname jiz od roku 1984. A to ne- 
jen z dopisu nebo oficialnich kontaktu, 
ale osobne. Znali jsme se uz tehdy, kdyz 
jeae neexistovalo X-mist, casto jsme 
spolecne travili prazdniny, potom jsme si 
pomahali organizovat koncerty - to, ze X-mist vydava 
nase desky, je uz temeP pi^irozene, nikdy o tom nebyly 
pochybnosti. Na druhe strane, BluBus od sameho 
pocatku prodava produkty X-mist v Italii. 
No, tal< fekni neco vice o BluBus. 

Od pocatku nam pomahaji lide z naseho mesta, hrajici 

V nekollka mistnich kapelach. Do roku 1992 jsme fun- 
govali nelegalne, ale nakonec se ukazalo, ie je toho 
vseho i\± pi'ilis na to, aby se to dalo skryt. Rozhodii jsme 
se nasi "dilnu" zlegalizovat. Italsky pravni system je 
zkonstruovany tak, ze provozovat dilnu jako spoiek by 
vzhledem kfinancovani postradalo smysl, proto jsme se 
dohodii na form§ druzstva. Ale nakonec se i takovy zpu- 
sob ukazal jako hrozne drahy, dane, poplatky apod.... 
Nakonec kazdy rok vyhodime takhle do blata asi deset 
tisic marek. Ale i tak mame trochu itesti, vzhledem k 
nasi geograficke poloze - nase mesto le^i na severoza- 
pade Italie, 20 km od francouzske hranice a 15 km od 
svycarske. Nalezime tak do specialniho hospodai^ko- 
pravniho systemu, obsahujiciho ruzna zvyhodneni a 
ulevy, zvlaste pro dm^stva. Diky tomu se nam podafilo 
zadarmo ziskat computery pro slozite graflcke prace, 
fax i modem - aspoh se nam o to podai'ilo snizit vsech- 
ny ty nepoli'ebne vydaje. 

Mohli byste nam objasnit zale^itosti okolo Circus? 

Dostalo se k nam EP kapely Atenati, podepsane timto 
vydavatelstvim, pod kterym figurovala adresa BluBus. 
Circus je nasim napadem z roku 1991. Puvod byl dost 
prosty: BluBus je dJIna a distribuce smefujici svoji 
nabidku hiavne do stareho osazenstva, lidem usazenym 

V klimatu roku 1984 - staci se podivat na nas katalog : 
Kina, Franti - a pak daIsi kapely slozene hiavne z lidi 
dvou pi'edchozich kapel: Howth Castle, Panico atd. - 
vsichni tide tvoi'ici tyto kapely jsou vzdy nejakym zpu- 
sobem spjati s druzstvem. Namisto toho Circus je 6ast 
dilny, kfera vydava mlade kapely, nepracuje v druzstvu, 
tvoi^i ji lide "z venku" - casto z jinych mdst. Takova 
spoluprace je vyhodna pro obe strany: my jen vydavame 
desky, oni zase distribuuji nase produkty na svem miste 
- timto zpusobem se nam podafilo vytvofit distribucnl sit 
temei^ po cele Italii. To je velmi dulezite, protoze BluBus 
je zaiozen na nezavislosti - nechteli jsme tezit z oflciaini 
site hudebnich prodejen a zaroven jsme chteli, aby se 
to dostalo do vsech koutu zeme, abychom mohli vydd- 
vat desky v dostatecne velkych ndkladech. Museli jsme 
si vytvoi'H nezavislou sif, alternativnl trh. Zda se mi, te 
nejiepsi je, kdyz tvurcl takove organizace jsou clenove 
kapel - uzitek, jak jsem uz fikal, je oboustranny. Na 



druhe srtane, ne vsichni jsou ochotni zapojH se do 
takoveho typu spoluprace. 

Sam jsi ji2 zacal, tak v tom tematu pokracuj : 
nezavisia sc6na v Italii - jak ve skutecnosti vypadi? 
Z nasi perspektivy se zda, ie se stile zvitiuje a 
vraci se do svi stare svetovosti. Dostavaji se k nam 
EP mladych, starsich kapel: Atentati, Maze, 
Pulmanx, Cripple Bastards... 

Tak nejdi'ive na okraj, takovou smSsnou historku: 
myslime si, ze zname italskou scenu dost dobi'e: hra- 
jeme hodnd koncertu, dglame distribuci, ale nikdy se 
ndm nepodarik) vid6t iive Cripple Basterds, pokecat s 
nimi, ziskat jejich desky - ale zato, jakmlle vyjedeme za 
hrance, kazdy se nas na tu kapelu pta... 

To Je divn6... 

No jen zdanlivS, ale da se to lehko vysvetllt - je to kras- 
ny pfiklad toho, jak se dela moda na hardcore-punkove 
scene. V cele Evrope se veike popularite t§sl Maximum 
Rock'nRoll, ktery sveho casu uvei'ejnoval velmi 
pochvalne recenze desek Cripple Bastards, tim se stall 
super populami kapelou z Italie a ka^dy modni punk z 
Evropy a USA chtel mit jejich desky, zatimco v rodn6 
zemi kapela snad ani neexistovala. Snazil jsem se to vy- 



KiN^ 



jasnit V scene reportu o italske scene, ktery jsem sveho 
casu psal do Maximum Rockn'Rollu. HIavni problem 
tkvi v tom, ze itaiska scena, podobne jako spanelska, 
polska ci fecka lezi velmi daleko od San Francisca a to 
nejen v zemepisnem smyslu: zijeme v naprosto 
odiisnych podminkach spoledenskych, ekonomickych i 
kulturnich, proto neni mo^ne nas mei'it tim samym 
metrem. A chlapici odjinud tomu nemohou rozumSt. 
Hraje podle tebe podobnou roll Profane Existence - 
V naSi zemi zin popularngjsi nei Maximum 
Rock'n'Roll? 

To spis mlady dasopis Heart Attack, nevim jestii je u 
vas znamy, ale muzu garantovat, ze casern bude. 
Chlapici, ktefi dSlaji ten £asopis, pochazeji z Goletta v 
Kalifomii a svym zaiozenim jsou anti-MRR. 
Ale 6im je skutecne punk? Ostatne stalo se nam cosi, 
CO znamenite ilustruje to, o co mi jde: vydall jsme EP 
kapely Teatro Poliviano a zaslali jsme ji k recenzi neko- 
llka casopisum. Maximum Rock'n'Roll je poslal zp6t s 
dopisem: nebudeme to recenzovat, to neni ^adny punk, 
zato z Profane Existence pfisia odpoverf: kurva, 
panebo^e! Co je vice punk? 

Povez n^co vice o t^ desce: akusticki muzika? 

Ne, ne, normaini, prosty punk s zenskym vokalem. 

ftekni nim n^co o anarchisticke sceni v Italii, zemi 
s takovou tradici. 

V letech 1982-88 anarchisticka myslenka naplnila 
nezavislou scenu v nasi zemi: existovala ruzn^ centra 
informacne-kulturni, hodne squatu - vyplyvalo to hiavne 
z kreativni role tohoto svetonazoru, zvlaste ve smyslu 
socialne-kultumim. Potom se objevilo par lidi, myslicich 
marxistickymi kategoriemi, pro ne bylo nejvgtsim 
uspechem dobyti lokalu - a casto v tom slavill ijspech, 
obsazujic hodne nadhernych mist. Bohuzel tam jejich 
myslenka koncila - takova mista byla naprosto gilenym 
zpusobem organizovana; pohltily spoustu penez a byla 
potPeba sposta lidi, aby se smysluplne vyuzivaly a bylo 
velmi te^ke tam cokoli udelat, pokud jsl nebyl clenem 
komunisticke strany. 

Nastesti takova mista zacala brzy upadat a to vytvoiik) 
sanci ng jejich pfevzeti anarchisty. V Turine existuje 
napfiklad centrum nazvane El Paso. Probiha tam rofine 
temef sto koncertu, vydavaji se desky, je tam knihku- 
pectvi a knihovna, kino, zkusebny, bydii tam lide. Lkte z 
tohoto kolektivu organizuji ruzne demonsrtace a 
happeningy. Jako ti'eba vhozeni velkeho mnozstvi cen/u 
do konferencniho salu mestske rady pod heslem "Cervi 
hmyzu" - po teto akci byly zadrzeny 4 osoby. El Paso 




zahrdk) duleiHou roll v rozvoji squattingu v Turine, tezic 
z jeho zkusenosti a podpory, existuje ted ve meste jiz 
sedm squatu. Bohuzel Turin je v podstate vyjimka - v 
jinych rrtdstech je to horsi: chybeji mista na hrani, 
chybeji altemativni obchody, cafe nebo squaty. 

ftekni nim pi'i te pi'ileatosti neco o \\i. legendarnim 
centru Leon Caballol 

NaStdsti jests existuje, i kdyz ]ii na jinem miste, nei 
di'ive. Tamto byto zniaeno diky policii a mestske vlade 
asi pfed pul rokem. Potom nasledovato vyjednavani s 
radou mesta a kolektiv ziskal hospodu legalne do 
pronajmu, ale jen na sedm mesicu - po uplynuli vec 
znovu t'eSila policie. Po meskii beznadejne valky s by- 
rokraty z mestske vlady, byk) rozhodnuto zasquatovat 
jeden opustdny dum a tak se I stalo. Po peti hodinach od 
obsazeni byl organizovan improvizovany koncert, na 
kterem jsme take hrall my. Nasledujiciho dne se 
uskutednila demonstrace,ktere se ucastnilo asi 15 000 
lidi - zni to ustyhodnd, ale Iktem z Leon Cabalk) se po- 
dafik) df'ive organizovat akce, kterych se ucastnilo 
ctyFikrat tolik lidi. Byto tam tenkrat dost malo nomialnich 
lidi, vetsinu tvoi'ili autonomove a punkove - mozna 
pravS proto se policie rozhodla napadnout demonstru- 
jici dav. Rozpoutalo se opravdove peklo: bo- 
je, potycky, pronasledovani - je nutne i^ici, ie 
skody V okolnich obchodech, kancelai'ich a 
bankach byly tak veIke, ze nasledujiciho dne 
starosta mesta svolil, aby IWe z Leon Caballo 
uzivali dal obsazenou budovu - byrokrati uz- 
nali, ze lepsi bude takove rozhodnuti nez 
potia- covani nepokojii. Diky tomu 

centrum dal organizuje spostu dulezitych 
veci: koncerty, nezavisle trhy, techno party, 
funguji take dva bary. 

V parlamenti vaSi zem6 zasedaji poslan- 
ci, ktefi jsou cleny strany zjevng faSi- 
sticke, vstouplll take do vlady - melo to 
nijaky negativni vllv na nezavisle 
prostfedi: tfeba zavirani center, zaka- 

zovini tisku nebo organizovani ? 

Ne, nastesti ne. Pfedevsim proto, ze by to bylo 
nebezpean6 pro vladu - nastesti s fasistickymi politika- 
mi se identifikuje jen mala dast spolecnosti a hodne akci 
nezavisleho charakteru ma dost silnou podporu mezi 
Iktmi, ktefi nejsou pfimo spjati s hnutim, vzpomefime 
jeste jednou demonstrace, na kterych se seslo snad 
sedmdesat tisic lidi - to je opravdu velika sila. Zatim 
meli fasisti pfilis mato fiasu, aby zavedii realna onrezeni 
politick6ho nebo kulturniho 2ivota - sice se o to 
pokou§eii, napfiklad pfi ]ct vzpominane v^loe o Leon 
Caballo se soustfedili na pfemeny hospodafskych 
zakonu, ktere zahrnovaly zavaine organizacni upravy 
druzstev, nebot la byla nejcast§jsi formou cinnosti lidi 
spjatych s levym kfidlem italske polrtkike sceny a byla za 
tim jeste jedna pficina: Berlusconi byl vlastnikem veIke 
sits supermarkelu, pro kterou byla mala druzstva a 
maloobchodni prodejci vaznym konkurentem. 
Vysledkem je, ze druzstva nejen te nemohou delat 
urcKe 6innosti, ale dodatecne plati o mnohem vyssi 
dane nei pfedtim. 

Nikolikrat ses zmihoval o vefejne podpofe aktivit 
nezavisleho prostfedi. Jak daleko saha ta 
spoluprace? 

Neni tak dobra, jak vypada. Ve skutecnosti je itaiska 
spolecnost zaslepena, zpHomela televizi, ktera se sle- 
duje bez pfestavky - mame sest programu celonarod- 
nich a nekolik lokalnich, a co je horsi, nad vetsinou z 
nich maji kontrolu lide spjati s Berlusconim - Je to bida. 
Vysledkem je, ze se hodnS lidi jednoduse boji projevit 
svuj vlastni nazor, boji se fici neco jineho, nez zvani 
hiavy V televizi. 

Ty osobne se citiS byt anarchista? 

Jo, citim se jim jiz hodne let, ucastnil jsem se aktivit v 
fade kolektivu, ve sposte akci, ve spouste diskuzi. Otfel 
jsem se take o komunisticke prostfedi, ale od nej me 
odradila ta pasivnost a charakteristicka mentalita spoci- 
vajici V tom, ze bez viidce nejsou schopni nic udelat. 
Obecne spolupracuji s par lidmi z techto kruhu, ale jsou 
to lide, ktefi se staveji proti neduhum jejich hnuti. 

Na zSvSr rozhovoru mn§ fekni, Jestii slovo Kina 
znamena neco v Italstine? 

Ne, neznamena vubec nic. A mame z toho radost, 
protoze ten nazev nema nic spolecneho s Italii, ale jen 
s nasi kapelou! 

Kontakt na kapelu I na BluBus: 
Gianpiero Capra 
Via Consolata 5 
111 OOAosta, Italie 

z Maf Parjadky pfelozil Arnost 



AUTONOMIE C.20 



18 



r 



Pro nekoho miize byt rave 

kultura konzumenstvim, 

snobismem, komerci, byznysem, 

nebo "koketerii s drogami". 

Pro jine zase DIY rave kultura 

muze byt prostfednictvim k 

posileni vlastniho uvedomeni, 

seberealizaci a tvurci 

aktivitou. A prave o torn pise 

ve sve reportazi o zenske rave 

grupe Mizbehaviour Debbie 

Shave z casopisu Squall. 

IZBEHAVIOOR 



Je sobotni noc v On-U Studios, v Dalstonu, ve vychodnim Londyng. 
Caroline se koneCng zbavila berll, I<ter6 zlskala pot6, kdy2 ji na ulici pfepadi 
jak^si mu2. Kdy2 jsem s nl mluvila den po napadenf, pfemlouvala n6koho s 
autem, aby ji vzai do hudebniho obchodu - potCeba nov6ho vinylu pfekon^- 
vala mal^ oblige, jako treba tu, te nemohia cbodit. 

To je du§e Mizbehaviour, skupiny 2en pro n62 poWd^nf party, hranf 
muziky, zkoum^nl vlastnl tvoinv6 energie a podporov^nf jinych 2en, kter6 
chtgji d§lat to sam6, je jak sami ffkajl "zpOsob 2ivota". 

Dne§nl p^rty 50/50 vysledkem spoluprSce s Liberator (dokonce i let^ky 
byli spoleCn^ v^roba), co2 potvrzuje tvrzeni Mizbehaviour, 2e nejsou pro n§- 
jaky separatismus. "Je to omSelS vSc, sejit se se skupinou osob stejn6ho 
ra2enf , nal6zt svoji identitu, a pak vyrazit do sv6ta s vSdomostmi a 
sebedCivgrou, kter6 m^te ze vztahu s lidmi jako jste vy", ffk^ Jane, zaklSda- 
jfcf eienka kolektivu a experiment^lnl um6lkyn6, jejf2 UV svStIa a modelo- 
van6 latexov6 skulptury jsou nedllnou souC^stl Mizbehavioursk^ho clle - 
poskytovat komplexnl multimedi^lnf z^2itek. 

Jane a Caroline se poprv6 potkaly pfed dvSma a pCil lety, kdy2 se 
Caroline (artistka/perform^torka na visut6 hrazdS) vrStili z techno festivalu v 
Berlin^ s ideou udSlat 2enskou noc. Pak se tak6 pi^pojlla Christie, n^vrh^r- 
ka kostymCi, j(2 Caroline potkala, kdy2 dfilala hudebnl workshop v cirkusov6 
§kole pro ddti v Hert Ford Hive. Vysledkem byla akce nazvan^ Tuff Fluff, 
kter^ prob§hla v prosinci 1993, v Tottenhamu (Severn! Londyn) Caroline 
vysv§tluje: "Byla to hardcore performance proklSdan^ Dfingem a 2tvou 
muzikou. Skondili jsme s partou asi 40 2en." 

Tuff Fluff zSpalil jejich enthuslasmus pro dal5( takov6 akce, ale by! 
problem s prachama a tak vzniki Mizbehaviour, zpoiatku se skromnym 
cdem, zajigfovat skulptury pro raves. Asi rok pfed tim, zaCala Caroline 
spolupracovat na Zero Gravity p^rty, kde po2^dala Jane, aby d§lala nSjakou 
malffskou vydobu, "proto2e jednou z prvnich v6cl, kter6 jsem dglala, kdy2 
jsem se za£ala zapojovat v organizov^nl, bylo sna2it se vtcihnou dal§( 2eny". 
Kolektiv zlskal svoji podobu, kdy2 Caroline potkala Gizelu, tPeti z^kladnl 
Clenku, a pozvala ji na DJ-ing. "V podstatg m^me tfi clle", {"(k^ Caroline. 
"Chceme jezdit a dSlat velk6 fuck off p^rty, michat performance a rave a 
prezentovat se jako 2eny, kter6 nemusejl dfilat kompromisy. Chceme najit 
2eny, kter6 dSlaji, nebo d§lat cht§j[ stejn6 di podobn6 vSci a podporovat je. 
Chceme rozb§hnout komunitnl workshopy - uCit 2eny a d6ti dovednostem, 
kter6 mu2eme pfedat. Takov6 dovednosti jsou dCile2it6. Caroline kterS hraje 
na kl^vesy, bubfnky a klarinet je klasick^ muzikantka. Janny skulpktury 
svSd£i o jejl um§leck§ zru£nosti. Gizelle pracovala jako DJ t6m§f 10 let 
a SirSlmu kolektivu mu2e nabfdnout n6co z dovednosti tykajfclch se svStel- 
ne show k cirkusov6 performaci. Jak fik^ Gizelle: "V§ichni pochdzime 
z rCiznych soud^stf t6 sam6 sc6ny a v§ichni zfsk^v^me zkuSenosti v klubech, 
kter6 vy2aduji celou {"adu dovednosti." 

Caroline poukazuje na to, 2e 2eny ve sc^ng byly v2dy hojn6 zapojeny v 
organlzov^ni, ale "st^le panuje domn^nka, 2e v§e rozjl2dl mu2i. Jestli2e se 
neoznSmilo, 2e je to 2ensk^ parta, nikdo to nepfedpokl^dal, proto2e DJ's 
jsou jedin6 viditeln6 2eny, a Iid6 si mysll, 2e byly jen pozveiny, aby hrSly. 
Nebere se v uvahu, 2e by 2eny tyto akce organizovaly. 

Casto jsem vidSIa 2eny dSlat v klubech na raves spoustu pr^ce, ale 



nedostalo se jim za to, 2eidn6 uzndni. Nebyly pozv^ny na porady a nic 
s nimi nebylo konzultov^no. Byly pova2ovSny jako "podp0rn6 z^zemi", ale 
jejich pi'lspSvek, nebyl br^n na v§dom[." 

Jestli2e i v skvStem nov6m svSt§ DIY kultury, jsou 2eny stdie vnlm^ny 
jako "podpCirn^ z^zemi", pak cfl Mizbehaviour "d§lat to, nejen o tom 
teoretizov^nl se st^v^ svol^v^nlm v§ech 2en, kter6 snily dSlat si svoje, 
vlastnl cestou a bez kompromisCi. Ale jsou 2eny tIaCeny do tohoto "pod- 
pClrn6ho zSzeml" nebo je to nedostatek odvahy, ktery je tam dr2!? 

V jednom fl^nku v dasopise The Big Issue, oslavujiclm 2enskou Ci£ast v 
DIY kultui'e, autor CJ Stone, vyj^dRI n^zor, 2e 2ensk^ energie je ffdlcl silou 
hnutl. M02e to byt pravda, zattm je to stSle tak, 2e v praxi, jsou 2eny 
znevyhodngny svoji tradiCnl ne-anga2ovanostl v "tvrd6m j^dru", ktery je 
2ivotni £^stl ka2d^ ud^losti. Jak Caroline, Jane a Gizelle pi^n^vajl, mu2i za- 
pojeni V DIY kultufe maj( sklony vice pom^hat a byt citliv§j§( k 2enskym 
potreb^m, ale pRtom se stcile mnoho 2en cltl znevyhodnSny v prosti'edl, kde 
jsou pi'ednostl tradidnl mu2sk6 vlastnosti. "My mu2e z nideho neobvifiujeme" 
flk^ Jane, "kdy2 nic, tak sejdou ze sv6ho zpCisobu aby pomohli". Ale nSkdy 
to je problem. "Jinymi slovy, to co 2eny poti'ebujl, je pocit, 2e jsou schopny 
pfevzft kontrolu. Mizbehavioursk6 rozd^v^nl dovednosti nablzl 2en^m, aby 
se spolefnS se§ly a u£ily se jedna od druh^ bez pocitu podkop^v^nl. A co je 
stejn§ d01e2it§ je to, co Caroline nazyv^ "pfenesenl toho, co jsme, do Cehosi 
kreativnlho." 

Kreatlvnl prosti'edl, kter6 odr^2( energll aktivnich 2en je dule2it^ C^st pro- 
grams Mizbegaviourskych akcl. Pfi p^rty ti'etlch narozenln Zero Gravity se 
seSly pR rozbi'esku k br^ngnl nSjakych stromCi, kter6 byly nakonec, na pi'fkaz 
mlstnl radnice v Hertfordshire pora2eny, a ty pak odnesly do JeskynS, kde z 
nich udfilaly hiavnl dllo cel6 akce. Tuto noc, tanednf plo§e dominuje obrovsky 
prs s jasnS z^flcl Cervenou bradavkou. Jedna z figur[n,kter6 vyrobila Jane, 
je manekyna vislcl zav§Sen^ v ocelov6 kleci, pokapan^ zelenym voskem 
svlCky a s kvStlnaml. Ohromujlcl osvStlenl je prSce Karen z Lobestie, dalSI 
pravideln^ spolupracovnice Mizbehaviour. 

V roce, kdy 2ensk§ ot^zky byly pi'edmfitem debaty vy§§lch kruhCi 
Spojenych ndrodu v Pekingu, a kdy si Lynne Franks myslela, 2e mi odpov6d 
na to CO 2eny chtSjl (ukroutit si hiavy po body shopech). Mizbehaviour 
nablzejl bfitkou metaforu lekce, z kter^ se demoralizovan^ a zlomen^ femi- 
nistick^ hnutl mCi2e uCit od DIY kultury. 

Jak poukazuje Caroline: "Nem^me co dokazovat. Nejsme tu od toho, aby- 
chom m^valy prapory nebo dupaly nohou. Jenom dSl^me co umlme 
a docela n^m to jde." 

Pfelozil Arnost 




19 



AUTONOMIE C.20 



^Idemie acid housu^ ktexly- iAao2i diddho a c'bsfixa& 6pfi3<ii*tA%i « {»!:> tcfchndm oVljfEdajicuK dldlcotSky 

to, £« V fa.owd«ii«£ hCUSbS se JH&dS^ deUSifvd text. 
m;. artx j[« list^J^aai po*fc«v» projektu CiR£s;$ Ai,i85sr» sfercKs^gdit psjtlgto li<Si, fet«fi cht$.5i rav*^ 

udzTsBt V p6d2«&i£ & £o£i)tj^lit po ctvU^ab. &acM<::b« Cbt£j£ xiak<l>Upit atai^^ dod&vky^ jeedlt se sound 

syaZSmsm, t^ m6st»db. a. cxe^peaaivavat- <ypm iTfLV^ pactias, {lO!ifbi;ji»:;$i at ^j^avu o i^ed", Ictaroa sli^avi ayst6a 

peo^a* Vsfcuptt^ jti& j*ji«h party «« pdta?bu3«( <sd do 4& Jee. ISaowu a fcaovu pj:od4l(S.v*3i« Ke«Q*rea£ 

jBMllca^eQce 9« g;&^«mim pova£ttj« vatupt^ t^H 1^ a vjf^S «:& p^i^at«Xn^' 






W^Qli^ilMM N iilkl MiSi^a; |a<il|ithiiifii|f)iM 
IdtiiiniKiiHbki^alsiiiajie^ic^ IjiiM iiakis^s ji||ij>ilil::k;Iaili^Ar:: 

•^RiiJ^iiiPKflniiHolNtl^PfsiiMa^ :;lcte|y Mla^f. ravS;;tij(l(j \fe;; 
dqijay na: iJaijIrSnce, ikis: ^gli.el^:; .jkiih^yl sliRAi'sfRiBE^; 
a tNb| MJJfQili WASrt |ic0IV!fi!ANV:;pii)f|d^li.;. l/oji t«*riq:- 
pa^ fahi: i^nieipi>iir^ M^"::(|k|n^ zpifisipfem ^yefi iifijli, ; 
jjKbiii S :hiiu^il(u ;? i:ppiisiei;'%a '''%^if4, ;; jiaKoji iijjiajf fil'il:: 
|o|iil.yi(;hiiii,:y feiinSbylf, lioho fiiSlizSiltek; riaiicfiy Jiyot,-^: 
^yjall ;;RJ-(i iiig;skMt4w;;i^ci|ai:.. do fi(»!|f.i fip^up%i 6lsu 
lefrl^ |sji| ivi*)in^w^(j lej! )!% ]edna'l;::de5t.:Nt^nifp;: 
ifniiJft^: leivytfttltibliui) iif^|§;h|c6-!(/ytvSf8t..vJ'i£diiMui;)^^ 
I |ivfc|(f lilzqfil ^ IddiJQtaJTii- jfelferave::. kuiltifJislSftz^ 
y ^du|^rfii|ff'^tepU.Noystu jByitTJRiatilwtfl^iialftjiSing spB 
2iasij| Sr^v^ flakp tS?K#-2(!ijSs(S)| ji\iiofa ;:S;;:..ui|i§i odpoved- 
W^tj; ii|terpij jy jte:niusi mfCpSI«iijeiki!c||fiyniu zpfeobu 
tedifjdlpa^ dhteji; y§iii(>y?t. 
A:iL|8ji^cii,Nhiiifti;s;;*JSiB».||n ;; 

|l:;R|\^;; siiniiioldb^ |ai«p|i'|iit)|..nSRiSodnota. JeiitdJii)*:*: 

je]i-;;p.[yky se pMiSpiijBilj^lji^.ililtc^ny tFeba v 6htea|u;:!; 
I |)|tiipjta:sY.... letech 90. Hudebfiipcena, kterd S8,:ssy»SP 
yio^M iViiihipi*::4.,do takBy^iiptrosti vsrtant-a''iil%Q, Je 
iejedrjidtliii^ fit^ia; ff^eklu, tiie muzika charakteKsSfcy. 
Wnibjbiiirifm tran^lclim ;ir|Niiii a psychedellck^mi ef^'^ 
l^id^ viyujitiil |n^u|f|. PWIf i^ Hbou I nov^ pohledy na svS;'-! 
ildzlffe-yyzj^ihMMMJlleat!; je, 2e ttto hudtiy je 
M^^^^W^'^'^&oiiicm i via|i|nfm u osvobozovSnf, pf|de- 
||)m.,..dfky rozmgru ftlflzgnHextatickSho tance, llgryr 
^syoFiii'|Ji8ilW;:;dlJ|i:.Ta sel|l3. nosnou my§lenkou:|ap' 
lei I |ii)(idb#^h;;^iiftfW-i|?^ Ijo^se music, ve;!iip;iij;:;- 
k ciola^M^iizi5efifjpfQBfEid(ii(||m fetice. Je to j!i5?ii:(j|laf 
yait^hfienii. ? J ? 5 i i i i--9 '"'"''''''''''''' Wi- \'S;;I 

fc^lKfei^llwiiKiiitjf ie|Byif*Si |ii»e undergrounJIil \ 11 
S::! SJB|(iai'il|,|9*^''l8' iidl. pajad^^^^^ stelnou vInoviijSjdSfku;;:; 
^fi;. tltliul^ffter^ se do tebe'za5ii;i|;;.Zi2it8k takov6htfSi|nc|, ■ 
|a#--je mfiJe doY&yte?»ifipi1|rocesQm sebeiljido*- 
tni%fef I1?'piippt'ita\/e^5 $^ Clark, jeden zi'ilo--; 

fokOl :|f|ititC ri\4 ;: I ^di\ai8l;:Eii|j«Jii(ij):aedia Psychedefi|a 
^s'/p^M \Uidi0^ii40yoMk ktere davall:.. 
|rttaihl,yyzdvih<)vial;;W,N!li#na rcizfffl-SSiiippk 'n' rollu, kde'i 
^';u|i||i ;k;hi3i<!iniiuj nStSy i hldtipyr]C|U:i#ttj- obraceji spS 
iaiinfjdmsebe a i so&g-*nawaiem.,A:fiSfiizsjf;;%jj[dbe, kteri 
jeiipjoiJQbhl |4#kterS pd|flp&a i. ill^P^oji^^P|5.,rituilnr 
!a ia|i?risk^ Jhce pf(Bp(<i|i;| iinlribdOi tig^kj^^^smi^iisy^ho 
ikahlhi; ipjisilsanaSf Mrpdis? jdriei iiifi|)i:SystJrtivsifpkB,. 
ynii iilpbMi pirpd;prq;#)UzNni;ii!tins:p.lpdou-:' ,:;;;:| 
k§T|ji»tp R^dij; kliffil ijnif^fi; fc|» fenomiijiJBim:; Raty«^^^^ 

15:';j|),;;t|t0 budba:)^ VHo^lfia;: l| sjiiSilnosS'a soiizfiSnfilici' 
^k feiid|\Mi3i ipfiro^iii^tt teJaiiCiUiiSiezi nifiii; A j t(i, m ^^ 
iiflcjeljj y Spir^ IM^'^^ii'^.M^f^?^^ V bpij jlla 
iiriddr^r|ifidoii/| !iaiheccji?3peiit|sJ<pfa;.p|)QMz^ ipfede^im 
? :Ai!ig(i^ i: i It^M^'M isjfi \ kpeitiinet^ JujidulB.:; Aldea ,; 
pmi^h^r^ |i!!r|zienjy;v^a|e^riy:ikiit5itjn|cai:s pi^zi;|dmg;- 
Se.;vini;;ap|t;B|]|vjiiie.;: j; i;;:; ;; j; j; j j ;! j; ; ij | J':; 



%; Mlinln^ iioi: iiiniil^^roiii|iJi.: ihikj i)(i|tb li: ^iiiiiu:; ;; Wi:: 
:. laiiligin^ jhiiitiial ^ii!ji|onib::|^|it|)iliiii|a .lb unjiiiriibi!i|idii:;af' 
Inahli^iiiiii y i^llitj^ Ibzicili^lii^i j 

p: Si|^r^|aM irecl^? n' r(|| (pi;; isvfC| Jindergfby^ 

iiigrounSjIaii 5diaiic|fjporsi||tb!\i^bff. Roz||JBJeh:yS)m,:: 

s'^ ta pSd^riitif;is^Sia yznil^ |^ ipbshSjak^N; iiadreiSnfchJ 

; tliiainstreSrJiciyyoh ;Z|u§eposiie(ih; 2 iM rTnizil§. iitakzl' undef;': 

i; l^undovljiejEhncflsclia \i|iniksii|f pqlle priS; al- posl^ili 

;! ki|' liili u^5ipi|e$talS..lriwt,,,iiitit»^ : 

i; 4'ikl|(ig:|M**iiilrtka"|i^ii('iS^^ y^p i 

I i,|Sy^''le c!JtSli::Biigji!|pSi^petii?!Sf«g^^^^^ ,i 

?'Sahnout'fituboko do iSiJii§y.i('i;(pt pote, co "se-to stais^fi^ad^-' 

mStem byznysu, vznika ri||iy|i(3 scSna. 

Anglie bylav2dycky tfrntujiifm vredem.ze kter^ho se ve 

dvacitdm stoletf rozlgva|i;;' do svSta itifekce novych 

a objevnych kulturni'ch trerfu pochazeji'ci'ch z experimentu. 

Z tich se stal underground a posteze overground. Acid 

house aie vznikai i^steiri u^ v nadzemf, protoze se od 

zaSJtku objevoval i\ klubkh sm[eUnky, kter^ je V^dycky 

sSjjpjjo" ,,,,NicmSn§ |mezl jjima {sou kuJtMmpiil^tSSBttai::?:;., 

■■■i^Sfuimpiiiiii|ii^|;W iousu lavalp^iSuchsy^^ 

i-!iM8::|S|!iSsi|:;|hi|i^ 

::|injhiii!hovanf-S^i|i6y,'stal'di^^^ 

.^•■?;,S^;:5iiiiliardy .jjS::iii^ite fllozo^^ 

:!;|$rSSfi§ak#'|||P^pk(ii Clov%, kii^ig^^^^^ 

j,|tasto)f;piif il?ASVy!J& kSm^S^ 

■■■•#S'' 'S" ^jfffiie^B^i vyd|iaya|;pettiraj::|Sif ■■Sii^ ttibfina 

(a drdgj vrazf, {sSy.sill'Sk, kte(|;;i>,#i|oruje system kapitaiis- . 

mu a nenalfZa v SBbS HdtlSu a\ii«|gjj,,.ydSI nJkteryml 
«Pflfl(ap!6B*§iucagnppole5nostUH$?^ 

A: Hemis\^'il:Mij^:im,ii4il^^''^'>^i "^ hause.dsf 
'■iMi jako |e Radnit Vj.Praze |i§i% ffleziljdsky komunttiaei' 

|iiaM'';tlk::roi!C neffliajl;:'!^^^^^ jen o hudini^'iin'lteiil::: 

|se diSiSfe;:iiaiiSiiit|ei;:;|!^ii^;ii|^ 

|6;Jib, orf ;;iS:-fcqi55;iJ||i|§|£pi|^ tai^;;fi)||j|ii? 

iijiillice rniplc pQ|p|pviSsiiii|?iirtf$gr|jlng, p:|)to?s;;|i!;iS8iS.: 

.pllSfJiliu eienjpitarnf en^fgii, odrbi^ou aila^ltlp-i^feptf ' 

|to,:;pii;||i::§| lidiiiiobFe bayfipa zakladilptaliiJiiiSu taiicfi- 

■%i; J#S?^f ioflijsou d|)gy kje!?;j§pti mlinf zi^tosti,;;: 

: Stijnliiak Je¥aPiigiid6ai|;;!jHuc§^^ 

•||;ariy|Pn^lf' to di klub| neipiii^ v|ipza|piii?s''u2 jsBu 

ichnSsytjII po Mi rep.|)lice)|;itac^;:;|B;tal;§::iie]citejKej§f 
■•)fl^(:;:houS^:::;:§jei^|,Kiut|i|;jak^^^ jjgfunfckd Jsou 

brovSziSyao.^ Wii0i^^i0i6(kW1^0M3t veikj peni'ze, 

chtSjf na'tS(fi::gg§.tayit svou karief:!J:;y;§yst6mu. 

A: Je ta uUiit^^'^'k^iiiiiM:::|^|::;^ia)a spgleiinost Planet Alfa:^:;^' 

slepjl? Vstuji:Ka techhiilirty, kteri brganlzuji', se poj^f^- ' 
;i;je;;Ba|!l100k8.4 ■:■<'■'""■% 
l^r fip(%;?)!?pa ;lji jl(a ,^. J^^^^^ 
i'iiogjibdaNtiliiaptSii^BI^^^ 

Tgfjpoj^t^ijG!?!, -igfeiijeiilaki; |iko 'jlde':!; idii.;;st%dnr;;: prbiiid.;; 

.i(ibriiec|ppi:5;? I .;foc|pv!a :iiTiiLia|;a fe fireciriifteirti finartcbi;: 
|iitia|nipul|pBf koricejly iQ:|5 ;Piipmbtioi|;j(^pseni'Vpzf mod-;! 
ii^ ripflcbyy: |udby, jjsdujib JcitTii ISjrn^m. |^66ise;;p0!%. Ja|i;; 
iidib^h(|e;tti||sifm, |^ ;iaifyit!| b|%" lid|pii!^!?l^i| Wi.^ "1. 
:itinfe|nNogtg seM |a^*/^| ;:Vy3|iat silz ftiil^gaihijibiiibodyl 
;:s:idif(tgaijiii|iZakl^aif;Bi;;riai;tj)iW^ |iajh|t:;4lfa;i|ai;fHTia, ■: 

ijllejrJi ^\^if zpaiblj^^;:idr|ial^-iiJivyt|Sf^rf:j[iiiidfet^r(iM^^ 
i'dnii i jHusinaigltrlaiTi ^:;\iaiBtr*g;; -snolsiiia: iSeiiiiipsJi. 5N/pZf :.. 
;icyWE)J;k^y:aia;pi•cihajW "draiSiirpBCbiiyi^fehPij beriy . 



;;ria!)bfuf; i^ yialtfif briiieizii|f;;p!Fi|ttjpi SHipti: yrstev jlidf i-'f^te 
i:HuiJb||F?<|lie|i|il]^dU;: pr|\^:; kb^o^rie;; frie jfasjtiv^li/ 14§ 
,;!sp!ieiinj ■jjakj iitiiieni 6j;;rtiuiii|i(;zj)rfetbi}nii!(p(^rf.f)::: TitiiNb 
J;:po|uiibniiei h6\ip^ ; iiiid^tihi:; sbJni ;kij|uifu, ySblhfiy; ;hb\|( 
frBpady irnirhb fnestci,;;;ad0iih^!B |f izarpyeii j^^taJhS; tiiffrtb 
;!W3fltroiu;sy^t|ijua |u|ttjry,iy^kte|y;jsf^^^ 

ikMii jakb Ti|nB^i||f i-eaty ;nai poMtl^: SOiiet p^di)iivi(dal| 
iegiibilnfacidevi kultira, kude vzhledem k prgtlfed- 
fkflm, J^i^iiaii,fieitimv k^i| 

ynukji^i iilJidBtit: M^iHni (ladnal^ ; kt(ir< ;; jsait: tadik^iiill 
fodj^ii^ :b|:: jfc^iilii souj^iiii tpoisiBostl, jaM bezbhieilii 
' naitiJiitB; kiiMi zlsk::::f ::pei^.^.{MytlS, £s :lb ikiitb^iH 
%:gaiei iiiaiiitlk pozi8ifii|fii(iv^viii(|vat::niyiteiir jllli? M 6^^ 

G: i*)i,phkjat'to;nia|5ertf;;b^b:;)i^ fipuiiaJbHi 

ze lidi fiitetpSpf !bdvtoi|jysai'''tiiozofii yz^femnasl), prtrpzfenS 
skromnoili fiaiJb5ti¥iS''zivota. Je,.tp'f jjasiti iinesiriysi. i;f|ei| 
tfeba to hnitB::g6nefalizoyat Ja!$Si-'0|li6fci, kte jeispfi (ii(^i| 
vidgt hojakbsyh&lliyp.rp§{!fc|k|i|tiu|{ii\^ttd^ aitlrbaji- 
;:;::|tiYnfch smgrO |i?pg|^piihityf. fy;biu5ldiuj:fi)rnhbvati:hbvi§ jjjipdii; 
mifiky-pro lidfi;Sleri; ^Hj^f 1; |ft hMi prdstor iriabi[z6ri^ 
.. m&tem. SystgnSife3y:|j|?it|:;flas::iifwl^iJ'^'^adv^ 
■■;;|S!Sto-'"tych neiiiifir' hatoiik, Je bych lip,..,pqv|ztiyai^-^za 
?*ipnocu)fcimy§lep|M-!Bp'ietosQ5i|lnfzkiii^ T' s 
:fti MA2e tedy iaiiin{|,:::luiltailif |b|^dneui ;s|efn8: jaln 
iriEechny undergrDuijiifii^ Mih^l^ditjni;-!ij!^a taAl purikj 
novi vlna...TBdy, Is; ikaipJlaJiiitickbj:: lyinyti b i^dyii^ 
vyprod j? 

G: Ona vlastng acld;:pittira'uJ takhie dopadia../hilie ^| 
mavy na torn ale je, |.y/e?tq.?ftte.::vypt(Hi0Scf^^^^^ 
J. od zaJatku je a za ifiiiMiise [^iatf:ivBli(^i|iBniz|,i;existL9e tad^ 
jiiiljilJkf opacny efekt, |6girepi;:u0(^ Vi: /iji^lij t^ii 

/(|ajif*tfa' tuto teifienci'' v|p|ddbji !dpprdyaZ8ndB;:r6znyrtB 
:' (Hipujfcfmi licen?rtfroi*pp.dmiriRatny.a fef^rKiynint jiakdrp-; 
.ipiidi, kterysej^fnftail podi^izovat^iytiiifonziirt ie^ 
jjilftito. ie V l5^;?-;hiu|bi5-f:]i?£^iy,,,si yytvoFiiPvia^^ 
p'jroundovou sc^riiiii:.;; ■; ;! :::;:;:: 

KOCO\WN|f "■■■*<-, ' 

A: Co jj;:Ji|:;ijbWjSpcft^::K|etwori<?''-% 

G: 101 ^:fjM byit ^f''-iii%y?echny:;;tidf, ; kteri ct|ejt-ri| 

uz§iiffi fiftjprogkzpyat jayd;kiiltijpiiiif'iiiSWv.cii!i staygt mzhodrtl 
..takdsJ^ontrikultuiiijjndergrbilniic^o^ Taiinbu pil 

*;i!P|z; fMady z ciZtfiy. iKdcbynl iteichnbknienyl liteiFy:; j^ldf 

Sjiaji)iniri^rna autami:.p(>;Eyrbpi,;s:piii|ik3c8r^a;za voianterri 
; s'''mi<^6i^'^fi^i.jfXen fi8(|deipoiil:;sfryrti (ieberri: rbzijaii sviil 
■■aparjiiturii i fQzjJIbu free-^tedhtio; parji^ karn:;si; bez plaiSi^ 

vstufJalHid; jjfij^cief^tancciii/aE ; freba^ 1;50(5; Itdf, ;: jalrti 
iiv HostiiiiTiibtbi;; ikdy? pjdpi; ^k hspuido- itohd Mr^ 
risijakou 'ivyty^f^flprg^rflzacl: k pntoni sa riepodriziijou. tatji 
; m|;toinsfH|fcij$.i; I 

p:; pa ifi^ygfirp l i'ornul feiiy; SouMsrioSti; jlrVie;: jscihopny 
^ pB&r^^'ft^^r^ Mip'i^ iNejspu jna;! loj i; firiarBSnl 
progfddk;^ iaipij: iivbddia; H"^?^^: tf^veifefi y ikriglii jSoid 
iafiikifiiiM 4ri?M;vyti!§!avaj|;t|eba;\*zenfopp^ t|ai 
;§tf^si|i?l^fi|:|8feaM S prvrtlfpfi 

liilSiilliplgsi^^^^ iMydliceriad; (jdliat iisiokoJovi; 

:::piij"MifliS:-;CiSie8S::'ffi^^ jSmeuzihekpHk techno 



AUTONOMIE C.20 



20 



r 



party na Ladronce a prvnf free party v Cernolicfch.(Dalsi' 
veike open air party zorganizovali Circus Alien v latS 96. 
Navstivilo je] 200 a 400 lidf.) Je tSM ffct, l<dy se to sliuteiSng 
rozjede, jeden problem stiha druhej, a bohu2el se neda ani 




pi'ilis spol^hat na ostrou podporu lldf, kteff jsou dneska 
V undergroundu. 

A: Psalo se tak^ o tom, H nikteif travellers odmila- 
\i m na sociilnfch divkjich, nechHjf roil vfibec nic 
spoletnyho se st^tem. Vznikia tak altemallvnr kultura, 
kter^ zahmujecely avotnrstyl n^vratukekohnam... 
G: To souvisf s tradicema kocovnictvf. Ve stfednf Evropg 
mame pomerne velkou tradici. Cik^nskj populace na zaiS^tku 
stoleti hoinikoSovala, ale postupem iasu byl tento zpO- 
sob fivota omezovan zakony Ve vysplle)§fch zemi'ch si 
kocovnfci udrzeli sve mi'sto. Kdybyjezavreli do paneWkd, do 
sfdiistnfho ghetta stejne jako komunisti a ten n^rod tak zde- 
generovali, tak to dopadne jako u nis. V(5etn§ probtemu, 
ktere se s romskou populacf tahnou a kter^ nasledng generu- 
jou problem hiavnf - rasismus. V Anglii a SpanSlsku mlio 
kocovnictvf moznost vyvilet se it do souiasnosti, kdy se 
k nemu zacali vracet tisfce bflejch lidf. Tehdy se to v usedly 
spolecnosti stale soci^lnfm probiemem a ten nynf vyustil 
vreprese azakaz kocovanf. Kdy2 setotiJvyrojiliskupinylidf 
na kolech, ktery si chtejf 2ft po sv^m, zaJalo to delat vrasky 
policii i statnfmu zffzenf. Do teto doby se koJovnfci dokSzall 
uzivit dfky znalosti femesel a vlastnf zrucnosti. 
Kocovnictvf je nesmfme zajfmavy tenomen, mj. proto, ze 
takovy zpflsob 2lvota ma urJitS vfc spole5n*o s prfrodou 
nez usedly 2ivot v domech a stavenfch.. 
A: Na druhou siranu exisluji' kritiky, kteri kotovniky 
obvliiujf, 2e se sv6 prostredi', narozdil od slarousedlika, 
nestar^, protoze za chvili zase |ede d^l. 
G; Je to mozne, ale uvedom si, le v davne minulosti, 
kdy z existujfcfch kmenO cestovalo 90 procent a ostatnf 
zakladali osady, tak ty stehujfcfsespoleSenstva nepfetvSfe- 
ly sve zivotnf prostfedf tolik jako kmeny usedle. Menit tvar 
krajiny, kacet lesy a vypalovat pastviny zacal 6lovSk iiifcf 
delsf dobu na jednom mfste. 

A: Kollk lldi asl v dnes v Evropi koiuje se svym sound sys- 
t£mem? 

G: To se di tiUo odhadnout. ZFejmg vfc lidf cestuje bez 
sound systemu. Jejich opernymi body jsou mnohdy squaty 
ve mestech. Pocftat mOJeme i kapely, ktere objfzdejf squaty 
posvete, Jezdits aparaturou je jestetHSf, protoJeto Jida 
odpovednost, organizaci a penfze, ktery se pfedem nekde 
musf vydelat. Tech lidf je spousty, ale jejich pocet zrejmS 
klesne po represivnich zakonech v Anglii, o ktetych se 
podrobne psalo v minuly Autonomii. 
A: Technopohanskynn travellerfim se takd rik£ novodoby 
hippies.. 

G: To je pravda, ale ul to nezahmuje naivnf predsudky o tom, 
ze zmenf svet. Nenf to ani tak ideologicky chraniSene. Oni 
proste zijf svym zpOsobem zivota. tom to je. A nejde jen 
techno. My bychom chteli poustSt i raggae, dub, prostg 
tanecni hudbu s ethno prvkama. Jde nam o rozmanitost, 
rozmer co nejsvobodnejsfho pffstupu k tomuhle 



fenomenu. Techno je energie, ktera da dohromady kostru 
kmene, ale my chceme byt otevrenf I k lidem, kteff se 
pohybujf V undergroundovy sc^nS punku, h/c a prasopalu. 

IN THE WORLD OF XTC 

A: Jak moc jsou pro rave sc<nu 
dfileiity drogy? V Anglii |e spo- 
lovjna pfedetriEfm s drogou 
lisky Ecstasy (XTC), ktei^ 
navozuje pocit sounileiilosti 
a porozuminf, u n^s se bare 
hiavni pervitin, tedy droga, 
kteij mi jind liiinky - je indivi- 
dualisticki a agresivnf. 
G: Mflj n^zor je, te synteticky 
drogy jsou lidskymu organismu 
ikodlivy jako ka^dej zasah do 
pffrody zvenjf. Je to umely zasah 
do pffrody. Je to stejny jako prin- 
dp chemickych odpadQ, umela 
intervence, ktere se pffroda neumf 
ubranit. Samozfejme, le drogy 
jsou soukroma vec kazdeho 
cloveka. M02ou ti otevfft urSity 
obzor, ale nikdy ne takovy, jako 
kdy2 k tomu dojdes bez drog. 
A: Ale house music, n\iiVt 
jeji psychedelicky odnoze, 
jsou s psycholropni'ma Ijltkama 
lizce spjaljr. 

G: Jo, i proroci techno sc^ny jf 
ospravedliiovali tfm, ze se nepije 
alkohol, ktery je ve sve podstatg 
hodng agresivnf. Ale to ma 
vsechno druhy strinky XTC je droga, ktera mOJe byt 
nSvykovi vyvol^vi toxickou psychfizu stejng jako pervitin. 
Dnes ma JlovSk moJnost dozvedet se o drogach vsechno 
a je pouze na nSm, jestii s v^domfm vsech rizik experiment 
podstoupf. Techno kultura je s drogama spjata, ale to nenf 
zaieatost hudby, ale JlovSka. 

Lid6. kteff chodf do komercnfch klubu na hudbu, ktera ma 
schopnost navozovat jin^ stavy vSdomf a nebo se na nf 
prostg jen dob?e tancuje, zFejmfi nejsou jen narkomani, kteff 
si chtejf prohloubit svOj proStek z drogy. Napffklad anglicka 
kytarova sc^na byla na pfelomu desetiletf spojena s drogou 
extizf mnohem vfc ne2 house. 

A: Na druhou siranu spousta autorA ambient a trance 
hudby pojmenoviWi svd skladby podle zkratek drog... 
G: Jasne. Ted jsou drogy ohromnou mddnf vinou, se kterou 
si nikdo nevf rady Dule2ity je nakolik 
JlovSk ping pfemySif o torn, co dSil Od 
praddvna se uKvajf drogy k ritu^lnfm 
uiSelQm, dnesk nimkonzumnfspolegnost 
pflstupuje jako k pFedmStu spotfeby, 
I kdy? je to pfedmgt nelegalnf. V nSk- 
terych spoleinostech byla droga tabu, 
nekde byla tolerovana. Jihoamerictf 
Indlani tolerovali individuainf spotrebu 
koky, I kdy2 I tenkrat zpiSsobovaia prob- 
Igmy. Ngkteff lide prostS dokazou drogu 
vyuiit k proJitkSm psychickg transcen- 
dence, nektere to zase mOze zabft. Drogy 
se taky vyuJfvaly v psychoterapii 
vyzkumy se zastavily, col Je podle mne 
Skoda, protoze jsme se o tom mohli 
dozvedet je§te vfc a dneska jsme se ne- 
museli dostat do takovych problem^. 
A: Ono je doceia moini, ie vyzkumy drog 
lajnS pokraiiujf, tak jako tomu bylo v min- 
ulosti, pFedeiriirm k vojenskym liiieidm a 
manipuiaci. 

G: Jasne. Sovetsky svaz I USA pokusy na 
tyhle bazi uskuteS^ovali... 
A: Pfiblil nim free techno fesllvaly. 
G: Free festivaly jsou hudebnf seslosti 
delany na uplng jine bazi nez monster fes- 
tivaly rockovy, kde platis vstupne a rejzuje se na pivu a 
obcerstvenf. Na tyhle techno svatky je vstup zdarma nebo do- 
brovolny. Samozfejme I tady je nutne pfedem finance za- 
jistit. Jsou konang navolnem prostranstvfpod sirym nebem, 
V prfrode a hiavnf myslenkou je nijak neomezovat lldi, kteff si 
pfijdou spolecne zatancovat, tzn. ani na nlch nevydelavat. Na 
festival se sjede fSra sound systemQ, kejklffi a lldi, kteff 
prodavaj, co sami vyrobili, tanecnfci, I lide, co v dodavce 
vezou jen dva stroboskopy, ale taky pomfl^ou. Je to co 
nejvfce odffznutg od civilizace, za u6elem vytvofenf 



prostoru d^vajfcfm lidem pocIt svobody a volnosti, pros- 
toru, kde si mOzou delat, co chtgjf. Festival je otevfen uplne 
vsem. Kazdy mdie ngco pfedvest. Behem nekolika dnf 
poznava§ vetSinou lldi z cely Evropy zcela nenasling 
dochazf ke vzajemng komunikaci kultur, aniz byvznikala 
kultura jedina, unlfikovana, tak jak jl prazentujf mgdia. 
Festivaly jsou zachytnymi body v pavucing alternativnf sceny, 
po ktere se mO?e5 pohybovat. Svoboda na par dnf. 
Samozfejme, le se neda zcela vymanit ze systemu, musf§ 
pou2fvat jejich platidio, mus^ vydelat, zapojit se do sys- 
tgmu prace za mzdu. Nivstgvnilt si ale mu^evybrat jestii te 
podpoff svyma pengzma nebo ne. Je to vec solidarity. 
Mostomice je zatfm jedlny free festival u nas. M^ dvouletou 
tradici. POvodnf n^pad je lidf ze squatu Zlata lod, kteff sem 
pozvali kamaridy z Anglie. Spiral Tribe tam vytvofili 
technopark s fluorescentnfma monstrama a sochama. 

V roce 1995 ul se tam sjelo mnohem vfc lidf a vetsina 
byla nadSena. Pntahuje to I mnoho lidf, kteff Jsou zvykly na 
techno z komercnfch klubO Radost a Boby centrum v Bme, 
ke kteiym patff mimo jine i chovanf typu:"Je, table holka ma 
na sobg veci za tfi tisfce, ta je biba, a to ja si to musim koupit 
taky...'. Ta scena ma schopnost nafiltrovat tak do sebe novy 
lldi, ktery vidf, le neexistuje jen bezny svet pfedkladany 
rodlcema, skolou, mgdiema a tema, ktery na tobg vydelava- 
ji. 

A: Kolik si mysim, ze je v Cechich pattllSek, ktery by se 

V rave undergroundu mohli pohybovat? 

G: Protoze tady jestg nenf Jadny zachytny bod, krome 
Hostomic, nenf to moc. Pfedevsfm Technical Support, kteff 
spoluorganizovali Hostomice, se sna^f house pojmout na jiny 
bazi net Planet Alfa. SnaJf se cenou pnblf?it lidem a parties 
rflzne ozvlastfiovat. Ta scgna se snad teprve rozvine a bude 
to zajfmavy. Rozhodng bych to nechtel pfecefiovat. Vyvoj 
je vgcf nahody a zajmu lidf. Circus Alien se bude ul na letosnf 
Igto snaJit sehnat auto a menSf sound system, abychom 
sami zvladii rozjet alespofi pir akcf. Ale ta myslenka vznika 
ul dva roky a jde to pomalu. A to nechci ohranicovat jen 
na techno. Ten typ mobiinf kultury mOze zahrnovat i jiny 
zajimavosti. 

Kdokoli ma pocit, le by ho to bavilo, ma moJnost se 
s nami kontaktovat skrz Autonomii. Pomoc opravdu potfe - 
bujeme a jsme otevfeny. Vsechny nase dalsf akce budou 
Inzerovany ve zpravodajnfku AUTONOM. A uvidfme se 
nejpozdgji v Igte v Hostomicfch, protoze tenhle festival 
skuteJnestojfza to. 

AUTONOMIE: Diky za obSd a povfd^nf 

PtaiiseARNOSTaSPACEFROG 




Pozn. 1 : Ngkterym underground sound systemQm umoznf 
prave vystoupenf na drahe komercnf party vydelat na levnou 
party pro lldi ze squatu a podzemf. 



21 



AUTONOMIE C.20 




axchange trading system 

ICIS - LekAInf «lienemiko kemunil on«b ebched jinok 

ICfS (lecol Cxdioag* Trorfiag Systcns) Jseu oltcrnotiviii ebdiedaf siti, k4« lid< 

peuiiv^i ieh^liii Miaw k plo<«iii lo zbeii o slviby nobizcai Jiiiv«i viosbdiv. S Urn, ce 

UTS I*, a Jok fvngvj*, V<ts cb<«m« sczndnit •« pKklodii J*4nebe z Mjvittich LCTS 

syslcmA v UK. (Pro Icpif eri«ntoci bH4*m« pewiivot moiicb«st«nkv atecv lek^ni 

Miay - bebbia iicbeli v[P«t«iie - pezH. owtero.) 



Napad vytvortt tento system se zrodil v Kanadg pfed 
11 lety, kdyz Michael Linton, psychoterapeut tzv. 
Alexandrovy technilty, ii\ v lolralite, kde po Icrachu 
tovarny doslo Ic hromadne nezamestnanosli. Jeho 
Idienti se dostali do vellceho stresu, talde jeho sJuJeb 
nalehave potfebovali, ale nemeli penize. A rovnez 
Michael potfeboval pfedmety denni poti'eby 
a femeslnicke pr^ce, kter6 nemohl honorovat. Pfitom 

Oprovclove bohotstvf komunit 

lezf V dovednostech o prostFed- 

cfch, nikoli v mnoistvf penez, 

ktere jsou k dispozici 

V mgste£ku byli kvalifikovani femeslnici a iivnostnici, 
schopni svuj servis poskytnout na patficnd lirovni. 
Jedine, ceho se nedostavaki, byly penize Pro Miltona 
Friedniana, Wola nasich ekononnu, neni dobra rekla- 
ma, ze si s takovymi krizemi nevi rady 

Tehdy Linton dostal genialnl napad Pro£ nezavest 
^okalni m^nu", tak jako v Rakousku po pn/ni svetove 
vak;e? Kdy2 Ize mezinarodne obchodovat s tzv 
petrodolary, prod analogicky nepouzivat tzv "zelene" 
dolary? V Kanadg mel lento system jen jepici zivot 
Zhroutil se, protoze Kanadske narodni hospodai^tvi 
je oviadano americkymi monopoly, ktere nestrpi 
nic, CO by jejich tucn6 zisky mohio ohrozit 
Mezitim se ale LETS rozsjfil do Evropy 
a nejiirodnejsi pudu nalezi v Angli(, kde 
dnes ve 400 systemech je zapojeno 
15 000 lidi. Manchester LETS je 
jeden z nejvetSich, ma skoro 400 
clenu. 

HIstorle LETS ov§em nesaha jen 
10 let dozadu. Mnohokrat v minulosti 
tento system uspesnd fungoval 
a pomohl njznym oblastem v obdobi 
vysoke nezamSstnanosti a upadku 
k vetsi prosperite. Nicmene LETS 
byl projektovan tak, aby pfinesi vice 
uzKku nez stare systemy kikalnich 
men a smenn6ho zbo^l. To 
castecne vysvetluje neuvei'itelny 
narust popularity LETS za posledni 
ctyfi roky jak ve Veike Britanii, tak po 
celem svete. 

Opravdove bohatstvi komunit lezi 

V dovednostech a prostfedcich, nikoli v 
mnozstvi penSz, ktere jsou k dispozici. Muzeme 
kupovat a prodavat zbozi a sluzby pomoci bobbinu, 
i kdyz nemame dostatek penez v hotovosti. 

LETS povzbuzuje talent a iniciativu, pfivede vas 
do tesneho kontaktu s obrovskym mnozstvim kikalnich 
zdnoju a pomaha vam rozslfovat pole pusobnosti. 
Chceme, aby ucastnici nabizeli takove sluzby, jake 
sami chteji, i kdyz to saha mimo ramec jejich pracovniho 
oboru. Zkusenosti ukazuji, ze clenove LETS nemaji 
pouze uzitek z obchodu, ale navic poznaji nove lidi 
ve svem okoli. Pomoci LETS rozsiiiijeme komunity. 

LETS pomaha resit problem mest jako je 
Manchester, kde existuji bohate a chude oblasti. Stara 
znama vec je, ze penize pi'itahuji penize. Nikdo nechce 



investovat v chudych ctvrtich. To zmanena, i^e chudi 
nadale chudnou a bohatsi bohatnou. Bohate casti 
vycucavaji penize z chudych a zanechavaji je bez- 
mocne, napospas zk]£inu, vandalismu a upadku. LETS 
"keeps money tocal" tzn. udrii hodnotu prace v miste, 
kde vznika, tudiz nedochazi k pfelevani penez. Penize 
se loci" uvniti^ systemu, takze je maji vsichni pod 
kontrolou a nemuie dojit k unikum. 

Na nekterych mistech v Anglii obecni rady tyto 
systemy podporuji, protoze pomahaji rozvoji mistniho 
hospodai^stvi. Tato pi^lzen se projevuje formou dotaci 
a grantu. Z tech se pak plat! lide, podllejici se na 
chodu systemu (ucetni, manazefl, programatoi^l). 

V Manchestru byl LETS uveden v cinnost 
V listopadu 1992. Rychly mst clenstva a obchodu 
z nSho udelaly jeden z nejuspSsndjsich systemu na 
svete. 




JAK LETS FUNGUJE 

Ocastnici vtozi do katalogu nabidku svych doved- 
nosti, zbozi nebo prostfedku a takto se kontaktuji 
s ostatnimi. 



Co je to bobbin? 

Bobbin je mSna, kter6 se uiivd v Manchesterskdm 
LETSu ke kupovani zbozi a provadeni sluzeb . 

Bobbiny se pouiivajl, aby se zvklitelnil vysledek 
prace, aby bylo s elm obchodovat, zaznamenat do 
sekov6 kniiky a na u£et. Kaidy £len vlastni Sekovou 
kniJku, kde se zaznamenavaji veskere transakce. 
Zacina se s nukiu na u6tu. IJvSr je neomezeny 
a neexistuje 2adna penalizace za negativni bllancj. 

Pfijetim sluieb uvnitf LETS, ucastnik souhlasi s 
poskytnutim protisluJeb nebo zbozi stejne hodnoty. 
(Cim vie se obchoduje, tim vie vsichni zlskavaji) 



LCTS just do it! 



Jakou ma jednotka LETS hodnotu? 

Skupiny vyuzivajici LETS maji ruzne cesty jak 
ohodnocovat jednotky svych men: 
Nejoptimalnejsi a nejjednodussi je svazat jednotku 
s narodni menou. Znamena to, ze jeden bobbin se bude 
rovnat jedne libfe. 

Daisi piistup v casovem hodnoceni, jedna hodlna 
prace rovna se jeden bobbin. Toto smazava platebni 
rozdily mezi Iklmi s ruznymi dovednostml. Jini mohou 
zakladat na hodinov6 sazbd. Mnoho £lenu pou2ivd 
6 bobbinu za hodinu jako po6dte6ni bod k jednani 
(otichodovani). Jindy dochazi ke kombinaci mezi librami 
a bobbiny. 

Variant je samozfejme mnoho a kazda ma sve vyhody 
a nevyhody. Kazdy system si pro svou potfebu 
najde ten nejoptimalnejsi zpusob. 



Jak se uriuje cena pr^ce a zbo2i 

Lidd vetsinou sami rozhodnou jak oceni svoji pr^- 
cj nebo vyrobek. K temto rozhodnutim vsak phstupuji 
velmi opatme. Ti, ktei'i \ii obchodovali v librach 
jednoduse pfevedou libry na bobbiny. Av§ak, coi je 
vyhodou systemu, lide maji njzna kriteria, tudii ohodno- 
ceni je pruzne. Obchodujici se vetsinou spolu znaji a tak 
vedi, CO muzou zadat. Cena se muze zmenit napfiklad 
u nekoho, kdo prave ztratil zamestnani nebo si zaiojil 
rodlnu. 

Dmhe kriterium spociva v torn, jak je prodavana 

prace "pi'ljemna". Napfiklad Andrea si za zehleni (coz 

zrovna neni jedna z jejich nejpfijemnejsich cinnosti) 

u£tuje 30 bobbin^ za hodinu, zatimco Mark 

nabizi spektrum odborneho poradenstvl za 20 

bobbinu za hodinu. 

ft Organizacni skupina nijak nezasahu- 

wk je do ohodnocovani, cela odpoved- 

'S9 nost lezi na lidech nabizejicich 

^^^B JK^ zboJi nebo prdci. 

IB^^^^^I^ Jakmile je prace skon6ena 

(zboji proddno) vypise se ^k na 

dohodnute mnozstvi bobbinu. 

Tento sek se poile do centrdlniho 

registru, kancelafe, ktera zazna- 

ifWf^S^ meniivd vsechny transakce. Tato 

jj^SJI^^'^ kanceldf rovnSz vyddva 

^HHB^ prohldseni, obnovuje a uppesnu- 

je seznam nabizenych sluieb. 

System je bezurocny, coi 

pfekracuje mnoho problemu, na 

ktere lide narazell, kdyz si 

napfiklad potfebovali vypuj£it 

penize. Rovnez to znamend, ie 

bobbin Je puze pomocnik 

obchodu se sluibami a zboiim. 

LETS je samoregulacnl, nebof 

umoznuje nahl^dnout do uctu ostatnich, 

coz funguje jako prevence, aby Iki6 neutraceli 

aniz by vydelavali. 

Na clenech je pozadovano, aby se ucastnili fizeni 
a vyvoje systemu. Existuje nekolik tymu, ktere pracuji 
na tisteni seznamu, informacnich bulletinii nebo 
vyfizuji postu. Tato prdce byva placena vsemi cleny 
formou ruznych poplatku v "bobbinech". 
Jsou pfijmy v bobbinech zdanovany? 

Mnohdy se obchod pomoci LETS povazuje za drob- 
nou sociaini prdci, aktivitu, coz je nezdanitelnd. 
Jestlize nekdo vydelava bobbiny jako cast sve pravkJel- 
ne obchodni aktivity, pfijmy z LETS (po odecteni 
nakladu) jsou zdafiovany. 

Muze LETS oviivnit podporu v nezatn6stnanosti? 



AUTONOMIE C.20 



22 



r 



Obecne, zbozi a sluzby, Were ucastnik obdrzi v ramci LETS by mely byt 
nahlaseny na tirade prace a socialniho zabezpeceni. V pfipade, ie je 
ucastnik nezamestnany, by melo byt zfejme, ie si aktivne hiedd prSci 
a mel by se dohodnout se svymi zdkazniky v LETS, aby by! schopny 
okamzite vzlt zarriestnani nabizene ufadem prace. 

Zatim jsme vsak neslyseli o zadnych problemech s ui^dem prace 
V Manchestru. 



Proc nerecyklovQt penfze 

Jestlize je clen LETS v invalldnim duchodu, je nutn6 potvrzeni od 
lekafe nebo soc. pracovnika, ^e siuJby, ktere nabizi, maji pfizniv6 ucinky 
na jeho zdravr, 

Moznost zneuziti? 

Kazdeho napadne, ie se LETS da lehce zneuzit. Jednodu§e brat anii 
bych daval. Systemy vsak maji bezpecnostni opatfeni, zese na takoveho 
"chytraka" brzy pi'ijde. Prakticke zkusenosti i'ikaji, ze paraziti se do syste- 
mu malokdy zapojuji, protoze to stoji urcitou namatiu se tarn dostat, coz 
nastesti vetsinu nemakacenku a alkopunks odradi. Jakmile jste zapojeni 
V LETS musrte byt aktivni. Pasivni jedinci jsou ne^adouci a brzo odpad- 
nou. Pi'esto si myslim ze by "cechacek" nejakou tu skulinu nasal. Inu, zad- 
ny system neni idealnr. Na LETSu je sympaticke, ze je vlastne zatoien 
na vzajemne duvefe ucastniku. Tezko fict jak by fungoval u nas. 2e by na 
'zapade" byli pi'eoe jenom dal? 

Kirkham Steve v Green Anarchist pise, ze i kdyz LETS neni dokonala 
anarchie je to prvni hmatatelny krok ke "svetlym zitflcum". LETS fun- 
gujici V praxi je natruc vsem tiachajicim anarcho-teoretikum. Jine hiasy 
zase varujl, ze by mohio dojit k rozmelneni techto systemu a splynuti se 



Vvdelav<finr pen^z ztrdcf vyznom. 
Ted' je duleiite, co ocekav6te od iivoto 



statni ekonon^lkou. Jiste je, 
^e pokud bude pocet 
uzivatelu kikSlnich systemu 
obcliodu vzrustat, nemuze 
uniknout dravcimu oku 
svetovych ekonomu. 

Je nutno dodat, ze 
Manctiester LETS je jen 
jednim z mnoha systemy se 
od sebe vice, ci mene lisi. 
N^kde se snaii potlacit 
admlnistrativu a byrokracii 
CO nejvice do pozadi, coz 
se o manchesterskem syste- 
mu fici neda. MoJna je to 
proto, ie je jeden 
z nejvetsich. 

LETS V Cechach 

Jediny prakticky naznak 

J LETS jsme zjistili na farme 

linuti Hare Krisna. Tato 

komunita ma dobre pr'edpoklady pro uspesne fungovani systemu. 

Alternativni nnysleni, komunKnl zivotni styl, ekologicke zasady, to je 

vzdycky plus pro rozvoj teto u nas zatim experimentaini ekonomiky. 

"Snazime se byt co nejsobestatnejsl, pro pripad ze to tady spadne",nka 
jeden z organlzatonj systemu. Je viddt, ze vize soudneho dne se nevy- 
hyba ani hnuti Hare Krsna, nicmene myslenka je to sympaticka. Problem 
"krisnaku" je uzavfenost komunity, iakie system vlastne stagnuje a nema 
moznost se rozslfovat, coz je jeden z hiavnich zivotadamych prvku LETS. 
Ovsem sami krisiiaci si to uvedomuji, a snazi se LETS rozsii'it mimo 
hranice farmy a hnuti. Otevfenost a sir'eni informaci jsou pro rozvoj LETS 
u nas velice dulezite pi'edpoklady 





Nikolik pozitiv, kteri priniSi LETS: 

-nabourdvd konzumni kapitalistick^ tendence 

-smazAvA rozdil mezi dovednosti a finanenim ohodnocenim 

-tradien^ podceftovan6 schopnosti (role) znovu nab^ajl na vyznamu 

-v systemu je zapojena celA komunita (v£etn6 invalkJu, dilchodcil) 

-cHlivost pro recyklaci a op§tn6mu vyuiivSnl v6cl, §etrnost ke zdrojiim a prostfedkum 

-povzbuzuje zruenost, pomAhS finanSne slabym oblastem. 

Dute2itym prvkem systemu ]e I eienska smiouva : 

1) Lokaini system vymeneho obchodu (LETS) /e neprontni clenskou organaaci. Je 
h'zen koordinacm skupinou "Core Group" ku prospechu svych clenu. 

2) NaSema LETS sytemu /e neibliiSi Idea vzijemni podpory v budov^ni komuni- 
ty ve prospech viech clenO. 

Clenovi souhlasi s t'm, aby/ellch data byla zaznamenavana v pocitaci a dale 
rozslfovana mezi ostatni tieny, ktereito udaje jsou nuttte k propagaci ob- 
chodovani. 

LETS poskytuie pravidelne obnovovany kataiog nabidek a poptavek, jehoi po- 
mod mohou clenove smeiiovat sluzby i zbozi. Toto se de/e vcentralnim registru, 
a fako lednotky vymeny funguji bobbiny. 1 bobbin /e dale rozdelen naioo 
"Oireads". 

Ucastnici si mohou zvolit, zda budou provadit transakce pouze pomoci bobbinii, 
nebo casteine i v hotovosti (mysleno regulerni penize). Napfiklad: hotovost 
muze pokryt nakup materiaiu, cesty atd., a vBobbinech se zaplati price. 
Nicmini, do systimu se zaznamenivifi pouze bobbiny. 

Kaidfzaiinis nulouna Oitu. Oeastnicl si mohou, pokud chteji, okamiit6 zaioilt 
Over u linych osob. Neexistuje iadna penalizace za negaOvnl stav konta. Clenove 
si mohou zakladat Over bez ohiedu na stav konta (urcite limity mohou byt 
stanoveny koordinaini skupinou). 
Pfevody 2 vlastnlho Oitu muie providetjen mafitel. 

Zadame vlastniky *o/it aby ias od casu tzv. pfetahii stav Octu pfes nulu. To zna- 
mena zmenili stav konta z negattvniho na pozltini a naopak. Timto se zabrani 
stagnaci systimu. 

, Pokud chce ucastnik LETS opustit systim, musi vynulovat stav Octu. 

10) System je bezOrocny. Muie se vsak stat, ze obcas iadame cleny k zaplaceni 
urcitych popiatku z duvodu udrzeni chodu systemu. Popiatky jsou bud" v bob- 
binech nebovlibrich (napf. nestupni popiatek, kaidoroini fixni poplatek, 
popiatekza pfevody. Core Group mCiie vySI popiatku minit podle toho, jak se 
mini naklady na provoz. Clenove v pfedsOhu obdiii iadost a popiatky. 

11) LETS Ie otevfeny komunitni system. Kaidy Hen ie opravnen nahlednout do 
0£tu ostatnich. Core Group obcas tyto Odaje zvefejnuie. 

12) iadny cien neni povinnen phlmout nabldku k obchodu. 

13) LETS nepfebira zodpovednost za hodnotu, stav a kvaiitu seznamem nabizeneho 
zbozi, nebo siuzeb, 

14) Cena zbozi nebo siuzeb ziiezi pouze na dohodi mezi Ocastniky, za coz Core 
Group neni zodpovedna. 

15) Ucastnici Isou Individualne zodpovedni za sva danova pfiznani (a povinnosti). 
LETS nemuze pfebirat povinnost provadet hiaseni danovym Ofadum. 

16) Komunita nebo koordinaini skupina je opravnina, v pfipade prohfesku, kterf 
se nesiuiule se zijmy komunity, iidat od viniku vysvetleni nebo urovnint zaleii- 
tosti. Core Group muze, po rozvazeni na vseobecne clenske schuzi, suspendovat 
nebov krajnim pfipade vyioucit ph'slusnou osobu ze systemu. 

17) Core Group muze odepfit iadost o zapsini do kataioguz dostaiujicich duvodu. 
(napf. duvodu privnich, iegiinlch atd.) 

It) Core Group ma za urcitych okoinosti pravo zamitnout iadost uchazece o cien- 

stvi V systemu. 
19) dienovi jsou oprivneni zuiastit se jakychkoli schuzi koordinacni skupiny. 



3) 



4) 



S) 



S) 



7) 
9) 



S) 



ze zahr. materiaiu zpracoval Honza F. 



CltYSTAJ^ WATERS 



Hill Metiiill 



PERMAKULTURNI VESNICE 



Pernuikultura lasto byvA nu 
\e sklouheni pernnineiK- 



Cliinek se /;thyva ni/biniMii piaktiikyih pidhlemu. ktei\in knimii 
iipliktivat na jakVkoli jim (huh komunitx. Shnn pt-rniakulturni inu/.cU- i 
zc paialt'K cxistuji. (Va%(lciu \sak ji-, /i- Utii prnbleiny nejsdu tak /aklad 
klade (tta/ka, /tia Ladntiika komiinitnu ji' ti iu'iii..V kdc hiKtiKuiinst j 
palrne, /e je velice dule/ite ujastnit si smei a eil knimniiU. \ tak lento pi 
knmunit /abiAaji hloiibeji, nebo pro t>. kdo u/ piekioeili nebo jetlnr.u pi 



kareiiiin. Ie to omyl. rermakultiira spociva 
lak/e \hodniisim pi'ekladem terniinii 
IstM ) je permanent mlture (permanentni. 



;i lelit. lento driih problemu se da 
t iakouknit iinou nalepkou, a uvidite, 
t\, kterVin Celi l.adronka, kde se spis 
istiek\ reeeno, nejista. /. elanku je 
f spise pro u, ktefi se problematikiiu 
> nel/akladnejsi evistencni probleni\. 
I Ion/a F. 



(Sociaini planov^ni ve stylu new age nebo 
venkovske ghetto mest'aku?) 

CrystaJ Waters je komunitni vesnice se zamefenim 
na permakulturu, lezici asi 150km seveme od 
Brisbane vAustralii. Vznikla jalco typicka, venkovska 
alternativni komunita bez urciteho zamefeni v roce 
1978. Rozpadia se roku 1986 pro svoji bezcilnost 
a nazorovou rozporuplnost svych 50-ti clenu. 
Refomiovala se pomoci "Group Titles"(l), jakozto 
zakonnych mechanismu. V mediich, jak oficialnich 
tak i alternativnich, se prezentovala jako komunita 
stavejici na idealech permakultury. Zakladajici 
skupinu tvorili ctyri lide s komunitnimi a permakul- 
turm'mi zkusenostmi, kteii byli placeni z eventualnich 
vynosu z prodeju podilij (pozemkii). Tito lide byli 
znami jako tzv. planovaci - "planners"(2). 



23 



AUTONOMIE c.2( 



Permakultura se tesi znacnemu zajmu komunitniho 
hnuti po celem svetS. Bill Mollison z Tasmanie 
vyvinul permakultumi myslenku jednoduse jako 
"planovite zemedSlstvf", ale nadsenci z celeho sveta ji 
dali tvar ekologicko-socialniho projektu. Definice 
permakultury v Crystal Waters zni: Trvaly 
a samoudrzitelny system zemedelstvi, aplikovatelny, 
jak na mestske tak i venkovske prostfedi. Cilem je 
vybudovat nenarocny, ale efektivni system stromu, 
rostlin a zivocichu v souzneni s lidskymi aktivitami 
V urcitem prostfedi. 

Jinymi slovy, v permakultufe videli model, na 
kterem mohla komunita stavet a vyvijet se. Crystal 
Waters byla prvni, a stale jestS je nejvetsi tohoto 
druhu komunit na svete. Diky svemu lispechu se tesi 
velkemu zajmu mezinarodniho komunitniho hnuti. 

"Group Titles" je zakonna struktura komunity, 
podobna te ktera se pouiiva v systemu sidlist' 
a vyskovych domii (3), kde kaidy vlastni svilj byt. 
Vefejne prostory a domu nalezici pozemky jsou 
spravovany skupinou "Body Corporate" (4). 

Vesnice Crystal Waters zabira 259 hektarfl + kilo- 
metrovy pozemek podel feky. Kazdy z 83 
pozemku byl prodan za 21.000 US, pficem^ 
vlastnik ma pravo na 0.5 ha. 5-8 usedlosti 
tvofi jakousi "visku". Zbylych 15 hektarii 
pudy, jako napf. uzemi podel i'eky, nebo 
huste zalesnene kopce path do spolecneho 
vlastnictvi. Vsechny cesty, mosty, dodavka 
vody a elektfiny jsou spravovany vnitfni, 
fidici a koordinacni skupinou "Body 
Corporate". Vsechny tyto vefejne prostory 
jsou spolecne a udr^ba se plati z dani. 
Clenove jsou vazani smlouvami a zakony, 
ktere schvaluje cela komunita a jsou 
prosazovany pomoci "Body Corporate". 
Jinak feSeno Crystal Waters fiinguje jako 
samospravna obec. Pomoci zakone struktury 
pfebira take kontrolu nad zalezitosmi zivot- 
niho prostfedi (napfiklad zakaz volneho 
pobihani psu a kocek, ktere jsou hrozbou pro mistni 
faunu), kontroluje vysazovani stromu a tezbu dfeva 
a tfeba jake stavebni materialy a techniky jsou pfi- 
pustne. 

Novi clenove se ziskavali pomoci inzeratu, 
publikovanych v altemativnich a new-age casopisech. 
Zakladajici skupina rovn6z vydala nekolik brozur a 
dokumentu upfednosttiujicich vyhody "vesnice". 
Ztotoziiovali se s myslenkami evropskych mytologii 
i Kropotkinovych anarchistickych vesnic. "Planners" 
cestovali po Australii a diskutovali o sve vizi 
permakultumi osady. Tento postup byl pozoruhodne 
uspesny. 

Potencionalni zajemci byli po prohlidce pozemku 
pozvani k pohovoru se zakladajicimi cleny, kde se 
prodiskutovala smiouva, a pote byli vyzvani k 
odkoupeni pozemku. Lide vstupujici do komunity 
Crystal Waters se nijakmoc nelisili od ostatnich adep- 
tu australskych komunit. Byli pfimefene vzdelani, ob- 
vykle ze stfednich vrstev, vek od 30-50 let, s moti vaci, 
a zajmem o zivotni prostfedi a socialni problematiku. 
Pozemky urcene pro usedlosti jsou jiz z poloviny 
zastaveny a nyni se pocet obyvatel pohybuje okolo 
100 lidi (vcetne deti). Clenove nabizeji siroky vzdela- 
vaci program, od permakultury az po kursy zdoko- 
nalovani osobnosti. Umoziiuji ubytovani po 24 licast- 
niku kursu, pro navstSvniky funguje nocleharna 
a dalsich 20-30 mist poskytuji stany a obytne vozy. 
Spolecna kuchyne a jidelna byla zbudovana v roce 
1993. Poskytovani kursu new-age siroke vefejnosti 
zvysuje pfijem komunity. 

Jak pozorovatele, tak i clenove komunit samotni 
potvrzuji, ze komunity s urcitym zamefenim, skupiny 
spojene diky ideologii nebo nabozenstvi funguji lepe 
a dele vydrzi nez komunity bez zamefeni. Odbomici 
se domnivaji, ze jsou uspesnejsi diky spolecnemu 
sdileni viry nSz nejakemu urcitemu nabozenstvi nebo 
systemu. Jinymi slovy, neni dulezite v co vefi, ale ze 
vubec V neco vefi. Kfest'anske a budhisticke komuni- 



ty funguji dobfe nejenom kvuli kfest'anstvi nebo bud- 
hismu, ale diky vife jako takove. Jestliie permakul- 
tura muze fungovat jako vira, syst^ ideologie nebo 
paradigma, potom by mSla pomoct organizaci 
a lispSsnemu chodu vesnice Crystal Waters. 

I kdyi kaJdy, kdo si koupil podil v Crystal Waters 
se pfinejmensim o permakulturu zajimal a souhlasil se 
znenim iSlenske smlouvy, panovala velka neshoda v 
tom, CO si kdo pod pojmem permakultura pfedstavuje. 
A to ne jako abstraktm' vyraz, ale jako kaidodenni 
praxe. Situace se komplikuje, kdyX ilenove pfichaze- 
jici z odlisnych kruhu pfinaseji odliSne nazory, 
z fiehoz pak vychazi jejich pojeti permakultury. 
Napfiklad, smiouva zakazuje chov zvifat na poraiku, 
stejne jako zabijeni v divoiSind. To nema nic 
spolefineho s permakulturou. Tento nazor vych4zi 
z pseudobudhistickych zajmu zakladajicich £lenA. 
Situace se vyhrotila, kdyi se mSlo rozhodnout 
o osudu slepic, ktere pro sve stafi pfestaly snaSet 
vejce. Nektefi clenove nanu'tali, ie se mohou zabit a 
snist, proto^e nebyly chovane na porazku. Jini argu- 
mentovali, ze je od zafiatku znanio, ie kufata budou 



'' CRYSTAL WATERS 
PERfVIACULTURE VILLAGE 

PRIVATE ROAD 

PLEASE DRIVE SLOWLY 

PEDESTRiANS, CYCLISTS AND 

ANIMALS HAVE RIGHT OF WAY 

AT Aa TIMES ON ALL ROADS 

M^^ ^sif MT DOSS m CMS M 83! mmm 



zabita a mSlo by se proto zabijeni zakazat. 

Daisi spomy bod se tykal ryb. Do n^kolika ryb- 
niku se nasazovaly ryby, aby se zabranilo mnoJeni 
moskytu (ryby pojidaji moskyti larvy), a protoJe ryby 
pomahaji pfirozenemu iSist&u vody. Nyni jsou lehce k 
dostani rybafske listky povolujici lov ryb navzdory 
zakazu zabijeni volne 2ijich ^ivofiichfl, nebo zakazu 
chovu zvifat na poraJku. Ryby musi uriSitS pasovat do 
jedne z t&chto kategorii. Kdyi se mohou ryby chovat 
k zabijeni, tak pro£ ne prasata? A jestlize se ryby po- 
va^uji za volne zijici iivoSichy, proiS bychom nemohli 
lovit klokany? Argumentu bylo mnoho, nicmene tyby 
se lovi dal. 

Tfeti zavainy zdroj problemu byla cast smlouvy 
tykajici se zakazu pouiivani pesticidu. Lokilni i stat- 
ni vladni nafizeni vsak stanovi, ze kaida plocha pod 
betonovym podloJim domu musi byt nasycena vysoce 
ucinnymi pesticidy, a to kviili ochranS pfed najezdy 
termitu. Klasicke cihly, hlinene cihly, tvamice, pane- 
ly se normahie stavi na betonove podloii, a tak se 
musi bud' od techto metod upustit nebo smiouva ig- 
norovat. Nektefi jednotlivci v souladu s vladnim 
nafizenim, ale v rozporu se smlouvou a postfikali 
podlozi svych domu tSmito chemikaliemi pfes 
protesty jinych clenu. "Body Corporate" tento pfestu- 
pek nepotrestala, a ti pak museji cht6 nechtS iit vedle 
kontaminovanych pozemku. 

Ctvrtym problemem byla aktivita kooperativu, 
ktery byl ustanoven k tomu, aby se postaral o celkove 
vybaveni komunity. Planovane "centrum" melo 
zahmovat kolonial, postu, kavamu a obchod s 
umeleckymi pf edm§ty. Avsak mnoha £lenum se zdalo, 
ze fondy vlozene do kooperativu mizi bez viditelnych 
vysledku. Zkratka feSeno, namitali, ze se centrum 
nevyviji tak, jak by mSlo. Schiizky tykajici se tohoto 
problemu byly mnohdy velice prudke a vasnive. 

Posledni zdroj konfliktu byl v tom, jak se postavit 
k pfedstavS komunity jako modelu rozumneho 
planovani a vyuziti pudy. Stejne jako mnoho podob- 



nych komunit i Crystal Waters se uvSdomuje, ze ma 
o CO se podelit se zbytkem sv^a. Problem byl v tom, 
ie jakmile zacalo komunitu navstSvovat stile vice 
lidi, mnohde na ng osadnici za£ali koukat jako na 
turisty ii nezvane hosty, nebo dokonce jako nahrozbu 
pro komunitu. Toto vedio k velice pfisnym pravidlum, 
kterymi se museli navStevnici fidit, limitaci 
navstSvnich dnu na nedeli, poplatky za "okruzni 
jizdy" a striking vyznaCena lizemi, kde se mohou 
hoste pohybovat. Ovsemie neni t6zke pochopit proc 
meli obyvatele za chvili pine zuby navstevniku 
a cumilu, podobne jevy byly zaregistrovany i u jinych 
komunit. Ale zda se, ie navstSvniky je tfeba videt 
jakoito zivotadamou silu, ze zajem Udi z venku je 
diikazem smysluplnosti komunitniho zivotniho stylu. 
Lide v komunitach si nemohou myslet, ie by byli 
modelem a ukazkou pro okohii svet, kdyz se soucas- 
nS odmitaji otevh't navstevnikum, ktefi se pfichazeji 
ucit. OiSividnS se zde musi najit nSjaka stfedni cesta, 
po ktere by se lide z komunit dali, aby neztratili kon- 
takt. Nejidealnejsi by bylo, kdyby si vsichni poten- 
cionalni navstSvm'ci komunit nejprve pfecetii brozuru 
"Jak navstSvovat komunitu" od Davea Greena a 
Kat Kenkadeove. Av§ak to je ihti utopicka 
myslenka. Povazovat navstSvniky v nejiepsim 
pfipadS za zdroj pfimu, v nejhorsim za obtiiny 
hmyz je v naprostem rozporu s idealy sociatai 
a spolecenske zmeny. 

Ackoliv cesta je strastiplna. Crystal Waters 
slavi lispechy jakoito permakultumi komunita. 
Pfes vsechny obtiie se podafilo udrzet status ko- 
munity, to znamena, ie projekt nesklouzl do 
formy jakehosi pfedmestskeho ghetta. Pocet clenu 
stoupl temSf na sto, s zivotaschopnou ekono- 
mikou a znamenitym bydlenim v krasnem 
prostfedi. Mnoho puvodnich clenu jiz komunitu 
opustilo, ale Crystal Waters je daleko stabiUiejsi 
nez mnoho jinych komunit. Pfetrvaly jen male 
znaky spolecneho konceptu permakultury, ten 
vsak )ii pro komunitu neni dile^ity. Komunitu 
drii pohromadS spise socialni a mistni vazby, nez 
jakasi ideologie. V pfipade Crystal Waters byla 
pouJita novela zakona legalni struktury organizace 
(Group Tittles), a tento model pozdSji zacalo pouzivat 
mnoho dalSich komunit. Obci Crystal Waters se po- 
dafilo pfezit mnoho krizi a viditelne smefuje 
k rozkv6tu a prosperite coby komunita jako takova 
bez ohledu na permakulturu. 

Bill Metcalf je socialni ekolog pusobici na Griffith 
University v Australii. Zamefuje se na studium komu- 
nitm'ho zivota po celem svhte. Jeho vyzkum saha od 
kibucu ai. po nabo^enske sekty. Velkou fiast zivota 
prozil v komunite. Je clenem Findhom Foundation ve 
Skotsku, kde od roku 1988 travi kaidorocne jeden az 
dva mesice. Je jeden z puvodnich podilniki Crystal 
Waters, ale zije pfevazne v Brisbane. 

Vysvetlivky: 

1) Group Titles je zakonny status struktury fizeni ko- 
muny, pravni podklad vlastnickeho prava. 

2) "Planners" je skupina, ktera "rozjizdi" projekt. 
Vyhledaji lokalitu postavi vesnici (domy) a potom 
pozemky nabizi vefejnosti (pomoci inzeratu apod.). 
Naklady na vystavbu komunity se zaplati z profitu 
z prodeje podilu. 

3) V £estinS je slovo sidliSte a panelak dost zavadejici. 
U ceskeho ctenafe totiz vyvola jinou pfedstavu nez 
u australskeho. V Australii mnoha sidliste funguji na 
bazi komunit a tim dokazuji, ie i v panelaku se da zit 
altemativnim stylem zivota. V techto pfipadech se 
vetsinou pouziva zakonna novela "stratatitles", kde 
obyvatele domu nemusi byt v "Body Corporate". 
Naopak v teto fidici skupine muze byt ten kdo v domh 
nebydli ale ma pravo provadet zmeny a stara se 
vefejne prostory. 

4) "Body Corporate" - skupina, ktera cini veskera 
rozhodnuti, fidi a spravuje chod komunity. 

Z Dreamers and Diggers pfeloiil Honza F. 



AUTONOMIE C.20 



24 



r 



Protikapitalisticky odboj ve Veike Britanii 



Pfi zbezn^m pohledu na vyvoj boje ve Velk^ BritSnii uvidi'me 
dvojitost docela jasne. Organizovany bo| protl kapitallsmu, 
takov^ jaky zname dnes, se zafial uWfet na zafiatku de- 
vatenacteho stoleti. Narozdil od jinych evropskych zemf v nem 
vliv komunismu na urovnl, jak organizafini, tak ideologick^ hrSI 
jen malou roll. TradiCnf britsky antiintelektualismus a smysl pro 
"skutecny zivot" byly zfejme rozhodujfci pro vznik pragmatic 
k^ho uspofadiini' ve fonne odborfi. Odbory byly jif od poSitku 
reformni, i kdy2 v dobS n^tlaku ze spoda nSkter^ z nich poznaly 
i obdobi'vzdoru. ZmSny, kter^ odbory navrhovaly, byly ovSem 
zamSfeny na prosazovanf pomoci nenasilnych metod v rSmci 
ustavy, 

Ne)vyznamnejsfm, co do pofitu zuCastngnych bylo hnuti 
Chartistt, tter6 zafialo zhmba v roce 1838. Bylo chapano jako 
prvni modemf masov^ hnuti a Petlce Chartlstfl zi'skala jeden 
a ctvrt milionu podpisQ. Col samozfejmne neodpovi'da 
skutefintou pofitu aktivnich pfivrzencQ. I toto hnuti se vyz- 
nacovalo existenci dvou oponu|icicti si slozek: na jedn^ stranS 
ta, ktera jako reseni ka2e nenasill a ustavni cestu k hromadn^- 
mu utrpeni, na strane druh^ ta. ktera prosazuje a provozuje 
rebelii a pfim^ akce. Byla to tzv. moraini jednotka a fyzicka 
jednotka. Ztiruba odpovfdaly rozdeleni na ochodnlky 
a nevyucen^ delniky. Jedna s dmtiou se nikdy nesmffily a tim 
mo2na pFispely ke kratkSmu trvani tinuti. 

Bghem tohoto obdobi a )6§t8 tSsne pfed nim tak^ existovaly 
jistS (omiy autonomni revolty, col byl tl'eba pilpad odborn§ 
vyucenych delnfku v textilnfm prflmyslu, kteh' pod potiru2kou 
ztrSty zamSstnani, popf. pi'el'azeni na nekvalifikovan^ misto, 
utvafeli ozbrojen^ skupiny Nejvyznamnejsi z techto tinuti 
odporu is znamo pod nazvem Ludismus a da se zaFadit ztiruba 
do let 1810-1820. V jefio dobS bylo znlCeno neuvSFitelnS 
mnozstvi majetku, vcetne vysok^ho pofitu textllnict) strojfl, 
kter^ byly pFedelany tak, aby produkovaly zmetky. Ludit^ (po- 
dle Neda Ludda, ktery ]ako prvni zafial z nieenim strojfl v 
tovamich) se sdruzovali nSkdy jen mistng, n§kdy I celostitnl 
ale v2dy velmi organizovane. I pfes nesSetn^ zfeahy voj^kfl, 
pFedev5fm ve West Ridlngu a Yorkshlru, kde bylo hnutf ne|sll- 
nejsi, se v nSkollka pffpadech podafllo pFejit a2 k vSeobecn^ 
vzpoufe. 

Na pofiatku tl'icatych let devatenact^ho stoleti pfiSIa fada na 
delniky v zemSdglstvi, aby se dall dohromady v podobS 
"armady" KapitSna Swinga, mytick^ postavy pHjatS jako symbol 
delnikO na statcich, kteff zapalovali stodoly a hrozill svym 
utlafiovatelum - farmSFflnn, ale I duchovnim - stejni/m osudem. 
Tam kde byli Ludit^ organizovani, tarn chybela Swingovym 
muMm discipline. Devatenfct z nich bylo obSSeno, 644 
uvezneno a 481 poslano do Australie do vyhnanstvi. 

Soubezne s nevyhnutelnym vyvojem represivnich sil 

V podobS policie a armady bylo videt I vyvoj odborO jako pokus 
naruseni poradku primo zevnitf pracovni mise. Rozdeleni 
podle odvetvi a stupne specializace melo za nasledek nejen 
jak^si uvedeni boje pod kontrolu, ale i jeho roztffsteni a rozpad 
do umele vytvofenycti kategorii. Do roku 1910 vzniklo jenom 
ve strojirenstvf vice r\el 50 odborfl. Revolueni hnuti, kter^ se 
vzapeti utvoFilo bylo zcasti pokusem o zniceni starych 
organizacnich stmktur 

Vznikia tri dfllezita hnuti. Vyvojov^ hnuti syndikalistu 
ovlivnen^ Francouzi, prOmyslovi syndikalistu (IWW), ovilvneni 
z Ameriky, a hnuti prodavafifl, kter^ se projevilo hiavng 

V Clydeside ve Skotsku. Hnuti bojovala za delnickou viddu nad 
prumyslem a protl neuspesnym pokusOm ortodoxnich odborfi 
a levlcovych zastancQ parlamentu zlepsit alespofi trochu 
podmi'nky pracuji'ch. Ale tato hnuti, afikoli byla misty sHni 
a schopna zorganlzovat dfllezita stavky a vzpoury, nikdy 
nepfekrocila hranice strojirenstvf a dopravniho prflmyslu 
a hornictvi. 

Ve valce byl uzavFen pakt mezi odboty a vladou. Spojily se, 
aby silou narusili pocit patriotismu mezI delniky a tim je 
pFipravily na veliky masakr, ktety mel pfijit. StMy se staly po 
uzavi^ni t^to dohody ilegalniml, coz jasng ukdzalo, is hranice 
legality a llegality jsou ohebnym nastrojem v rukou moci. 

Komunisticka strana, ktera vznikia v roce 1920, v obdobi 
povalecn^ deprese, byla autorltai^ka a centrallzovana. Ackoli 
nikdy V Britanii neziskala takovou podporu jako jejiprotSjskyze 
zemi kontinentaini Evropy, pFesto sehrala svou roll v torn, ie 
Fidila jiz rozbehnuty boj. NapFiklad vstoupila do boje nezamSst- 



Jean Weir 



nanych mfstnS sdrufenych ve skuplnSch, kterS kradly jidio, 
squatovaly apod, a zavedia je k reformnim pozadavkflm od 
st^tu a velikym demonstracim, jako byly napF. hladov^ 
pochody V Jarrow. Generaini stMa zteleshovala kontrast 
mezi masou dSlnikfl a odobty, kter^ tvrdily, 2e je zastupuji. Ale 
s rozvojem tsa^ho prflmyslu se sila vykoFlsfovanych zamSFo- 
vala spi'§e na pracovl§te, coz bylo jedln^ misto, kde se citili 
spolu. Hnuti prodavafifl se obnovllo v padesatych a sedesatych 
letech V obdobf tzv. boomu. Vzrflstajicl dSlba pr^ce boj je§tg 
vice rozfilenila a solldarita mezi jednotllvymi sektoty dost zes- 
l^bla, £asto dokonce I mezi dSlniky jedn^ tov^rny. 

Zatlmco odbory spoluprxovaly s vedenim na rozvojl 
prflmyslu, z^kladni vrstvy obyvatelstva vyvijely jin^, nekon- 
trovatelng formy boje jako zpomalovini prace, nahl^ stavky, 
obsazovani podnikfl aj. NapF. ze 421 stavek v lodejnicich na 
zafiatku §edesatych let jlch bylo 410 neohl^Senych. 

Stale se zrychlujici automatizxe, pracovni tempo a proces 
odcizov^ni', obvzl^Sti v rozvijejfcim se automobilov^m prflmys- 
lu, roznitlly boje, kter^ se neztotozriovaly s etikou odborfl 
potazmo vedeni. Na protest protl smiouvani a vyjednSvani 
sabotovall pFistavni delnici a delnici z automobllovych zavodfl 
vyrobni linky, vyhlaSovali neCekan^ stavky a obsazovall 
tovarny. Cas od casu se jim podarilo prinutit sv^ 'ochrannS' 
organizace k utofinym situacim za hranici odborovych skupin 
a resortfl, do kterVch byli zaFazeni. Ale hospodSFskS nadvlada 
nad odboiy byla jednou z nejsilnejsich zbrani kapitalistfl. 
V dob^ch, kdy se nepokoje nebo dokonce vzpoury zafialy sirit 
po EvropS (ty vznikaly vtdy z menSinovych skupin s vlastnimi 
cily, ktei^ se pak rozrostly mezi ostatni delniky stejn^ho odvetvi 
a pot^ s pomoci agitatorfl, dSlnickych vyborfl a shromazdeni 
apod. I za jeho r^mec) odbory byly jedinou organizaci 
schopnou vyjednavat s vedenfm a pot^ dostat d§lniky zpSt do 
prace pod velkolepymi hesly jednoty. 

Toto rozdeleni delnick^ho hnuti na obyCejng lldi bojujici pFi- 
mo a spontanne podle dang ekonomickg situace, a na zastupce 
n^rodni politiky oflcialniho delnickgho hnuti vtdy pFlpraveng 
boj zbrzdit a d^t mu leg^lnf podobu, existovalo od nepamStl. 
Ale (iinnost tSch prvnS jmenovanych se nenechS jen tak 
zdlrigovat a nelegiiini vypadky se nikdy nedaji uplne umirnit. 
NSkdy to tak vypad^, ale I b§bem techto utiumfl je tu nepFtrJitg 
hnutf absentgrfl, rozkr^daCfl a sabotgrfi. Toto hnuti ze spoda, 
kterg se zaCalo projevovat na koncl Sedesatych let, rozehnalo 
mytus pasivni, nevyvijejici se anglickg pracujici tride, stejne 
jako zvyseni pofitu fen a pFestehovaleckych delnikfl ve vyrob- 
nim sektora I v tychle se rozvijejicim sektonj sluzeb zmenilo 
Image tradifini pracujici tridy, 

Ve stejnou dobu, zafialo vznikat hnuti na skolich a univer- 
sitach. Jednim z hiavnich orientafinich bodu tohoto hnuti byla 
vietnamskS vflka. Na ka2dg univerzite se utvoFlly skupiny boju- 
jicf za prostor k polltick^m diskusfm. Po urcitou dobu tu byl 
I pokus sjednoceng studentskg hnuti. Students Federation 
(studentskS federace). Nejvyraznejsi skupiny mely trockistic- 
kou orientaci, zatimco maolsmus se v Britanii moc neujal. Ale 
sterilnf postoje vyhranSn^ch leviCSkfl (trockistfl a jinych 
stoupencfl leninlsmu) nemohly do sebe pojmout nove vznlka- 
jia' hnuti, zameFeng protl autorltaFstvi. 

livi se vyvijela politika kazdodenniho zivota: zdolavanivlast- 
niho ijtlaku, pFekonavani rozdilfl mezi delniky a studenty, muzi 
afenami, utvaFeni skupin zabyvajicich se pFesne definovanymi 
problgmy jako protlkiad skupinam pod polltickyml transparen- 
ty. Rozbehio se neuveFltelng hnutf protests, rozmohio se squa- 
tovani, feminismus, aj. Neslo o zdflraznenf prava na praci, 
naopak, hnutf prfci odmitalo, nevyuJivalo v§ak vyfikavaci tak- 
tiku odborfl, ale naopak pFljimalo hned a na miste vse co jiny- 
mi bylo odmitano a odmftalo vse co bylo nabfzeno. Kriticky 
postoj k tradifinf rodine jako zaStite kapitalistick^ moci vedl 
mnohg k zakladanf komunitnfho zpfisobu zivota. Toto hnuti 
vceig svg sfFi, ne studentsk^ hnuti, ale hnuti zahrnujici mladg 
delniky, studenty a nezamestnang, by se dalo nazvat osvoboze- 
neckymi hnutim svg doby 

Skladalo se z autonomnfch skupin, kter^ pracovaly mimo 
stagnujici atmosfgru tradicniho anarchistickgho hnuti a z 
dosahu jeho mikroskopickych center moci, kterg jak Bakunin 
trefne podotknul jsou stejnS nestoudna jako kterakoli jina 
stmktura moci. Je tu jakasi paralera mezi dichotomii delnic- 
kgho hnuti a dichotomii anarchistikgho hnuti. Na jedng strane 
mame soudruhy, kteFf majf mocng pozlce, ale neobohacujf 



masovg revolucni uvedomeni nejakou pFilis konkr^tni clnnostl. 
Svflj cas naopak travi na konferencich a schuzich, kterS maji 
pomoci okouzlujicich aostraknich principfl ovlivnlt mladSi 
soudruhy Tyto prlncipy Jsou pak brany jako jeding platng prln- 
cipy anarchismu a jen lini a slabi jedinci je nekriticky pFljimajf. 
Tato mocnaFska uskupeni se obvykle projevuji rflznymi 
diouhodobe platnymi publikaoemi, kterg se svym obsahem 
navzajem opakuji. Navenek jakoby nabfzely diskuzi v ramci 
celgho hnuti, ale zakladni ideologie nepFistupnosti zmenam a 
stagnace do nich pronikia, Tyto publikace jako prvni odsoudi 
autonomni cinnost postavenou na llegalnim hnuti vykoFisto- 
vanych. Obviriuji ji z toho, ze pritahuje na anarchistickg hnuti 
policejni represe. Ve svych vytvorech ovsem zapominajf, 2e 
repress tu bude vzdycky, ale ze jen v nejakg velmi promysleng 
podobe by dokazala naprosto utisitceig hnutf. 

Tradifinf anarctiistick^ hnutf se tedy cftf ohrozeng ostat- 
nimi hnutfmi anarchistfl, autonomnfch skupin a Jednotllvcu, 
kteFi svg akce stavi na kritick^m nodnooeni metod minulosti a 
na doplnenych teoriich a rozborech, I tato hnutf majf svg pub- 
likace a vydavajf je jako mSdia revolucni kritiky a informacf, 
pokousi se Jft smerem k masovSmu boji, p'rispivaji do ne] 
osobne nebo metodologicky. Z toho se da odvodit, - a je to 
vlastne logickg pokuo maji byt aktivnimi ucastniky boje - ze jim 
jako nastroje siouzf pffmS akce a ozDrojeny bO|. Tyto skupiny 
odmftajf logiku centralizovang moci a dobrovolnych pomoc- 
nikfl. Kazdy je sam zodpovedny za svg ciny Vedly je k nim 
rozhodnuti ucinena na zaklade zfskanych informacf 
a porozumenf jim. IMohli je ziskat 1 od starsfch nebo 
zkusenejsfch iedincfl ve svg skupine, ale nikdy jako neco auto- 
matickgho, co se must nekriticky pfijmout, Stejne jako mezi 
dvema cestami deinick^ho hnuti nejsou pFesne vytyfieng 
hraze , tak am v anarchistickgm hnutf zadng nenajdeme. I^eni 
ani pevna hranice mezi tim pozdeji jmenovanym anarchistik^m 
hnutim a povstaleckym delnlckym hnutim. Kdyz se boj vyostFf, 
tato dve hnutf se pFiblfzf a prolnou, anarchists ovsem vzdy 
budou boj smeFovat k revolucnim zaverum a budou 
upFednostfiovat osvobozeneckg metody, aby zabranili pFevzetf 
moci autoritafskymi stmkturami. To pflvodni anarchistickg 
hnuti projevilo az prOis casto v minulosti svou ochotu se spo- 
jovatse strukturami olicielniho delnickSho hnutf. 

Vdanesituaci let sedesatych a pocatku letsedmdesatych, 
s jejich vinou prumyslovgho neklidu v Fadach prostSho obyva- 
telstva, studentskyml boji na univerzitach, boji nezamest- 
nanych, zen aj., se objevuji Angry Brigade jednak jako produkt 
tgto skutecnosti a jednak jako revolucni subjekt uvnitr tohoto 
hnutf. Odmftnout je Jako jisty druh spolecenskg deviace 
znamena zavfrat oci pred skutecnou situaci v boji tgto doby. 
Skutecnost, ze jejich ciny se odehraly v poll llegality, s vyzvou 
ostatnim, aby se piipojili, je nicim nevyFazuje z hnutf, kterS 
s'ei"e "e svg po''s*a*e je ce'g ''ega'nf 

pFsiozila Veronika 




25 



AUTONOMIE C.20 



REVOLUCE 

19.cervence 1936 vypukia ve Spanelsku revoluce. 
Deinici se chopili zbrani a vysli do ulic a na mnoha 
mistech porazili armadu a Narodni gardu. Armada 

povstala dem pfedtlm a pokousela se 

svrhnout mladou republiku. Lide, ktefi po 
staleti byli utiacovani vzali konecne i'Not do 
svyoh rukou a chteli vsechno zmenK. 

Zeme, tovarny, ulice vsechno pro vseoh- 
ny. Kostely byly zniceny, jejich zarizenf bylo 
spaleno a cenne veci byly odvezeny na vybo- 
ry a tarn distribuovany. Budovy a auta byly 
oznaceny a okamiite pokryty napisy CNT a 
FAI (anarohistlcke odbory). Byly 
vyiepeny plakaty, ktere infor- 
movaly svym obsahem obycejne 
lid! (vetslna z nich byla analfa- 
beti). Tovarny a majetek rozdelili a 
osvobodill vezne. Byl to obrovsky 
vybuch nadseni s jedlnou hiavni 
ideou. A to zuctovani s nnlnulosti. 
2adne kostely, zadni sefove, zadna armada, cirkev 
nebo garda, ale obycejni delnici a rolnici, ktefi si r'idili 
vlastni zivot. 

Ve SO.Ietech bylo Spanelsko jednou z nejchudsich 
zemi Evropy s extremnlmi rozdily. Vladnouci ti'ida byla 
mala, ale velmi bohat^ skupina velkostatkafu pod- 
porovana velmi konzervativni cirkev, ktera sama o sobe 
byla take velmi bohata. (Od sti'edoveku se z^jmy statu 
a flmskokatolicke hierarchie v nicem nerozch^ely) 
Biskupove a farafi nebyli pouze duchovnimi vudci, ale 
zaroven velkymi statkai^i, temei' feudalnimi barony, ktefi 
meli svou vlastni pfedstavu o spravedlnosti a vlada, 
armada a civiini garda je chranlli. 

A na druhe strane stala obrovska sila lidi, vetsinou 
delnici a rolnici. Mzdy, pokud vubec byla prace, byly 
velmi nizke. 2adne sociaini vyhody neexistovaly a pfe- 
vazovala podvyzlva. Nikdo nevlastnil ani kousek zeme. 
Vetsina z nich zila ve slumech nebo v dirach v zemi. 
Lekafska pece temef neexistovala. 2eny iily jenom pro- 
to aby rodily deti a kazdy byl pfesvedcovan, aby trpne 
pfijimal Bohem danou situaci. Analfabetismus jasne 
pfeva^oval. Vsichni museli byt zticha. Pokusy zmenit 
tuto diktaturu byly tvrdS postihovany: policejni zatahy na 
revolucionafe, masove tresty a popravy. 

Za takoveho stavu veci rolnicke organizace a 
prumyslov6 odbory zreformovaly anarchisticky 
odborovy svaz CNT (Confederacion Nacional del Trabaj 
- Narodni konfederace prace). Tento odborovy svaz, 
ktery vzniki z popudu obycenych lidi velmi rychle vzrostl. 
O rok pozdeji mel jiz temef 30 000 clenu. Statkafi se na- 
jimali vrahy, ktesfi stfilell anarchisty. CNT se musel 
branit sami a tak vznikly specializovane skupiny naz- 
vane "solidarios", ktere bojovaly proti temto "pistoleros". 
(Az techto zvlastnich skupin se pozdeji vytvofila organi- 
zace FAI (Federacion Anarquista Iberica - Federace 
iberskych anarchistu.) FAI byla jadrem anarchistu mimo 
CNT, ktefi se zabyvali hiavne smSrem k politice a ide- 
ologii. 

Podnikali tez akce, aby osvobodill uveznene 
soudruhy. A to, co dfive byvalo spis lokaini bojuvka na- 
jednou vyrostio v rozsahlou sil^ skupin, ktere operovaly 
po cele zemi a navzajem se podporovaly. 

Spanelsky lid si oblibil CNT pro jejich jasnou politiku. 

X Ve vedeni neexistoval zadny byrokraticky aparat. 

6lenove byli tez delniky a zili ze svych mezd. 
X CNT nikdy nebyla organizaci, ktera vybira pfispevky 

a zaroven nemela financni rezervy. 
X CNT nikdy nevyjednavala se sefy, nikdy nejednala o 

praci a platovych podminkach, nemela zadne 

stavkove fondy, kratce feceno, nikdy si nedovolili 

Stat se socialnimi partnery sefu. 

CNT zadala: """ 

X Prime fizeni prumyslu, a pudu pro ty, ktefi na ni pra- 

covall 
X Pomoci mistnich (lokalnich) organu vedeni CNT, 

odpor k jakekoliv fomie centralizovane moci 
X Nesmifitelne nepfatelstvi vuci burzuazii a cirkvi 
X Jedina cesta pro sociaini revoluci je direct action 

(pfima akce) -sabotaze, stavky, vyvlastneni a ozbro- 

jene revoluce. 

V roce 1931 skoncila osmileta diktatura vojaku. Teror 
Prime de Rivery jeste zvysil rezistenci. Strany "leveho 
kfidia" (od maloburzoaznich stran po komunisty, ale 
nezahrnovaly CNT) zformovali koalici a zvitezili ve vol- 
bach. Spanelsko se stale republikou. Politicka nestabili- 
ta pfesto zustavala. Po roce vlada padla. Byly vyhlase- 
ny nove volby Anarchiste vyhlasili bojkot. Monarchie 



nebo republlka, obojl se k nim stavell stejne. Mnoho 
zen, ktere zadaly, aby mohly volK pfimo, se zdaly byt 
pod vlivem cirkve a zastaralych pfedstav a zvolili pravi- 
ci. A pravice zvitezila. Vsechny reformy byly odvolany. 



"Proti fasismu ano, ale take proti jakel<oli form6 
diktatury, protoze jak jsme poznali, dikatatura je 
take fasismus!" 

SOLIDARID OBRERO, CNT 
(18.cervence 1936) 



ifimilSKA flEUOLUCE 19U 



Ze vsech levicovych organizaci (Komunisticka PCF, 
Poum a social. PSUC a UGT) mela nejvetsi podporu 
CNT, mela vice jak jeden milion clenu (v Barcelone 80% 
delniku bylo anarchisty). Anarchiste organizovali jednu 
stavku za druhou. V Austrii bylo brutalne zavrazdeno 
3000 lidi a vice 30 000 uvezneno. 

Ve volbach v roce 1936 zvitezila Lidova Fronta. 
Anarchiste tez volili. Ale ne proto, ze se chteli podllet na 
vlade, to ne, ale bylo jim slibeno, ze v pfipade vitezstvi 
budou propusteni jejich soudruzi z vezenl. Lidova fronta 
zvitezila, vezni byli na svobode, ale klidu nebylo. 
Pravice se snazila chopit moci. Atentaty, ekonomicke 
sabotaze a unik kapitalu - to vse napomahalo k chaosu 
ktery by ospravedlnil pfevrat - 1 7.cervence nastal cas - 
se slibenou pomoci Hitlera a Mussoliniho general 
Franco vyrazil ze Spanelskeho Maroka na Spanelsko. 
Ale lide rozhodne nesouhlasili s timto Francovym 
krokem. CNT vedela okamzite. co je tfeba - revoluci. temativu. 
Republikanska vlada vahala s podnikanim akci proti 
Francovi, ale lide sami se chopili zbrani, porazili na 
mnoha mistech armadu a brali vsechno, co ji melo patfit 
- tovarny, skoly, dopravni prostfedky proste vsechno. 
Sociaini revoluce prozivala svoje prvni dny. Mimo 
tovarny a milice, vsude zavladia revolucni atmosfera - 
dustojnik a vojak, civilista ci ozbrojenec, vsichni si byli 
rovni. Vsichni meli stejny plat, nosili stejne saty, jedii ste- 
jne jidio, vsechni si tykali, nebo si fikali soudruhu. Muzl 
a zeny si byli rovni. Neexistovali pani a sluhove, devky, 
farafi a lestlci bot. Lide meli moc a organizovali se po 
svem, vlada byla smetena. CNT v teto ceste videla jed- 
iny zpusob jak celit Francovi. Nejenom porazit amiadu, 
ale zaroven pokracovat v revoluci. Behem sociaini 
revoluce by nikdo jiny nez delnici nemel vladnout. 



EL TREN BLINDADO (ObrnSny vlak) 

Vysplhal jsem na jedli 

bych vyhlizel vlak 

ale videl jsem pouze obrneny vlak 

z ktereho divoce letaly kulky 

jedeln! jedem! jedem" 

motory sku6i 

a pfestfelka uz doopravdy zafiala 

Vygplhal jsem na jedli 

abych se po nSm podival 

ale videl jsem jenom prach 

ktery okolo sebe Sifil 

Go! Go! Go! 

zada pojizdna zbrafi 

a prestfelka uz doopravdy zafiala 



Tato pisen je znama v mnoha verzich, jeji slova jsou 
upravena na hudbu popularni lidovky "Los 
Contrabandislats de Ronda": 

FRONTA 

Dominujicim faktorem, ktery urcoval budovanl rev- 
olucniho Spanelska byla samozfejmne fronta, Neize 
provest revoluci bez obcanske valky. Je jasne, ze valka 
velmi revoluci zbrzdovala. Mnoho nepostradatelnych lidi 
muselo na frontu. Kovoprumysl byl cely pfeveden na 
zbrojni. Franco disponoval armadou, penezi a zbranemi 
z nacistickeho Nemecka a Italie, dostaval podporu z 
Portugalska a vojaky ze Spanelskeho Maroka. 
Tradiconaliste meli tez armadu dobrovolniku zvanych 
Requets. A byla tu jeste strana Falanga, ktera na vaiku 



pfispivala obrovskou sumou penez. Na druhe strane 
staly anarchisticke milice, ktere tvofili obycejni delnici a 
rolnici, ktefi dobrovolne chteli branit svoji vec. Byli 
nadseni, ale take nedostatecne zorganizovana (napf. 

kdyi se vydali na frontu, nemeli s se- 

bou ani kousek jidia) a navic mel ubo- 
hou vyzbroj. Anglie a Francie zustavali 
stranou, obavaly se stfetu s fasisty a 
zaroven meli strach z revolucniho 
Spanelska, protoze v teto zemi mely in- 
vestovany velky kapital. A Rusko tez s 
anarchisty nemelo, co do cineni. 
Franco postupoval pomalu. Na fasi- 
sticke strane fronty se dely 
hruzne veci. Kazdy, kdo jen 
trochu pfipominal revolu- 
cionafe byl okamzite 
zavraiden. Masove popravy a 
politicke vrazdy byly na 
dennim pofadku. Anarchiste 
nebyli o nic lidumilnejsi, ale oni se 
zamefovali pfimo proti jejich nepfatelum - cirkvi a 
velkkostatkafum. Vrazdeni a masakry se delaly pod 
nejvys moznou kontrolou. Delnicke hiidky a tribunaly 
nahradily soudnictvi. Neshody v levici byly cim ddl tim 
zjevnejsi. Komunlste se vydali branit MadrkI, kde mela 
republikanska vlada svoje sidio: Bojujeme za demokra- 
tickou a parlamentarni republiku noveho druhu, ale ne- 
jprve musi byt vyhrana valka. "Vsetomu byk> podfizeno. 
Mezinarodni brigady, kter^ poslala Moskva, fanatk;ky 
bojovaly proti fasismu, ale s revoluci nic spolecneho 
nemety, am s delnickou samovladou ci kolektivizaci. 
Socialiste byli politicky variabilnejsi a skladali se vetsi- 
nou ze stfednich tfid a maloburzuazie. Pro ne take 
a narchiste zachazeli pfilis daleko. Nejdulezitejsim spo- 
jencem anarchistu byla POUM, mala marxisticka strana, 
s vysokym procentem politicky zkusenych clenu. 
Delnickou samovladu chapali jako jedinou moznou al- 



AY CARMELA (Ach Carmelo) 
Armada feky Ebro 
rumba la rumba la 
jedne noci pfekrocila feku 
rumba la rumba la 
ale bomby nedosahly tarn 
rumba la rumba la 
kde bylo hodne odvahy 
ach Carmelo, ach Carmelo 
tezke utoky 
rumba la rumba la 
jsme museli vydrzet 
ach Carmelo 

za vse, za co jsme bojoval] 
rumba la rumba la 
jsme se pevnS postavili 
ach Carmelo 



- lidova pisefi, kterou zpivali spanelsti partyzani v bo- 
ji proti Napoleonovi v roce 1808. V pozdejsich letech se 
text menil podle okolnosti. Je tej znama jako "El Paso 
del Ebro", "Ay Manuela" etc. 

KULTURA 

"Bylo to pohnute pozorovat jak delnici a rolnici a je- 
jich vyboiy tvrde pracovaly, aby vycistili obsazene domy, 
a vse CO se zdalo mit nejakou kulturni hodnotu, poctive 
posilali Kulturnimu vyboru. Vetsina z nich byla hluboce 
dojata, kdyz se vsechen tento majetek stal "patrimonio 
del pueblo" (spolecnym majetkem lidu). Lou 
Lichtenveld, De sphinx van Spanje. 

Umeni a kultura nyni nalezela lidu, muzea a knihovny 
byly otevfeny pro kazdeho, knihy, rukoplsy a sbirky byly 
chraneny jak jen to bylo mo2no. Kostely a klastery byly 
dfive pevnostmi nepfitele, proto byly niceny vypalovany. 
Byci zapasy byly tez zruseny (vsichni toreadofi bez 
vyjimky podporovali Franca, vsichni byci byli porazeni, a 
pro mnoho hiadovych lidi to byl prvni kousek masa. Ale 
revoluce take spontanne vyvlnula novou vinu lidoveho 
umeni. Pn/ni byly nadheme plakaty: pfesne, poutave a 
snadno srozumKelne pro kazdeho. Malifi a navrhafi se 
pfidall k delnickym vyborum a tak se zacalo kolektivne 
tvofit. Kresby s poslanim byly na zdech, tramvajich, 
autech, vlacich, ve stylu grafTitti, a vyzvyvaly lid k boji, 
obrane a intenzivnejsi praci. 

LIdove poezle a hudba take behem revoluce zazna- 
menaly zmeny. Basnici hudebnici a herci se masove 
pfidavali k CNT. Divadeini spolecnosti vyrazily na 
venkov a mnozi z rolniku videll popn/e divadlo. 



AUTONOMIE C.20 



26 



r 




KOLEKTIVIZACE 

"Lidem. CNT a FAI vyzyvaji vsechny k ozbrojene 
vzpoufe. Nastala hodina revoluce. Jsme pnpraveni 
uskutecnit anarchokomunismus. Osobni vlastnkstvi je 
zruseno a ve§ker6 bohatstvi bude znarodndno. Tovarny, 
dilny a veSkere vyrobni prostfedky budou spravovany 
organizovanym proletariatem. Vsechno bude dano pod 
kontrolu zavodnk;h rad a d6lnk;kych rad, kterd se pokusi 
dosahnout pfedchozi urDvnd. Na venkovg, zemedelska 
puda a vse, co tvori bohatstvi venkova bude dano k dis- 
pozici svobodnym komunam. Delnici, kteri bydii ve 
spatnych podminkach by mdii obsadit domy bohatych. 
Obchody musi pfejit pod kontrolu okresnich vyboru, 
ktere tak zajisti zasoby obyvatelstvu a spravnou dis- 
tribuci produklu. Penize jsou zruseny. (Provolani CNT- 
FAI) 

Po vitezstvi kolektivizace za£ala. V Katalanii, 
prunnyskivem centru, vetsina tovaren okamztte pfesia 
do rukou ddlniku. V mnoha pripadech majitelS utekli. 
Nekdy zustall a spolupracovali. Vedeni tovaren delnick- 
ymi radami vedio k §in>ke skdie pfistupu. Nekdy brali 
vsiohni stejnou mzdu, jindy byly mzdy rozdiln^, nekde 
byla moc pfimo v rukou delnickd rad/, jinde rada pouze 
dohlizela. Ale stara hierarchle ui neexistovala. 

CNT a lide byll velml dobfe pnpraveni. Vetsina 
tovaren a obchodu pi'erusila vyrobu, ale zakratky cas ji 
pracovaly znovu ve stare urovni nebo jeste vyssi urovni 
produkce. Zisky se pouzivaly k pomoci ostatnim 
tovarnam, ktere mely potiie. Za ^adnych okolnosti se 
nikdo neobohacoval. Penize Sly v2dy na prosti^dky bo- 
je proti fasismu nebo na zvyseni produkce vyroby. 
Casern se pofadaly schuze, na kterych ddlnici a vybory 
probirali obchod, cinnosi a stav tovarny. 

Venkov byl take kolektizovan a znovu pi'ekvapive 
nenasilne. Tato akoe pfisia rolniku docela logicka po 
tech staletich vykofisfov^ni. Rozvinulo se zde mnoho 
ruznych forem dru^stev, ale v ceiku solidarita byla tak 
silna jak si jen Ize pfedstavit. Najednou meli vsechni co 
jist, a druzstva si vypomahala tarn kde bylo tfeba. 
Spolecne zasoby byly ur£eny tern vesnksim, ktere mely 
mensi produkci , kvuli mensi kvalite pudy. Spontanni 
mesicni schuze mely 100% ucast a spolecne se na nich 
rozhodovak) o dalsim. 

Zemedelska produkce se velmi rychle zvysila, diky 
lepsimu zavlazovani, vice stroju, sirs! produkci, za- 
lesnovani, vetsimu skladovacimi moznostmi. Obchod 
vyroba a distribuce byly vyrovnany, zaprve na okresni 
urovni, potom na krajove a nakonec na urovni narodni. 
Na mnoha mistech byly zruseny penize. 

Pocet druzstev neustale vzrustal. Po nejakd dobe jich 
v Aragonu bylo 400, 900 v Levantu, 300 v Kastilii. 
Veskery prumysl v Katalanii byl znarodnen, a nejvic 
zarazejici na torn bylo, to ie to udelali delnici sami, bez 
cizi ponwci. Vlada dohlizela a pozdejl se fidila jejich 
vlastnimi navrhy. A zde nic nefidila ani CNT. A nebylo 
povinne se zucasnit nebo se pfidat, £lenstvi v diuzstvu 
bylo dobrovolne. Oroven vzdelani se take rapidne zvysi- 
la - (pfed revoluci byla vzdelavaci soustava v rukou ka- 
tolicke cirkve). Vetsina druzstev, nektere uplne, jine jen 
z casti socializovane, postavila alespon jednu skolu. 
Napfiklad v oblasti Levantu v roce 1938 mSlo kaide 
druzstvo vlastni skolu. Vzdelani pro kazdeho a ne pam- 
bickafske nesmysly ci zajmena, ale jednoduche 
vzdelani v rodnem jazyce. 



KONEC 

ClovSk by ocekdval, ie 
Rusko bude revoluci ve 
Span^lsku podporovat. 
A£koilv SovStsky svaz po- 
mohl boji proti fasismu 
Hitlera, Mussoliniho a 
Franca, byl tak6 proti 
revolucnimu Spanelsku. 
Rusov6 se totii obavali, ze 
by jejich pomoc mohia vest 
ke spojeni Nemecka s Anglii 
a Francli a, ie by tyto staty 
spole£ne napadly SSSR. 
Stalin chtdl, aby se Spanel- 
sko stalo dobrym demokra- 
tickym statem a zustalo s 
pt'atelene s Francli a Anglii a 
tak vytvofllo pakt proti ne- 
jv^tSimu nepi'iteli - Hitlerovi. 
Republikanska vlada 
nemela kam ustoupit, 
nemela zadne zbrane a proti 
sobe silnejsiho Franca. 
Sovetsky Svaz byl ochoten 
pomoci, ovSem za urcitych podminek - vice klicovych 
pozic pro komunisty a zruseni POUM (Protoze tato 
strana jako jedina prohlddia Stalinovy plany se 
Spanelskem) Ruskd naprogramovana revoluce zacala. 
A jejich prestiz velmi rychle rostia - zbrojni dodavky, 
letadla a tanky. Ale jejich zamer byl jasny - dostat an- 
tifaSisticky odboj pod kontrolu Moskvy a znicit revoluci. 
To znamenalo - zruseni dobrovolnych druzstev a 
odzbrojeni ddlnickych milici (dosl. anarchistu) Timto 
zpusobem by se kontrola dostala opet do rukou statu a 
Franco by byl poraien. 

POUM byla eliminovana propagandistikym pod- 
fukem. Jeji £lenovd byli obvineni z kradezi, spkjnaze, 
sabot^i, ze spolupr^ce s faiisty, a takie na fronts bo- 
jovaly osamocend. 

Druhym krokem komunistu meki byt "nastoleni 
poFadku". Podpora mela byt zastavena, dokud by re- 
publikani nevytvoi'ili jednotnou armadu. Podle anar- 
chistu byly milice lepe organizovane. Ale zamer Rusu 
byl zmrazit revoluci. Rusko trvalo na Lidove Armade, s 
rozdily v ioMu a hodnostech, t^i na znovuobnoveni po- 
lk;ejniho aparatu Guardia de Asalto, a ruska tajna poli- 
cie, Cheka, zde byla zaiozena. 



Anarchisticka infra-struktura byla nahrazena, inspekto- 
ry, manazery a podobnymi komunistk;kymi posluhy. V 
roce 1938 byl veskery prumysl znarodnen. 
Naprogramovana revoluce-destrukce delnicke samo- 
spravy se zacala vsude rozlezat. "Demokracie" byla 
nastolena. Byla to valka s dramatickym koncem. Franco 
mel jasnou pfevahu - na jeho strane bylo 1 400 del, 650 
letadel, zatimco Lidova Armada mela 120 del a 100 
letadel. S Francem bojovalo 100 000 Italu a 35 000 
Nemcu, mezi nimi byli vojensti specialiste, tankove di- 
vize a legie "Condor", ktera jako na pokus vyn'iazala 
Guernicu ze zeme. Ti nesli proste zastavit. V bi'eznu 39 
fasiste dobyli Madrid. V dubnu se dostall ke stfedozem- 
nimu moFi. Republikanska ofenziva v cen/enci 38 u i^eky 
EBRO byla bez nijakeho efektu. V lednu 39 padia 
Barcelona a Franco ohiasil sve vitezstvi. Tisice Ikli bylo 
uvezneno a popraveno. 

Holandsko, Anglie a Francie byly mezi pn/nimi, kdo 
uznal Francovu vladu. Papez poslal gratulace. Franco 
dekoval Hitlerovi a Mussolinimu. Stovky a stovky uprch- 
liku utekly pi'ed Francem do Francie, kde byly umisteny 
do koncentracnich taborii. Spaneisko bylo pokusem pro 
fa§isticke narody. Vitezstvi ve Spanelsku byto uvodem k 
niceni na mnohem vetsi urovni; II. svetove valce. 

SLOVO NA ZAVER 

Tato staf si neklade za cil, byt historicka, vedecka ci 
povsechna. To neni nas cil. Chceme jen ukazat kolik 
krasy, napaditosti, odhodlani a energie dali spanelsti 
revolucionai^i do jejich usili znicit jednou pro vzdy tu za- 
tracenou tfidu vyiestenych polobotek, kravat a krucifixu. 
Tento pokus, videt revoluci jako expolozi tvofrvosti, ktera 
se uskutecni jedine tehdy pokud si urcKe veci uve- 
domime a projdete jimi - zai'idit se vlastni zivot bez 
nenavisti a ziosti, bez konkurence a ijtlaku. A my vam 
chceme popsat jako toto bylo okam^ite napadeno a 
terorizovano statem a bur^uazii. Svoboda spanelskeho 
lidu se jevila jako smrtelne nebezpeci pofadkumilovne- 
mu establishmentu. Chapeme nyni mnoho v6ci, ktere 
se tenkrat dela. Pro nas ^anSlska revoluce neni jen 
udalost ci incident, nebo kapitola v ucebnici dejepisu. 
Byl to podobny pokus, jaky nyni se pokousime delat my: 
snaJime se zbavit tohoto zasranyho systemu. OvJem, j- 
sou tu rozdily - doba, misto, podminky. Ale tez tu jsou 
podobnosti - ur'ad sociaini podpory, Guardia Civil nebo 
SPG, general Mola ne Thatcherova. Urcovani si sveho 
vlastniho zivota stale neni tolerovano. Chceme pouze 
ukazat, jak to delali ipanelsti anarchiste v roce 1936. A 




Zatimco anarchistk:ke milice bojovaly na fronts, 
ozbrojeni komuniste napadall zemedelska druzstva a 
zavirali je. CNT-FAI byli potlacovani. Tisk podlehal cen- 
zui^e, radiovysilani a vefejne mitinky byly zakazany. 
Delnicke rady rozpusteny a stovky lidi uvezneny. Mezi n- 
imi I zakladni kadry FAI a POUM. Mnoho z nich bylo za- 
vrazdeno. Anarchiste si uvSdomovali, ze se komuniste 
pokousi znicit revoluci, ale zaroven meli strach rozbit 
protifasistikou frontu. Kolektivy mely stale vice potizi. 
Na konci roku 37 byly kolektivy v Aragonu brutalne na- 
padeny a rozpraseny ti'emi komunistickymi kokinami. 
600 CNT milickinai'u bylo uvezneno, vefejne budovy ob- 
sazeny armadou, anarchistkske noviny zakazany a silou 
zniceny zbyla druzstva. To byl zasadni obrat. 



existuje snad lepsi cesta nez jak CNT-FAI malovali 
plakSty, obrazy. Obrazy toho, co povazovali za dulezite 
pro budoucnost. Nasim hiavnim zdrojem byly fo- 
toarchivy CNT v historickem muzeu v Amsterodamu, 
teprve nedavno vyjmute ze svych trezoru, temef 
padesat let nedotcene, a z tisicu fotografii jsme udelali 
vyber. A to je ta nase knizka - nikoli chronologicka ci ob- 
jektivni, ale jednostrana a subjektivni. Z anarchistickeho 
hiedlska. Zniceni anrchistickeho experimentu nijak nez- 
mensi nas zajem hledani inspirace v teto dobe. Spanel- 
sko 1936 ukazalo, ze je mozne pfivest anarchistk;kou 
spolecnost do normalniho stavu a branit ji zuby nehty. 
pfelozeno z brozurky holandske kapely The Ex 
z bookletu desky "The Spanish Revolution" 



27 



AUTONOMIE C.20 



Marek Wichrowski 

Rusky anarchismus v 20.stoleti 

(lata 1917-1964) 




Daspotiunus ptotel i kralovskyeh 

palacik do rnroluimch vyboiA... 

V zami doilo In zmini pouza v 

obkUni. 

(Jaan Varlat • Expoaion* 1793) 



Lida povstaii! Sociaini damokralUli 

knrapijci li davil Ti, ktaH diiva volali po 

avobodi, bralratvi a rovnoaU, aa nyni 

dopouili atrainaho naaili! Zabifa|i vizni 

baz aoudu, vyialfovani i baz • ra- 

voluinieh* tribtinaU... 

Boiiavici aa alali monarchlati... 

Naaxiatufa avoboda tiaku, projavu, avo- 

boda pobylu. Viuda vidima pouza krav, 

naiak, alzy a niaiU... 

Lida, rnuaH povalatl... Zni£ viachny 

vykoHal'ovalolo! Vytvof aa aam avobodu a 

itiati... nodal aa nikym davit...PovatanI 

Tvofto komuny a anarchiil 

(z apolu Brianaka Fadaraca 

Anarchialik fiarvanac 1918) 

Nikdy naaxiatoval lakovy voiky razdil 

mezi vykof iat'ovatali a vykof iafovanymi. 

(Anarehia b. I 

29.01.1919) 



Kdyz anarchiste v fijnu roku 1917 asistovali bolse- 
vikum pfi zniceni mladeho statu "dvojvladi"(1), byli si 
dobfe vSdomJ bolsevickych stditotvornych tendenci. 
Volba bolseviku jako spojence v boji za sociaini revo- 
luci byla spojena s jejk;h velkou teoretickou dezorlen- 
taci, tak i s antypragmatk;kym idealizmem. Pi'ekvapeni 
v§ak cekaki anarchisty uz par dni po pfevratu. Bolsevk;i 
toti2 vytvoi'ili centraini ui^ad-Radu lidovych komisafu, 
tvoi^enou hiavne cleny vlastni slrany. Tento fakt zname- 
nal popfeni anarchistickeho principu mistnich samo- 
sprav. Tento pricip a to je nutne zduraznit, by! pod- 
porovan zna6nou cast! ruskeho obyvatelstva. LIde se 
nepostavili na obranu Prozatimni vlady, protoze pot- 
lacovala zdsadu "vsechnu moc do rukou mistnich 
sovetu". VytvofenI centralizovane statni adn^inistrace 
vsechny zaskocilo. 

NSkolik dni po zi'izeni Rady lidovych komlsafu, na- 
mofnici z Kronsadtu, ohiasili, ze jestii Rada zradi 
revoluci, tak zautoci na Smoluyj (sidio bolseviku) stejne 
jako V fijnu zaiitocili na ZImni palac.(2) 

Ale anarchisty cekaly daisi soky. 2.11.1917 vydali 
Bolsevici "DeklaracI prav narodu Ruska". Podle autoru 
deklarace mel kazdy narod, ktery by! soucasti Ruske 
fise, pravo si vytvoi'it svuj vlastni nezavisly stat. Pro 
anarchisty to znamenalo odmitnuti antistatniho interna- 
cionalismu a navrat k statotvome idei. 

K velmi komplikovane situaci doslo v oblasti fizeni 
prumyslu. 3.listopadu vydali Bolsevk;t dekret o "Delnicke 
kontrole". Delnicka kontrola mela podporu delniku anar- 
chosyndikalistu na zavodech. V praxi vedl tento dekret 
k tomu, ze efektivnl fizeni prunnyslu pfestalo existovat. 
Zavodni vybory nikomu nepodlehaly a volne dispono- 
valy s produkci. Pfevladal vsak odvetvorny egoismus, 
vyroba pro vlastni potfebu, ktera nepocitala s trhem. 
Bolsevici i mensevici ztratili rychle duveru v takovy zpu- 
sob fizeni a spolecne s odborovymi svazy podfidili 



prumyslovou vyrobu centraini statni kontrole. 

Na druhe strane vyst^m "delnicke kontroly" odmitali 
i anarchokomunist^. Povazovali ho za "kompromis s 
kapitalismem". Odmitali rovnez zachov^ni burzuatni hi- 
erarchle v tovarnach, delnik-mlstr atd. 
Anarchokomunlst6 (napf. Apollon Karelin) se snazili 
vypracovat uplne nov6 formy pracovnich vztahu, 
naprosto dolisnych od tech existujicich. 

Lenin velmi rychle pfestal podporovat ka^dou formu 
delnk;k6 kontroly a uz l.prosince 1917 byla zfizena 
Nejvyssi ekonomicka rada, jejiz soucasti se stala 
Vseruska rada delnicke kontroly. Bolsevikum slo o 
nahrazenf delnicke kontroly, kontrolou statni. Nebyl to 
lehky ukol. System tovarnich rad byl pro delniky velmi 
vyhodny a znamenal pro n§ t^mef neohranicenou svo- 
bodu. Bolsevici se tedy zamefili na propagandu o zave- 
deni "zelezne discipliny prdce". Chaos panujici na 
zavodech mSI tedy skoncit. 

Na I. Vsestranem sjezdu odborovych svazu 7.- 
14.ledna 1918 utrpeli anarchosyndikaliste tezkou 
porazku. Pfestoze je podporovala znacna cast delniku, 
na sjezdu pfedstavovali mizive procento licastniku. 
Mezi 416 delegaty bylo pouze 6 anarchosyndikallstui 
Potlaceni delnk;ke kontroli pfedstavovak) v diskusi je- 
den ze spornych bodu o podstate ruske revoluce. 
Bolsevici pfedstavili svoji koncepci fizeni prumyslu, 
hospodafskeho planu, statniho aparatu i odborovych 
svazu. Podafilo se jim prosadit dohodu o pfemene 
zavodnich vyboru na organy odboru. Zde zvlaif bije do 
oci leninsky pragmatismus, vzdyf jeste necely rok 
pfedtim bolsevici spolecne se syndikalisty fikali neco 
zcela jineho. Tehdy bylo ov^em hiavnim cilem svizeni 
Prozatimni vlady, nyni vsak bolsevici zacali vladu sami 
tvoflt. Sjezd pfljal usneseni, ze dSlnicka kontrola nez- 
namena pfevzeti tovaren temi co v nk;h pracuji, ale 
pfedstavuji system regulace v celkovem 
hospodafskem planu. 

Poprve V historii (nepocitame-li system nemeckeho 
hospodafstvi za l.svetove valky) se zde obevlla 
myslenka centralne planovane produkce. Jak vidime 
konflikty mezi byvalyml spojemi zacaly ihned po 
fijnovych udalostech. Bolsevici sice zpocatku ostatni 
levicove strany tolerovali a legalni cinnost vyvijoli i 
esefi a mensevici. Bila a intervencni vojska se teprve 
formovala a cely rok 1918 se vyrazneji neprojevovala, 
coz bolcevikum umoznilo stabilizovat svoji moc. 
Obcanska valka vypukia pinou silou az polom co 
skoncila Svetova valka na Zapade, cot umo^nik] doda- 
vat bilym zbrane. 2.cervence 1918 byla uzavfena 
aliancni dohoda spojencu o Intervenci v Rusku. 
Intervence byla zduvodnSna podpisem mirove dohody 
bolsevicke vlady s Nemeckem 3.bfezna 1918 v Brestu, 
ktere Nemcl vyuzlli k pfesunu sv6 arnnady na Zapadni 
frontu. Jeden z dalsioh duvodu intervence byl bolse- 
vicky dekret, kterym nova vlada odmltia splatit pujcky 
poskytnute carskemu Rusku zap. spojencl. 

HIavni tihu obcanskd valky nesli od po£atku dobro- 
volnicke armady. V podstate je dost tezke mluvrl o 
skutecne intervenci Zapadu, kdyz mimo nekolika 
omezenyoh vojenskych kontingentu a voj. poradcu bo- 
jovali rusti dobrovolnici. Na konci r.1918 byla jiz tato 
vojska pfipravena k boji. Generaini utok byl vsak zaha- 
jen az na zacatku r.1919. Dobrovolnicke armady (3) 
ovsem bojovaly z ruznych, casto navzajem rozdilnych 
pohnutek. Cast usilovoala o obnoveni caratu, cast do- 
brovolniku byli socialiste. Mimo spolecnych ofensif 
nemela lato vojska nejakou jednotnou platformu. Ruzne 
polrticke smery (mimo anarchistu a levych eseru) v te 
dobe bojovali proti bolsevikum, vedomi se toho, ze 
nemohou mit spolecny program. 

Nez byly zahajeny voj. operace, tak ve vnitfnlm 
Rusku panoval klid. Vetsina anarchistu sledujic 
posilovani statni mod od bolseviku odesia a spontanne 
se zacaly tvoflt anlibolsevkike skupiny. "Burovestnik" 
Petrohradske federace anarchistickych skupin mel ut 
koncem r.1917 30 tis. stalych ctenafu. "Burovestnik" s- 
tavel proti leninskym koncepum principy a myslenky 
Pafizske komuny z r.1871 . Apollon Karelin vyzyval k bo- 
jkotu nafizeni lidovych komlsafu a k vytvofeni druhe 
Pafisske Komuny. Zaroven s obrozujicim se anar- 
chokomunismem vzniki novy smer: Panarchismus. 

Jeho zakladateli se stall bratfi A.L. a V.L. 
Gerdinovove. Ti se povazovali ve svem antiintelektual- 
ismu za pokracovatele skupiny "Bezvedeni". Ui v roce 
1917 zorganizovali v Moskve a Petrohrade "Unii pdti 
vykofisfovanych". Temi peti vykofisfovanymi jsou: 
Delnici, narodnosti mensiny, zeny, mladez a individum 
(jednotlivce?). Vykofisfovanym odpovida pet instHuci 
vykofisfovatelu: Kapitalismus, kolonialismus, rodina, 
skola a vychova. 



AUTONOMIE C.20 



28 



r 



Fllosorie bratri Gordinovonu mela pfichystat 
teoreticky zaklad pro utok na techto pet instituci utisku- 
jicich spole£nost. Stat a kapitalismus mel byt nahrazen 
bezvladim a komunismem. Svetovou eliminaci narod- 
nostnich rozdilu mel umoznit tzv. "kosmismus". 
Aniidatum pro vykofist^ovani ^en se mel stat "gyneatro- 
plsmus", filosofle humanlzace rodiny a emanclpace 
zeny. Mladez a jedince mel "zabranit" novy typ vyuky 
ocisteni do krunyfe stareho skolstvi. Tvurci duch clove- 
ka byl podle Gerdlvcu oklesten dogmatismem, jehoz 
hiavnl zfidia tkvi ve vede a nabozenstvi. Vedu chapall 
Jako system, ktery se stal novym nabozenstvim stfedni 
tfidy. Tradicni vyuka z knih se jim jevila jako metoda 
pozlvana vladnoucimi tfldami k uchovani sveho domi- 
nantniho postaveni. Gordinovove chteli svet osvobodit 
od dehumanlzace a bezvysledneho intelektuallzovanl. 
Ve vyuce mela podle nich dominovat technika vie, nez 
abstrakni rozumovanl. Podle Panarchismu existuje roz- 
por mezi dvema typy kultury. 

Kultura minutosti spociva na nabozenstvi a vede. 
Kulturu anarchie tvofi prace a technologie. 

Antiintelektualismus Panarchismu nebyl nicim neob- 
vyklym v anarchistickyoh leoriich. Nenavist k intelek- 
tualum, casto oznacovanym jako vladnouci tr'ida, so ob- 
jevuje i u anarchosyndikallstu, ktei'i nazvall bolseviky 
zraciintelektualy, stotoznujic temef uz sam intelekt se 
zradou revoluce. 

K teoretickemu rozchodu anarchismu a bolsevismu 
(rozumej v Rusku) dosto soucasne s vytvoi'enim noveho 
pojmu "komisarokracie", ktery se velmi rychle rozsifil 
hiavne po bfeznu 1918, kdy se hiavnim mestem Ruska 
stala Moskva. Do Moskvy se s Petrohradu rovnez 
pFestehovaly i anarchisticke skupiny a redakce jejich 
llstu (HIas prace, Buroveslnlk aid.). Zacaly tam vsak vy- 
chazet i daisi noviny napr. dennik Federace 
Moskevskych anarchistickyoh skupin-Anarchie. Ve 
Federaci pracovali zejmena brati'i Gerdinovove, Apollon 
Karelin, Alexandr Borovoj a znamy basnik anarcho-lndi- 
vidualista Lev Cerny. Federace se zabyvala hiavne pro- 
pagandou v prumyslovych pi^edmestich Moskvy. Apollon 
Karelin a Abba Gerdin organizovali diskusni setkani 
mezi delniky. Federace odmitia metody nelegaini cln- 
nosti a vyvlastnovani s vyjimkou obsazovani domu. A 
prave diky propagande Federace se pojem komis- 
arokracie stal soucasti ruskeho a nejen ruskeho poll- 
tickeho slovniku. "Komisarokracie" pr'edstavovala: 
6eku, Radu lidovych komisaiij, zestatneni bank a pudy, 
podi'izeni tovarnich vyboru statnim organum atd. 
Koncentrace mod byla oznacena za navrat k despo- 
tismu V jeste horsi forme nez di'iv. Moskevska Federace 
vyzyvala k likvidaci bolsevicke vlady a k jejimu 
nahrazeni decentralizaci a bezvladim. 

Uz tak napjata situace se zkomplikovala po podep- 
sani mirove dohody s Nemeckem S.bi'ezna 1918 v 
Brestu Lrtevskem. Anarchiste odmitii mirovou dohodu a 
pozadovali revolucni vaiku s nemeckym imperialismem. 
Na zasedani sovetu 23.unora 1918 Alexandr Ge 
prohlasil: "Anarchokomuniste vyhlasuji teror a partyzan- 
skou vaIku na dvou frontach. Je lepsi umirat za sve- 
tovou sociaini revoluci, nez zit jako "asistent" dohody s 
nemeckym imperialismem". 

14.bfezna 1918 na ctvrtem sjezdu sovetu Alexandr 
Ge a tfinact dalsich anarchlstu hiasovalo proti Nemecku 
a udalosti v Moskve v unoru az bi'eznu 1918 vedly k 
celkove roztrzce s bolseviky. Tato roztrzka se da datovat 
od bolsevicke anlianarchisticke akce v noci z 11. na 12. 
duben 1918 v Moskve. Jiz pocatkem roku 1918 zacaly 
lokain! kluby Federace Moskevskych anarchlstu organl- 
zovat oddily "6erne Gardy" a provedly vyvlastneni (ob- 
sazeni) mnoha budov. Cerna garda se castecne 
vymkia z vlivu Federace a zahajila akce na vlastnr pest 
a zanedlouho mela v drzeni nekoljk desitek opevnenych 
bodu V Moskve a byla dobl'e vyzbrojena kulomety a 
granaty. Zaminkou k akci proti Cerne garde se stal utok 
anarchlstu na automobll pi'edstavitele americkeho Cber- 
veneho ki'ize 9.dubna 1918. V noci z 11.na12.dubna 
1918 znenadani zautocjll oddily Ceky a podai'ilo se jim 
dobyt 26 klubu C^erne gardy. Zahynulo nekolik desitek 
lldi, zatceno jlch bylo vie jak 500. Uz nekolik dni pfedtim 
zastavili bolsevici vydavani Anarchie - "docasne". Po 
utoku proti Cerne garde Alexandr Ge protestoval v 
sovetu - bolsevici mu odpovedeli "ze utok nebyl veden 
proti ideovym anarchistum, ale pouze proti krimlnalnim 
zivlum". Tento leninsky zpusob argumentace se bude 
pouzivat uz stale i kdyz vezeni budou v celem svete 
znami intelektualove jako Lev 6erny, nebo Apollon 
Karelin. 

Kvetnova noc se stala signalem k represim v celem 
Rusku. Anarchiste jiz splnili svoji destruktivni ulohu v 
boji a s Prozatimni vladou, nyni vystupuji i proti Rade li- 



dovych komisafO, je tedy nutne je znicit. 

V kvetnu 1918 byly zastaveny a zniceny listy, 
"Burviestnik", HIas prace, Anarchie a vetsina dalsich 
novin a casopisu. V lete, kdy Ceka zahajila akce proti e- 
serum - teroristum, se jeji tiak jeste zesilil. Pro anar- 
chisty znamenaly akce 6eky navrat ke kontrarevoluce 
hrozn^j^i nez v letech 1906-1907. Zbytky "Cerne vlajky" 
a "Bezvladi" se spojuji v desperacke skupiny "Smit" a 
"Uragan". Tyto organizace vedly sebevrazedne boje 
podobne jako v r.1905. V lete 1918 ft vetsina anar- 
chlstu bojuje na dvou frontach: proti bolsevikijm I proti 
bilym. Ozbrojene oddily se formuji stejne jako v r.1905 
na Ukrajine a jiznim Rusku. V Simferopolu vznikaji 
Partyzanske oddily Cerneho moi'e, v Jekaterinoslavy 
Bakuninovi partyzanske oddily. Zacina "nova era dina- 
mitu", jak i^lkaji. 

V Moskve zaklada Lev 6erny, Kasimir Kovalevic a 
Petr Sobolev skupinu Podzemnich anarchlstu a v r.1919 
vydavajl dve cisia Anarchie v niz oznacuji bolsevismus 
za nejvetsi tyranil v historii lldstva. Boj pokracoval. 
Podzemni anarchiste spolecne s Levymi esery polozili 
bombu V sekretarlate Komunisticke strany na ulici 
Leontieva v Moskve. Vybuch zabil dvanact lidi a nekolik 
desitek jlch bylo zraneno, mezi nimi I Bucharin a pfednl 
redaktoi'i Pravdy a Izvestii. 

Po tomto atentatu doslo k pn/nimu masovemu za- 
tykani anarchlstu. 

V dobe zesilujiciho se teroru 6eky, ale i teroristic- 
kych akci anarchokomunistO, znovu ozila diskuse mezi 
syndikalisty a teroristy. Vsrpnu 1918 I Vseruska konfer- 
ence Anarchosyndikallstu v Moskve ostfe odsoudila 
metody teroristu. Oznacila je jako nesmyslne a demo- 
ralizujici masy. Soucasne vsak odsoudila i bolsevk:ky 
model provozujic nahrazeni Rady Lidovych komisafu. 
Federaci svobodnych sovetu (rad). Konference razne 
odmitia "valecny komunismus" a statnl kapitalismus. 
Konference zalo^ila i novy casopis - Svobodny hias 
prace jehoz redaktory se stall Grigorij Maximov a Jefim 
Jarcuk. Grigorij Maximov byl rovnez autorem nejuce- 
lenejsi syndikaliste kritiky bolsevlckeho systemu. Podle 
Maxima nahradila bolsevicka vlada soukromy kapitalis- 
mus, kapitalismem statnim. Na misto mnoha vlastniku, 
nastoupll jeden nevyvlastnltelny - stat. VznikI novy typ 
podi'izenosti a nova statotvorna ti'ida zrozena z In- 
teligence. Stfedni vrstvy (hiavne pfislusnici inteligence) 
nahradily dfivejsi vistniky a vytvoi'ily novou li'idni struk- 
turu. Burzuazii vysti^idali byrokrate, pracovnici stranic- 
keho aparatu a technokrate. Statnl kapitalismus pred- 
stavuje V historii lidstva dosud nejvetsi koncentraci 
politicke I ekonomicke mod. 

Clanky Grigorije Maxima vedly k tomu, ze bolsevici 
zastavili vydavani Svobodneho hiasu prace. II Vseruska 
konference anarchosyndikallstu se konala v llstopadu 
1918 znovu V Moskve a Rusky stat nazvala 
"Bol§evlckym Leviatanem". Konference znovu 
pozadovala syndikalisaci prumyslove vyroby, ktera mela 
spocivat ve vyvlastneni statu ve prospech spolecnosti. 

MImo krajni nenavlsti k bolsevikum, se cast anar- 
chlstu stala tzv. "sovetskyml anarchisty" a pi'esia k tes- 
ne spolupraci se statem v boji proti "Bilym". 

Do Rude armady, nebo statnl admlnlstrace vstoupil 
Bill Satov, Anatollj 2eleznakov (padi v cervenci 1919 
jako velltel obrneneho vlaku), Alexandr Ge (zahynul jako 
dustojnik Ceky!), Alexandr Sapiro, German 
Sandomirski, Alexej Berovoj, Nikolaj Rokd'ajev, Waclav 
Machajski, Apollon Karelin, Juda Roscin a mnoho 
dalsich. Lenin podporoval probolsevicke tendence mezi 
anarchisty a v roce 1920 vznikia provladni skuplna tzv. 
Universallstu. JejimI Ideologi se stall bnati'l Gordinovove 
a German Askarov. Probolsevicke skupiny se snaazily 
teoreticky zduvodnit svoji spolupraci s centralizovanym 
statem. Byl to velmi tezky likol. Apollon Karelin napf. 
tvrdil, ze se bolsevicky stat brani pi'ed "bilou reakci" a 
pi'edstavuje "pi'echodnou fazl" na cesle k anarchii. 
Teorle "pfechodne faze" rozvijel I Waclav Machajski a 
Juda Roscin. 

Na spolupraci s bolseviky vsak pflstouplla pouze 
mala skupina pi'edaku hnuli. V roce 1918 v obavach z 
represi se jlch vetsina zacala stahovat do kolebky anar- 
chismu na Ukrajinu, kde v Charkove vznIkIa 
Konfederace Anarchistickych organizaci "Nabat". 
Konfederace vyvijela cinnost v Odese, Jekaterinoslavi a 
Kyjeve. Nabat spojil vsechny smery anarchistickeho 
hnuti. Hiavnim Ideologem "sjednoceneho anarchismu" 
se stal Volin, Vedle Volina v Konfederaci pracoval Aron 
Baron, Petr Arsinov, Sena Flesin, Marek Mracny 
(Kalaversky), Grigorij Gorelik a Olga Tarantula. 
Konfederace Nabat, nebyla narozdil od Vseruske 
Federace Anarchlstu Apollona Karellna, pro bolseviky v 
nicem uzitecna. 



Nabat odmiti teorie "pi'echodnych fazi" na ceste k 
anarchii a Ruska revoluce byla podle Volina prvni faze 
sociaini revoluce, ktera zmeni kapitalismus ve federaci 
komun. Bile intervencni armady jsou hiavnim 
nepi'itelem anarchie. Se statnim kapitalismem bolseviku 
se chtel Nabat "poradit" az po poFazce Bllych. 
Konfederace rovnez vyzvala k vytvai'eni partyzanskych 
oddllu mimo ramec Rude armady. 

Prvnl sjezd Nabatu se konal v Jelizavetgrodu v dub- 
nu 1919. Bolsevici byll na sjezdu obvlneni ze zrady re- 
voluce a z toho, "ze mezi svoji stranou a lldem postavili 
"Cinskou zed""'. Zkritizovan byl rovnez "sovetsky anar- 
chismus" a Panarchismus bratr'l Gordlnovovij. Nabat 
vyzval k bojkotu Rude armady, jako mllitaristicke a au- 
torltativni organizace. Soucasne vsak Konfederace 
ohiasila prozatimni spolupraci s bolseviky v boji proti in- 
tervencnlm vojskum. V tomto boji Nabat spolehal na 
partyzanskou armadu. Stelesnenim tohoto idealu se 
stala organizace Nestora Machna v Guljaj Poll. (4) 

Nestor Machno se narodll roku 1894 v rodine 
chudeho rolnika Guljaj Polskeho okresu. V roce 1905 
zorganizoval v Guljaj Poll prvnl anarcho-komunistickou 
skupinu. V obdobi kontrarevoluce byl odsouzen k smrtl, 
rozsudek byl vsak zmenen a tak stravll mnoho let v 
moskevskem veteni Butyrky. Tam se v roce 1910 
seznamll s Petrem Arcinovem, ktery ho ucll historii a ide- 
ologii anarchistickeho hnuti. Z vezeni byll oba pro- 
pustenl V bfeznu roku 1917 na zaklade amnestle 
Prozatimni vlady. Machno se vratil do rodne vsl, kde se 
stal pfedakem mistniho sovetu a zahajil vyvlastriovani 
nejvetsich statku ve prospech tech nejchudslch. Kdyz 
po Brest-LKevskem miru okupovaly Ukrajinu Nemci, 
Machno proti nim zahajil partyzanskou valku. V cervnu 
r.1918 se vydal do Moskvy kde se setkal s Kropotkinem, 
Levinem a Sverdlovem. Do Guljaj Pole se vratil v cer- 
venci 1918 a pfevzal veleni nad partyzanskyml oddily 
bojujicimi proti Nemcijm na uzemi mezi Dneprem a 
Azorskym mofem. V zafi 1918 porazll Rakusany u vsl 
Dibrivki a ve veike operaci znlcll Petljarovi oddily v okoli 
Jekaterinoslavy. V prvnl polovlne r. 1919 tak bylo Guljaj 
Pole osvobozeno od clzich armad. Na osvobozenem 
uzemi vznikaly autonomni komuny, nezavlsle na vnejsi 
moci. Dokonale zorganlzovane rolnlcke komuny vypro- 
dukovavaly dostatek potravin, ktere byly vyvazeny I do 
velkych mest. Nejznamejsi byla komuna Rosy 
Luxwmburgove. Machno k sobe do Guljaj Pole stahnul i 
intelektualy. Po rozdrceni Nabatu v lete 1919 pfijel Volin, 
Aron Baron i Petr Arsinov. Machno spolecne s 
Arsinovem zacall vydavat noviny "Cesta ke svobode" a 
zakladaji Kultume-osvetovou komlsl. Planuji zfizeni 
novych skol podle vzoru Franciska Ferrery. 

Machnova povstalecka armada sice bojovala proti 
Deniklnovi v ramci Rude armady, ale pod cernymi pra- 
pory. Oraganlzacni struktura Machnovcu, jejich auten- 
ticnost a spontanelta vyvolala zajem a sympatie brancu 
z fad Rude armady a to byl jeden z pn/nich dijvodu 
konfllktu s "rudym" velenlm. 

Velmi rychle, na popud Trockeho, byly povstalci oz- 
nacenl z kontrarevoluclonafe. lO.dubna 1919 Sjezd rol- 
nikiJ, delnlkCi a povstalcu z Guljaj Pole pfenisll kontakty 
s bolseviky. Soucasne bolsevici obviiiuji machnovce z 
kontrarevoluce. 4.cervna 1919 oddily Ceky napadly 
Guljaj Pole a Machno a jeho stab je nucen pfed nimi 
ustouplt. Ceka nasllim zlikvidovala komunu Rosy 
Luxemburgove a po jejim odchodu vtrhly do Guljaj Pole 
Deviklnovcl a co nestacill znicit bolsevici znicili onl. 

Popis techto nekolika dni mluvi dost dobfe o situaci 
anarchistickeho hnuti vseobecne. 

V te dobe vedl Machno partlzanskou valku na 
Zapadni Ukrajine proti belogvardejcum. V fijnu a 
llstopadu 1919 se partyzanum podafilo dobyt 
Jekaterinoslav a Alexandrovsk. Bohuzel Machno prills 
nerozumel procesum urbanizace a branil se teorlemi o 
"zaniku mest" a tp. 

Posledni obdobi Machnovskeho hnuti je spojeno s 
ofenzivou barona Wrangela z Krymu. Machno uzavfel 
dohodu s bolseviky. Za pomoc, kterou by jim Machno 
poskytl I tak se rudi zavazall propustit z vezeni cast 
anarchlstu. Po pofazce Wrangela bolsevici dohodu 
vypovedeli. 

Na oslavu vitezstvi se 25.llstopadu 1920 konala na 
Krymu slavnost za ucasti bolsevickych I machnovskych 
velltelu pfi niz byll pfedaci anarchlstu zatceni. O den 
pozdeji vpadly do Guljaj Pole znovu Trockeho oddily a 
znlcily zrekonstruovane komuny. Od te doby pfestala v 
Guljaj Poll existovat zemedelska produkce. 

Soucasne zatyka Ceka v Charkove cleny 
Konfederace Nabat a rozbiji vsechny kluby v Rusku. 
Machnno po smrti svych pfatel ustupuje pfes zamrzly 
Dnepr a utika do Rumunska. Z Rumunska se mu 



29 



AUTONOMIE C.20 



pozdeji podafilo odjet do Pafize. Lenin na protesty 
anarchistu z celeho sveta neustale odpovlda, ie v 
Rusku jsou zatykanj pouze "anarcho-bandite" a ne 
"ideovv anarchiste". 

Zatykani a vdznenf jsou, ale vsichni. I kiajalni 
"sovetsti anarchiste", jako brati^ Gordinovove, nebo 
Juda Roscin jsou nuceni odejit za hrank;e. Po likvidaci 
Nabatu je zatcen Volin, Aran, Faiia Baron, Anatolij 
Gorelik, Olga Tarantula a dalSi. Byli umisteni v Moskve 
hiavne na Tagance na Butyrkdch. Lenin nebere zi'erel 
na protesty takovych lidi jako Emma Goldmanovd nebo 
Alexandra Kolontajova. Dokonce i ^ediveho Kropotkina 
£eka donutila k odchodu z Moskvy do vesnice Dimitrov. 
Kropotkin se je§te pfed tim obratil otevfenym 
dopisem na delniky Evropy s vyzvou, aby bojkotovali in- 
tervence proti Rusku, ne proto, ie bolsevici maji prav- 
du, ale protoi^e intervence podporuje diktdtorsk^ sily a 
paralyzuje demokratizaci zeme. 

Kropotkin zemi'el 8.2.1921. V dobS konani jeho po- 
hi'bu bylo z Inksiativy Kameneva propusteno nekolik 
anarctiistu aby se mohli zucastnit pohfebni ceremonle. 
Pohi'ebni pruvod se zmenil v demonstraci. Were se 
zucastnilo 20 tisic lidi. Naposledy vlaji nad luskou zemi 
cerne prapory. Procesi prochazi okolo v^zenl na 
Butyrkach a veznove jej zdravi anarch istickymi pisnemi 
z roku 1 905. Vsichni jsou si vsak vedomi, ze to je jiz 
konec anarchistickeho hnuti v Rusku. 

Po porazce Kronstadskeo povstani v bfeznu 1921 (5) 
byli uvezneni vsichni anarchiste, ktefi kdykoli i^ekli neco 
proti bolsevikum. Uzavi'en byl i probolsevicky Klub 
Anarchistu Universalistu. Po tom co Lenin prohlasll, ie 
V Rusku zadni anarchiste vezneni nejsou, zorganizoval 
Volin, Jarcuk, Barmas, Maximov a Mracnyj ve vezeni na 
Tagance protestni hiadovku. 

V zai'i roku 1921 zasti'elili cekiste znameho basnika 
anarchoindividualistu Lva Cerneho a Fanu Baron. Jako 
reakce na mezinarodni protesty, deportovali bolsevici do 
Beriina v lednu 1922 Maximova, Volina, Mracneho, 
Jarcuka a nekolik dalsich. Rusko byla donucena opustit 



rovnez Emma Goldmannova, Alexandr Berkman a Sofia 
Sapiro. Po roce 1922 byli anarchiste z Moskvy a 
Petrohradu vyvezeni do koncentracnich taboru v okoli 
Archandelska i na Solovecke ostrovy. 

Anarchists, kterym se podafilo odejit do emigrace se 
sna^i pomahat uveznenym pi'atelum a v Berlin^ zahaju- 
je cinnost Vybor na obranu revolucionai'u veznenych v 
Rusku (pracoval v letech 1923-26). Vznikaji i dalsl ini- 
ciativy napi': Nadace pomoci l^ezinarodniho sdm^eni 
delniku anarchistum a anrchosyndlklalistum veznenym 
V Rusku (cinna v letech 1926-36 v Pai'izi a Berline) a 
Nadace Alexandra Berkmana, ktery existuje dodnes. 

Nic vsak nemohio zabranit masovemu umirani 
veznenych, ale jeste ve 20.letech se casti anarchistu 
podafilo emigrovat na Zapad. 

V obdobi NEP-u existuje v Rusku pouze jedina 
anarchisticka redakce "HIasu prace" a Muzeum 
Kropotkina. "HIas prace" byl zastaven v roce 1929 a 
cela redakce uveznena. Kropotklnovo muzeum Stalin 
zavfel ai roku 1938. 

V emigraci zatim dochazi k rozpadu hnuti. Zacatkem 
20. letech vydava Volin a Arsinov v Berline 
"Anarchistlcky vetsnik". Anatol Gorelik a cast aktivistu 
Konfederace Nabat emigrovala do Buenos Aires, kde 
pokracuji ve vydavani "HIasu prace". (A. Gorelik zemfel 
v r.1956) Petr Arsinov zase zaiozil skupinu Ruskych 
anarchokomunistu a zahranici. Skupina vydavala bul- 
letin "Dilo prace". S timto bulletinem spolupracoval i 
Nestor Machno. Arsinov a Machno vyvolali posledni 
velkou diskusi v historii ruskeho anarchlsmu. DIskusi 
vyvolalo v roce 1926 publikovani jejich 'Platformy 
Celosvetoveho Svazu anarchistu". Platforma prosazo- 
vala silne centralni vedeni Svazu a stala se tercem os- 
tre kritiky. Autofi byli obvineni z toho, ze si berou za vzor 
bolsevickou stranu a jejich tzv. avantgardu proletarlatu. 
Podle Volina se autoi'i "Platformy" pokouseli vytvofit "a- 
narchistickou stranu" s cilem oviadnou masy a tim 
popiraji zakladni anarchistlcky princlp o asistovani a ne 
vedeni mas v revoluci. Dusledkem takove strategle 



musi byt ztrata kontaktu s masamy atd. 

Postupem casu a v dusledku umrti pi'ednich teoretiku 
strici diskuse urovefi a jakykoliv smysl. "Bafka" Nestor 
Machno spachal sebevrazdu v r.1934. Emma 
Goldmanova zemfela roku 1940, v roce 1945 Volin a 
roku 1946 Sana Sapiro. Grigorij Maximov zemfel v USA 
roku 1950 a v poslednich letech zivota jeste stihl napsat 
sve pameti a nekolik zajimavych praci o historii hnuti. 
Do roku 1950 zemfeli vsk:hni znami anarchiste mimo 
Abbe Gordina. Gordin zll dkiuho v USA, kde vydaval 
anarchistlcky zidovsky £asopis. V roce 1940 publikoval 
velmi zajimavou analyzu marxismu jako "quasiideok>- 
gie". V SO.Ietech odesel do Izraele kde zemfel v roce 
1964. 

V 70.letech vyvijeli cinnost uz pouze male skupinky 
pfatel vetsinou deti ruskych anarchstu. Zabyvali se 
hlavn§ historickymi studiemi a pfipominanim ruznych 
vyroci. 

Od poloviny SO.Ietech vsak znovu vznikaji anarchi- 
sticke skupiny a na manifestacich v ulicich ruskych mest 
znovu vlaji ceme prapory. 

(Mar Parjatka c.11/94) 
Poznamky pfekladatele: 

(1) anarchiste meli s Prozatimni vladou "nevyfizene lic- 
ty". Ihned po linorove revoluci ktera svrhia Carat, zacali 
obsazovat domy a palace nejzkompromitovanejSi 
slechty bez jakychkoli dekretu, coz vedio k ostrym kon- 
fliktum s ozbrojenymi slo^kami nove vlady. Jejich 
postup ovsem odsoudili i bolsevici. 

(2) oddilum ktere 7.listopadu 1917 obsazovali sidio 
Prozatimni vlady Zimniho palace, veleli anarchisticti 
velitele z Kronstadtu, namofnik 2eleznakov, Jarcuk a 
dalsi. 

(3) dobrovolicke armady vsak na dele obsazenych 
uzemich doplfiovali svuj stav nucenymi odvody. 

(4) podrobneji Autonomie c.? 

(5) viz bro^urka "Za sovety bez komunistu" 
(Vydavatelstvi autonomni literatury 1993) 



iMMMIiWMWMIiWPWMBliiMMIMilMiM 



projekt 



METROPOLIS 



22. - 23. 1 . doSlo V divadle Archa k promlt^nl filmu Metropolis, do- 
prov^zen6 jazzavantgardnlrtil hudebniky z Nfimecka (saxofon, fl6tna, 
klavir) a UK (zpgva£ka s hiasem jak vichRce proh^n§j(c( se mnoha okt^va- 
mi). Film vzniki v NSmecku v letech 1925-26 a nattCenI se zijeastnilo mno- 
ho tisic iid(. Re2is6r tohofo ve sv6 dob6 vyjime6n6ho (a tak6 vyjlmeCnS 
n^kladn^ho) dila Fritz Lang se samozrejmg neobeSel bez velkych 
finandnich podpor za Vymarsk6 republiky, ale je zajfmav6, ie pozdeji jej 
cht6ii zlskat nacist6 do slu2eb propagandistick6 kinematografie. Udajn§ byli 
ochotni z n§j "ud6lat ^rijsk6ho obCana", aC byl 2idovsk6ho puvodu - Lang 
v§ak radSji emigroval. 

Hudebnf doprovod k n6m6mu (titulky prostf!han6mu) filmu misty zvyrazi^o- 
val atmosf6ru fantastick6 scen6rie, jindy vtipn6 dopli^oval dialogy hercil 
"rozhovorem" dvou n^strojO nebo si vylo2en6 d§lal legraci ze schematicky 
poh^dkov^ho d6je. 

A ted' k samotn^ vizi filmu: l^^etropolis je gigantick^ mSsto budoucnosti, s 
honosnymi mrakodrapy, vysutyml jezdicimi chodnlky, rychlovlaky, d^lniCnl- 
ml nadjezdy a letadly, kter6 prol6t^vajl mezi tfm v§fm. Pod povrchem se 
rozklSdS podzemni l\/l§sto dSlnlkO. Ostry kontrast mezi betonovymi kobka- 
mi d§lnfkCi a fontcinkovou zahradou pro dgti p^nu Metropole se vyjevuje ui 
V prvnfch stfizfch filmu. Je zde rozpor mezi arm^dou apatickych 
zubo2enych uniformnfch dfilnlkCi, vykon^vajicfch mechanicky stdle se 
opakujlci vyderpSvajfci Cikony, a na druh6 stran§ kultivovanou dekadentnl 
elitou, odd^vajfcf se (a2 na vyj(mky) 7 smrtelnym hflchOm - napf. ob2erstvl 
a prostop^Snosti. Vyjimkou je syn hiavniho §6fa Metropole, ktery sestoupl 
do strojoven, aby spati'il "sv6 bratry" d§ln(ky (tak o nich mluvf kr^sn^ mladS 
uditelka Maria). Zakusf s^m na vlastnf kCiJi jednu sm§nu - na jejim konci 
kles^ vyCerp^nlm :"OtCe, netuSil jsem, ie 10 hodin mCi2e trvat tak diouho!"). 
Je sv§dkem ne§t§st(, pfi kter6m se mnoho dSlnikO otr^vi plynem. Pozd§ji 
toto vSechno liC( sv6mu otci (velmi dramaticky, co2 pCisobl hodnS sm§§n§, 
zvl^§t' V n§m6m filmu). Otec mu odpovl jen: "Takov6 nehody jsou nevy- 
hnuteln6." 

Tento rozpor dokonaie industri^lniho sv§ta je v§ak vid§n optikou 
(z4m6rn§?) naivnlho romantismu - 6terickS dglnick^ vila Maria hl^s^ nut- 
nost existence "prostfednlka" mezi "t6lem" (dSlniky) a "hiavou" (vfidci a 
elita) - tim m^ b^t "srdce" - snad vira v§ech v Metropolis - technologii a 



civilizaci. Bghem sv6ho kizini v tajn6 svatyni 2elezobetonovych katakomb 
v§ak tak6 o "prostfednfkovi" flk^: "On pfljde...", je to tedy i osoba, snad n6- 
jaky "vCidce"? 

GeniSlnl vyn^lezce Rotwung (nebo tak nSjak), viz«( pripominajici zl6ho 
CarodSje, 2ij(ci "ve star6m domS uprostred m6sta" u paty jak6si obfl ocelov6 
konstrukce, vyvine robota, ktery bude schopen zastat lidskou ( i kdy2 u2 tak 
dost nelidskou) pr^ci a natiradit zrobotizovan6, ale st^le velmi nedokonal6 
deiniky. HIavni §6f Metropole Fredersen (nebo tak nSjak) - "pan kr^l", chlad- 
ng kalkulujici ve sv6 kancel^fi na gpidce mrakodrapu, dostane n^pad un6st 
Marii (vyborng proveden^ hororov^ pas^2 filmu s efektnfmi strihy), d^t ro- 
botovi podobu Marie (Rotwung: "Pojd", d^m robotovi tvojl podobu!"), a 
poslat ho mezi d§ln(ky, aby je znesv^fil (zaCIn^ si uvedomovat nebezpeCi 
jejich jednoty). 

Robot s tvSri a teiem eist6 Marie je v§ak velmi zka2eny, nejdriv navede dSI- 
niky aby znidili stroje - vceiku pravdivS tvrdi, 2e z nich Cinf otroky (2e by re- 
voluenf §tvanl?) - naee2 se ubere na jakousi dekadentnl p^rty, kde se vSnu- 
je nestydat6mu tanci. Dglnici se obr^tl proti ohromnym ozubenym kolOm, 
eim2 ale ohrozl zatopenlm sv6 vlastnl Podzemni mSsto. Zachraftuje se, co 
se d^, Frederson se obm§kdf, kdy2 m^lem pfljde o syna (d§lnlk ho utre: 
"Zitra se takhle budou pt^t tisice - Kde je muj syn?"), prav^ Maria se 
zachr^nl, objlm^ se s jeho synkem, vyn^lezce spadne ze stfechy gotickdho 
mrakodrapu - chr^mu, robot - darodSjnice je up^len na hranici ze sliso- 
vanych karos6ril. Srdce vlt§zl - v§ichni si oddychnou, vlastnS spl§ se zas- 
mdjou, pn z^vgredn6 dojemn6 "smifovacl" sc6n§, kdy z^stupce dSlnIku pN- 
jlmS po menSich drahot^ch nablzenou ruku hiavniho kapitalisty, dnesto pu- 
sobl spl§ jako groteska ne2 drama. 

To ale neublrS na pCisobivosti z^bSrCim monument^lnlch futuristickych in- 
teri^ru a technick6 filmaPsk6 invenci jejich tvQrcO. Je zajlmav6 vidSt dnes 
ti'eba pi'edstavu televize starou 70 let, secesnl laboratofe s laserovymi pa- 
prsky a elektrlckymi vyboji, nebo robota, jeho2 podoba inspirovala mnoho 
dalSlch tvCircu 2^nru sci-fi. (Zvl^§t6 poutavS je v momenta, kdy se vynori z 
dymu pneumatik, pote, co se na jeho kovov6m tgle uSkvaO neprav^ ka2e 
Marie). 

Nejvlc vSak diovgka zamrazi pi'i sc^n^ch jako je "strid^nl smSn", kdy do 
ohromn6 tovSrni haly pochoduji diouhou chodbou nekoneCn^ davy "bratrCi" 
d§lnlku se sklondnou vyholenou hiavou a dislem na kombin6ze, a strojov§ 
trhavymi pohyby pfikl^dajl ruku k dilu. 

RozhodnS st^lo za to viddt tuhle starod^vnou futuristickou poh^dku 
s pi'ldechem totalitnl romantiky. 

Vojta 



AUTONOMIE C.20 



30 



r 



Clanek HOT SQUATS je pfelozeny z casopisu The BIG ISSUE, ktery vydavaji svepomoci londynsti bezdomovci a ti, ktefi se rozhodii jim 
pomahat. Prodej zajjstuji homeless pfimo na ulicl a timto zpusobem si pfivydelavaji. Reportaz se z vetsi casti venuje squattingu v na- 
vaznosti na bezdomovectvi a daisi tezke socialnl problemy. Teto strance prospesnosti okupace prazdnych domii se AUTONOMIE zatim 

pfiljs nevenovala. Vzhledem k nizke urovnl nezamestnanosti u nas. si pfilis neuvedomujeme, jak rozsahlym problemem je bezdo- 
movectvi ve svete a jak siroce se promita v dalsich socialnich vazbach cloveka. Teprve nezamestnanost a souvisejici bezdomovectvi 
odkryva na tvrdo beznadejnost postaveni zamestnance pred zamestnavatelem a nedokonalost systemu vubec. Clanek se nezabyva jen 

sokujicim tematem bezvychodneho kruhu zivotni drahy bezdomovce. ale take umenim a legalizaci okupace. 
Je dobre jeste pfipomenout. ze hned prvni jmenovany squat se kratce po vyjiti clanku (duben 94) dostal do tezkosti, za jeho zachranu 

probehly demonstrace a dnes jiz zfejme neexistuje. 

HORKESQUATY 



Kdyz je squatovani na pokraji krlmlnallzace a 

bezdomovectvi dosahuje nojvySSich urovni vSech 

dob, pak jsou lide okupujici prazdne budovy na 

pfednich liniich politlck^ho odporu. NavStlvili 

jsme trl nejostrejSi squatovane domy v LondynS. 

The FREEDOM NETWORK k sobS pnt^hly rozd[ln6 partiCky. 
Space Goats, Dongas, The Green Party, Cool Tan, nSkolik naSt- 
vanych komuterCi (Pozn.1)a vystfednlch svobodnych du§[. Jestii je 
tu nSco, Cemu Ize za takov6 kf(2enl pod6kovat, tak je to Criminal 
Justice Bill- navr^en^ sankce , kriminallzujici equating, trave- 
lling, free festivals a raves (Pozn.2). Nicm6n§ vl^da tvrdi, ie CJB 
neni zamgpen6 proti squaterOm, ale k "ochrang vlastnlkCi nnajetku". 
Londyn m^ odhadem 5000 rough sleepers (Iid6 spici na ulicl), 100 
000 uchycen^ch v dodasnSm ubytovSnl a kone6n§ nikolik tisic 
prazdnych domO. Atak^ a si 30 OOOsquaterCi. Squaty jsou legitim- 
nl a etablovanS souC^st britsk6ho 2ivota. The Freedom Network 
neprijme takovou legislativu v klidu a v sedS. 




Celni biidova Artillery Mansions 

ARTILLERY MANSIONS 

^ Pov§st kolem t6to ohromn6 viktori^nsk6 budovy tvrdl, 2e 
Marilyn Monroe zde byla pravidelnym hostem a Norman Wisdom 
tady jednou pracoval jako hotelovy sluha. TyCl se vysoko nad Victoria 
Street naproti Westminster City Hall, nedaleko od The Houses of 
Parliament - Artillery Mansions m^ 41 1 bytCi, kter6 byly prSzdn6 1 8 let. 
Jeho v^ah z tepan^ho 2eleza je diouho nefunkCni. Pokoje vykl^- 



dan6 dubovym dfevem bylyzniCen^ n^jezdnfky, ktefl roz§tfpali dfev6n6 sochory. 
Nic, cotu m6lo nSjakou cenu, nezCistalo. Pokoje jsou zne&§t§ny holubim trusem 
a 2lutymi novinami datovan^mi ze sedmdes^t^ch letech. 

18. ijnora 1994 byl dilm obsazen a pfejmenov^n na New Squatland Yard 
50ti eieny Freedom Network. Londyn§tl bezdomovci byli vyzv^ni, aby se 
nastShovali. Pokoje byly vyCi§t6ny, komin prota2en a genercitor (schopn^ 
dostatednd osvltit jedno patro budovy) umlstfen na stfechu. Vlastnici stavby. 
Great Bear NV (konsorcium), nereagovali. Lok^lnl obchody darovaly jidio a 
londyn§ti komuteH se za squat postavili petici, kter^ obsahovala hi^Sky typu 
"Udgjejte Johna Majora bezdomovcem" a "Situace je u2 potupn^". Noviny pil- 
nesly obrSzky iritujiclch gest z vrcholu stfechy, ale v6t§ina waifs (bezdomoveck6 
d§ti)se zdr2ela jen na otevfenf budovy. Pak ustoupili a pi'enechali kontrolu 
opravdov^m rough sleepers. Je jlch okolo sta, jednim z nich je Sam. 

"Dflve jsem nic takov6ho nedglal. To je fakt," rik^ Sam, sedlcl v kancel^N 
domu, obklopeny plak^fy a novinovymi v^stRSky. Samovi je 19 let. Pi'ed etyi'mi 
lety utekl z p6ee. Dosud sp^val pfed domovnimi vchody, tr^vil dny "sjetej" v 
samotg, proto2e "od zaC^tku nesnSSel tv^f reality". 18. Onora byl ve stfehu od 
zaC^tku, jak slySel o okupaci. Ted pom^h^, aby to fungovalo. Sam se tak6 
sna2l prosazovat pravidla. N^pis nad dvefmi flk^ : "Westminstonia vlt^ svo- 
t)odn6 duSe a bezdomovce." Kdokoliv m02e pRjIt a najit si pr^zdny byt, ale pak 
se striking vy2aduje "2idn6 ndsill, 2^dn6 tvrd6 drogy a 2^dny alkohol na vefe- 
jn6 pi'fstupnych mistech." BShem nSkolika poslednlch mfislcu Sam hovoill pro 
v§t§inu novin, pom^hal BBC s dokumentem a hr^l ve filmu The London 
International Film School. Pr^ce pro squat je t^mSf celodennl. 

Zmgnilo to jeho 2ivot."Boj, ktery o tuto budovu pokraCuje mne obsahuje jako 
osobu. MIsto abych kritizoval vlidu, zatlmco \& s^m nic ned§l^m, mCi2u se postavit 
a rict; Podlvejte, tohle dSISte SpatnS. NSco navrhnu. U2 mn6 nemu2ou obvinit, 2e 
jsem nepotfebny, proto2e \& jsem tady, pom^h^m jinym lidem, pom^h^m sobg. Je 
tady pfiliS bezdomovcO a tolik prazdnych domO. ftfkSme vl^dg, af ngco d6l^, 
nebo to budeme dSlat sami." 

DalSI rough sleepers se zrovna dorazili zahfeit . Dva pffchozl jsou Scoty a 
Budger, oba prodavadi Big Issue, ktefl obvykle spl na The Strand (misto bezdo- 
movcu). Prich^zeji do Artillery Mansion pot6, co Scoty zkolaboval, kdy2 prod^val 
u Victoria Station. PPevezli ho do nemocnice s krevnf sra2eninou, ale s^m se pro- 
pustil po nfikolika hodin^ch. NaSli si pokoj piny sutS s vytr2enych krbem a nalepili 
nad dvefe "Scoty and Badger's Place". "Jedin6, co ted chceme, je udr2et se 
v teple," vysvgtiuje Scoty "Obvykle nejsme moo naklonSny squatovani, ale tohle 
mIsto vypadei slu§n§." Scoty je bezdomovec poslednlch 8 let, od 16 doby co o- 
pustil p6ei V sedmn^cti. NenSvidI hostely "V2dycky jde§ do nSjakyho a vl§, 2e se 
nakonec stejnS vr^tiS na ulici. VStSina z nich t§ nechd zCistat jen na dva tPi tydny. 
Co mu2e5 stihnout za tu dobu?" Sam tak6 d^v^ pfednost ulici pfed re2lmem 
hostelu, rik^,2e hostely 2ij[podlepravidel, ale tady 2ije§ s^m pro sebe." Aekoliv 
Scotymu byl jednou pfidSlen.ale jako mnoho rough sleepers ani on se nemohl 
pnzpCisobit. Po letech na ulici nemohl sp^t na posteli, tak se pfesunul na pod- 
lahu. Ale st^le byl osam§iy. ftlk^, 2e Artillery Mansions zahrnuje to nejIepSI z 
obou sv6tu. M^m pokoj pro sebe, ale jsem s lidmi, ktefi rozumi odkud jsem 
priSel. R^d bych na chvlli zOstal. Jestii n^s zase vyhodl, takto nebude lep§l ne2 
hostely." DlouhodobS on a Badger doufajl, 2e si spolu pronajmou byt. 

Scoty se dosud nesetkal s nikym z Freedom Network. "Oni dali bezdomovcOm 
ohromnou nadSji," Plk^. "Otevfeli tohle mIsto a fekli - Tady je squat, nez6le2i na 
tom, kdonebocojste, jste vltani, mCi2ete zCistat, jak diouho chcete, kdy2 neb- 
udete d6lat 2^dny nepoPSdek. Kolik jinych lidl tady je, kteff by se starali o nSco 
takov6ho7" 

"Nezalezi na torn, co to je, vlada nebude nikdy 
schopn^ udusit alternatlvni zpiisoby zltf. Jakkollv 
tvrdS to zkouSi, tvoflv4, dynamlcke odpovSdi budou 
stale pflbyvat." 



31 



squatefl o CJB 



AUTONOMIE C.20 



THE COOL TAN CENTRE 

N^pad vytvoPit The Freedom Network a ob- 
sadit dilm vze§el z jin6ho squatu, leJlctho 
jiJneji. Prov^zen Clunky v ES magazine jako 
"Prvnl squatersko-um§leck^ ud^lost!" a 
fineivg pfirovnSv^n k Andy Warhol's 
Factory, byl The COOL TAN CENTRE 
zabrSn po star6 brixtonsk6 kancel^fi pro 
nezamSstnan6 na Coldharbour Lane. 
Stojic V oblasti 40ti procentnf nezamfist- 
nanosti, je Cool Tan provozov^n posled- 
nich 18m§slc0 pot6, co se sem nahrnuli 
mistni um§lcl, vyCistili budovu, opravili 
stPechu a vyhnali krysy Ted je pokryty 
rOJovymi malOvkami a bllyml pruhy. Uvnltf 
jsou stropy vyzdoben^ hvSzdami a zdl 
pln6 graffiti. Cool Tan provozuje kav^rnu, 
kancel^f Londynsk6 strany zelenych, 
uv^dl koncerty, party, um§leck6 v^stavy, 
mbdnlshow a divadelnl produkce. Celyty- 
den problhajl tak6 kurzy Asi 300 lidl, ktefl 
se kolem regul6rn§ pohybuji, se tady mu2e 
ueit malovat, vypr^vSt pflbShy, uCit j6gu, tai 
chi nebo hr^t na bubinky 

"Je to p6kny pfemgnit byvalou nezamSst- 
naneckou benefiCni kancel^f na zafizeni bene- 
fiCnt pro nezam§stnan6," t\ki Tony, jeden z \A- 



Zelenl v Cool Tan tak^ spustili bezdomoveckou 
kampah, kter^ prosazuje, aby mistni autority 
pfidglilj dlouhodob§ pr^zdn^ majetky lidem na 
seznamu nebydilcich. 





Pohled z CoolTan Cafe 

dra dobrovolnych pracovniku v Cool Tan. Ton 
pracoval pro Burtons, net z n6j ud6laii pfe- 
byteen6ho, pak pflSei do Cool Tan, aby nabldl 
svou slu2bu. Nynl organizuje m^slCnl trh Peme- 
sel. "Misto toho, aby toto bylo misto, kam 
nezam^stnanl Iid6 majl chodit, je to misto, kam 
chodit chtSji," vysvStluje. 

V souCasnosti je Cool Tan poh^nSn^ Cistou 
energil lidl, aCkoiiv v§t§ina Clenu to vidi spIS 
jako siiu. Gamit, ten ktery Cool Tan ukui a 
udrSuje ho, flk^:" NejIepSI na tomhie mistg je 
jeho nez^visiost na kapit^iovych organizaclch. 
M^me kompietnl kontrolu nad tim, co dgiSme. 
Kdyby Cool Tan neexistoval, bylo by tu mnoho 
umSlcu, kteP! by vzali sv6 postele do studil 
a probojovSvali se sami." 

Ale CT neni jenom centrum um§n[. Jeho 
obyvatei^ mimo sv6 vlastnl budoucnosti tak6 
pilnS stPe^l budoucnost Artillery Mansions. 
Generator na sti'eSe Artillery je zapujCen pr^vg 
od nich. Gamit byl jednim z t§ch prvnich v 
Mansions, ktePI konrolovali skrytS nebezpeCl v 
budov§. The Freedom Network se sjednotii a 
pi'edlo2il pl^n po mitinku v Cool Tan a table 
organizace tak6 pou2lv^ jejich telefonl linku. 



Recycle the empties ! 

Recykluj prdzdne 

DalSI £lenovg Freedom Network a pp^teig 
Cool Tan jsou Dongas (tak^ se nazyvajl 
Wanstonia Warriors),The Space Goats (kapela), 
SQUASH ( Squatersk^ akce za bezpefin^ 
domy), Telephatic Fish, Offshore state a 
Afrodlsiac sound system. Podporovatei6 hiedaj! 
dai§( pr^zdn^ domy (prvotnlm pl^nem bylo ob- 
sadit Canary Wharf). Jedna ekoskupina z The 
Rainbow Tribe si prdv6 zfidila domov v 
opu§ten6m kostele v Kentish Town. Samotny 
Cool Tan nynl jedn^ s DSS o mo2nosti rodnlho 
pron^jmu. "Jednou za 6as se mCi2e st^t, ie se 
squaterskd skupina stane leg^lnl," fikd Clen 
Green Party, Shane. "Tohle misto d^v^ lidem 
n6co, pro CO je dobry r^no vst^vat. Ukazuje, 2e 
je mo2n6 existovat na giro (Pozn.3) a st^le se 
zapojovat do hodnotn6ho 2ivota. Bylo 
by kr^sny myslet si, 2e by tady mohly 
byt takovy Cool Tans v ka2d6 etvrti 
ka^d^ho m§sta. Ale s Criminal Justice 
Bill, to urdit§ nebude Iehk6." 



THE BONNINGTON 
CENTRE 

Grunge cafg a kultovni nciv§t6vnl 
centrum na Bennington Square, SW8, i. 
je jednim z nejstarSlch londynskych 
squatO. Tento etablovany squat je v 
porovn^nl s Artillery a s Tan mal^ a t6s- 
ny, a navic leg^lnl. PCivodnS vlastn6ny ^ 
a opu§ten9 firmou IKEA, stal se ^ ^\ 
mistem shromaidov^nl pro mistni ^k«^. 
squatery. Lid6 ho vyu2lvali ke spoie6n6- ^^^5 
mu vafeni jfdia a takd jako mista, kde 
je mo2n6 zustat, zatimco se jejich 
squaty na n^mgtsl upravovali k oby- 
vatelnosti. Zpr^va se rozSiilla a dOm se 
pfem^nll na neoficiSlnl neprofitni vege- 
tari^nskg kafg s lidmi, ktefl se stfidali ve vafeni. 
Minui;^ rok zlskali zdravotnl a bezpe£nostnl po- 
voienl. Jidlo o ti'ech chodech ted stoji 5 liber 
a mImo zSchod je v£e osv^tieno svf6kami. 
Kdy2 byla IKEA byla rozpu§tgna, budova byia 
postoupena South London Family Housing 
Association, kterd umo2niia skupinS v 
Bonnington centru zustat. Kone6n6 rozhodnuti 
padne tento duben a Bonningtohan^ jsou pln6 
zamSstndni zlepSov^nim finan£ni 

iivotaschopnosti. Posiednl dobou squattePi 
otevPeli horni patra pro alternativnl workshopy. 
"R^di fik^me, 2e vy2ivujeme t6lo dole a ducha v 
podkrovi, " flkS Martin, byvaly traveller, ktery 
se zastavil na Bonnington Square pPed rokem, 



kdy2 mu do§li penize na benzin. Kurzy stojl oko- 
lo libry na ClovSka a pPedmSty zahmuji po- 
radenstvl, meditaci i Samansk^ tance. Je zde 
tak6 umSleck^ galerie. Fourth World Arts v 
ppfzeml, kter^ pi'edstavuje nov6 umglce 
ka2dy m§sfc. 

Okolo 25 lldf prich^zl ka2dou p^tedni 
noc na folkov^ zplv^nl. Najdete tady svfCky, 
kadidio, kytary a spoustu smutku. Ka2dy vy- 
padd, 2e se mu tady llbi. Jednou z hiavnich 
uprostPed 2alu je tady Gerda, mistni 2ena s 
oran2ov§ malovanymi bryiemi a mnoho- 
barevnou haienkou." Je to zm6na, od 
toho jit dolu do hospody," Pik^ v moments 
ticha," jasnS je to spirituSln6j§i". 

Dal§lm obyvatelem je Fra Herbert, 80ti 

lety wormologista (Pozn.4) z Dundee. Je zde 

nepochybnS Stastny. Kdyby nebyl, m§l by 

moJnost usadit se s^m v jeho bl!zk6m bytS, 

kde 211 poslednich 20 let, "Nejdaie2it6j§( v6cl 

tohodle mlsta je energie," tvrdl. "Tihle mladf 

Iid6 vypadajl, 2e vi, kam kr^il. Oni jsou na 

sv6 cest§ do hioubky j^dra naSeho srdce. 

K nov6mu vSku, stromu 2ivota. Heur^ka!" 

"Sna2[me se spojit bohSmskou tradici s for- 

m^lni byrokracil, se z^m6rem pPe2[t, " 

vysvgtiuje umSlec William. Centrum mA 

ned^vno pPijat6ho dfilnlka na pul uvazku, 

byval6ho nezam6stnan6ho archltekta. "Zastavili 

jsme fungov^nl na dobr6 vOli a zaCaii jsme bS2et 

na penSzlch." 

ACkoliv budoucnost budovy vypadd 
bezpeCng, Bonningtoftan6 jsou vyburcov^ni 
z^kony Criminal Justice Bill a jejich dCtsledky pro 
ostatnl squatery. "Nez^le2l na tom, co to je.vl^- 
da nebude nikdy schopnd udusit alternativnl 
zpusoby 2itl, " Plk^ Martin. "Jakkoliv tvrdS to 
zkou§i, tvoPiv6, dynamick6 odpov6di budou 
st^le pPibyvat. Podlvejte se na Artillery 
Mansions. Co mu2e byt vIcvzruSujIci, ne2 tohle." 
pfelozil SUPPORTER 




Kdyz je svoboda mimo zdkon, 
jedine lidl mimo zdkon budou svobodni 



Pozn.1: Commuter- eiov§k, ktery musi ka2dy 
den 2 dSlky dojl2d§t do pr^ce. Londynsk^ dopra- 
va pr^v6 tyto siln6 znevyhodftuje vysokou cenou 
jlzdn6ho v rannlch hodin^ch 

Pozn.2: O CJB bll2e AUTONOMIE 6.19. Tyto 
diskriminaeni z^kony ji2 ve Velk6 Brit^nii 
vstoupili V platnost. 

Pozn.3: Giro - system soci^lnl podpory 

Pozn.4: Worm - Cerv, §nek 



AUTONOMIE C.20 



32 



msmis wmwf mpsupm 



FlArViPENPLAN 



-- r-. A 



Poini kuchynS "Den Troag" je soudasti 
Federatle Kollektief Rampenplan, skupiny lidi 
vyjadfujicich svojj nespokojenost s existujici 
"mocenskou" strukturou spolednosti prostfed- 
nictvim prace a poljticke cinnosti. Jsme 
pfesvedceni, ie potfebujeme vytv^ret vice au- 
tonomni, samonzenou komunitu, snaiime se 
zit, pracovat a bojovat za enviroment^lng 
pfiznivou, sociaing spravedlnou spole£nost. 
Stejne se necitime na to, abychom sedili nedin- 
ne a potichu nekde v rohu a sledovali jak je 
zeme nicena. Ani se necitime na to, abychom 
pracovali v ekonomickem syst4mu sebe- 
destrukce. Sou£asne modely v^roby a lirabive 
konzumenstvi vedou k chudobS, nemoci a de- 




GAMRJOBUKSH POI TKO#« 



strukci Pfirody S mottem "zlep§ete svet a neza- 
pomente pfitom na sebe', se snaiime radik^lne 
pr'etvofit modely spotfeby a pfevzit pinou 
zodpovednost za na§ 2ivotni styl a filnnost. 
Pracujeme na malych ekologicky sluCltelnych al- 
ternativacli, spi§e pod rozd^lenou zodpov§d- 
nosti, nef pod hierarchickou mocenskou struk- 
turou. 

Koi'eny nasi poIni kuchyne se datuji 
pocatkem SOtych let, v obdobi masovych akci a 
blokad k zastaveni jadern^ energie. Z tichto 
akci vyrostla moblini, vegetariinski, organicki 
kuchyne, ktera \\i zajiit'ovala zdravou vjfiWu pro 
mnoho skupin lidi, v mnoha lokalitich po cele 
Evrope: behem demonstraci, kongresu, cykli- 
stickych a pesich akci. 

Die naseho nazoru nemuzete bojovat proti 
jaderne energii, milltarismem, ekologick6 de- 
strukci a vykofist'ovani, a piitom stale jist maso. 
Spotreba masa neni odpovSdna jen za mnoho 
modernich nemoci, ale take za nedostatek po- 
travy, odiesnovani a destrukce ilvotniho 
prostfedi, coz ilustruji takove vSci jako 
destrukce tropickych pralesii, hiadomor, 
velkovyrobny a profitujici nadndrodni 



spoleSnosti, coi 

nemCi^e byt chipdino 
izolovani, protoi^e 
v§echno se vSim sou- 
visi. 

Proto take u2ivame 
nerezove n^dobi. To 
znameni myti na mis- 
to vyhazovini. Jak 
kdysi fikal Giindhi "osoba nemuie jednat 
sprivni v jedne oblasti sveho Jivota, zatimco 
nepi'etr2lt§ jedni §patn§ v jine. 2ivot je nedilny 
ceiek". 

My proto tedy vafime vegetarianskou stravu 
a tim, ie volime ekologicke produkty podporu- 
jeme okruh zodpovednych vyrobcu (organick- 
ych, samospravnych). Doufame, ze tim nejen 
pfispijeme k rustu alternativni infrastruktury ale 
tak^ povzbudime lidi, aby brail v uvahu sve 
vlastni modely spoti'eby. 

Jidio je zakladni potfeba a zmeny ve 
stravovani obyvatel mohou pfinest vet§i zmeny, 
jako vinky na jezei'e. 

B§hem vice nei desetilele existence poIni 
kuchynS se mnohe zmSnilo. Z pocitku jsme 
pracovali s pronajatym zai'izenim. Ted vai'ime s 
p^nvemi, ktere jsme vyrobili sami, s vlastnim 
deslgnem, doma delanymi vaiici a viim dal§im 
potfebnym pro mobiini kuchyni. Nikdo z nas 
neni v tomto oboru vyuden, nasi skolou je praxe 
a I6ta, b§hem kterych jsme rozvinuli nas vlastni 
styl vai'eni. 

Rozhodnuti, zda vaRt na urcite akci, zavisi 
na po£tu jidel, vzdalenosti od naSeho domova a 
na torn, zda podporujeme onu aktivitu. Nejsme 



nejaky prodejni automat, do ktereho vhodite 
penize a dostanete talif jidla. Chcem byt spojeni 
s tim CO se d§je tam, kde varime a ocekavame, 
ie bude fungovat obousmerny proces. V praxi 
to znameni: pomoc s krajenim zeleniny a 
umyvanim nadobi. 

Zda je cela aktivita vai^eni usp^sna, zavisi 
na podilu zapojeni ostatnich. Penize, ktere ob- 
dr2ime pouiivame k nakupu potravin, platime 
za kancel^r a sklady nase dodavky, nove in- 
vestice atd. Kdyi nejake penize zbydou, daru- 
jeme je "hnuti": projektum, ktere jsou take 
pohaneny vytvar'enim sveta jako lepsiho mista 
pro iivot, novinam a casopisum, vei'enym 
mitinkum, centrum, kde lide ziji a pracuji, vege- 
tarianskym restauracim. 

Za nasi praci nepoiadujeme iadnou mzdu. 
Zvolili jsme si byt bez zamestnani: pracujeme 
jako "dobrovolnici", o tom, jak chceme 2it se 
rozhodujeme sami a s placenym zamestnanim 
urcite "nezacina a nekonci" nas ijvot na teto 
planete. 

Raduj se, anarchisticka spolecnosti! 

Kollektiev Rampenplan zaji§t'oval- stravu i na 
blokide Temelina 1995 a na letosni Ekofopii v 
Libkovicich. 

Kollektief Rampenplan 
Gaarkeuken Den Troag Postbus 780 
61 30 AT Sittard Netherladns 
tel. +31 - 46 - 524803 
fax. +31 -46-516460 




33 



AUTONOMIE C.20 




ACTIVE DISTRIBUTION byla zaloSena v nedivnych letech lldml s pfed- 
nimi Icontakty v D.I.Y. Punk sc^nS. Rozvlnula ai€ kontaktii po cel4 
Anglii, EvropS i dale. Poprv6 jsem na Jona ACTIV narazll, kdy2 nam 
byl doporufien pro zajiStSni dlstrlbuce PROFANE EXISTENCE v 
Brltanll. Po nSkolika polcusech o setkinl s muSem ze stfedu hnuti 
jsme se dohodli na dvou strankach rozhovoru o Active Distribution. 
Nakonec jsme si vydobill sluSny rozhovor piny zajlmavych t6mat a 
otdzek. Tento rozhovor byl proveden poStou, telefonem, faxem bShem 
prvni poloviny roku 1994. Za tu dobu Jon opustll zamSstnani u 
Alternatlv Tentacles, takie se ted* mAie vSnovat A.D. naplno... 



Jak diouho delas ACTIVE a co tt k tomu pfimilo? 
Deldm Active od te doby, co jsem se spojil se Suzy, 
ktera do te doby delala distro nazivane "PERJURY". 
Potom jsme stravili tfi mesice roku 1989 dohadovanim 
se o nazvu. Pravda, pfed tim jsem jeste provozoval 
stankovou distribuci se zakladnou ve Swansen a bene- 
ficni distribuci kazet pro mistni Hunt Saboteury. A uplnS 
na zacatku jsem zacinal s prodejni distribuci "PROPA- 
GANDA" na skole, jeStg ne^ se C.N.D. stale v SO.Ietech 
znamym, rozdaval jsem proti-nuklearni letaky a proda- 
val nasivky "FIGHT WAR NOT WARS". Bylo me 14., 
nenavidel jsem skolu a vsechny formy autority. Mel jsem 
jeste daleko k tomu, postavit se proti, ale aval me 
postup ostatnich decek, ktery videli a mijeli ty kaido- 
denni sracky, tak zatracene normalnl! A vedel jsem, ze 
musim udelat "neco", co me udrzi sebeuctu, pomuze 
vybocit a zkusit zmenit dany stav v6ci, jak to jen pujde. 

Doufal's nekdy V takovcj rozsah? Na co se zamifu- 
jes V tvy distribuci a zaroveri jaky Isou podminky v 
oblasti, na kterou vsazis? 

Active nenl tak velika, kdyi srovnavaS podle oprav- 
doveho "obchodu" a postavis je napi'. vedle AK PRESS 
nebo SUMA Wholefoods. Ale jasne, na D.I.Y./Punk ne- 
profitni distribuci vypadame "veiice". Ale celech Sest let 
byl muj stanek na koncertech vedle jinejch uplne 
trpaslicl. 

Umysiem bylo pokusit se sblizit punky / lidi, ktePi se za- 
jimaji jenom o zbozl a muziku, s myslenkami a propa- 
gandou, kterou muzou najit v casopisech a knihach. 
PuvodnS jsem zacal prodavat nahravky, pouze abych 
nalakal apaticke punkery do svyho stanku (a protoze 
rychle se prodavajici tituly a trika umozhuji prodavat 
knizky ievnejc). Potom jsem uz pi'estal brat veci jenom 
kvuli udrzeni pozornosti "decek"! 



Active se zamdfuje na poskytovdni informaci, ktere li- 
dem umojni sebevzddldvat se, a kterd by normalne 
tgzko shanSli kvuli cenS nebo nedosa^itelnosti. 
Mame na sklade kniiky, casopisy, letaky, broJury, desky, 
kazety, CD's, plakaty, trika, v podstatS vsechno, co je 
anarchistteky nebo plim^fenS radikdind revolu6ni. 

Myslii si, 2e dlstrlbuce do obchodu je protI podstati 
nezivisii distribuini site ? Jak dostihnei lldi, kteri 
nechodS) pravideini na koncerty a nekupuji pfimo 
ze stanku 7 

'Co je D.I.Y. 7" je zaklad tvoji ot^ky, a ja , kmotr 
anglickd D.I.Y, ti to povim... hele, napi'iklad kdyi si nek- 
do vyda nahravku uplne vlastnim nakladem a nabidne ji 
do obchodu s dohodnutou cenou, se kterou jsou oba 
spokojeni, potom nevkJIm nikde problem. Samozfejme, 
ze pokud nenl obchod soucasti sit6 ani nepatfi nikomu 
ze sceny, pfkshazi v uvahu 6astecne znehodnoceni, ale 
ne uplne. Idedini pro D.I.Y. kulturu Je, pokud "produkt" 
zustane uvnitf dislribudni site a doslane se k 
"zdkaznikovi" (omiouvdm se za kapitalistk:kou termi- 
nologii). Ale nenl moin6 se spolehnout se zaplacenim 
jenom na D.I.Y. scenu (pro nedostate£nou rychlost). 
Vzhledem k cenam vyroby a produktu snad vydavatel- 
stvi mu2e vynucene prodavat i do ne D.I.Y. 
distribuce/obchodO kvOli pfezHi. Vidycky je mozne, aby 
se kapela / vydavatelstvi chovaly k D.I.Y. pi^telsky a 
podpoiily podzemni sc6nu prodejem materialu levneji 
do D.r.Y. distra a aby uSIy vj^zvu "NEPLAt VlC" nez je 
uvedena cena.. 

"Hled<ini §ir§iho publika" je ohrany klise, veiice casto 
pouzivane pro mkiuvani po£inu jako podepsani s EMI 
nebo "dostani" se na "Top Of The Pops" (anglicky TV 
program). Podle toho, co jsem zatim videl, existuje jeste 
par jinych veci, ktery se daj udelat pro vyiepseni 



punkovy sceny, je tady taky docela dost pi'ilezitostl pro 
D.I.Y. scenu, aby byla o trochu napaditejsi a pi'edsta- 
vlvSjSi, net jen zftzovani prodejnich stanku a nahravani 
demo snimku pfi koncertech s sirsim publikem. Detame 
prostd zdsilkovy prodej a dodavame jenom do zprate- 
lenejch/radikalnich kramku. 

Myslim si take, ie mnohem vie se da udelat, kdy^ se 
budeme zamdFovat na Ikli, ktery jsou "naladeni na pfi- 
jem". To neznamend pouze pfesvedcovat ti^eba stavku- 
jici a jim podobne, kteii ui ur£itou fonnou protestuji, ale 
take rozsifovat informace s revolucni perspektivou 
takovymi kandly, jako jsou kina, kde byli k videni takove 
filmy jako "Ve jm^nu otce" nebo "Poslednl Mohykan" o 
boji puvodnich americkych obyvatel. 
Svot>odny magaziny, jako Profane Existence, jsou 
vynlkajicim prostfedkem, jak pfedavat myslenky. P.E. je 
mo^na pro normalnl Ikli trochu moc strasllve punkova, 
ale pro mnoho lldi je to prave to pravy. Rozhodujic! je, a 
mnoho lidi se na to dalo nachytat, nepovazovat 
punk/DIY/anarchismus za neco, co by mek) zmenit 
vsechno za noc nebo za par rokii, pfestoze o to tolik 
usilujeme. Ja sem nikdy nedoporucoval obracet se do 
"spolecnosti", realistkskej pohled a radikaini politika ti 
historicky dava smysl a perspektivu opravdoveho 
vysledku. 

Mai veiice speclficky postoj v debate okolo CD. Co 
si myslii o lidech, ktefi vyhroiuji bojkotem DIY 
distributoru, ktefi majl v nabfdce CD? 

CD jsou zk>dejina, o tom nenl Jadnych pochyb, dokonce 
i V Americe, kde jsou oproti Evrope za pobvinu. 
Byly natlaceny spoti^ebni vefejnosti jako novy produkt, 
kterej musr a taky z nas vytahne spoustu penez. 
Pokolikate uz! 

Ale musim fici toto: CD jsou perfektni pro reprodukcj 
zvuku a majl mnoho ekonomickych pfednosti pfed 
vinylem vzhledem k 80 minutov6 d^lce. Neexistuje 
duvod, pro6 D.I.Y. punks nemeli vydavat CD tak, jak to 
ddlaji s vinylem. Mne se zdaj CD o mnoho lepsi v tom, 
ie vydriej nav^dy. V necem obdivuju ty, ktefi bojkotujou 
CD, nekdy mam rad extremisty "mimo hnuti", protoze te 
udrzuji na pochybach a mysllclho!, ale upfimne, jejk;h 
argumenty jsou kratkozraky a taky nuizn^ reprezentuji 
zoufale touzici zavislaky na vinylu, ktefi uz vidi, jak 
vysychaji jejich davky. 

Povaiujes za duleiite stfidani punku 
s nepunkovejma zaleiitostma7 Siyiels nekdy o torn, 
ie by se nikdy nijaki nepunkovi pollticka scena 
zastavala pfinosu punk-aktlvistu7 

To ne, ale mel jsem takovou nejjednodussi odpoved pro 
ty, CO napadali "punkovy" anarchlsmus jako elKafsky a 
"odcizujicf masam", a to, ze to proste nebylo nic pro 
mnd. Navic mnoho z tech aktivistu, ktefi kritizuji punk 
sou6asnostl, byli dfiv taky hippies nebo punx. Naitesti 
to ale neni pro Active Distributkin Jadny velky problem, 
protoze se nezamefujeme specielne na punk produkty. 
Jsme anarchisti a ai potom punk^cl. 

Co si myslii o pfinosu punku pro viechrui ostatni 
revoluini hnuti, nebo to je jenom daisi unavna mo- 
da opakujici prazdne rebelske fraze7 

Punk zplodil anarchopunk a to v Anglii obrovsky 
pozdvihio zajem a clenstvo v revolu6nich hnutich. 
Mnoho z tech, ktefi se dneska zajimaji uz jen nahodile, 
ale st^le se povazuji za aktivisty, zacinaii na zacatku 
80-tych let polHickeho punku. Zrovna tak existuje velky 
mnozstvi tech, ktefi akorat vykfikuji hesia bez toho, aby 
si je pofadne vysvetlili. Proto si musing dat pozor na 
chatrnosti v nasem hnuti, zrovna tak jako si vsimame 
slabosti, na ktery utocime. 

Punkova scena je neustale uzKecna pfimo prostfed- 
nictvlm beneficnich vystoupeni, nahravek, protlacovani 
tech spravnejch "veci£ek" do muzikalnlch medii a 
neustdlym pfitahovanim mlade kn/e do sceny. "Yes Sir, 
I Will" a "Have a Nk;e Day" od Crass o tom vypovldaj 
naprosto perfektnd. Punk me nekollkrat udrzel od toho, 
abych se vrhnul ze skaly a doufam, ze takhle pomohl 
mnoha dalsim. 

Jsi jeden z te "starsi" punkove generace. Necitil's 
nekdy, ze se ti novy smer, kam se punk vyviji, uz od- 
cizuje? Co ti Jesti udr2uje aktivnim, kdyi tolik 
kamosu odchazi ze sc6ny7 

6, jak ohieduplne poloiena otazka! Mas pravdu, jako 
"starymu dedkovi" se me zdaj vystoupeni casto dost de- 
presivni. Tfeba zrovna tady sem se sel kouknout do 
ABC NO RIO a mdlem jsem odesel kvuli "tancovani 
pankacu". Je to uplne to samy jako v Anglii na velkejch 
koncertech, kde vsechny mlady decka povazujou za ne- 
jvetsi pohodu skakat z podia na hiavy lidll! STAGE 
DIVING - to je takova debillta. S laskou vzpominam na 



AUTONOMIE C.20 



34 



r 



stary vystoupeni S.L.F., The Damned, U.K. Subs..., kdy 
jsme skakali dokola jako silenci a delali uplne vsechno, 
krome vrazeni do lidi. Samozfejme, ze to bylo fyzicky, 
ale ne nasilnicky, kdyz nekdo spadnul, byl hnedka zved- 
nutej. Lib! se me "pfiblbly poskakovani", ale nikdy ne 
"macho dancing". Jak to fekli myslim Mushroom Attack 
Ke vsemu me jeste malokterej zvuk dokaie nadchnout. 
Vypada to, ze tisice pankd£u zoufale odhaluje svoji indl- 
vidualitu a rebelii napodobovanim Discharge. 
Jdi skutecne tou svoji cestou! 

Poi'ad jeste tady jsou nejaky lidi, kteN vedej o co de, 
kapelky, ktery sice podle me znej nudne, ale maj oprav- 
dovy postoje. Doufam, ze objevim nejaky novy kapely, 
ktery me obrati - pocitam, ze takovou kapelou je tfeba 
Schwartzeneggar, ktery pro me zafiinaj bejt pof^dng 
"horky". Z vetsi casti ale posloucham moje stary kazety 
ze zacatku 80. let. 

Abych pravdu i'ekl, to co me skutecne udrzuje aktivnim, 
je kombinace licty k sobe samemu, lasky a nencivisti. 
Jasne, lidi se zacali vytracel. Bolelo to, kdyz se Suzi za- 
cala vzdavat veci, o ktere jsme se delili a ktere pro nas 
meli hodnotu. Opustila Active v roce 91. Ale stejne je 
tady jeste dost lidi s nama, a i kdyby ne, ja si z toho 
hiavu deiat nebudu. Muj anarchismus pochazi z indivi- 
duality. Zustanu sam sebou, pi'eziju. 

Zmenili se, po pi'estehovani do Londyna, pro tebe 
perspektivy radlkalnich aktivit a pi'ipada tl, ze 
velkomesto napomaha k rozsiPeni okruhu pusob- 
nosti? 

Se stehovanim do Londyna jsem se moo nerozpakoval, 
protoze jsem ztracel stopovanim na cestach za posled- 
ni leta hrozne casu. Ale zivot tady samozi'ejme taky 
pfinasi par veci, ktery jsou pro Londyn v anglickym 
mCTitku zvlastnosti.Squatting byl tim prvnim a nej- 
jemnejsim rozdilem, ackoliv jsem o squatech vedel a 
navstivil jsem je pi'edtim (existuji v mensim mei'itku i 
mimo Londyn). To nepoznas, dokud neudelas ten skok 
od normalniho najemnika k vyuziti obsazeneho domu 
opravdu podle tvych pfedstav, bez zasad "kultury 
okradani". 

Londyn je samozfejme svyma moznostma unikatni taky 
pro vsechny navstevniky. Potkal jsem tady spousty lidi 
moji krevni skupiny, ruznejch typkii, pankacu atd. z 
celyho sveta a vypada to proste tak, ze musis 
Londynem projet af ui jedes kamkoli, na jakykoli misto, 
kterym nikdo v zivotS neslysel - napfiklad Swanser. 
To ti dava jedinecnou sanci slyset o udalostech a situ- 
acich pi'imo z prvni niky od lidi, ktefi je zazili. Moznost 
pro to, byt vie aktivni je ve meste jako je Londyn 
jedinecna a musi te nadchnout. Poi'ad se tady neco 
meni a deje, jako demonstrace nebo setkani, nebo ne- 
jaky ty tajny akce, ke kterym se da v Londyne najit dost 
a dost "rozumnejch" tercu. Problem je jenom v tom, ze 
prusery, do kterejch se tady muzes dostat jsou taky o 
mnoho surovejsi. Takze jestii me Londyn opravdu 
zmenil, jak me varovali moji kamaradi, potom me udelal 
tvrdsim, mifi tolerantnim a ted je pro me mnohem 
jednodussi najit motivaci v nenavisti nez v lasce. 
Mestske pojeti nas zbavuje kontaktu se zivotem a 
pi'irodou a napomaha kapitalistickemu systemu rozdelit 
nas, a neni to tak slozite nechat se pi'evalcovat 
nestvurnosti mesta a celou tou koncentrovanou lidskou 
bidou - ale, ale, ale - co tady takhle brecim, takovyhle 
veci bych mel fikat nekam do Blastu. 
Prakticky pobyt v Londyne znamena, ze Active je ted 
daleko lepe umislena na to, aby se mohia dobi'e 
postarat skrz velkoobchod o distribuci kamkoliv a 
zaroven pfevzit vsechny ty veci, co nam sem lidi vozej z 
jinejch mist. V my kancelaii se obcas citim jako v 
uplnem sti'edu pavuciny anarcho-punkove distribuce - 
mame celkem fofr. 

V minule otazce se zminujes o motivaci laskou. 
Miizes, prosim te, upi'esnit, jaky vidis hiavni rozdil 
mezi motivaci vztekem ci nenavisti k nepi'atelum? 

ftekl bych, ze oboje, motivace laskou a motivace 
vztekem/nenavisti, me udrzuje v boji, ale kdybych jenom 
nenavidel, uz bych se asi davno oddelal (nebo spis 
nekoho jinyho a byl ted za mfizema). 

V mym zivote bylo par momentu, kdy se mi zdalo, ze to, 
co jsem prave prozil, byla cista anarchie. Stav har- 
monie, kdy vsechny, se kterymi jsem byl, spojovala ne 
chamtivost nebo sobectvi, ale radost a vzajemny 
prospech v boji o pi'eziti. Muze to znit "hipicky", ale je to 
jedna z duchovnich veci, diky ktere vei'im, ze existuje 
pozitivni alternativa ke vsem temhie srackam a ne 
jenom negativni volba. Kdyz jses pohanen a motivovan 
jen nenavisti, je mnohem tezsi drzet se hranice, kdy 
jsou revolucni ciny jeste eticky. To je psychoza "Velkeho 
muze se zbrani", kdy nektere revolucni ciny nejsou nic 



vie, nez Pol Potovska nocni mura. Nejsem pro kfesfan- 
ske "miluj sveho nepi'ilele", ale je nutny si uvedomit, ze 
clovek z jakekoli ti'idy je schopen zmeny.Vzdyf 
Kropotkin se narodil jako slechtic! 

Uvazoval Jsi nekdy o tom, delat Active jako praci "na 
pinej ijvazek"? 

Active pravdepodobne zmeni jmeno na Re-Active. Jo, 
pi^emejslim delat to "na pInej uvazek", hiavne proto, ze 
ted mi to zabira moc casu. Bylo by fakt hrozne pekny 
nemuset pracovat pro zasrany sefy, ale nechci se zivit 
(jakkoli jednoduse) z vydeiku na vecech, v ktety vei'im. 
Ideaini propaganda je pro pokrok, ne pro profit. 6asto to 
dokazuje to, ze lidi, ktei'i ziji z jejich alternativniho byzny- 
su, si tezko udrzuji spravny postoj k byznysu a 
penezum. Jakkoli se snazi, muze se jim to povest, ale je 
to neco, CO nechci delat. 



Co si myslis o nazorech, ze anarchisticka radikaini 




Neptej se autorit 

propaganda je pfllis drsna a nepl'ijatelna pro 
"sirokou vefejnost"? To samy by se dale fict o tak 
vyhranenejch materialech Jako Profane Existence 
nebo Class War. Pfi tvych zkusenostech s radikaini 
propagandou, jaky jsou nejiepsi pfiklady materjalu 
se kterejma Jsi se setkal a ktery by pfekonaly tuhle 
barieru? 

Ja vei'im, ze bychom meli utocit na vsechny fronty, jak je 
to jenom mozny. Historie ukazuje, ze jen vyjimefine 
muze neco zmenit jen jedna metoda. Mne se muzou 
zdat velky demonstrace nudny a jako ztrala casu a pro 
jiny muzou bejt svely a inspiriijici. Mne muze nadchnout 
neco, CO je "drsny" a "nepr'ijatelny"! 
Myslim si, ze skvelou cestou, jak "dostat myslenky dal", 
jsou knihy jako Osvobozeni : Tin Tinova revolucni do- 
brodruzstvi. Je to komicky, vesely, pi'istupny a piny fan- 
tazie. "Decka", ktery by si nikdy nekoupily Malatestu 
nebo Chomskyho, tohle berou, protoze je to sranda. 
Poulicni propaganda musi bejt zajimava, mela by bejt 
jasna myslenka, ale nemela by "kazat" jako propaganda 
Socialist Workers Party - lidi si to musej bejt schopny 
nechat si to projit hiavou. 

Anarchist! nejsou svazani bojem za svoje cile volebni 
cestou, musime vyuzit vsech prostfedku, ktery mame, 
s pi'edstavivosti. 

Nedavno Jsi mel moznost navstlvit na par tydnii 
Staty. Jsou nejaky zakladni rozdily mezi radikaini 
scenou v Britanii a USA? Jsou taky nejaky pi'ekva- 
pivy podobenstvi? 

Jo, Spojeny staty jsou zatracene velky. Radikaini scena 
vypada dost podobne. Mate tam ty samy chlastem 
nasakly trosky jako u nas, mate bezcilny vnitirie-re- 
volucni neshody jako my, mate stary intelektualy vyda- 
vajici casopisy spis pro svoje uspokojeni, nez kvuli pro- 



pagande, a mate taky nejaky ty dobry, nastvany a tvrde 
pracujici anarchisty. Hele, Amerika je velka, ale tohle je 
malej svet. 

Jses dost pfisnej, co se tyce otazky cigaret a alko- 
holu. Je to prave to, co te pfeneslo pi'es ty roky? 
Existuje neco jako "rekreacni uzivani drog"? 
Ja jsem kouril, kdyz mi bylo 14/15 a taky jsem trochu pil. 
Skondil Jsem s tim, kdyz jsem dospel ke svy identite a 
polKice. Pfesne si vzpominam, jak jsem chtel utikat z 
hodin chemie, abych si dal cigaro misto abych ziskaval 
svoji svobodu, takze jsem s tim pfestal. Chci kontrolo- 
vat sam sebe, nechci, aby si se mnou mohl nekdo nebo 
neco delat, co chce. To znamena ani drogy, an! alkohol 
a nikotin. To jsou agenti "sociaini kontroly", stanovuji 
"sociaini" chovanl lidi a financuji stai. Nechci se 
schovavat pi'ed zivotem za zed drogoveho opojeni. 6i 
byt chopnej videt a myslet ciste a jednat rychle a tvrde, 
kdyz pr'ijde cas a vytuhly vozraly kreteni ml budou ako- 
rat Stat v ceste. Vopravdu me sere, kdyz vidim vsechny 
ty penize, cas a energii, ktery nase uz tak slaby hnuti 
plytva na to, aby si huntovaly tela a mozky. Problemy, 
ktery vopilecky punx zpusobujou na D.I.Y. koncerlech, 
jsou jednim z hiavnich duvodu, proc tolik lidi opousti 
zivou punkovou scenu. 

Kdyby table spolecnost nebyla tak zkurvena, kdyby lidi 
nabyli tak nestali a slabi, tak bych byl sfastnej z 
"rekreacniho uzivani drog" jako to delali Indiani a do- 
morody obyvatelstvo Australie, Afriky atd. Ale ted neni 
cas ani duvod, abychom se nicily. Fuck straight-edge. 

Active Distribution bylo vzdycky spojeny s mnoha 
beneficnima projektama, jaky jsou ted' nejaky pro- 
jekty? Podle ceho vybirate pfipady, se kterejma 
pomahate? 

Po beneficnich trickach OH-TOH-KIN (na podporu 
americkych Indianu) budem ted delat beneficni tricka 
pro Zapatisty a taky mame beneficni tricka pro 
Contraflow, skvelej novej casak Infosopu 56A v 
Londyne.Take distribuujeme letaky a pfispivame vsem 
skupinam, ze delaj dobrou praci, kterou podporu- 
jeme.Snazim se pomoci tem, ktefi nemaji jrnou moznost 
pfijmu a tem nejblizssim nasimh srdcim a myslenkam. 

Pracujou v Active Jeste Jiny lidi. Jestii Jo, Jaka Je je- 
jich cinnost? 

Rad bych si myslel, ze vsichni ti, kterym davam 
myslenky ve forme knih, nahravek atd., kdo potom dal 
rozSifuJi tyto ideje nebo z nich vychazeji jejich akce, ti 
vsichni patfi k Active. Protoze ja nechci, aby to byla 
jenom distribuce, ale vie slly a myslenek. 
Jsou samozfejme lidi, ktefi Active pomahajl nebo 
pomahali. Cat a Steve stravili mofe hodin na vydani ka- 
talogu. Cat se mi taky snazi pomoct s postou a uctama. 
Potom je tu "stala skupina" lidi jako Dean, Jean, Pat a 
Ted atd., ktefi pomahajl s koncerty a festivaly. Ted flka, 
ze to dela jenom proto, aby mel zadarmo koncert a 
pivo. Vim, ze je toho skutecne schopnej!!! Kdyz vldim, 
jak se z toho stava listina diku, muslm vzpomenout Jena 
ze Sunrise T-shirt, Ramba z A.K. DISTRIBUTION a 
Johna z Allied, ktefi vice nez splnlll svoje povinnostl, aby 
zachranili Active... je to taky jejich zasluha. Abych to 
dofekl. Active je z 90% moji praci a odpovednostl a jsem 
za to rad. Kdyz chcete v necem udeiat zmatek a bordel, 
udelejte to sami! 

Co delas pro boj se sexuaini nerovnosti uvnitf 
anacho-punkove sceny. Co by podle tebe bylo 
potfeba a melo by se udeiat, abysme pomohli 
zenam se vie aktivizovat v punkovy scene? 

Active melo vzdycky tendencl preferoval veci vydavane 
zenama a to zacalo s muzsko-zenskou spolupracl. 
Myslim si, ze punx a anarchist! by Idealne meli byt protl 
separacl, ale nekdy si nemuzu pomoct a muslm se 
stydet za to, jak se chovaj nektery chlap! v "nasi" scene, 
zejmena na koncertech... 

Punk ma diouhou hlstorii co se tyce skvelejch aktlvnich 
zen od Bekl Bondage, The Slits, Killjoys, Poly Styrene, 
Eve Libertine, a zadna z nich nepotfebovala "pomoc" od 
muzu, aby se aktlvlzovaly. 

Mas nejaky prakticky rady pro lidi, ktery by chteli 
rozjet vlastni distribuci? 

Delejte to od srdee, pofldle si ucetni knlhu a pouzivejte 
ji, budte poctlvi a otevfeni k lidem kolem vas a taktez 
pflstupujte k placeni pohledavek, a pfedevslm si uve- 
domte, proc tu distribuci vlastne chcete delat. 

Active Distribution / BM Active / London WC1N3XX / 
England 



35 



AUTONOMIE C.20 



V oCekavani naqoyqatsi.. 

Poustni stezka 
Godfreye Reggia 



Godfrey R^gio je rdciserem dvou 

vizionafskych jQlmd vyjevujicich 

pHrodu a dopad modemicivlllzace 

na piHrodni svet. V soucasne dobe 

pf ipravuje tfeti v pofadi. 

/interview z casopisu FIFTH ESTATE - leto 
'941 

Po Powaqqatsi, druheho filmu zamy§lene 
"Qatsi" trilogie (n^zvy pochazi z jazyka 
HopI) uvedeneho roku 1988 nebylo o 
reziseru Godfrey Reggiovi moc sly§et. 
Touto trilogif, pojatou jako smyslova freska, 
popisujici globaini zivotnf styly v pozdnim 
dvacatem stoleti, se Regglo sna2( dynam- 
icky vyprovokovat k meditaci o nicivosti, 
ktera je zazita v masove spolecnosti, za- 
lozene na technologii. Ale narozdil od 
siroke pochvaly, ktere se dostalo jehoho 
prvnimu filmu, Koyaanisqqatsi, (nejpujco- 
vanejsl film v univerzitnich puj6ovnach v 
osmdesatych letech), Powaqqatsi vyvolalo 
mnohem mene nadSeni b§hem limito- 
vaneho divadelniho uvedenf. Nepochybne 
byli zklamani ti, ktefi odekavali stylistickou 
reprizu kinestetickeho shonu z 
Koyaanisqqatsi, ktefi nebyli schopni pfizpu- 
sobit sve metabolismy vice meditativnlm 
"jiznim" rytmum z Powaqqatsi a forme 
mene jasne a rozmanitejsl ve svem vyzna- 
mu. Z Reggiova pohledu, "... svet, na ktery 
jsem se pokousel divat v Powaqqatsi byl 
mnohem poetictejsi. Byl to svet pomalosti, 
svet V podstate rukodelne tvofivosti. 
Koyaanisqatsi byl pro me §ibolet (prublfsky 
kamen), Powaqqatsi byla spis diouhou 
basni. " 

Polemictejsi utok na tento film vzesel od 
tech, kteri pochopili Powaqqatsi tak, ze se 
V nem vicemene "bedive zabaluje bida" 
tvrdice, ze Reggiovo velebeni "rukodelne 
tvofivosti", ktera se stale provozuje v 
nekterych komunitach Tfetiho sveta, jen 
pestuje ten druh postoje, ktery by omezoval 
technicky pokrok nezbytny k pozvednuti 
techto komunit z bidy. 
Pro Reggia jsou to prave takzvana "techno- 
logicka zlepseni", ktera nas z veike casti 
zbidacuji dusledkem sve prave odiidstujici 
podstaty, nepostihnutelneho rozsahu a 
zavislosti, kterou plodi, a environmental- 
niho dopadu jejich rozvoje a pouzivani. 
Reggio ma pocit, ze jeho kritici nevnjmaji 
zasadni rozdil mezi "zitim jednoduse" a 
"bidou". 



Pfes §est let odmital Reggio 6etne nabid- 
ky vest projekty jinych lidi, rozhodnut vlo2it 
svou energii do pruzkumu a dramaturgick- 
eho rozvijeni zaverecneho a pravdipodob- 
ne nejambicioznejsiho z Qatsi filmu, 
Naqoyqatsi, coz v Hopi znamena "v^lecny 
zivot", nebo "valka jako zpusob zivota". 
Hodn§ sveho casu take stravil shanenim 
penez na tento projekt. 
Koyaanisqqatsi zabral celkem sedm let, o 
Naqoyqatsi si mu2eme byt jisti pfinej- 
mensim to, ie jeho tvurce m^ dostatek 
trpelivosti a vytrvalosti devest ho az do 
konce. 

Rozhovor s G.R. byl pofizen v cervenci 
1993 na Harvardske univerzite. 

Fifth Estate - ftekl jste, ze vidite prob- 
lem zivotntho prostfedi jako falesny. 
Soudim, ze se na to divate pouze jako na 
daisi dusledek katastrofy technologicky 
zakotvenych 2ivotnich stylu, do kterych 
jsme chyceni. Ale divim se, proc davate v- 
inu technologii, ne lidske hrabivosti, 
soukromemu z^jemu a touze po mod, 
ktera jako motor pohani bestii? 

Godfrey Reggio - Myslim, ze my 
nepouzivame technologii, my fijeme tech- 
nologii, co2 je pro me zasadni rozdil. Neni 
to ijcinek technologie na spolecnost, spis 
to, te vsechno je situovano v technologii, 
stava se to hostitelem. Myslim si, ze 
problemy, ktere mame, hrabivost, moc, 
chtivost, vsechny ty takzvane hfichy lidstva, 
s nami vzdycky budou, byt lidsky je byt 
slaby. 

Problemy, ktere mame dnes, jsou funda- 
mentalne nelidske a my je stale vidime 
skrze stare kategorie lidske analyzy Nezda 
se mi, ze bychom uz dospeli k nejake 
analyze povahy technickeho univerza ve k- 
terem zijeme. 

HIavne, myslim si, ten problem tkvi v 
rozsahu, hustote a mase, spis nez v indi- 
vidualni nenasytnosti a mod. Proto jsem 
se zamefil na ekologicke hnuti. IVInoho lidii 
citi skutecny problem v tom, ze nicime 
zivotni prostfedi. O tom se neize pfit, ale 
zdroj toho neutisime tim, ze zastavime 
znedstovani zpusobovane fosilnimi palivy 
ajadernou energii. Mame na to technologii, 
ale k cemu by to bylo? Nezmenilo by to 
moznost pro vytvafeni sveho vlastniho zi- 
vota, smysluplneho zpusobu zivota. Jen by 
to bylo pro nas mene znecistujici. 




OodHrey Heggli^ 



Nezmenilo by to povahu masove 
spolecnosti, jen by ji to garantovalo. 
FE. - Nemyslite, ze se musi udat nejaka 
alchymie srdce, aby zasahia dal nez jen 
rozmontovavani technologickeho aparatu? 
G.R. - Myslim, ie otazka je vzdy matkou 
odpovedi. Kdyz se jen divame dovnitf sebe 
samych, na to co je spatne, myslim, ze nam 
unika zakladni fenomen technologicke enti- 
ty, ktera je autonomni ve sve pfitomnosti. 
Kdyz je neco autonomni, ma to viastni im- 
perativ, vlastnf determinismus, viastni 
smer. Citime, ze muzeme fidit tenhle svet s 
dobrymi umysly. Nechci zkoumat nici 
zamery, ale protoie nerozumime podstate 
fenomenu, stale pfichazime s lidskymi 
odpovedmi na otazky, ktere jsou ve sve 
podstate ne-lidske v tomto bode. 
Svet, ve kterem zijeme, neni pfirozene lid- 
ske prostfedi (habitat), je to misto projekto- 
vane pro stroje. Ma logiku a etiku stroje a 
nema nic spolecneho s tim, co je dobre 
nebo §patne pro iidsk6 bytosti . Muslte zuzit 
skalu, ve ktere zijeme, abyste zlskali 
moznost vyjadfit neco lidskeho a byt 
schopni to stvofit. Neflkam, ze neexistuje 
iWot v trhlinach, ze dnes neni mozne byt 
lidskou bytosti, ale nikdy bych nepokladal 
za samozfejme, ze narozen jako clovek, 
budu mit lidsky zivot. 

Tvrdit tohle by vyfadilo mofnost zapasit za 
nalezeni dnesnl lidskosti. 

F.E.- Naznacil jste, ze moznosti zmeny 
by mohly existovat jen v nejake disfunkd. 
Melo by byt tedy cilem zivit disfunkd, a jak 
by se to delalo z umeleckeho hiediska? 

G.R..- Nevim, jestii mam dobry pocit z 
ziveni disfunkce, protoze to bude pusobit 
nakonec na nas na vsechny Uz trplme tak 
hrozne, ze pfidat jeste vice utrpeni by bylo 
temef nesnesitelne, a ja si nejak zvlast' 
nemysllm, ze kdy2 jsou lide postihnuti 
nejakou velkou krizi, ze to nutne znamena, 
ze pfijde zmena k lepsimu. To, co fikam je, 
ze pfirozena vlastnost techniky, cim je v 
masovem mefitku, je neustaly havarijni 
stav, coz znamena, ze musI byt neustale 
opravy 

2ijeme ve spolecnosti, ktera je endemicky 
nejista. Je nemozne ji udelat bezpecnou, a 
zijeme v iluzi, ze je bezpecna, protoze 
nevlme, co nas oviivnuje. 
Zda se mi nadejne, ze cim vice 



AUTONOMIE C.20 



36 



a neomezene se technologie rozviji, je 
vetsi moznost vazn6 disfunkce, protoze 
bod, na ktery se vsechno soustfedi, je vice 
a vice centralizovan. Kdy2 se objevi dis- 
funl<ce na urovni, l<tera je historicl<y 
bezprecedencni, cot se podle me ui deje, 
zazijeme udilosti, l<tere budou svedcit o 
torn, jal< je nase autonomni technologie 
mimo l<ontrolu. Pol<ud tohle nastane, 
pol<ud tu bude permanentni zvrat ve 
vecech jal<o je voda, vzduch, zal<iadni ve- 
ci, l<tere potfebujeme l< udrzeni zivota, pal< 
budeme nuceni udelat systemove zmeny, 
jen abyciiom prezili. 

F. E. - Mluvil jste o torn, ze je potfebne 
pro lidi, aby stiromazdili silu prolomit 
sablony a rutinu svycii zivotu, ale cast te 
nesnaze je, ze mnoho lidi nevnima sebe 
jal<o uvizle ve vzorcicii chovani, nebo ze je 
to nutne sl<odlive. Napfiklad, 6etl jsem sta- 
tistil<u, ze prCimerny clovek na Zapade 
stravi celkem osm let sveho zivota pi'ed 
televizi. Mysllm, ze kdyby lidi v sobe obsahili 
tuhile statistiku, veci by molily byt jinak, ale 
nemyslim si, ze by lidi meli casto schopnost 
udelat krok mimo sebe sama, aby to 
rozpoznali. 

G.R. - V tom to je. Pozaduje se po nas, 
abychom videli dale, net kam prave ted' 
dosahuje lidska kapacita (chapani). Neni 
to lidsk^ problem, je to technologicky prob- 
lem. Bohuzel, abychom ho vyfesili, potfe- 
bujeme technologickou odpoved'. Zatimco 
tohle je v nasich moznostech, lidska 
nenasytnost a moc eliminuj! moznost to 
udelat. Oni by mohli vyrobit auto, ktere 
neznecistuje, energii dostupnou za velmi 
nizke ceny a maleho znecisteni, ale 
neudelaji to, protoze to nemuzou zmefit. 
Nemuzou na to nalepit cenovku, nemuzou 
z toho udelat zbozi.l kdybychom vyfesili ten 
problem z hiediska znecisteni, jak ul jsem 
fekl pfedtim, myslim, ze by to neudelalo nic 
pro vyfeseni vetsiho problemu - lidske 
pustiny ve ktere musi zit duse diky masove 
spolecnosti. 

RE. - Mluvme o Naqoqatsi. Vim, ze 
shanite nekolik let penize, aby se to rozje- 
lo. Jak se behem te doby vyvinulo pojeti 
Naqoqatsi, zejmena ve svetle vami 
vyjadfeneho zameru vetsi dostupnosti? 

G.R. - Snazim se brat vsechny veci, 
ktere jsme se ja, Philip Glass, Miroslav 
Janik a vslchni, ktefi pracujl na tech 
filmech, naucili, a vclenit je do tohoto filmu. 
V Naqoqatsi budu mit tfi filmy v jednom. 
Kdyz fikam tfi filmy znamena to, ze v tom 
budou tfi kompletni emocionalnl zazitky, 
sdruzene dohromady v jeden totalni emo- 
cionalnl zazitek. Zjistujic, ±e prochazeni 
stovkou minut neverbalniho filmu je pro 
divaky pfilis tezko stravitelne, zda se mi to 
ne jako kompromis, ale jako cesta, stezka, 
odiisna od druhych dvou filmu trilogie, pfist- 
up, ktery dovoli vetsi schudnost. 

Jsem zamerne opatrny v tech druhych 
dvou filmech, jako student sve vlastni zdat- 
nosti se snazim nebyt moc bizarni. Chtel 
jsem byt vlastne konzervativni, ne v poli- 
tickem slova smyslu, ale ve varovnem 



vyznamu, nezajit pfilis daleko, protofe for- 
ma tam uz je, lame to ocekavani div^ku. 

V pfipade Naqoqatsi, to bude mit p§t 
casti, tfi filmy s prologem a epilogem. 
Pracoval jsem ve svem iivote u± tak diouho 
na jinych filmech, ie se citim pfipraven si 
troufnout mnohem vie v tomhie. Vzali jsme 
si za dramaticke ohnisko slovo "extrem". 
Prvni film bude o extremnim stesti. 

Vzhledem k tomu, ±e nametem je globa- 
lizace planety, globalnl vesnice, dal§i 
otoceni se kolem stromu v Qatsi trilogii. 
Cele se to zamefilo na technologicky svet. 
Prvni film bude o zaslibene zemi, techno- 
logickem stesti, dobrem zivote, pfislibu do 
budoucna. Vsechno, co se na nas divi z 
hacku, ktery je nam nabizen, abychom byli 
obloudeni na racionaini urovni do tohoto 
sveta. Takze, prvni film bude mimofadn^m 
stesti az k tomu bodu, kde, jak doufam to 
bude nutit divaka vyrazit ze sebe vykfik! 

Druhy film bude kompletni protiklad. 
Vykresluje extremni cenu, kterou platime 
za honbu za stestim. Ackoliv publikum to 
nebude vedet, pro mojl pracovnl skupinu, v 
dramaticke struktufe a jako zku§ebni ka- 
men, byl prvni film oznacen "Jeden sv§t, 
jedna cesta, totalni stesti". Druhy film se 
nazyva "Vsichni spolecne, vslchni v jednom 
okamziku, cena kterou platime" . Bude tam 
videt Zeme jako pfedmet, a jakou cenou za 
nej platime. Bude se divat na uznavanou 
agresi a nasili proti ve§keremu 2ivotu, 
totalni vaiku, cestu za hranice valky na 
bitevnim poli. Bude se divat na lidsky habi- 
tat V pustine, jak zijeme s hovnem tim zpu- 
sobem, ze nas vcucava do stoky, kterou 
jsme stvofili. 

Tfetl z tech tfi filmu v jednom se nazyva 
"Uplynule, aneb videni soucasnosti z pohle- 
du minulosti" . 

Dramatickym ohniskem je beznad^j, 
snazi se vstipit pocit uplne beznadeje toho- 
to sveta, takze v epilogu, mohu pfedstavit, 
to bude docela vyzva, "Burcujici nadeji". 
Kdyz clovek vl, ze neco nebude fungovat, a 
neztraci cas snazenim uvest to do chodu. 



pozvedava se tim do postoje, ve kter6m u2 
je ngjak^ nad§je na neco, co bude fungo- 
vat. Chci prezentovat "Burcujici nad§ji" jako 
extremni polohu. Beru jedinefinou lidskou 
udalost, divam se, jak se zbehne, a ucas- 
ten toho z^itku, bude mit divak mo2nost 
pocitit tu nadgji. 

Nezminil jsem se o prologu, col bude poe- 
ticka nanosekunda, jestii mu2u pou2it tohle 
slovo. Sekunda se skl^da z miliardy 
nanosekund, m^ to uk^at, jak v§echno 
existuje v tomto technologick6m svete. V 
prologu zp§tne pfehl^dnu celou lidskou 
historii temef jako svate karty. 

Pokusim se divat na historii dfiv nez vesia 
do technologickeho viku, vnimat to v mal- 
bach. Uka^u to ve velmi rychlem, temef 
kaleidoskopickem stylu, film tedy bude 
zadinat kvapnym ficenim se, temef jako v 
tunelu. Pak se vyjevi slovo Naqoqatsi. 
Tak2e se na tuhle praci jenom tfesu. 
Myslim, ie cela moje pracovnl skupina je 
tim tak zanicena, jak jen muie byt . 

RE. - Je ve svetle vaseho pruzkumu 
nejaky zpusob jak definovat podstatu vyzvy, 
kterou by m§l kaidy z nas pfijmout? 

G.R. - Myslim, ie se po n^s pofaduje 
heroicke chovani, kvuli sv§tu ve kterem i\- 
jeme.Rad bych si myslel a citil, ie mame 
schopnost byt hrdin§ti. Tragedie je jedna 
z veci, ktere motivuji hrdinske chovani, ste- 
jn§ jako velka laska nebo soucit. Zijeme v 
dob§, kdy muieme byt hrdin§ti, kdy2 
chceme. Mufeme byt jednotlivci - individu- 
alitami, a nasi vlajkou je na§ vlastni stin, 
misto nejakeho naroda, st^tu, korporace, 
nebo kusu technologie. 
Pro me je cesta k hrdinskemu byti cestou 
negace, pozitivni hodnotou negace, 
rozhodnutim porozumet tomu, ie lidska 
svoboda je schopnosti fici ne technologicke 
"nutnosti". Co potfebujeme, obrazn§ feceno 
ud§lat, je jit do pouste a moina skutecnd 
popfit tenhle zpusob 2ivota, tak mCizeme 
byt otevfeni a vnimavi k n^Semu jinemu. 




37 



AUTONOMIE C.20 



Bender kultixra 

Zabezpeceni pastevcu v Keni pf ichazi prostrednictvim 

kooperace a vzajemne pomoci. 

Tim Maloney z casopisu Squall navstivil africke kmeny, 

aby videl, jak to vse funguje. 



Samburuove a Turkanaove jsou kme- 
ny, ktere ziji par stovek mil sevem6 od 
Turkana, blizko severokeftsk6ho Rift 
Valley jezera, kde byly v minulosti 
naiezeny lidske zkameneliny. Jsou 
nomadskymi pastevci se stady koz, 
ovci a mnohdy i s par velbloudy. 
Nomadsti pastevci byli druzi ve vyvo- 
jovem fetezci lidskeho zivota - po 
lovcich/ sberacich, ale pi'ed usedlym 
zemedelstvim, industrialnim vekem, 
pocitacovou kulturou nebo DIY 

Vstupuji do vesnice Natiti, zm§ti cha- 
trci na planine lemovane vzdalenymi 
kopci. 

Chatrce jsou ud§l^ny z mladsioh 
stromku, ktere jsou ohnuty a ob§ma 
konci zapusteny do zem6, pokryty 
blatem, misto dehtovane latky. 
Akuwam Lochou sedi ve stinu 
takoveho bendera. Je tradicni 
zverolekafka. Stejn§ jako Lokorio 
Modo, stary muz sedici naproti ni. 
Akuwam zacina, prostfednictvim tlu- 
mocnika z kmene:"Jsme eisti pastevci. 
Zname pouze peci o zvifata. Ale stale 
zustavame u na§eho stareho zpusobu 
zivota. Jenze ned^vno jsme byli 
pfepadeni a pfisli jsme o vet§inu 
zvifat." 

Pfepadeni bylo provedeno sousednfmi 
kmeny a organizov^no mestskymi 
gangy, kter6 se t§si politicke ochran6. 
Krome toho ph'slo pet let sucha, 
nejdelsf v zive pam§ti a drasticke 
vycerpani vhodn6 pudy. Vice pudy, 
ktera nema sklony vysokohorske pudy, 
kam by se Samburuove a Turkanaove 
behem obddbi sucha stehovali, je ted' 
chraneno a pouzivano pro pestovani 
obili, kratkodoby profit vymSnou za 
diouhodobou erozi pudy.Nomadsk§ 
pastevectvi se vyvinulo jako jedinecny 
udrzitelny zpusob zivota v tomto 
neurodnem prostfedi. Ale to zavisf na 
torn, ze nikdo nevlastni pudu a na 
pruznem uzivani pudy tak, ze ruzne 
typy vyprahle a polovyprahle pudy bu- 
dou uzivany ruznymi skupinami ve 
vhodnem obdobi roku. Postoj Samburu 




a Turkanau vijci placeni za sluzby u- 
vnitf kmene je podobny s jejich postoji 
vuCi vlastnictvi pudy - povazuji to za 
hloupost. ZvSrolekai'i nepfijimaji z^dne 
placeni, jen podSkovani. Vedomost je 
"dar od Boha", podle Lokorio 
Modoa:"Placeni neni dobre. Jestlize 
oSetfuji zvii'ata m§ho pfitele nebo 
bratra, nepozaduji za to nic, protoze 
vim, ze kdyz budu mft ja problem, kdyz 
ja pi'ijdu svoje zvifata, pak mohu pfi- 
jit k memu bratru a fici, prosim, potfe- 
buji pouzit tvoje zvifata." Stada mohou 
byt snadno obnovena, kdyz nekdo 
poskytne pi'istup k zemi, ktera neni 
vyprahla. Co se nam muze zd^t 
idealisticke, je praktickou strategii pro 
pfeziti. 

Samburusky a Turkanasky bylinny 
veterinami system stejne jako zdravot- 
ni pece o lidi je zavisia na bylinach, 
ktere se nachazeji na urcitych mistech 
nebo jsou sesbirane v blizkych kopcich 
- DIY medicina. Opet,rozdeleni vedo- 
mostf mezi Tukananskymi a 
Samburuskymi lecitely, ktere tak pfimo 
popfra zapadni myslenky vlastnictvi a 



patentov^ni leku. Jacob Wanyama 
pracuje v ramci Intermediate 
Technology Development Group (IT- 
DG) s tradicnimi lecitely a mistnimi 
skolami a usiluje o to, aby se tyto 
vedomosti nestratily. "Jestlize nejaka 
osoba ma vedomosti o urcitych 
bylinach, ale drzf to v tajnosti a 
nefekne to ostatnim, nepomaha pak 
komunite a nakonec bude jedina, ktera 
pi'ezije. Ale jestlize jsou vedomosti 
rozd^leny, pfezijou vsichni. Kdyz jsem 
sem pi'iSel poprve.ani jsem netusil, ko- 
lik v§domosti tito iide oviadaji. A po 
Sesti letech tady jsem si uvedomil, ze 
maji mnohem vice vedomosti nez pro- 
fesion^lni zvSrolekafi." Wanyamy 
dodava, ze mnohe horske lecive 
byliny a stromy byly zniceny cinnosti 
spojenou s pestovanim obili, zatimco 
byliny z nizin byly zniceny suchem. 
Pfi n^vratu do Nairobi potkavam na 
ulici pfed letist§m turkananskou zenu 
prodavajici sve kmenove koralky. 
Rozlezajfci se mesto zvoni umiracek 
pro mnoho pfedeslych udrzitelnych kul- 
tur. Od rustu Babylonu a usazeneho 
zemidelstvi se rozsii'oval zivotni zpu- 
sob od tradicnich zpusobu Turkanau 
a Samburu, pryc od kooperace a koiek- 
tivni podpory k narustajici konkurenci. 
To vede k znecisteni, ktere je 
pravdSpodobne odpovedne za abnor- 
malni sucha a ztraceni hodnotne pudy 
kter6 po celem svete zbavuji nomady 
lokalit, tak potfebnych pro jejich pfeziti. 
Jsou to starodavne, zvlastni 
spolecnosti, jejichz moudrost je 
vzacna. Tak se stava, ze navrat bender 
a tip na zapad se kreje s radikalnim 
znovu-nabyvanim starych hodnot ko- 
operace a kolektivnf podpory - obrat 
casu nebo navrat nove viny? 
navrat by mohl byt pfijemny. 



ITDG a Oxfam pracuji se Sambury a 
Turkanay na obnoveni tn/ale udrzitel- 
neho zpusobu zivota, celice suchu a 
ztrate pudy. 



AUTONOMIE C.20 



38 



ENGLISH SUIVIIVIARY 

The anarchist info magazine Autonomie has been in existence for 5 years. VJe are now bringing you the 20th is- 
sue. Though written in Czech, the articles are of international interest as they comprise of a mix between 

translated information and local issues. 

This summary is included to give an overview of the contens and their focus of interest. 

If you find it interesting you 'd better learn czech or write to: 

Autonomie, 

P.O. Box 223, 

Praha 1, 11121 Czech Rep. 



pg.- 2 Freedom is a constant challenge. Written by a member of 
the Autonomie collective. This article could be considered 
polemic though It covers one of the currents of anarchist thoughts 
in Czech Rep. 

pg.-4 Free people and "Free elections" is an article contemplating 
the recent czech parliamentary elections. It deals with the tradi- 
tional dilema wheter to vote or not to vote. Deriving from the 
proposition that the most precious gifts of nature are free will and 
wisdom and that those who abandon these natural gifts, leaving 
Dth6r& to make their declspons for them are rejecting the basis of 
life. The article gives no concrete answers, though states that if 
one decides to vote they shouldn't support major parties, as they 
only want to grab for power. 

pg.-5 Representative democracy is a selection of passages from 
the book "Praha - Berlin - Pafiz 1968" by the ecologist Ivan Dejmal, 
concerning the themes of representative democracy, parliamen- 
tary elections and freedom. I. Dejmal s<iys-"we«t9mt]<mocracies 
simply can't answer the basic problems of the wortd, because 
politicians don't care for long term intefest6h>. tttey thinit primanly 
of gaining favor for the next elections." 

The author also comments on consumer lifestyle and (tamag« 4f 
the natural environment etc. In conclusion he says^'"we can only 
make the compromise of supporting representative democracy 
when we are absolutely certain it's the best of all evils. Our main 
task of today and the future is to search for good solutions." 

pg..6 Police support neonazis. Here is material worked 0Ui by an- 
tifa activists. It is a detailed analysis of police actions towards 
both fascists and^nti-fascists (anarchists) in the Czech Republic, 
presenting parHcular cas^s and making comparisons between 
them. TheCziach policeareotten laxed, and tolerant of rightist ex- 
tremism. The Special Anti-extremist Police Scjuad openly de- 
clared that anarchists ai« mate dangerous than fascists (in spite 
Of the fourteen murders already commited by fascists), 
the fast section of the article tells of a police raid Evolving 76 po- 
tice with ^UflS and masks) against a concert of so called "ex- 
tremists" which was coincidently an anti - fascist benefit in the 
punk club Propast. 

pg.-7,8 Repression of Autonomous Arrtifa imsiudes infomf\atjon 
concerning a current court case against 17 anti - fascist activists 
fn Gottincien, Germar^. me artioal also includes news of repres- 
sion of the magazines Radikal and K,0,Mt.T.E.E. 

pg.-9,10 The Criminal Injustice BUI is coming down on dissent in 
Sntswi... a taranslation from the american zine Shadow alx>ut the 
impact of the Bill on the atternative scene in Britain. 

pg,- 13 A 30 Fairmtle. A n original r^wrt from ttie camp in Fairmife 
biockading constructkMi of the A 30 motorway. 

pg,^ 14 Street Party. Another origitwl report... straight from this year's 
biggest street party in London. 

ipg.- 1S,ie Chaos Days 1665. A n account of punk havoc translated 
from Profane Existence about last year's Qhaos Days in Hannover. 
Three independent reports written by different observers. 

pg.- 17 Tofu Love Frogs. A bout the band, their concert in the Prague 
squat Ladronka plus two translated lyrical texts from the CD 
"Rentamob". 



pg.- 18 KIN A An interview with the Italian punk band KINA, concerning 
the band, their releases, punk/anarcho/scene/squats and politics. 
Translation from polish anarcho zine Mat Parjadka. 

pg.-19 Mizbehavlour. Translation from English zine Squall. 
Mizbehaviour are a women's group from the D.I.Y. rave scene. 

pg- 20,21 Techno Underground is one of the ways, original inter- 
view with an unidentified individual from Circus Alien which is try- 
ing to start a D.I.Y. rave movement in the Czech Republic. Techno 
is Czech's flavour of the month and has been taken over by mon- 
eymakers and big business. Not for long, we hope! The interview 
covers the beginings of Circus Alien, rave underground/over- 
ground and commercial, nomadism,drugs etc. 

pg.- 22,23 L.E.T.S. Explaining the basics of the L.E.TS. systems, its 
function, applications, conveniences, and problems. Using as an 
example the Manchester L.E.T.S. system. 

pg- 23,2* Crystal Waterts. Translation from the publication Diggers 
and Dreamers 1995 centring on the problems faced by Crystal 
Waters as an example of a large alternative community. 

P8.'26 Anti Capitalist Resistance Movement in Great Britain 

Ttenslatian from the booklet Angry Brigade about the history of 
the anti capitalist struggle in G.B. (chartists, luddists, unions, 
communist pattt/, €0's, anarchists, autonomous groups. Angry 
Brigade). 

pg- 26,27 Spanish Revolution 1936. The dutch band The Ex pub- 
lished this stuff as a suppliment to their EP The Spanish 
Revolution 1936. 

PS- 28,29 Russian anarchism in the 20th century. From the polish 
anarcho zine Mat Parjadka - the title says it all. 

Pd.' 30 Project Metr opol is. A review of the famous futuristic film by 
Pritz Uang from 1^25^6, a ttieme still retevant 'm the present. 

pg- 31,32 Hot Squats. About three London squats, from the English 
homeless support magazine 6ig Issue. 

PO- 33 Pederatte Kollektief Ramoenptaft is the story of an anar- 
chist travelling mobile latchen from Holland which has been pro- 
viding food at demonstations, blocades, festivals etc. since 80's. 
Expressed here^ are the opinfons and attitudes of thos.e wfto make 
it happen. Rampenplan has provided food dur#ig the blocade of 
the Teotelfti rwclear power plant constrtictkni ta$t year and this 
year s Ecotopia in the Czech Republic, 

99- 34,35 Active Distribution. An interview from Profane Existence 
with a major character from A. D. about D.I.Y., politics, punk ac- 
tivists and Active Distribution ilsef. 

P9-'36 Desert path of Godfrey Reggio. An interview with the well 
known film director translated from 5th Estate. 






«».. 



39 



pg- 38 Bender Cujturg is about nn-nnprp""" "I'f mutual aid between 
nomatfttrtm^nnX|^^g|^^^^t»n« Squall. 

"0 BOX HI , -M, 

"^.iJf^uH-. "At^TOMOMIE C.20 



%^ 




'^mmm&'^ss EStMg mi 



aM-M^s^sts,